Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador slibuje, že nová železniční trať známá jako Tren Maya, tedy Mayský vlak, přivede na Yucatánský poloostrov modernitu. Podle něj by izolované a po staletí neměnné lokality propojením se zbytkem země měly zbohatnout. Odborníci i místní ale varují, že narychlo stavěná trať ohrožuje jedinečnou přírodu a džungli, kterými prochází.
„Súdánští pytláci zabili slony, vzali kly a táhli k čertu. Místní ale ty tuny masa beze zbytku zpracovali. Běžnému rolníkovi, který potřebuje vypěstovat zásoby, nevadí, že zmizí stádo, které by mu úrodu sežralo. My se jim snažíme pomáhat jinak a úrodu pak chrání třeba divoké včely, kterých se sloni bojí,” líčí Arthur Sniegon, který se v Africe věnuje ochraně těchto zvířat.
Před pár lety by sotva koho napadlo, že se starost o přírodu stane jedním z leitmotivů globální politiky. Konferencí, která právě začíná v Kanadě, živý svět s konečnou platností povýšil z Attenboroughových filmů mezi úkoly světových summitů.
Lidé z organizace Greenpeace upozorňují na problém s kácením lesů ve světě i v Česku, například starých bučin v Krušných horách. Své požadavky předali ministrovi sociálních věcí i životního prostředí Marianu Jurečkovi. "V zásadě s vámi souzním," nechal se slyšet ministr. Aktivisté apel doprovodili deseti napodobeninami pařezů, které donesli před budovu Ministerstva životního prostředí ČR v Praze.
Plameny šlehají z vycpaných zvířat i z lidských lebek. Norský fotograf Christian Houge přiznává, že jeho snímky v pražské Bold Galery mohou provokovat. Jak ale vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz, za jeho prací není samoúčelná snaha šokovat diváky, ale naopak promyšlený způsob, jak upozornit na nezdravý vztah lidí k přírodě i k sobě samým.
Hroch, který se chystá spolknout volavku, antilopa nilgau, která si hraje na okřídleného Pegase, nebo pořádně ustaraná opičí máma. Mezinárodní fotografická soutěž, jež se zaměřuje na veselé záběry zvířat v divoké přírodě, představila čtyřicet finálových snímků, které budou bojovat o vítězství v letošním ročníku. Jsou mezi nimi i dva záběry od českých fotografů.
Vlk sražený v Krušných horách je po zákroku v dobrém stavu. Šelma podstoupila operaci obou kyčlí, zbylá poranění se hojí sama a snaží se už i postavit. V pátek bude převezena na doléčení do záchranné stanice ve Vlašimi. Bublavská záchranná stanice Drosera, která se o vlka od počátku stará, požádala o povolení k trvalému umístění, uvedl pracovník Drosery Vilém Babič.
Krušné hory jsou jediné rozsáhlé pohoří na území Česka, kterému chybí plošná ochrana. Ministerstvo životního prostředí proto pověřilo Agenturu ochrany přírody, aby do dvou let připravila podklady pro vyhlášení chráněné krajinné oblasti. Vědci ovšem upozorňují, že to nezajistí dostatečnou ochranu místním starým bukovým lesům. Státní podnik Lesy ČR chce v jejich těžbě pokračovat.
V evropských městech se začínají objevovat zastávky, které kromě prostředků hromadné dopravy obletují včely a motýli. Na svých stříškách totiž mají záhonky plné macešek, divokých jahod nebo vlčích máků, které opylovače lákají. Cílem je zabránit poklesu populace hmyzu a přispět k ochlazování ovzduší v letních vedrech.
Kdo se chce dozvědět něco o přírodě, může začít ve městě, nabádá poučný český dokument Planeta Praha. Film, který od uplynulého čtvrtka promítají kina, ve fascinujících detailech odhaluje divočinu skrytou v srdci metropole.
Dle Indexu prosperity se stav českého životního prostředí v evropském srovnání umístil na nelichotivé 23. příčce. To znamená, že celkem 22 evropských zemí je v tomto žebříčku před námi a jen čtyři za námi. Co se za tímto souhrnným číslem skrývá? Kde by Česko mohlo a mělo přidat? I na to Davidu Klimešovi v podcastu Prospero odpovídala zakladatelka Institutu cirkulární ekonomiky Soňa Jonášová.
Hroši by mohli být zařazeni na seznam nejohroženějších zvířat na světě, protože se jejich populace zmenšuje v důsledku klimatické krize, pytláctví a obchodu s částmi jejich těl. K zařazení těchto zvířat na seznam vyzývají africké státy.
Mufloni u nemocnice, ptáci na skládce a pavouci číhající na lampách. Režisér Jan Hošek ve filmu Planeta Praha zkoumá, kolik má hlavní město ve skutečnosti obyvatel. Pro Aktuálně.cz vysvětlil, proč může být pro zvířata skládka lepším místem k životu než volná příroda a proč bychom místo golfových trávníků měli dát šanci městské divočině.
Bez drastických opatření hrozí, že bude ve světových oceánech do roku 2050 více plastů než ryb. Na konferenci OSN o oceánech, která v pondělí začala v Lisabonu, to řekl generální tajemník OSN António Guterres. Ten vyzval státy celého světa, aby se zasadily o větší ochranu světových moří.
Měli bychom ji totiž (také) obnovovat. A prozatím největší krok k tomu udělala tento týden Evropská komise. Po letech příprav představila pravidla, která - pokud je sedmadvacítka schválí - už během několik málo let začnou vracet do evropských krajin živou přírodu ve velkém i malém. V dobrém bychom se tak konečně rozešli s jednou úspěšnou tradicí starého kontinentu.
„V Kongu jsou pralesy pořád ještě částečně neprobádané, plné goril a pralesních slonů. Jak budou vypadat zítra ale záleží na nás, na lidech. Dnes už je nejde chránit tak, že z nich vyženete obyvatele, řeknete že jde o národní parky a stát tam s kalašnikovem v ruce. Obyvatele je do ochrany nutné zapojit, naučit je, jak prales udržitelně využívat,” říká ochránce přírody a zoolog Tomáš Jůnek.
Ochránci přírody vyzývají, aby se lidé v oblasti přírodní památky Mladá na Mladoboleslavsku vyfotili s utrženou kyticí kvetoucí lupiny mnoholisté. Pomohou tak podle nich chránit vzácné druhy, například hořec křížatý. Invazivní lupina, která letos na jaře ve velkém množství vyrostla v lokalitě přírodní památky, ničí vzácné rostliny i celé biotopy.
Vláda v programovém prohlášení slíbila nový národní park Soutok. Nyní couvá. Podle ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (KDU-ČSL) by bylo na místě vhodnější vyhlásit chráněnou krajinnou oblast. Česku ovšem dochází čas. Pokud nezajistí ochranu Soutoku, může skončit i u evropského soudu. Řešení prozatím vláda vidí v zavedení dvou maloplošných chráněných území. Mohla by vzniknout do roka.
