oceán

373 tisíc kartáčků na 600 obyvatel. Kokosové ostrovy zaplavily tuny plastů

Tropické Kokosové ostrovy v Indickém oceánu patří k nejodlehlejším místům planety. Přestože je od nejbližšího velkého ostrova dělí více než tisíc kilometrů a místní populaci tvoří jen okolo 600 lidí, vědci odhadují, že se na jejich plážích nachází až 238 tun odpadu. Většinou se jedná o plasty na jedno použití. Na plážích jsou k nalezení i statisíce kusů umělohmotných bot. Většina odpadu přitom není vidět, skrývá se totiž pod vrstvou písku.

Plovoucí města nezaskočí stoupání hladiny oceánů. Mají je tvořit jednotlivé ostrovy

Lidé by mohli žít na moři. Plovoucí města vyšší hladiny oceánů nezaskočí

Architekti ze společnosti Oceanix ve spolupráci s programem OSN navrhli, jak by lidé mohli žít na moři. Vytvořili koncept plovoucích měst, která by odolala stoupání hladin oceánů nebo hurikánům. Kromě toho by měla být udržitelná a energeticky soběstačná. Šest malých ostrovů zakotvených na dně moře by tvořilo jednu vesnici. Vedle sebe by bylo do kruhu rozestavěno šest takových vesnic, které by celkem pojaly 1650 rezidentů, a vytvořily tak celé plovoucí město. Architekti by chtěli nakonec vytvořit souostroví o celkové rozloze 75 hektarů, kde by mohlo žít až 10 tisíc lidí.

Netaje, ale naopak roste. Největší grónský ledovec zaskočil vědce

Největší grónský ledovec Jakobshavn, který řada odborných studií označovala za vůbec nejrychleji tající na světě, se nečekaně zvětšuje. Zjistili to vědci z amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA). Podle nich začalo přírodní těleso růst v roce 2016 díky chladnějším vodám oceánu.

Plavba oceánem je jako meditace, bez mobilu jste šťastný, říká český cestovatel

Tomáš Kůdela vystudoval elektrotechniku a živí se jako technický manažer. Tři měsíce v roce však tráví brázděním moří a oceánů. Pro jachting a plavbu se nadchl před mnoha lety a již sedmnáctým rokem si plní svůj sen. S plavením začal v Chorvatsku a v současnosti je držitelem nejvyššího kapitánského oprávnění A, které mu povoluje velet jachtě pro oceánské plavby. Za sebou má plutí na Island i do Karibiku. V rozhovoru pro Aktuálně.cz se rozpovídal o meditativním potenciálu plaveb i své sólo cestě z Bermud až na Azory.

Zelená, nikoli modrá planeta? Oceány na Zemi změní svoji barvu, tvrdí vědci

Zemi se díky satelitním snímkům z vesmíru někdy přezdívá "modrá planeta". Za toto označení mohou oceány, které zabírají přes 70 procent zemského povrchu a mají modrou barvu. Podle vědců z amerického Massachusettského technologického institutu (MIT) ale Země může do konce století přijít o své ikonické zbarvení.

Jak čelit znečištění moří a oceánů plasty

Moře zaplavily plasty. Jaké nejvíc škodí a proč je chce EU zakázat

Do světových oceánů se řekami dostávají miliony tun plastů. Vzniká "plastové moře". Evropská unie tak přišla s několika opatřeními, jak s tím bojovat. Brzy se například mají přestat používat míchátka nebo plastové příbory na jedno použití.

CODAGALERIE / Světový den oceánu / Shutterstock / 15

Oceány se zahřívají rychleji, než se čekalo. V mořích vrcholí migrační krize ryb

Oceán vstřebává z atmosféry víc přebytečného tepla, než vědci čekali. Podle nové analýzy bude boj s klimatickými změnami ještě těžší.

Plastová taška v moři, plast, oceán, plastový odpad, igelitový pytlík, ilustrační foto.

Student vymyslel, jak uklidit oceány. Plasty zachytí plovoucí hráz

Když v roce 2012 vystoupil Boyan Slat na TED konferenci s technologickým návrhem, jak vyčistit oceány od plastů, málokdo dával teprve 18letému vynálezci šanci. Teď máme k dispozici systém, který slibuje změnu v čištění zamořených moří. Nizozemská firma The Ocean Cleanup v čele s Boyanem Slatem vyvinula 600 metrů dlouhou hráz se záchytnou sítí, která za pomoci přírodních jevů sbírá odpadky z hladin oceánů sama. Cílem projektu je zbavit oceány až 90 % plastů do roku 2040. Společnost testuje čisticí systém v takzvané Velké tichomořské odpadkové skvrně.

Pomalejší, ale ničivější. Hurikán se nad USA zastaví, místní čekají obří povodně

Podle zjištění amerických vědců se v posledních letech hurikány zpomalují. Ani to jim ale neubírá na síle.

Zabily je krysy, kočky nebo nemoc? Na opuštěném ostrově vymřely statisíce tučňáků. Vědci netuší proč

Satelitní snímky ukázaly téměř pustou krajinu v místě, kde byla největší kolonie tučňáků královských. Příčina velkých ztrát je záhadou.

Internet pod vodou? Hladina oceánů se zvedá, americké kabely budou brzy zaplaveny, varují vědci

Američtí vědci předpokládají, že do roku 2033 vzroste hladina oceánů až o 30 centimetrů. Pod vodou skončí i některé internetové kabely u pobřeží USA.

