Jedenáctimetrový keporkak uvázl v přístavu v kalifornském městě Ventura. Bezradně plaval mezi kotvícími loděmi několik hodin. Mořští biologové ho museli pomocí volání velryb lákat na otevřený oceán. Což se nakonec povedlo.
Norský miliardář Kjell Inge Rökke chce vrátit většinu majetku společnosti. Začal tím, že financoval studentům stipendia. Nyní dává peníze na stavbu a provozování lodi, která má zkoumat a čistit oceány. "Moře a oceány mi toho daly hrozně moc a já jim to dlužím," vysvětluje dolarový multimiliardář deníku Afteposten, proč zvolil právě tento projekt. Rökke se totiž coby dyslektik se základním vzděláním stal jako mladík rybářem. Vypracoval se na vlastníka obrovského holdingu.
Sportovní plavec Benoît Lecomte hodlá přeplavat největší světový oceán z Tokia do San Francisca. Doprovázet jej bude vědecký a lékařským tým, jenž bude zkoumat nejen dopad klimatických změn na oceány, ale také chování lidského těla při extrémním výkonu.
Tajemného tvora vyplavilo moře u filipínského ostrova Dinagat. Torzo stvoření měřilo 4,5 metru na délku. Vzorek zvířete poslali do laboratoře.
Skupina sedmi světadílů bude mezi sebe možná muset přizvat nového člena - Zélandii. Ta se sice z 94 % nachází pod vodou, ale podle vědců i tak splňuje všechny podmínky pro to, aby se mohla zařadit po bok Evropy, Asie či Austrálie. Ve světě ale nefunguje žádný vědecký orgán, který by rozhodoval o tom, která část světa je skutečně světadílem.
Rok 2016 bude podle OSN nejteplejším rokem v historii měření. Projevuje se to mimo jiné masivním táním mořských ledovců nebo běláním korálových útesů. Ledové kry na severním pólu mizí nebývalou rychlostí a ledová krusta obklopující Antarktidu se tenčí. Vědecká analýza navíc odhalila, že ani ledy v Grónsku, které by v případě roztání zvýšily hladinu oceánu o celých sedm metrů, nejsou tak stabilní, jak se předpokládalo. Zvyšování teploty moří má ničivé dopady i na jejich ekosystém. Na postupné odumírání korálů doplácejí i miliony lidí.
Americká planetární sonda New Horizons získala údaje, podle nichž se možná pod povrchem planety Pluta skrývá oceán. "Oceán trpasličí planety se nachází 150 až 200 kilometrů pod jejím povrchem a je 100 kilometrů hluboký," řekl astronom z Kalifornské univerzity Francis Nimmo. Vzhledem k ledové pokrývce je nepravděpodobné, že se v oceánu nachází život, není to však vyloučené. Oceán může obsahovat rovněž amoniak.
Osm špičkových jezdců na windsurfingu se chytá na nejdrsnější závod světa. Datum soutěže neznají, protože s organizátory čekají na nejdivočejší bouře. Pokud potvrdí jejich příchod, klání začne do 72 hodin. Z videa, které na bitvu s běsnícím oceánem láká, je patrné, že si muži s prknem a plachtou zaslouží respekt.
Lidstvo pečlivě pracuje na destrukci dalšího ekosystému. Tentokrát svou pozornost obrátilo na mořské oceány. Oblíbilo si totiž lovení velkých vodních živočichů, kteří tak postupně vymírají. Vyhynutí mořského ekosystému by podle vědců mohlo odstartovat domino efekt, kdy se začnou bortit další části přírody.
Podle výroční zprávy Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA) celosvětově rekordně rostou teploty, oceány musí absorbovat rekordní množství tepla a zásoby podzemní vody jsou na historicky nejnižší úrovni. "Čas zavolat lékaře byl už před lety. Topíme se v mnoha příznacích nemoci," popsal situaci planety šéf týmu monitorujícího v NOAA klima Deke Arndt. V souvislosti s oteplováním klesal objem ledového území v Arktidě a ledovců po celém světě. Podle vědců měl klimatický vývoj nepříznivý vliv na populace tučňáků či mrožů.
