České výrobky jsou dražší, ale kvalitnější, Češi se ale bohužel spíš orientují podle ceny, říká předseda Asociace českého tradičního obchodu Zdeněk Juračka. Situace se podle něj nicméně zlepšuje, lidé nejsou prý se zahraničními výrobky spokojeni. Juračkova asociace zavádí novou značku kvality, která má ocenit kvalitní české prodejny.
E-shop Košík.cz se rozšiřuje do několika dalších krajských i okresních měst. Na Ostravsku či v Olomouci přitom konkurenti jako Tesco, Rohlík.cz a Koloniál.cz dosud nepůsobí. Služba bude od čtvrtka dostupná pro 5,5 milionu zákazníků, což je trojnásobek nynějšího stavu a nejvíce mezi konkurenty.
Už od 1. ledna příštího roku se zpřísní pravidla pro potraviny, které lze označit jako české. Řetězce nyní zkoumají, kolik českých výrobků jim v regálech zbude. Oproti dosavadním pravidlům může podíl tuzemských potravin klesnout o desítky procent. Objektivní porovnání však bude i nadále těžké.
Nový certifikát od Asociace českého tradičního obchodu mohou získat kvalitní české prodejny s převahou tuzemského zboží. Usilují o něj například obchody ze sítí COOP, ENAPO či Brněnka. Kritéria jsou odlišná od projektu Diamantová liga kvality, který letos spustil Svaz obchodu sdružující hlavně velké řetězce.
Tři čtvrtiny lidí považují plýtvání za akutní problém, který je třeba řešit, ať už lepší distribucí potravin a plánováním nákupů či darováním jídla potřebným. A jelikož většina lidí jídlo vyhazuje nerada, třetina ho raději sní, i když je prošlé. Pětina ho přidá do krmení domácím zvířatům.
Patnáct procent tatarských omáček vyrobených pro Česko stahuje výrobce z trhu. Tatarská omáčka je kyselejší, ale zdravotně nezávadná, uvedla společnost Unilever.
Jen samotné štědrovečerní menu letos vyjde na více než 2230 korun. Podle analýzy serveru Kupi.cz, která vychází z listopadových cen potravin v obchodních řetězcích, letos Češi mohou ušetřit až třetinu peněz ve slevových akcích.
Bezplatné osobní odběry nabídne první z velkých e-shopů s potravinami – Rohlík.cz. Odběrná místa plánuje rozšiřovat, v úvahu přicházejí i vlastní kamenné prodejny. Za poplatek nabízí podobnou službu Tesco, chystá ji konkurenční Košík.cz.
Výrobci potravin i jiného zboží zmenšili balení, ale prodávají ho za stejnou, nebo dokonce vyšší cenu než dříve. Přečtěte si, jak změnu vysvětlují. Někteří přiznali, že potřebovali ušetřit a nechtěli zdražovat. Některé firmy to ale vysvětlují třeba snahou o "zodpovědnou konzumaci". Nebo v obchodech nabízejí několik variant a lidem se jednotlivé druhy pletou.
Za poslední rok je nárůst ceny patrný zejména u sýru, který zdražil o třetinu. Více peněz ale musí lidé platit i za nákup másla, cukru a vajec, čímž se jim pečení vánočního cukroví letos prodraží, uvedl Český statistický úřad. Pokud se ceny všech sledovaných výrobků sečtou jako obsah nákupního košíku, je cena proti loňskému listopadu o čtyři procenta vyšší.
Čeští drůbežáři čelí masivním dovozům polských vajec a tvrdí, že jejich ceny jsou dumpingové. Chtějí proto, aby na krabičce v obchodě byla místo země, kde byla vejce balena, povinně uváděna země původu – tu nyní spotřebitel najde až po rozbalení.
Vybrané výrobky poputují buď do potravinových bank, nebo budou předány přímo neziskovým organizacím, které se starají o seniory, matky s dětmi, dětské domovy nebo třeba bezdomovce. V loňském roce věnovali lidé celkem 236 tun potravin, letos by organizátoři rádi překonali hranici 300 tun.
Obchodní řetězce svými cenami zničily české ovocnáře, zelináře a květináře, říká šéf Agrární a Potravinářské komory. Teď, když lidé chtějí českou produkci, tak ty samé řetězce si stěžují na neochotu a neschopnost českých zemědělců vyhovět jejich požadavkům. Ministr zemědělství chce proto regionální dodavatele více chránit.
Novou značku Česká potravina začíná nyní používat Penny Market, zavedly ji už také řetězce Albert a Globus. Další obchodníci a zřejmě i výrobci je budou následovat. Jednotné logo pro zájemce určila novela zákona, která začne platit od ledna. Označování původu sice u většiny potravin zůstává dobrovolným údajem, ale pokud se jej někdo rozhodne používat, musí nově splnit jasně definovaná kritéria.
Letošní sklizeň brambor je díky dobrému výnosu porovnatelná s desetiletým průměrem. Domácí produkce přesto dlouhodobě nekryje naši potřebu. Vystačí ze 70 až 80 procent.
Do soutěže se mohli hlásit pouze čeští výrobci, kteří dodávají potraviny na český trh. Aby uspěli, musely mít jejich produkty zejména vysoké chuťové vlastnosti a kvalitu, hodnotil se také například design.
Dvě pětiny prodejců potravin přes internet porušily právní předpisy, kontroly proto budou intenzivnější. V tomto týdnu například inspekce oznámila, že zjistila dva případy klamání spotřebitele u pokrmů nabízených pražskou restaurací Kebab Atlas Montes.
Český spotřebitel loni utratil za chléb v průměru necelých tisíc korun. Spotřeba se po dlouholetém poklesu v posledních letech ustálila na úrovni 40 kilogramů na osobu ročně.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce našla od srpna do poloviny října nedostatky v pětadvaceti prodejnách, restauracích, barech či výrobnách potravin po celém Česku. Podívejte se na jejich přehled sestavený podle informací z portálu PotravinyNaPranyri.cz. V naprosté většině případů už byly tyto podniky po krátkém zákazu znovu otevřeny.
Na začátku devadesátých let bylo v Česku 70 cukrovarů, nyní jich zůstalo sedm v rukou pěti podniků. Za rok skončí ale kvóty na cukr, které omezovaly jeho produkci v Evropě. To by mohlo jejich byznys oživit. Tuzemské cukrovary jsou na to připravené – investovaly do výroby a navyšují kapacity. Pokles cen cukru se může projevit i v obchodech.