Grafika: Víc plastů než ryb. Zaplnili jsme oceány, mikroplasty pijeme i ve vodě

Je to environmentální katastrofa, podle OSN dokonce "planetární krize". Plastů bude v oceánech do poloviny století více než ryb. Už teď pluje v mořích přes čtvrt milionu tun plastového odpadu. Jedné PET lahvi přitom trvá 450 let, než se rozloží. Odpadu neunikne ani člověk - čtyři pětiny pitné vody na světě obsahují mikroplasty. Na igelitový pytlík narazíte v Mariánském příkopě i na opuštěném ostrově.

CODAGALERIE / Světový den oceánu / Reuters / 4

Apokalyptické požáry, tuny plastů i mizející druhy. Z oceánů se stávají odpadkové koše lidstva

Světový den oceánů, který připadá na pátek 8. června, byl oficiálně uznán OSN teprve před 10 roky, ačkoliv jej kanadské organizace International Centre for Ocean Development a Ocean Institute of Canada navrhly již v roce 1992. Loni se celém světě pořádalo více než tisíc akcí ve 118 zemích světa s jasným cílem – upozornit na důležitost podmořského světa, jeho ekosystému a boj s odpadky. Každoročně skončí v oceánu více než osm milionů tun plastů, ty se pak ve formě mikroplastů dostávají do potravinového řetězce prostřednictvím těl mořských ptáků, savců a především ryb.

Plasty jsou pro oceány pohroma, designéři to teď chtějí změnit. Z odpadu dělají stoly, boty i lahve

Každou minutu světové oceány znečišťuje nálož nezničitelných plastů, a to i navzdory veškerým opatřením. Upozorňuje na to i magazín Wallpaper a zároveň představuje projekty designérů z celého světa, kteří se snaží pro nepotřebný odpad najít další využití.

Cizinci bojují za čistější Bali. Problém má ale celá Indonésie, chybí infrastruktura i vzdělání

Cizinci bojují za čistější Bali. Problém má ale celá Indonésie, chybí infrastruktura i vzdělání

Indonésie vyprodukuje denně podle balijské ekologické organizace ROLE (Rivers, Oceans, Lakes and Ecology Foundation) 130 tisíc tun plastového a pevného odpadu. Polovina končí na skládce, zbytek je spalován nebo ponechán svému osudu, což znamená, že se vlivem dešťů dříve či později dostane do vodních toků a odtud do moře či oceánu. Ostrovní země v jihovýchodní Asii je hned po Číně druhým největším znečišťovatelem plastovým odpadem na světě. Problémem je nejen slabá ekologická výchova Indonésanů, ale také nedostatečná infrastruktura.

Tři čtvrtiny mořských ryb v sobě mají plasty. Je to hrozba i pro zdraví lidi, varují vědci

Kontaminace může představovat hrozbu také pro lidské zdraví, protože se dostává do potravinového řetězce.

Pavel Roubal, Mini Transat La Boulangére

Čech strávil měsíc sám na širém oceánu. Když mu bylo smutno, pouštěl si hit Highway to Hell

Pavel Roubal si vloni na podzim splnil sen a absolvoval závod malých plachetnic s názvem Mini Transat La Boulangére 2017 vedoucí z Evropy do Karibiku. Do martinického přístavu dojel jako jednatřicátý za 29 dní a 6 hodin. Na francouzského jedenadvacetiletého vítěze Erwana Le Draouleca ztratil čtyři dny a 11 hodin. Kvůli technickým problémům však málem zůstal na Kapverdách a kormidloval i 34 hodin beze spánku.

Francois Gabart a jeho navigátor Jean-Yves Bernot

Francouz pokořil rekord v plavbě kolem světa. Planetu obeplul během 42 dní a 16 hodin

"Zrovna jsem překročil cílovou čáru. Je to šílené, je to neskutečné," řekl ve videu, které nahrál na palubě třicetimetrové lodi Macif.

Popírači zemské přitažlivosti a milovníci oceánu. Surfařská elita poměřila síly v Portugalsku

Do portugalského městečka Peniche na břehu Atlantského oceánu se na konci října sjela světová surfařská elita. Během deseti dní mezi sebou poměřovali sílu, výdrž a vynalézavost triků v rámci jednoho ze závodů Světové surfové ligy. Celkovým vítězem portugalského kola, kterému se také říká Supertubos v odkazu na perfektní trubicové vlny o výšce až čtyři metry, se stal třiadvacetiletý Brazilec Gabriel Medina. Porazil tak celkem pětatřicet dalších závodníků, včetně dosud úřadujícího mistra Johna Johna Florence z Havaje. Surfaře hodnotí porota udělováním bodů podle náročnosti vlny, inovativnosti a progresivnosti triků, kombinace manévrů, rychlosti, síly a proudění.

Mořské ryby polykají stále více plastového odpadu. Lidé ho mají na talíři, aniž by o tom věděli

Drobné plastové částečky plující v moři voní podle nejnovějšího výzkumu rybám úplně stejně jako jejich přirozená potrava. To způsobuje, že je rybí hejna ve stále větším množství polykají. Kusy, které se pak dostanou lidem na stůl, následně obsahují čím dál větší objem umělých látek. Lidé je podle nové studie jedí, aniž by o tom věděli. Podle vědců zatím není jasné, jak moc mohou být drobné částečky pro konzumenty škodlivé.