Jizerskohorské bučiny jsou první českou přírodní památkou zapsanou na seznam světového dědictví UNESCO. Místní buky přežily staletí. V podstatě jen díky neprostupnosti terénu severovýchodního svahu Jizerských hor je v minulosti lidé nevykáceli. "Na turisty dýchne duch lesa," říká Ondřej Petrovský z Nadace Ivana Dejmala, která se o zachování bučin částečně zasloužila.
Ekologické organizace napadly výjimky vydané Správou CHKO Jeseníky, které umožňují i kácení kůrovcem napadených stromů v nejcennějších lokalitách národních přírodních rezervací Jeseníků. Podle aktivistů správa při řešení kalamity selhává a je vstřícná k zájmům lesníků a těžařů. Vedení správy kritiku odmítá. Výjimky jsou nyní v odvolacím řízení.
V Česku se loví čím dál více nutrií. Od roku 2003 jich myslivci usmrtili již přes 36 tisíc. S jejich přemnožením se však města, kde se jim daří mnohem lépe než ve volné přírodě, i nadále potýkají. Problémy to však způsobuje i v chráněných krajinných oblastech, kde tento hlodavec spásá cenné druhy rostlin a rozrušuje břehy rybníků.
Ochránci přírody v americkém státě Utah zarybňují nevídaným způsobem tamní jezera. K doplnění stavu využívají letadla, která vypouštějí malé ryby z výšky. Pojmou přes stovky kilogramů vody a za jeden let vyloží až 35 tisíc ryb. V minulém týdnu tamní agentura pro ochranu přírody zarybnila přes 200 jezer ve vysokých nadmořských výškách po celém Utahu.
Už sedm let rozesmívají lidi po celém světě vtipné fotografie zvířat v divoké přírodě. Soutěž Comedy Wildlife Photography Awards, která se za tu dobu stala velmi populární, zveřejnila malou ochutnávku z letošního ročníku. Ten má uzávěrku 30. června a pak se můžeme těšit na další zábavné záběry.
V sobotu oslaví 95. narozeniny sir David Attenborough, britský přírodovědec, televizní producent a od 50. let minulého století také hlas a průvodce několika desítkami až stovkami dokumentů o přírodě a živočiších, kteří ji obývají. Podívejte se na významné momenty z více než 60leté Attenboroughovy kariéry před kamerou a zjistěte více o jeho životě.
Málokterá oblast v Česku se může pyšnit tak unikátním krajinným reliéfem jako České středohoří. Charakteristické osamělé vrcholky utvářela sopečná činnost. Podél řeky Ohře existoval Ohárecký rift, kterým se žhavé magma dostalo na povrch a utuhlo. Asi před 23 miliony let začaly řeky tyto sopečné kužely obnažovat. Vznikla tak krajina, za kterou stojí za to vyrazit.
K Máchovu jezeru každoročně o prázdninách míří desetitisíce Čechů. Přilehlá oblast Máchova kraje a blízkého Kokořínska však nabízí mnohem více, než jen relax u vody. Chráněná krajinná oblast kdysi nazývaná Dubské Švýcarsko patří k nejkrásnějším místům celých Čech. Je známá pro svůj kaňonovitý charakter a typické pískovcové skály, které vytvářejí rozličné tvary.
Ve středu podal spolek Klimatická žaloba ČR žalobu na českou vládu. Jejím cílem je dokázat, že úřady dostatečně nechrání práva občanů a neplní své mezinárodní závazky ve vztahu ke klimatu. Samotná organizace se odvolává na více než 600 podobných žalob, které probíhají nebo proběhly po celém světě. Vybrali jsme ty nejdůležitější.
Poslanci v zemědělském výboru sněmovny schválili přílepek k zákonu o ochraně přírody a krajiny. Údajně proto, aby se dalo lépe bojovat s hraboši či kůrovcem, zemědělci prostřednictvím poslance Josefa Kotta (ANO) zrušili v tomto zákoně více než třicet let zakotvenou ochranu silně ohrožených druhů. Zemědělci tvrdí, že nechtějí ohrozit chráněné druhy, podle odborníků by ale přesně k tomu návrh vedl.
Možná už dnes sněmovna přerýsuje pravidla, kterými se třicet let řídí naše péče o svět, v němž žijeme. Aniž by se o tom v Česku vedla větší diskuse. A na rovinu: aniž by většina zákonodárců měla šanci vědět, o čem vlastně hlasuje.
Na rozpacích jsou ochranáři, mají-li popsat jedinečnost Brd - horský masiv středních Čech. Jejich charakter totiž stvořila svou činností zejména armáda, která si Brdy na téměř století zabrala jako dělostřeleckou, tankovou a leteckou střelnici. Brdy se tak staly cenné neosídleností krajiny a tím i výskytem vzácných živočišných a rostlinných druhů. Svědčí o tom unikátní snímky.
Kočky jsou velcí predátoři, jsou zodpovědné za vyhubení nejméně 14 druhů zvířat. Některé invazní druhy ohrožují i člověka, nejzásadnější je jejich dopad na biodiverzitu, zcela přetvoří části krajiny. Velký vliv na jejich šíření má člověk, šíření druhů přestává být přirozený proces, říká biolog Petr Pyšek z Botanického ústavu Akademie věd a Přírodovědecké fakulty UK.
V hustých lesích a těžko přístupných oblastech Tchaj-wanu se kromě vzácných živočichů pohybují i vědci z centra na ochranu přírody Dr. Cecilia Koo. Sbírají zde vzácné rostliny, jimž hrozí vyhynutí a které díky jejich snahám mohou jednou do přírody vrátit.
Česká expedice Neuron Dzamba Ya Lobi ("Prales zítřka") od srpna 2019 monitoruje vliv člověka na přírodu a zvířata střední rovníkové Afriky, kde se nachází jedna z posledních afrických divočin. Pralesy tu drancují mezinárodní firmy těžařů a dřevařů, vzácnou faunu místní vyjídají. Boj o záchranu africké divočiny ale ještě není prohraný, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz zoolog Tomáš Jůnek.
Začalo veřejné hlasování o nejlepší nápad, jak připravit česká města a krajinu na změny klimatu jako sucho, vedra nebo přívalové deště - soutěž Adapterra Awards. Až do konce září mohou lidé na webu www.adapterraawards.cz vybírat z 21 nejlepších českých projektů ozeleňování budov, ochlazování městských ulic či navracení vody do krajiny. Podívejte se na první část snímků soutěžních projektů.
Je jim teprve 13 a 15 let, ale už dokázaly svým YouTube kanálem Sestry v akci za záchranu života zaujmout natolik, že získaly Cenu Josefa Vavrouška v kategorii Ekologický zásek. Anna a Eliška Víravovy bydlí v Hradci Králové, odkud se skrze svá videa snaží vrstevníkům zprostředkovávat ekologická témata a udržitelný způsob života.
Ruští vyšetřovatelé chtějí prověřit zprávy o vypouštění jedovatého odpadu z podniku patřícího společnosti Norilsk Nickel do tundry a odtud dále do polárních řek a jezera Pjasino. Když na místo dorazila skupina vyšetřovatelů a prokurátorů, pásový traktor z firmy ve snaze zamaskovat vypouštění odpadu rozdrtil jejich automobil, tvrdí opoziční list Novaja gazeta.
Ptačí zpěv nesoucí se indonéskými lesy by brzy mohl utichnout. Příčinou vymírání ptáků ale není klimatická změna a ubývání míst přirozeného výskytu, ale záliba místních v chování ptáků pro soutěže ve zpěvu.
