Na Kokořínsku likvidují nelegální trampská tábořiště. Šéf správy chráněné krajinné oblasti Ladislav Pořízek se k tomu odhodlal poté, co čelil kritice, že přebujelé černé stavby dlouhodobě neřeší. "Nevěděl jsem, že je kempů tolik. Je iluze, že správa chodí běžně na kontroly do terénu," hájí se. Dodává, že větší nebezpečí než trampové pro přírodu představují turisté, které sem láká aplikace.
Jeho srst má perlový nádech. V písku se pohybuje tak obratně, až se zdá, že v něm plave. Ale už 80 let ho nikdo neviděl, vědci ho proto považovali za vyhynulého. Až do letošního roku. Zlatokrt Wintonův byl dosud na seznamu nejhledanějších druhů zvířat organizace ochránců přírody Re:wild. Galerie Aktuálně.cz představuje další živočichy, po kterých vědci zatím dál pátrají.
Loví v noci. Jeho hlavní potravou je hmyz, který lapá pomocí echolokace. Na zimu se ale musí uložit ke spánku. Když to nestihne, zemře. Rychlý nástup zimy v Česku ale letos některé netopýry překvapil a ti se na poslední chvíli snaží najít úkryt. Objevují se tak i v domech nebo v halách, ve středu zvířecí záchranka odchytávala netopýry dokonce i na dámských záchodech na ministerstvu vnitra.
Jsou malá i velká, majestátní i děsivá. Ačkoliv je každý pozná, v přírodě na většinu narazí těžko. Česká divoká zvířata navíc v posledních desetiletích ohrožuje ubývající prostor pro život i srážky s člověkem. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR poskytla Aktuálně.cz jedinečné snímky fotopastí a zajímavosti ze života divokých zvířat. Podívejte se, co ukrývají české hluboké lesy ve dne i v noci.
Snímek zkroušené sovy, žirafy, které řeší, proč není dobré strkat nos do cizích věcí, a liška užívající si života ve stylu - pohoda, klídek, cigáro. To jsou jen některé z desítek zábavných fotografií, které se letos probojovaly do finále soutěže Comedy Wildlife Photography Awards. Jedna z nich se stane celkovým vítězem. Která to bude?
Před více než deseti lety založili František Příbrský a Lucie Čižmářová ze Zoo Olomouc s indonéskými kolegy program na záchranu outloňů a luskounů Kukang. Za uplynulá léta se jim podařilo ochránit stovky těchto vzácných divokých zvířat, zaměstnat několik někdejších pytláků i chytit významného pašeráka. Rizikem pro kriticky ohrožené exotické tvory jsou především lidé a drogový průmysl.
Mládě zubra uvízlo v blátě vysychající tůně. Neutopilo se, ale umřelo kvůli stresu, který mu bahnitá past způsobila. Ochranáři z přírodní rezervace Milovice, kde zubře zemřelo, tvrdí, že k smrti dojít nemuselo, kdyby v rezervaci bylo stabilní napajedlo. Jeho vznik má blokovat jediný úředník. Vedení Středočeského kraje oponuje, že jde o zodpovědnost ochranářů, a do rezervace poslalo veterináře.
Slovensko má nového veřejného nepřítele. Medvěda, který je symbolem místní divoké přírody. Poté, co během 24 hodin napadly chráněné šelmy na třech různých místech člověka, spustila se debata o likvidaci "přemnožených lidožroutů". Odborníci namítají, že radikální řešení není namístě, politici z něj ale udělali zásadní součást kampaně před zářijovými parlamentními volbami.
Je jedním z nejtěžších ptáků na světě, samci mohou vážit až šestnáct kilo a jejich peří u zobáku připomíná vousy. Přestože se v Česku dropové velcí už běžně nevyskytují, jeden z nich se nyní objevil nedaleko Holešova na Kroměřížsku. Ornitologové prosí veřejnost, aby jim s jeho hledáním pomohla.
Táboří tu trampové a na místní skály se sjíždí lezci. Posázavský lom Doubí považují lidé z okolí za jedno z nejromantičtějších míst v regionu. Teď ale hrozí, že o něj přijdou. Doubí mají těžaři zasypat materiálem z nedalekého aktivního lomu. Místní se tomu snaží zabránit peticí, kterou podepsal i olympionik Adam Ondra. Zodpovědná firma namítá, že jen vykonává plány báňského úřadu.
