Austrálie se podobně jako jiné vyspělé státy snaží omezit používání plastových výrobků, které škodí životnímu prostředí. A teď země slaví obrovský environmentální úspěch. Stačilo, když se do kampaně proti igelitovým taškám zapojili dva největší provozovatelé supermarketů v zemi - společnosti Coles a Woolworths.
Vyjednávači členských zemí Evropské unie a Evropského parlamentu (EP) se v noci na středu dohodli na prozatímní podobě zákazu plastových výrobků na jedno použití. V tiskové zprávě o tom informovala Rada EU. Cílem je omezit objem plastového odpadu.
Státem dotovaný program Ovoce do škol dodává vitaminy do školních lavic už téměř devět let. Na sociálních sítích nyní vzbudila pobouření fotka, na které je pár plátků ovoce zabaleno v nepřiměřeném množství plastů. A to v době, kdy se firmy i vlády po celém světě snaží s epidemií plastů bojovat. Firma, která konkrétní zásilku připravila, se brání, že při jiném způsobu balení by jí hrozila pokuta od hygieniků. Jiní dodavatelé si přitom vystačí pouze s papírovým obalem.
Zákaz jednorázových plastů, který nařizuje Evropská unie, ovlivní podnikání firem, které s nimi pracují. Jak si s tím poradí? A čekají až na rok 2021, nebo s omezováním plastů začínají samy? Podívejte se, co s plasty dělá například Alza, Nestlé či IKEA.
Rakousko chce od roku 2020 zakázat většinu plastových tašek a sáčků. Výjimku by měly tvořit pouze ty, které jsou biologicky zcela odbouratelné. Příslušný návrh zákona ve středu schválila vláda, informovala ministryně pro udržitelný rozvoj Elisabeth Köstingerová, do jejíhož portfolia patří i ochrana životního prostředí. Ušetřit by to podle ní mělo až 7000 tun plastového odpadu ročně.
Polomrtvou karetu obrovskou nalezli záchranáři 18. listopadu na kapském pobřeží v Jižní Africe. Převezli ji do rehabilitačního centra Two Oceans Aquarium v Kapském Městě. Po rentgenu hrudního koše našli lékaři v jícnu želvy černý pytlík připomínající mořské řasy. Pomocí endoskopu ho odborníci vyjmuli. Želva je i nadále pod jejich dohledem.
Máme nejvyšší čas si k udržitelnému životnímu stylu přibrat i udržitelnou zábavu.
Mikroplasty, drobné částečky do pěti milimetrů, jsou už téměř všude. Ve vodě, vzduchu i lidském těle. V budoucnu mohou představovat vážná zdravotní rizika, pokud jejich množství ještě poroste. Evropský parlament schválil řadu opatření, která mají omezit používání plastů v nejrůznějších oblastech našeho života. A myslí i na mikroplasty, které se používají například v kosmetice.
Téměř šest kilogramů odpadu našli v žaludku velryby, která byla v pondělí večer objevena uhynulá na východním pobřeží Indonésie. Mezi odpadky o celkové hmotnosti 5,9 kilogramu bylo 115 plastových kelímků, čtyři plastové lahve, 25 igelitových tašek, dvě gumové letní boty neboli žabky a přes tisíc dalších kusů plastů, informovala agentura AP. Rozkládající se tělo vorvaního samce, který měřil na délku 9,5 metru, bylo objeveno v národním parku Wakatobi, jenž zahrnuje řadu menších malebných ostrovů v provincii Jihovýchodní Sulawesi. Příčina úmrtí mohutného mořského savce, který se již nacházel v pokročilém stadiu rozkladu, není známá.
Představa, že zrovna zákazem brček zachráníme světové oceány před plastickou kalamitou, je lichá. Nedělejme ze symbolu problému jeho podstatu.
Co dál? Dělat si to nepohodlné, leč s ohledem na časy budoucí, s ohledem na vlastní děti a vnoučata a pravnoučata, učit to od první třídy ve škole...
Do světových oceánů se řekami dostávají miliony tun plastů. Vzniká "plastové moře". Evropská unie tak přišla s několika opatřeními, jak s tím bojovat. Brzy se například mají přestat používat míchátka nebo plastové příbory na jedno použití.
Zákaz se bude zřejmě týkat plastového nádobí, příborů, brček, tyčinek do uší nebo tyček k balonkům.
Některé plastové výrobky na jedno použití by měly skončit, rozhodl Evropský parlament. Směrnice navrhuje i zálohované PET lahve.
Rakouští vědci objevili vůbec poprvé v lidské stolici plastové částečky. Domnívají se proto, že mikroplasty se tak dostaly už i do lidského potravního řetězce, a to prostřednictvím živočišných výrobků i nápojů v plastových lahvích. Při výzkumu však bylo testováno pouze osm lidí z různých států Evropy, Japonska a Ruska. "Teď, když máme první důkazy o výskytu mikroplastů v lidském těle, musíme pokračovat ve zkoumání, co přesně to znamená pro lidské zdraví," uvedl Philipp Schwabl z Vídeňské lékařské univerzity.
"Chytré kontejnery", do kterých lidé mohou vhazovat plastové lahve, zatím fungují v jedné stanici istanbulského metra. Výměnou dostanou jízdenku na veřejnou dopravu.
Britská pobřežní hlídka našla na pláži padesát let starou plastovou láhev v téměř neporušeném stavu. Na Facebooku teď vyzývá lidi, aby se zamysleli nad životním prostředím a snížili spotřebu plastu.
Podle organizace Greenpeace jde světové znečištění na vrub především třem nadnárodním potravinářským koncernům.
"Život na jedno použití je potřeba změnit," říká ministr životního prostředí Brabec. K tomu se zavázaly firmy Lidl, Fruitisimo, Costa Coffee, IKEA, Starbucks a Česká zemědělská univerzita.
Řecko, stejně jako jiné země ve světě, trápí problém s hromadícím se odpadem. Jihoevropský stát je navíc známý nedokonalým systémem třídění odpadu. Znečištění se nevyhýbá ani zdánlivě čistým mořím, která omývají řecké ostrovy. Podívejte se, jak to vypadá na dně Egejského moře u ostrovů Thasos a Sifnos.
