


Nový zachránce znečistěných oceánů? Malý korýš polyká mikroplasty, úplně strávit je ale nedokáže
Krunýřovka krilová dokáže rozkládat mikroplasty ve svém trávicím systému a vylučovat mnohem menší plastové částečky.



Krunýřovka krilová dokáže rozkládat mikroplasty ve svém trávicím systému a vylučovat mnohem menší plastové částečky.



Kontaminace může představovat hrozbu také pro lidské zdraví, protože se dostává do potravinového řetězce.



Pytlíky s tloušťkou pod 15 mikronů mohou obchody dál nabízet zdarma. Přitom ale znečišťují životní prostředí více než tašky.



Do Číny putuje více než polovina veškerého obchodu s recyklovatelnými plasty. Nové nařízení tamní vlády ovšem zakazuje dovoz většiny plastového odpadu.



Karlovarské minerální vody zakládají pracovní skupinu, která má zjistit, zda se v Česku vyplatí vracet PET lahve. Záloha by mohla být podobně vysoká jako u piva.



Internetový obchod nabízí ve své výdejně tašky za poplatek, který má zákazník hodit do kasičky. Spoléhá přitom jen na vrozenou lidskou poctivost.



Nizozemští designéři ve spolupráci se společností zabývající se 3D tiskem přetváří plastový odpad na městský mobiliář. Jako první byla vytištěna lavička, která připomíná houpací křeslo. Na výrobu jedné je potřeba asi 23 kilogramů plastu. Přesně tolik odpadu vyprodukuje jeden obyvatel Amsterdamu za rok.



Nejtvrdší zákon proti plastovým sáčkům na světě, který vstoupil v platnost v Keni na konci srpna, nese první ovoce. Nancy Wangariová Robertová čelí obvinění z držení 17 plastových sáčků, které měla poskytovat nakupujícím na trhu v městečku Nyeri. Podle místních úřadů tak porušila striktní zákaz používání plastových sáčků, za což jí hrozí pokuta 40 tisíc dolarů nebo až čtyři roky vězení. O případu informoval keňský deník Standard. Wangariová Robertová byla propuštěna na kauci ve výši dvou milionů keňských šilinků (zhruba 424 tisíc korun) a 15. listopadu ji čeká soud. Keňa zakázala výrobu, prodej a používání plastových sáčků s cílem snížit množství plastového odpadu v zemi.



Místo igelitových pytlíků nabídne německá síť Rewe síťky na více použití. V Česku zatím řetězce podobný krok nechystají, už dříve ale omezily plastové nákupní tašky.



Kateřina Nováková je pedagožkou a vědeckou pracovnicí na Fakultě architektury, kde působí v Experimentálním ateliéru. Od roku 2014 se věnuje vývoji plastové cihly. V roce 2016 založila s kolegou neziskovou společnost PETMAT, která zkoumá, jak co nejlépe recyklovat PET lahve, a také podporuje společenskou uvědomělost při nakládání s plasty. Z PET lahví staví zdi, sochy, používá je jako kulisu pro umělecká představení a propaguje jejich přeměnu v náplň do 3D tiskáren. Začátkem listopadu vystoupí na konferenci TEDxPrague, která se bude zabývat překotně rychlým technologickým vývojem a otázkou, zda nám tento vývoj opravdu zajistí "krásný nový svět".



Vše začal v roce 1907 belgický chemik Leo Baekeland, když vyrobil první umělou hmotu na světě - bakelit. Plast se rychle rozšířil a již od 60. let lidé upozorňovali na jeho škodlivost. Dominance plastů by však měla pokračovat i nadále, navzdory rostoucím obavám z dopadů na životní prostředí. Hlavní problém spočívá v důkladné recyklaci. Zatímco Češi jsou schopní recyklovat 70 procent plastového odpadu, celosvětový průměr je pouhá jedna sedmina. Plast dokáže být i ekologický - plastová auta jsou lehčí a spotřebují méně paliva, potraviny zabalené v plastu se pomaleji kazí a nemusí se jich tolik vyhazovat.