V Česku ubývá mokřadů, které zadržují vodu a ve vedrech ochlazují okolí. "Člověk to vidí na první pohled, na místě žijí žáby, plazi nebo jiní vodní živočichové," popisuje ekoložka Dagmar Najmanová další přínosy. Tůně či mokřady si mohou lidé založit na zahradě, louce či poli. Neměly by být moc hluboké, aby v nich mohla žít zvířata. A pokud se vybudují dobře, nestanou se z nich ani líhně komárů.
Podlehnou návnadám travičů nebo vletí do drátů vysokého napětí. Přestože zákon mnoho druhů dravců chrání, umírají kvůli lidem. Ať už jde o orly, puštíky nebo jestřáby. Podle čerstvé studie Akademie věd je člověk dokonce nejčastější příčinou jejich smrti. Šéf České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek v rozhovoru říká, že lidé dravce tráví úmyslně i náhodou.
Vlků v Česku přibývá, stejně jako stížností zemědělců, kterým ohrožují stáda ovcí. Stát už nyní vyplácí náhrady za zabitá zvířata. Snazší rozhodnutí o odstřelu nebezpečných jedinců teď umožňují nová pravidla, platná od začátku května. Doteď se na povolení čekalo i několik měsíců. Experti ale upozorňují, že na vině bývají i lidé, kteří šelmy dráždí nebo svá domácí zvířata dostatečně nechrání.
V katastru obce Toužim na Karlovarsku někdo otrávil samici ohroženého orla mořského. Samice pečovala o několik týdnů staré mládě, které zahynulo přímo v hnízdě. Případem se zabývají karlovarští kriminalisté, sdělil krajský policejní mluvčí Jakub Kopřiva. Česká společnost ornitologická za letošní rok eviduje osmnáct otrávených dravců, z toho deset orlů mořských.
Před staletími šlo o nehostinnou pustou oblast opředenou legendami o magii, přízracích a všemocnému vládci hor Rýbrcoulovi, který později dostal jméno Krakonoš. Dnes Krkonoše každoročně navštíví miliony turistů. I tak se zde ale daří zachovat vzácnou mozaiku horských ekosystémů. Pohoří od 17. května 1963, tedy přesně šedesát let, chrání Krkonošský národní park.
Každé jaro při senoseči zahynou v Česku desetitisíce srnčat. Myslivci a dobrovolníci se zvěř snaží před sekáním z luk vyhnat, procházejí je v rojnici, používají plašiče a pachová odpuzovadla. Nemají ale dost lidí nebo o sekání nevědí dostatečně dopředu. Pomoci by mohlo větší využití dronů. Problém se snaží řešit i ministerstvo zemědělství, které na plašení poskytuje dotace.
Vlci byli v Česku vyhubeni před více než sto lety. Nyní se do krajiny vrací. A s jejich návratem přichází i konflikty s lidmi. Těm se snaží předcházet projekt Mendelovy univerzity Life Wild Wolf. "Musíme být připraveni některé jedince, kteří jsou příliš zvyklí na lidi, odstranit. I to je součástí soužití vlků a lidí v naší krajině," říká Miroslav Kutal, který má projekt v Česku na starosti.
Indičtí ochránci přírody slaví úspěch. Po desítkách let snažení se jim podařilo zachránit tamní populaci tygrů. Na začátku 20. století se po Asii prohánělo až sto tisíc těchto šelem, pak ale začal jejich počet strmě klesat a dostaly se v jednu chvíli až na pokraj vyhynutí. Ještě v roce 2006 žilo v Indii jen okolo 1400 tygrů, nová čísla ale ukazují, že nyní jich je více než dvojnásobek: 3167.
Nová hala ve slovenských Donovalech měla nabídnout lyžování po celý rok, bez ohledu na teploty. Stavba, kterou potvrdil obecní úřad, měla vyrůst v chráněné oblasti Národního parku Nízké Tatry. Místní se však proti rozhodnutí odvolali a úřady jim daly za pravdu. V budoucnu ale může být boj s podobnými stavbami na Slovensku složitější.