Steve Lichtag je známý především jako autor filmů o oceánech a bílých žralocích. Nyní ho proslavil jeho dosud největší projekt Aldabra: Byl jednou jeden ostrov, v němž natočil příběh přísně střeženého atolu. "Jsem gambler a rád hraju na riziko a jsem známý tím, že chodím do projektů, které jsou trochu nestandardní," říká o sobě v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Největší zaoceánská loď Harmony of the Seas za miliardu eur čeká na svou první ostrou plavbu. Podívejte se, jak vypadá tento kolos.
Nizozemský milionář vyrazí během letošního léta přes Atlantický oceán na své replice Noemovy archy, kterou stavěl přesně podle pokynů z Bible. Na 125 metrů dlouhé lodi popluje nejprve do Jižní Ameriky, kde hodlá šířit biblické poselství. Moderní Noemova archa je ale zároveň i turistickou atrakcí, kterou od roku 2012 mohou navštěvovat zájemci právě v Nizozemí. Před vyplutím si na sebe loď musela vydělat prohlídkami nebo pořádáním konferencí a koncertů.
Led na Antarktidě taje mnohem rychleji, než se dosud myslelo. Podle zprávy OSN z roku 2013 mohou kvůli změnám klimatu stoupnout hladiny oceánů do konce století až o metr. Nová studie ale tvrdí, že jde o velmi optimistické odhady, možná dokonce podceňování reality. Podle ní lze očekávat nárůst až o půldruhého metru, což by znamenalo mnohem větší hrozbu pro města, jako je New York či Šanghaj.
Výrony metanu z kráterů, širokých zhruba 1,5 kilometru, souvisejí s podzemními zásobami zemního plynu. Je toto vysvětlením řady námořních a leteckých katastrof, které se dosud v oblasti takzvaného Bermudského trojúhelníku nepodařilo objasnit?
Nejlepší český sólový jachtař Milan Koláček miluje výzvy. Za měsíc ho čeká velký závod přes Atlantik a zároveň se připravuje na nonstop závod kolem světa v roce 2020. Téměř 50 tisíc kilometrů chce zvládnout za 80 dní. "Je to poslední velké dobrodružství na naší stále se zmenšující planetě. Ve třicetileté historii regaty doplulo do cíle pouhých sedmdesát závodníků. To je přibližně desetina proti lidem, kteří vylezou na Mount Everest za jediný rok. Je to méně lidí, než se dostalo do vesmíru," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Podívejte se na "denní chleba" nejlepšího českého sólového jachtaře Milana Koláčka.
Vědecká studie mezinárodního týmu uvádí, že se hladina světových oceánů v posledním století zvýšila nejrychleji za 2800 let. Ve 21. století očekávají nárůst ještě výrazně vyšší. Na vině je částečně odpovědné globální oteplování způsobené lidskou činností.
Na výstavišti v pražských Letňanech začíná světově proslulá výstava Titanic. Návštěvníci mají možnost zavítat do věrných rekonstrukcí interiéru či si prohlédnout předměty vylovené z vraku Titanicu. Výstavu otevíral také zkušený námořní kapitán Ctirad Pacák, jenž má bohaté zkušenosti i s polárními oblastmi a proplouváním mezi ledovci. "Tak velký ledovec, který potopil Titanic, by nám dnes ukázal radar, ale i tak jsou ledové hlídky stále nutné," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. "Byla to neuvěřitelná shoda nešťastných náhod a také pýcha, co předchází pád," shrnuje tragický příběh Titanicu. Záchranný manévr by provedl jinak, ale jak dodává, po "bitvě je každý generálem".
Jiří Oliva vyrazil před devíti měsíci na cestu kolem Evropy. Trasu, která má 20 tisíc kilometrů a vede přes 22 států, chce zvládnout za tři roky. Cestuje totiž neobvyklým dopravním prostředkem – na šestimetrovém mořském kajaku. Trasa povede po velkých řekách, mořích i oceánu. Co dělá, když nepádluje a jak si poradí s Atlantikem?
