Šéf Agrární komory si postěžoval, že české zboží je kontrolované více než dovozové. Kvůli rychlému obratu zboží není možné zkontrolovat více než 15 procent dovážených potravin, namítají veterináři. Pro neustálou kontrolu by musela mít veterinární správa až desetkrát tolik zaměstnanců.
Průzkum potravinářské komory, která sdružuje dodavatele, naštval Svaz obchodu, který hájí zájmy supermarketů. Podle průzkumu komory mají obchodníci na některých potravinách až stoprocentní marže. "Průzkum je účelový, o předražených potravinách ale nemůže být řeč," tvrdí šéfka Svazu obchodu Nováková.
Většina novinek v českých obchodech vydrží maximálně tři roky. Kromě vylepšování zboží sázejí prodejci stále častěji na digitální technologie přímo v obchodech. Systém scan&go pomůže zákazníkům s orientací v prodejně, heat mapy zase obchodníkům s umístěním zboží.
Vlastní značky řetězců si postupně získávají stále větší důvěru u českých spotřebitelů. Zatímco v roce 2012 za ně lidí utráceli v průměru necelou pětinu výdajů, loni tento podíl vzrostl na téměř 21 procent. Češi se tak přibližují vyspělým evropským trhům. Řetězce se nyní snaží pod svou značkou prodávat i dražší produkty a zaujmout tak i zákazníky preferující vysokou kvalitu.
Běžné nákupy sice Češi dělají méně často než v minulosti, ale utratí při nich stále více peněz. Za posledních pět let stouply roční útraty o desetinu. Téměř polovinu průměrného nákupního košíku tvoří čerstvé a chlazené výrobky, následují nápoje a polotovary a na třetím místě pak kosmetika a drogerie.
Největší podíl na tržbách společnosti Hamé měly v roce 2016 trvanlivé masové výrobky, tedy paštiky, masové konzervy a také hotová jídla. Z českého trhu pochází polovina tržeb Hamé, 17 procent ze Slovenska, desetina z Ruska a devět procent z Maďarska. Mezi nová exportní teritoria kunovické firmy patří například Indonésie, Irák a Írán.
Britská síť má v Česku sedm obchodů, uvažuje o dalších lokalitách. Nabízí převážně mražené zboží, a to jak tradiční britské pokrmy, tak typické české potraviny. Čeští zákazníci jsou přitom vůči mraženým potravinám a pokrmům více skeptičtí než Britové.
Případ firmy Rohlik.cz, v níž policie při razii zadržela desítky cizinců, je důsledek toho, že se někteří tuzemští zaměstnavatelé snaží získat chybějící pracovníky oklikou přes Polsko, kde je mnohem menší byrokracie než v Česku. Společnosti si ale musí dát pozor na to, že ne všechny pracovní agentury mají potřebná povolení. A také na to, že způsob, jak si české úřady vysvětlují zaměstnávání třeba Ukrajinců s polskými vízy, se může dost výrazně lišit. Byť v Polsku vydaná pracovní povolení platí v celé Unii a využívají je statisíce Ukrajinců, podle české policie to k zaměstnání v ČR nestačí.
Evropská unie nebude přímo regulovat kvalitu a složení výrobků v jednotlivých členských zemích. Odmítla tak protesty Česka a dalších států visegrádské čtyřky, které chtěly, aby Evropská komise rovnou zakázala praxi, kdy se ve dvou zemích prodává výrobek pod stejnou značkou, ale má různé složení. S tím ale v Bruselu nakonec neuspěly. EU si pouze nechá vypracovat analýzu situace. Pokud skutečně zjistí problém, doporučí samotným evropským státům, jak můžou dohledu nad kvalitou potravin zlepšit.
Více než polovinu tržeb loni obchodníci získali ve slevových akcích. Nejvíce se v takzvaných promocích prodávají bylinné likéry a rum. Nová statistika zároveň ukazuje, že loni v Česku zavřelo asi 200 obchodů, končí především ty menší.
Prvním krokem k vyřešení problému horší kvality potravin v středoevropských členských státech EU by měl být přesnější výklad ustanovení o ochraně spotřebitele, míní ministr zemědělství Marian Jurečka.Před několika dny na věc upozornili přímo premiéři zemí visegrádské skupiny.
