Do tří stanic římského metra byly umístěny automaty, v nichž mohou lidé směnit plastové lahve za jízdenku na veřejnou dopravu. Informoval o tom list The Local s odvoláním na místní úřady. Ty po testovacím roce rozhodnou, zda systém rozšíří, anebo od něj odstoupí.
Každý člověk by měl v panujících vedrech vypít dostatečné množství tekutin. Napít se z plastové lahve, která se notnou chvíli povalovala na slunci, ale není zrovna nejlepší nápad. Odborníci upozorňují, že čím více se plastové obaly na jídlo či pití zahřívají, tím více toxinů se z nich uvolňuje.
Marian Erbach, který se na Jamajku přistěhoval z Německa, má plán, jak motivovat tamní obyvatele i turisty ke sběru nejen plastových lahví. Za každý ulovený odpad na tamních plážích daruje lidem marihuanu.
Velkoobchodní řetězec Makro od července zrušil nabídku klasických jednorázových tašek pro zákazníky. Místo toho si mohou klienti nakoupit tašky vyrobené z PET lahví či si nákup odnést v krabici zdarma. Mimo to začalo Makro, podobně jako další obchodní domy, nabízet alternativy za jednorázové plastové nádobí. Jejich varianta z lisovaných ovesných otrub je dokonce jedlá.
Pokud by se vyplnily předpovědi vědců, bylo by za třicet let v oceánech na hmotnost víc plastu než ryb. Nezisková organizace The Ocean Cleanup se tomu snaží zabránit systémem na shromažďování odpadu pomocí mořských proudů. Systém už nějakou dobu testuje. Nyní ho aktivisté přesunuli do Velké tichomořské odpadkové skvrny, což je místo s extrémně zvýšenou koncentrací mořského odpadu mezi americkou Havají a Kalifornií. Pokud bude projekt úspěšný, měl by z oceánů do pěti let uklidit až polovinu plastového odpadu. Podívejte se ve fotogalerii, jak systém funguje.
V České republice se ročně vyrobí 250 tisíc tun plastových obalů. Většina z nich končí bez užitku na skládkách a ve spalovnách, recykluje se zhruba jen třetina. Skutečně neumíme zacházet s plasty trochu chytřeji?
Rybáři z thajského ostrova Phuket zachránili dvě mořské želvy, které se zamotaly do plovoucího odpadu. Muži si zvířata přitáhli a nožem odřezali sítě. Více než 8 milionů tun plastů každoročně skončí v oceánech. V přepočtu asi jedno plné nákladní auto za minutu. Podle zprávy sdružení Ocean Conservancy a McKinsey Center for Business and Environment z roku 2015 až 60 procent plastového odpadu pochází z Indonésie, Filipín, Vietnamu a Thajska.
Účastníci hudebních festivalů ve Velké Británii po sobě nechají každý rok 250 tisíc stanů a 900 tun odpadu. V Glastonbury, Readingu a Suffolku, kde se konají ty největší akce, to po skončení zábavy vypadá jako ve městečkách duchů. Některé festivaly, jako je Womad, jsou přitom v přírodní rezervaci a očistit louky od plastového odpadu trvá i půl roku. Podívejte se, jak být při zábavě šetrnější k životnímu prostředí, velké festivaly se odehrávají také v Česku.
Člověk za týden průměrně vypije a sní pět gramů plastu, což je ekvivalent kreditní karty, tvrdí studie Světového fondu na ochranu přírody (WWF). Podle vědců lidé týdně zkonzumují dva tisíce částeček umělé hmoty menších než 1 milimetr, 90 procent jich pochází z vody. Část plastů přijmeme i z piva, soli nebo korýšů.
Plastové tašky s nápisy prozrazujícími citlivý obsah nákupů začal v posledních dnech používat jeden z obchodů v kanadském Vancouveru. Místo pornofilmů či mastí na bradavice, o kterých se píše na potisku tašek, si v nich však lidé nosí domů "pouze" potraviny. Majitel obchodu chce tímto způsobem zákazníky přesvědčit, že používání neekologických tašek je nesmysl.
