Reklama
Reklama

Plast


Trash Hero: Sbírání odpadků je cool, chceme změnit svět, potřebujeme jen pytle a rukavice
Trash Hero: Sbírání odpadků je cool, chceme změnit svět, potřebujeme jen pytle a rukavice
Trash Hero: Sbírání odpadků je cool, chceme změnit svět, potřebujeme jen pytle a rukavice

Trash Hero: Sbírání odpadků je cool, chceme změnit svět, potřebujeme jen pytle a rukavice

Sebrali jsme už 500 tun odpadu, nepotřebujeme peníze, ale lidi, co budou ochotní, jsme největší světoví popeláři, za celou dobu se k nám připojilo už 85 tisíc lidí, říká Jan Bareš, spoluzakladatel dobrovolnické organizace Trash Hero, která především v zemích třetího světa sbírá plastový odpad. Dodává, že 40 procent plastového odpadu prý tvoří obalové materiály, věříme prý, že co je v plastu, je čisté. Podle něj je klíčem k řešení problému snížení světové produkce plastu, a to se bez pomoci politiků neobejde.

Reklama
grafika - moře plastů
grafika - moře plastů
grafika - moře plastů

Grafika: Víc plastů než ryb. Zaplnili jsme oceány, mikroplasty pijeme i ve vodě

Je to environmentální katastrofa, podle OSN dokonce "planetární krize". Plastů bude v oceánech do poloviny století více než ryb. Už teď pluje v mořích přes čtvrt milionu tun plastového odpadu. Jedné PET lahvi přitom trvá 450 let, než se rozloží. Odpadu neunikne ani člověk - čtyři pětiny pitné vody na světě obsahují mikroplasty. Na igelitový pytlík narazíte v Mariánském příkopě i na opuštěném ostrově.

Léto bez plastů
Léto bez plastů
Léto bez plastů

Vytřiď si to. Nekupuj to. Aktivisté z Břeclavska předělali hit Despacito na virální video o plastech

Parta známých z Břeclavska dala dohromady ekologický cover hitu Despacito. Jejich cílem je upozornit lidi na to, aby si nekupovali nápoje v PET lahvích a odpustili si pivo z plastového kelímku. Na Facebooku byl hit od zveřejnění zhlédnut už 800tisíckrát. Během týdne ho na sociálních sítích sdílelo skoro 19 tisíc uživatelů. Celá produkce stála 80 tisíc korun a aktéři si ji zaplatili sami.

Reklama
CODAGALERIE / Světový den oceánu / Reuters / 4
CODAGALERIE / Světový den oceánu / Reuters / 4
CODAGALERIE / Světový den oceánu / Reuters / 4

Apokalyptické požáry, tuny plastů i mizející druhy. Z oceánů se stávají odpadkové koše lidstva

Světový den oceánů, který připadá na pátek 8. června, byl oficiálně uznán OSN teprve před 10 roky, ačkoliv jej kanadské organizace International Centre for Ocean Development a Ocean Institute of Canada navrhly již v roce 1992. Loni se celém světě pořádalo více než tisíc akcí ve 118 zemích světa s jasným cílem – upozornit na důležitost podmořského světa, jeho ekosystému a boj s odpadky. Každoročně skončí v oceánu více než osm milionů tun plastů, ty se pak ve formě mikroplastů dostávají do potravinového řetězce prostřednictvím těl mořských ptáků, savců a především ryb.

Rodiny ukázaly, jak bojují s plastem
Rodiny ukázaly, jak bojují s plastem
Rodiny ukázaly, jak bojují s plastem

Foto: Rodiny ukázaly, jak bojují s plastem. Podívejte se, kolik odpadu spotřebují za týden

Od vynalezení plastu v polovině minulého století se ho vyrobilo na světě přibližně 8,3 miliardy tun. Odhaduje se, že pouhých devět procent z toho se recyklovalo. Každý rok se ho vyrobí dalších zhruba 300 milionů tun, z nichž 8 milionů skončí v oceánech. Recyklační systémy nestíhají. Podle OSN bude do roku 2050 plavat v oceánech více plastů než ryb. Podívejte se, jak s plastovým odpadem bojují lidé z různých koutů světa. Několik rodin ukázalo, kolik plastu doma nashromáždí za jediný týden.