Obchodní řetězce začaly mít zájem o "nestandardní" tvary zeleniny, začaly je lidem nabízet za sníženou cenu. Podívejte se, jak v praxi vypadá třídění mrkve u dodavatelské firmy. Pro vstup do galerie klikněte na první obrázek.
Druhá vlna elektronické evidence tržeb, která odstartovala ve středu a dopadla na všechny maloobchody a velkoobchody, se stala poslední ranou pro řadu malých vesnických prodejen. Ty často vedou důchodci, kteří berou svůj krámek jako službu lidem a na poplatky za povinné odesílání účtenek na servery ministerstva financí nemají.
Evropská komise představila tento týden scénáře, jak by mohla vypadat budoucí Evropská unie. Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko ale odmítají jakékoliv náznaky, že by vznikla "dvourychlostní Evropa". Tedy že by se vytvořily různě propojené skupiny členů EU. Premiéři čtyř zemí Visegrádu na schůzce ve Varšavě také kritizovali výrobce za různé složení stejných potravin v unii. Chtějí, aby potravináři vyváželi do různých zemí EU stejně kvalitní výrobky.
Premiéři Česka a dalších zemí visegrádské čtyřky ve čtvrtek vyzvou Evropskou komisi, aby zasáhla proti rozdílné kvalitě potravin v unii. Chtějí, aby Evropská komise rozdíly zakázala. Řada výrobků má například v Česku a v Německu stejný název a obal, ale jiné složení. Evropská komise ale tvrdí, že Česku a dalším zemím nic nebrání, aby v případě podvodu už dnes zasáhly samy.
Obchody Sklizeno loni zdvojnásobily tržby hlavně díky propojení s dosud konkurenčními sítěmi My Food a Náš Grunt. Letos chce firma otevřít deset nových prodejen v obchodních centrech v krajských městech.
Šéf Asociace českého tradičního obchodu Zdeněk Juračka navrhuje, aby obchody jednou ročně zveřejňovaly, jak velký podíl českých potravin prodávají. Pomůže to zpřehlednit maloobchodní trh, domnívá se. Svaz obchodu a cestovního ruchu však varuje, aby takové návrhy nevedly k postihu ze strany Evropské unie za protekcionismus.
Podle slovenského premiéra Roberta Fica se země visegrádské čtyřky dohodly na uspořádání mimořádného summitu, který se bude zabývat rozdílným složením potravin dodávaných na pulty obchodů. Je podle něj neakceptovatelné, aby nadnárodní společnosti dovážely na území postkomunistických zemí v tom stejném obalu a pod stejným názvem méně kvalitní výrobky. Pokud Evropská komise nepřijme patřičná opatření, Slovensko zváží předpis, že všechny potraviny určené veřejnému stravování budou muset být jen ze Slovenska.
Kdo chce propagovat potravinu jako českou, musí od ledna splnit přísnější pravidla. Zkusili jsme zjistit, jaký podíl tohoto zboží nabízejí tuzemské řetězce. Přesná čísla nemají k dispozici, nebo je nechtějí zveřejnit. Označení je totiž jen dobrovolné a obchodníky nikdo nenutí, aby si vedli evidenci o skutečném původu všeho, co prodávají.
Více než 100 tisíc obyvatel Jižního Súdánu trpí hladomorem. Uvedla to v pondělí jihosúdánská vláda a tři orgány OSN. Podle těch vláda prezidenta Salvy Kiira blokuje dodávky potravinové pomoci do některých oblastí. "Tento hladomor způsobili lidé," sdělil ředitel Světového potravinového programu (WFP) v Jižním Súdánu Joyce Luma. Problém se navíc může rozšířit. Vážnému nedostatku potravin a riziku smrti může v nadcházejících měsících čelit až polovina z celkového počtu zhruba 11 milionů obyvatel země. Těžce podvyživených a v ohrožení života je i přes 250 000 dětí. Jižní Súdán je zmítán tříletým konfliktem a související hospodářskou krizí. Zemi sužoval hladomor už v roce 1998.