Každý den lidé dostanou do svého těla malé částice plastu. Mikroplasty se nacházejí v jídle, pití, a dokonce i ve vzduchu. Nová studie vědců publikovaná v odborném časopise Environmental Science & Technology ukázala, že průměrný člověk ročně spotřebuje až 120 tisíc částic mikroplastů. S pitím balené vody jsou čísla ještě vyšší.
Test Aktuálně.cz přinesl povzbudivou zprávu.
Americký fastfood McDonald's začal v některých svých restauracích v Česku testovat papírová brčka. Ohlasy na ně jsou na sociálních sítích zatím spíše negativní a nadšená z nich není ani obsluha řetězce. Redakce Aktuálně.cz proto otestovala, jak jsou obě brčka, tedy původní plastová a nová papírová, příjemná a jak dobře z nich jde pít. Podívejte se na výsledek.
Když argentinští vědci zkoumali včely samotářky, jedna je překvapila svým chováním. Na rozdíl od ostatních si postavila hnízdo za použití plastů a žádného jiného materiálu. V hnízdě se pak dokonce vyvinul nový dospělý jedinec.
Před zápachem, který se vznáší nad třicetitisícovým malajsijským městem Jenjarom asi 50 kilometrů od metropole Kuala Lumpur, neochrání ani zavřená okna. Bolesti hlavy a krku a kašel ze znečištěného ovzduší jsou pro místní novinkou, provází je teprve od počátku roku 2018. Tehdy ve městě vyrostlo několik desítek továren pálících plastový či toxický odpad. Nevyprodukovali ho ale Malajsijci, pochází z vyspělých zemí.
Šperky se dají vyrobit z plastových lahví, z použitých kapslí do kávovaru nebo z blistru v bonboniéře. Eva Kosáková se intenzivně své vášni věnuje od doby, kdy ukončila celoživotní kariéru historičky umění v Židovském muzeu. Z vyhozených věcí už vyrobila oponu do synagogy nebo svatební baldachýn. Sledujte reportáž z vernisáže šperků, které vyrobila z odpadků. Dozvíte se například, že Česká republika má největší spektrum barevných plastů na světě.
Malajsie, která se stala světovou skládkou plastů, bude vracet nerecyklovatelný plastový odpad do zemí jeho původu. Oznámila to v úterý ministryně životního prostředí. Malajsie se stala alternativní destinací pro plastový odpad, když ho přestala přijímat Čína. Většina plastů, které se do Malajsie dostávají pochází z rozvinutých států a je kontaminovaná, nekvalitní a nedá se recyklovat.
Členské země Evropské unie v úterý formálně potvrdily novou směrnici zakazující plastové výrobky na jedno použití. Cílem opatření, které se týká například jednorázových brček, nádobí, tyčinek do uší i některých dalších plastových výrobků, k nimž existují ekologičtější alternativy, je snížit množství plastového odpadu. Členské státy mají nyní nejvýše dva roky na převedení nových pravidel do svých vlastních zákonů.
Tropické Kokosové ostrovy v Indickém oceánu patří k nejodlehlejším místům planety. Přestože je od nejbližšího velkého ostrova dělí více než tisíc kilometrů a místní populaci tvoří jen okolo 600 lidí, vědci odhadují, že se na jejich plážích nachází až 238 tun odpadu. Většinou se jedná o plasty na jedno použití. Na plážích jsou k nalezení i statisíce kusů umělohmotných bot. Většina odpadu přitom není vidět, skrývá se totiž pod vrstvou písku.
Když Joseph Cronk vyrazil jako dobrovolník sbírat odpadky na ostrov Wake v severní části Tichého oceánu, zřejmě nečekal, na co všechno tam nakonec narazí. Jednoho dne při uklízení pláže zahlédl raka poustevníčka, který zčásti uvázl v hlavě plastové panenky. Událost z letošního května natočil na video, aby poukázal na plastové znečištění.
