Norsko

Do stáda divokých sobů v Norsku uhodil blesk. Zemřelo přes 300 zvířat

Úder blesku zabil ve středním Norsku stádo více než 300 divoce žijících sobů. S odvoláním na norské úřady to napsala agentura AP. K události došlo na náhorní plošině Hardangervidda ve vnitrozemí mezi Bergenem a Oslem. Po páteční bouři objevily norské úřady na malé oblasti roztroušená těla 323 sobů, včetně 70 nedospělých zvířat. Mluvčí norské agentury pro životní prostředí Kjartan Knutsen uvedl, že zabití divokých zvířat bleskem není nezvyklé. Tak vysoký počet zvířat zabitých bleskem je ale bezprecedentní. Podle něj se tak stalo proto, že sobi ve stádě se za špatného počasí snaží držet co nejblíž k sobě, takže elektrický výboj způsobený bleskem jich zasáhl tolik.

Jednání filipínských představitelů v Oslu

Filipínská vláda se dohodla s komunisty na příměří, chce konec občanské války

Filipínská vláda a komunističtí povstalci uzavřeli příměří na dobu neurčitou ve snaze ukončit občanský konflikt v zemi. Informovala o tom agentura Reuters. Rozhovory mezi oběma stranami se konají v Norsku a další dialog se má uskutečnit v metropoli Oslu 8. října. Zakladatel filipínské komunistické strany žijící v nizozemském exilu Jose Maria Sison agentuře Reuters řekl, že dohoda zahrnuje také časový plán pro další rozhovory týkající se politických, hospodářských a ústavních reforem. Nová lidová armáda (NPA) je ozbrojenou složkou filipínské komunistické strany a od roku 1969 vede ozbrojené povstání v maoistickém stylu.

Tučňák se stal brigádním generálem. Povýšila ho norská královská garda

Členové elitních norských královských gard podle tradice v zoologické zahradě v Edinburghu navštívili svého maskota tučňáka královského. Poté jej jmenovali brigádním generálem. Tučňák Nils Olav se prošel před nastoupenou čestnou stráží. Je již třetím tučňákem, kterému jsou dopřávány všechny vojenské pocty. "Je to prostě fantastický příklad skvělých vztahů mezi našimi dvěma zeměmi, a nemůže existovat krásnější tradice," řekl britským médiím brigádní generál David Allfrey.

Vychází Knausgardův kontroverzní "boj", označovaný za literární událost 21. století

V těchto dnech vychází v českém překladu Kláry Dvořákové Winklerové první část šestidílného kontroverzního díla norského spisovatele Karla Oveho Knausgarda Můj boj. Autobiografický román prohlásila část literárních kritiků za literární událost 21. století. Prestižní New Yorker přirovnal Můj boj k opusu Marcela Prousta Hledání ztraceného času.

Situace po útoku nožem v Londýně na Russel Square

Mladík, který v Londýně ubodal ženu, byl obviněn z vraždy. Terorismus policisté vyloučili

Devatenáctiletý norský občan somálského původu Zakaria Bulhan, který ve středu v centru Londýna ubodal Američanku a zranil nožem dalších pět lidí, zůstává ve vazbě. Kromě obvinění z vraždy tak čelí i obvinění z pětinásobného pokusu o vraždu. Motiv Bulhanova činu není příliš jasný. Policie ale vyloučila, že by šlo o terorismus. "Vše nasvědčuje tomu, že tento tragický incident byl vyvolán duševní poruchou útočníka," uvedl již dříve policejní šéf Mark Rowley.

To nejhezčí z Norska se dá autem projet za týden. Jen za cestu ale zaplatíte 15 tisíc korun

Za šest dní čistého času jsme v Norsku viděli nejkrásnější vodopád na světě, operu v hlavním městě Oslu nebo legendární vyhlídky Preikestolen a Trolltunga. Navštívili jsme nejmalebnější fjordy, podívali se do nitra ledovce a projeli autem proslulé trollí stezky.

Kde se žije nejlépe? V novém žebříčku je Česko před Španělskem i Itálií, jen šest míst za USA

Analýza společnosti Boston Consulting Group se zaměřila na kvalitu života ve více než 160 státech světa. Stejně jako před rokem se nejlépe umístilo Norsko. Z bývalých socialistických zemí střední a východní Evropy skončilo nejlépe Slovinsko. Poslední místo žebříčku obsadila Středoafrická republika.