Přes 80 procent vody, která teče lidem doma z kohoutku, obsahuje mikroplasty. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnil britský list The Guardian. Znečištění vody okem neviditelnými plastovými vlákny se netýká jen chudých rozvojových zemí. Nejhůře v testu pitné kohoutkové vody dopadly Spojené státy. Mikroplasty se do životního prostředí uvolňují praním prádla, automobilovou dopravou a nedostatečnou recyklací. Následně mají plasty v těle nejen mořští živočichové, ale i lidé.



Ve východoafrické Keni vstoupil v platnost nejtvrdší zákon proti plastovým sáčkům na světě. Těm, kteří je vyrobí, prodají nebo použijí, hrozí pokuta ve výši 40 tisíc dolarů nebo až čtyři roky vězení. Cílem země na pobřeží Indického oceánu je snížit množství plastového odpadu. O tvrdém zákonu informovala agentura Reuters. Její fotografové Baz Ratner a Thomas Mukoya na svých snímcích ukazují, jak je problém vážný.



Drobné plastové částečky plující v moři voní podle nejnovějšího výzkumu rybám úplně stejně jako jejich přirozená potrava. To způsobuje, že je rybí hejna ve stále větším množství polykají. Kusy, které se pak dostanou lidem na stůl, následně obsahují čím dál větší objem umělých látek. Lidé je podle nové studie jedí, aniž by o tom věděli. Podle vědců zatím není jasné, jak moc mohou být drobné částečky pro konzumenty škodlivé.



Lidé již vyrobili více než osm miliard tun plastů. Většinu z nich za posledních 65 let. Pokud to takhle půjde dál, vznikne do poloviny 21. století 34 miliard tun plastů. Hrozí, že Země se stane planetou plastu. Plastem jsou nyní zamořené už i arktické pláže v řídce osídlených oblastech. Vědci našli plasty také v útrobách třetiny ryb ulovených ve Velké Británii.



Světová spotřeba plastových lahví je tak vysoká, že představuje pro planetu srovnatelnou hrozbu jako klimatické změny. Výroba PET lahví navíc pořád roste a státy je nestíhají recyklovat, uvádí nový průzkum britské společnosti Euromonitor International. Nejčastěji se plast používá na balení pitné vody. A to i v zemích, kde zdraví nezávadná voda teče z kohoutku.



Pravidelně třídí odpad 72 procent obyvatel Česka. Množství vytříděného odpadu stoupá a spolu s ním i počet sběrných míst. Ze statistiky EKO-KOMU vyplývá, že každý Čech vytřídí v průměru 20 kilogramů papíru, zhruba 12 kilogramů plastů a skla a necelého půl kilogramu nápojových kartonů.



Denně se vyrobí zhruba milion jednorázově využívaných PET lahví na nápoje různého druhu, prázdné nádoby pak zamořují životní prostředí. S příspěvkem k možným řešením přišel výzkumný tým z Fakulty architektury ČVUT, který vymyslel PET cihlu. Ta by se do budoucna mohla zařadit mezi běžné stavební materiály, jako jsou dřevo či kámen. Ačkoliv se tyto netradiční plastové cihly osvědčily při výrobě stoliček nebo čelní stěny barů, Kateřina Nováková v rozhovoru pro Aktuálně.cz uvádí, že zůstává s jejich použitím na výstavbu domů zatím skeptická.



Tady máte doušek vody a kousněte. Tak nějak by v budoucnu mohli radit běžcům na občerstvovací stanici během maratonu. Britský start-up Skipping Rocks Lab totiž vyvinul plně kompostovatelný a poživatelný obal na tekutiny. Po letech vývoje a testování by se měl dostat i do prodeje.



Slovenský designér našel ekologičtější alternativu plastu. Na výrobu židle použil spadané listí slepené pryskyřicí. V budoucnu plánuje stejný materiál použít například při výrobě svítidel.