On-line rozhovor s europoslancem Miroslavem Pochem
On-line rozhovor s europoslancem Miroslavem Pochem
On-line rozhovor s europoslancem Miroslavem Pochem

EU bojuje s plastovým odpadem. Šetrnější výrobky budou cenově dostupnější, říká europoslanec Poche

Evropská unie patří mezi největší producenty odpadu z plastových obalů. Znečištění způsobené plasty přitom kontaminuje půdu a narušuje život v oceánech. Evropská komise proto navrhuje nová opatření, která cílí na desítku nejužívanějších plastových produktů na jedno použití. Jde například o zákaz plastových brček a jednorázového nádobí. Čtenáři Aktuálně.cz se mohli ptát na toto téma europoslance Miroslava Pocheho (ČSSD).

Reklama
Plast, plasty, plastová lahev - ilustrační foto.
Plast, plasty, plastová lahev - ilustrační foto.
Plast, plasty, plastová lahev - ilustrační foto.

Zákaz brček a kelímků v EU? Má to smysl, plasty už jsme zaneřádili celou planetu, tvrdí ekolog

Evropská komise si uvědomila, že nemůžeme náš blahobyt stavět na neustálé spotřebě surovin, říká Ivo Kropáček z hnutí DUHA. Komise přišla s návrhem nové směrnice, která by se týkala některých výrobků na jedno použití, například vatových tyčinek nebo plastových příborů. Z Evropské unie jde do moří ročně půl milionu tun plastových odpadů, upozorňuje Kropáček. Nápad se mu líbí i přesto, že většina plastů v oceánech pochází z Asie a Afriky. Evropská unie byla vždycky lídrem v enviromentálních otázkách, nemůžete to chtít po Trumpově Americe, míní ekolog.

Plast - plasty - odpad - skládka - zvířata - koně
Plast - plasty - odpad - skládka - zvířata - koně
Plast - plasty - odpad - skládka - zvířata - koně

Za igelitku vězení, jednorázovými příbory se nenajíte. Takhle svět vyrazil do boje proti plastům

Evropská komise chce zavést zákaz jednorázových plastových brček, nádobí i některých dalších plastových výrobků na jedno použití. Snaží se tak bojovat proti znečištění životního prostředí plastovým odpadem. V mnoha zemích nejen Evropské unie přitom podobné zákazy a regulace už dávno platí. Podívejte se, kde lidé platí zálohy na PET lahve, kam se nesmí dovážet igelitové tašky a kde se nenajíte z plastového nádobí.

Reklama
V pivu i v medu. Mikroplasty jsou všude. Obava, že mohou škodit člověku, tu je, říká Freidinger
V pivu i v medu. Mikroplasty jsou všude. Obava, že mohou škodit člověku, tu je, říká Freidinger
V pivu i v medu. Mikroplasty jsou všude. Obava, že mohou škodit člověku, tu je, říká Freidinger

V pivu i v medu. Mikroplasty jsou všude. Obava, že mohou škodit člověku, tu je, říká Freidinger

Částice plastů se uvolňují z kosmetiky i syntetického oblečení, jsou jich plné oceány, upozorňuje Jan Freidinger z hnutí Greenpeace. Ryby si je podle něj pletou s přirozenou potravou, mikročástice na sebe navíc vážou nejrůznější toxické látky. Milovníci ryb podle vědců snědí až 11 tisíc mikroplastových částic ročně, říká. Klasických plastů může být do roku 2050 v oceánech víc než ryb. V nakládaní s plasty podle Freidingera máme velké rezervy. Jen třetina plastů ze žlutých kontejnerů se zrecykluje, zbytek většinou skončí na skládce, dodává.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama