Otázka "Jak spí velryby?" se může zdát podobného ražení jako zvídavé dětské dotazy typu "Prdí hadi?". Pro mořské biology byl ale velrybí spánek dlouho velkým otazníkem. Kytovci totiž na rozdíl od ostatních savců nemají dýchací reflex, takže pokud by pod vodou doopravdy usnuli, utopili by se. Proto u nich došlo k vývoji spánkových strategií, které jim umožňují odpočívat a zároveň zůstat bdělí.
U Tenerife byl poprvé spatřen živý velkotlamec Johnsonův, nazývaný též černý ďábel. Podle místních médií jde o unikátní jev, možná i ve světovém měřítku, jelikož tato děsivě vypadající ryba se vyskytuje obvykle jen ve velkých hloubkách.
Biologicky rozložitelné plasty nejsou v přírodě bez rizika, kromě jiného mohou negativně ovlivnit vodní režim či růst rostlin. Upozorňují na to vědci z výzkumné skupiny Půdní ekologie Ústavu agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, kteří se zabývají problematikou znečištění životního prostředí plasty.
Americká společnost provozující výletní lodě se ve své nabídce zaměřila na voliče, kteří jsou nespokojeni s vítězstvím republikána Donalda Trumpa v prezidentských volbách. Klienti mají možnost vybrat si plavbu, která potrvá do příštích kongresových voleb za dva roky či do konce Trumpova funkčního období za roky čtyři. K útěku od reality jim stačí zaplatit jízdenku za necelé čtyři miliony korun.
Už od dětství ji fascinovala biologie a příroda. Největší vášní osmnáctileté gymnazistky Kristýny Říhové je však mořská biologie. Stav oceánů jí leží na srdci, a zřejmě právě proto se jí v hlavě zrodila myšlenka, jak přispět ke snížení jejich znečištění. Její oceněný projekt má snížit množství odpadu v oceánech.
Nahožábří jsou skupinou vodních moře obývajících plžů. Pozornost poutají především neotřelým tvarem a zářivými barvami. Jsou krásní, ale mají také zvláštní schopnosti. Po pozření živočicha z kmene žahavců mohou transportovat jeho žahavé buňky do své pokožky a sami tak získají schopnosti své oběti. Některé nápadně připomínají postavičky z v filmu Chobotnice z II. patra. Podívejte se.
Rusové měli zveličit počet svých plavidel na právě probíhajících vojenských cvičeních. Odborníci podle ruského investigativního webu Agentstvo odhadují, že aktivní ruská flotila je téměř o polovinu menší. Cvičení mají podle ruského prezidenta Vladimira Putina prověřit bojeschopnost jednotek a použití moderních a vysoce přesných zbraní.
Největší ledovec světa A23a se nachází poblíž Antarktidy severně od souostroví Jižní Orkneje a rozlohou se vyrovná Zlínskému kraji. Odborníci očekávali, že se bude plavit po nejmohutnějším oceánském proudu a postupně tát. Jenže místo toho se chytil do "pasti".
Nejkrásnější moře dal Praze Jára Cimrman. Jak by ale moře slušelo dalším místům po Česku? Za pomoci umělé inteligence jsme vytvořili koláže, které ukazují, jak by to mohlo vypadat, kdyby v přístavu na Staroměstském náměstí kotvily lodě nebo jak by mohl hrad Trosky na mořském pobřeží nápadně připomínat slavný ostrov Mont-Saint-Michel. Nahlédněte do galerie a prožijte si český sen o moři.
Snímek potápěče, který proplouvá nad hřbitovem velryb u grónského pobřeží, se stal absolutním vítězem světové soutěže podvodních fotografů. Jeho autorem je A. Dawson ze Švédska. Prvenství si vybojoval v konkurenci více než šesti a půl tisíce záběrů. Fotogalerie přibližuje všechny oceněné práce v jednotlivých kategoriích soutěže. Kromě flóry a fauny na nich najdeme třeba i potopené vojenské tanky.
Nejstarší korálové útesy existují už tisíce let. Žijí v nich stovky různých živočichů. Vlivem člověka a klimatické změny ale mnoho z nich postupně mizí. Britští vědci proto v laboratoři Coral Spawning Lab zkouší rozmnožit organismy, které korály vytvářejí. Jejich larvy pak vypouštějí do moře.
Pokud vám už zima leze na nervy a nejraději byste vyrazili někam do tepla, ale nechtějí se vám trávit dlouhé hodiny v letadle, máme pro vás tip. Jedny z nejkrásnějších pláží Evropy a dechberoucí příroda se nachází v jihoportugalském regionu Algarve. Ani v zimě tady teploty neklesají pod 12 stupňů a za slunečných dní se dají trávit celé hodiny venku.
Letos v létě se naměřily vůbec nejvyšší teploty, konkrétně na zemské severní polokouli. Srpen byl nejen nejteplejším srpnem vůbec, ale také druhým nejteplejším měsícem v historii, a to po letošním červenci. Rekordně teplé byly také oceány, které pokrývají 71 procent zemského povrchu.
Už za několik let by mohlo zmizet oceánské proudění, jehož součástí je i Golfský proud. Dopady by pak pocítili "úplně všichni lidé na planetě", upozorňují vědci v nové studii. Na některých místech by se zvýšila hladina moře, Evropa by zase čelila výraznějším zimám, které by připomínaly dobu ledovou. Další výzkumníci ale upozorňují na nedostatek dat.
Katastrofická imploze, taková, která s největší pravděpodobností zpečetila osud posádky ponorky Titan na cestě k vraku Titaniku, je neuvěřitelně rychlá a nastane během pouhého zlomku milisekundy. Stanici CNN to řekla Aileen Maria Martyová, bývalá námořnice a nyní vyučující na americké Floridské mezinárodní univerzitě.
Titanik, jak ho ještě nikdo nikdy neviděl. Experti poprvé vytvořili vysoce přesný trojrozměrný model nejslavnějšího potopeného parníku. Nové záběry lidem umožňují prohlédnout si vrak zaoceánské lodi jako celek, ne pouze jeho části. Díky největšímu projektu podmořského skenování v historii se také vědcům podařilo získat cenné informace, které pomohou odhalit detaily o tragédii z roku 1912.
Vědecký tým z Austrálie a Japonska natočil a odchytil ryby v rekordní hloubce více než osmi kilometrů pod mořskou hladinou. "Terčovkovití jsou skvělí, úžasní. Většina ryb z této čeledi žije ve velmi mělkých vodách," užasl vedoucí expedice Alan Jamieson.
Lidé se vlní na tanečním parketu nebo popíjejí drinky na baru, a když vyhlédnou z okna, mohou spatřit hejna ryb, svítící medúzy či skupinky mořských želv. Zážitky, které leckomu mohou připadat jako sci-fi, plánuje zájemcům zprostředkovat nizozemský výrobce ponorek se svým novým luxusním plavidlem.
Obyvatelé Fidži stejně jako další lidé žijící na ostrovech v Tichém oceánu pociťují dopady změny klimatu na vlastní kůži. Stoupající hladina moří jim zaplavuje domy a stavění hrází už nestačí. Stovky z nich se musí přestěhovat, ale mnozí nechtějí opustit rodné domovy a místa, kde jsou pochováni jejich předci. Jejich život zachytila agentura Reuters na fotografiích.
