Sociálními sítěmi se šíří video nepovedeného testu střely Kalibr z ruské fregaty Maršál Šapošnikov. Na záběrech je vidět, jak střela ihned po vypuštění začne nekontrolovaně rotovat a poté spadne jen několik desítek metrů od lodi. Přesné datum incidentu není známé, z logických důvodů se k němu armáda nehlásí. Podle webu The Drive je ale pravděpodobné, že se incident stal v tomto měsíci.
Mořská bioložka Andriana Fragolaová sdílela video z blízkého setkání se žralokem tygřím, který je považován za agresivní druh. Ukázala, co by podle ní měl člověk dělat, aby predátor nezaútočil. Video na sociální síti TikTok viděly miliony diváků, píše na webu anglický Daily Mail.
Lenka Petráková pochází ze Slovenska, přesto ji v architektonické kariéře provází nápady spojené s vodou - a nejlépe širým oceánem. Za návrh plovoucí výzkumné stanice, která umí sbírat odpad a zároveň by byla domovem pro mořské badatele, získala prestižní cenu Nadace Jacquese Rougeriea. "Hledáme nová teritoria, kdyby pevnina nebyla pro život už vhodná," říká v rozhovoru.
Od Finského zálivu přes Karské moře až po Vladivostok. Stovky majáků, které Sověti postavili mezi světovými válkami, lemovaly řídce osídlené severní a dálněvýchodní pobřeží země. Bez strážců a bez možnosti dodávek elektřiny fungovaly díky atomové energii.
Slovenská designérka Lenka Petráková nedávno obdržela prestižní ocenění v architektonické soutěži Grand Prix Award for Innovation of the Sea, která se specializuje na kreativní řešení environmentálních problémů. Porotu zaujal její návrh na futuristickou plovoucí stanici na čištění oceánů s názvem Osmý kontinent.
Vědci z amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) vůbec poprvé identifikovali nového živočicha pouze pomocí kamer s vysokým rozlišením. Druh žebernatky objevili čtyři kilometry hluboko v oceánu poblíž Portorika už v roce 2015.
Video z dronu zachytilo profesionálního surfaře Matta Wilkinsona, jak uniká velkému bílému žralokovi měřícímu kolem dvou a půl metru. Australský sportovec se s predátorem potkal poblíž pobřeží města Ballina ve státu Nový Jižní Wales. Paryba byla nejdřív těsně u něj, ale pak zničehonic odplula pryč.
Když Doug Falter ztratil v roce 2018 při pokořování obřích vln na Havaji z dohledu své surfové prkno, nevěřil, že by jej ještě někdy spatřil. Dva roky nato se prostřednictvím sociálních sítí spojil s filipínským učitelem a začínajícím surfařem Giovannem Branzuelou, který jeho prkno koupil na ostrůvku Sarangani, na druhé straně Pacifiku.
Tání ledových příkrovů v Grónsku a na Antarktidě odpovídá nejhoršímu možnému scénáři Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) ohledně zvyšování hladiny oceánů. Vyplývá to z nové studie publikované v magazínu Nature Climate Change, podle níž ledovce z Grónska a Antarktidy zvedly hladinu oceánů od roku 1992 o takřka 1,8 centimetru.
Portugalská bioložka Ana Pêgová před pěti lety "objevila" a pojmenovala nový invazivní druh. "Plasticus maritimus se do našeho života začleňuje tak dobře, že si toho mnohdy ani nevšimneme," a proto je extrémně nebezpečný, píše ve stejnojmenné, barevně ilustrované knize určené čtenářům od deseti let.
Mezi létem 2015 a jarem následujícího roku vyplavily vlny na západní pobřeží Spojených států desetitisíce uhynulých mořských ptáků alkounů. Lidé nacházeli jejich těla od Aljašky až po Kalifornii, tedy přibližně po délce šesti tisíc kilometrů. Nyní vědci přišli na důvod, proč tolik zvířat najednou uhynulo.
Stoupající hladina oceánů způsobená změnami klimatu do roku 2050 ohrozí po celém světě přes třikrát více lidí, než se doposud myslelo, tvrdí vědci v nově zveřejněné studii v odborném časopisu Nature. Na místech, kterým do 30 let hrozí každoroční záplavy, podle výzkumu v současnosti žije přes 300 milionů lidí. Původní odhady mluvily o 80 milionech.
Americký dobrodruh Victor Vescovo a jeho výzkumný tým dokončili průzkum nejhlubších míst všech světových oceánů. Texaský investor a bývalý námořní důstojník se potopil nejen do Mariánského příkopu nebo k vraku Titanicu, ale jako jediný také do prolákliny Molloy Deep nedaleko Grónska v Severním ledovém oceánu.
Internetová stránka PornHub láká na "nejšpinavější porno v historii". Pár amatérských pornoherců se ve videu věnuje sexu v prostředí jedné z nejznečištěnějších pláží světa. Díky každému zhlédnutí videa putuje finanční příspěvek neziskové organizaci, která se stará o čištění oceánů od plastového odpadu.
Smutnou zprávu přinesl pilot helikoptéry, který se okolo Islandu vydal na vyhlídkový let. Na západním pobřeží spatřil desítky těl kytovců, z písku jim koukaly jen hřbety a ploutve. Na jejich záchranu už bylo pozdě.
Pokud by se vyplnily předpovědi vědců, bylo by za třicet let v oceánech na hmotnost víc plastu než ryb. Nezisková organizace The Ocean Cleanup se tomu snaží zabránit systémem na shromažďování odpadu pomocí mořských proudů. Systém už nějakou dobu testuje. Nyní ho aktivisté přesunuli do Velké tichomořské odpadkové skvrny, což je místo s extrémně zvýšenou koncentrací mořského odpadu mezi americkou Havají a Kalifornií. Pokud bude projekt úspěšný, měl by z oceánů do pěti let uklidit až polovinu plastového odpadu. Podívejte se ve fotogalerii, jak systém funguje.
Zástupci 29 států, které mají pravomoc rozhodovat o Antarktidě, se sjeli do Prahy. Takzvaný konzultativní status má od roku 2014 i Česko. Na závěr setkání chtějí země přijmout Pražskou deklaraci, která by měla potvrdit dosavadní pozici Antarktidy coby výlučně mírové země či vyzdvihnout tamější výzkumné práce, na kterých se významně podílí i Česko. "Naši vědci tam objevili více než 120 druhů organismů," sdělil vedoucí českého antarktického výzkumu Daniel Nývlt.
Rybáři z thajského ostrova Phuket zachránili dvě mořské želvy, které se zamotaly do plovoucího odpadu. Muži si zvířata přitáhli a nožem odřezali sítě. Více než 8 milionů tun plastů každoročně skončí v oceánech. V přepočtu asi jedno plné nákladní auto za minutu. Podle zprávy sdružení Ocean Conservancy a McKinsey Center for Business and Environment z roku 2015 až 60 procent plastového odpadu pochází z Indonésie, Filipín, Vietnamu a Thajska.
Špionážní fotografie z dob studené války odhalily vědcům, že himálajské ledovce nyní tají téměř dvakrát rychleji než dříve. Od roku 1975 se zmenšily o více než čtvrtinu. Vyplývá to z uveřejněné studie ve vědeckém časopise Science Advances, na kterou upozornila agentura AP.
Obyvatelé pobřežních oblastí a malých ostrovů hlavně v Tichém oceánu by mohli do 80 let přijít o své domovy. Pokud se výrazně nesníží množství emisí podílejících se na tání ledovců, zvedne se hladina moří až na dvojnásobek toho, co se původně očekávalo, ukazuje nová studie.