Oba synové se k Michalákové nesmějí vrátit, potvrdil norský soud. Česko chce odvolání matky podpořit

České matce Evě Michálkové se nevrátí dva synové, které jí odebral před pěti lety norský sociální úřad na ochranu dětí. Potvrdil to soud v norském Hokksundu. Informovala o tom Česká televize. Jedenáctiletého Denise a sedmiletého Davida odebrala norská sociální služba kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a fyzické týrání. Podezření se nepotvrdilo. Děti nyní vyrůstají ve dvou pěstounských rodinách. Podle premiéra Sobotky je třeba respektovat jurisdikci Norska a rozhodnutí norských soudů.

NATO honí v Norském moři fiktivní ponorky. Musíme kvůli Rusům, tvrdí

NATO honí v Norském moři fiktivní ponorky. Musíme kvůli Rusům, tvrdí

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg zahájil cvičení proti nepřátelským ponorkám v Norském moři. Cvičení se účastní 13 plavidel z osmi států NATO.

Nemůžeme slíbit, že vás nevydáme do USA, vzkázal Snowdenovi norský soud

Soud v Norsku se odmítl zabývat žádostí bývalého konzultanta americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA) Edwarda Snowdena, aby mu Norsko dalo záruku, že ho nevydá do Spojených států. Snowden se chystá na podzim do Osla kvůli převzetí ceny, kterou mu udělil norský PEN klub za boj za svobodu slova. Ten si přeje, aby Snowden mohl cenu převzít osobně. Snowdenovi právní zástupci se proto v dubnu obrátili na soud v Oslu, aby předem zajistili, že Snowden nebude v Norsku zadržen a vydán do Spojených států. Uvedli, že nelze Snowdena do USA v současnosti vydat, jelikož by se mu tam nedostalo spravedlivého procesu. Proti rozhodnutí norského soudu se Snowden plánuje odvolat.

Jak udržet Brity v EU? Jsou čtyři možnosti, nejpravděpodobnější je pokus o částečné těhotenství

"Evropská unie nic Británii nenabídne, aby ji udržela. Británie nemůže být ani partnerem napůl. Nemůžete být trochu těhotní,“ uvedl německý vicekancléř a předseda sociální demokracie Sigmar Gabriel.

Skokani se vrhali ze skal do norských fjordů

Skokani se vrhali ze skal do norských fjordů

Strmé útesy, vodopády a zasněžené vrcholy. Devět skokanů si v prostředí norského Lysefjordu užívali adrenalinovou zábavu, když se z kilometrové výšky.

V4 Visegrád lídři na summitu v Praze krájejí dort Sobotka Fico Szydlová Orbán

Brexit by byl pro Visegrád rána. Kdo by pak brzdil dominanci Paříže a Berlína?

Odchod Británie z EU by pro země střední Evropy znamenal ztrátu důležitého partnera a spojence. Londýn byl vždy vnímán jako protiváha francouzsko-německého tandemu, jenž prosazuje hlubší integraci. Pokud by Británie z Unie skutečně odešla, bude v zájmu středoevropských zemí, aby zůstala i nadále na kontinentu velmi aktivní, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz analytička prestižního britského think-tanku Centre for European Reform Agata Gostynska-Jakubowska. Do Prahy přijela na Prague European Summit.

Příběh dvou severských referend, která rozdělila generace. Poučení pro Brexit?

V rozmezí pouhých dvou týdnů rozhodli Švédové v roce 1994 většinou pouhých 52,3 procenta, že vstoupí do Unie, zatímco 52,2 procenta Norů naopak hlasovalo pro to, že zůstanou mimo evropský blok. Obě referenda patřila v historii Evropy k těm, jež měla vůbec nejtěsnější výsledek. Dělicí linie tehdy na základě mnohdy chvilkových rozhodnutí rozdělila rodiny, generace i politické strany. Z referend si mohou podle agentury Reuters vzít ponaučení i Britové, kteří se těsně před hlasováním snaží získat nerozhodnuté občany a přetáhnout k sobě hlasy i z protější strany. Základem je podle ní správně zvolená strategie, která neusiluje o zastrašení řadových občanů a vyhýbá se politickému establishmentu.

Shromáždění stoupenců ochodu z EU v Londýně.

Fungoval by norský model i pro Brity? Radši se poohlédněte jinam, radí samotní Norové

Norsko, které příznivci odchodu Británie z EU často uvádějí jako modelový příklad, odmítlo členství v Evropské unii ve dvou referendech v letech 1972 a 1994. Země však přitom zůstává těsně s Unií spjata svým členstvím v Evropském hospodářském prostoru (EHP). A přejímá řadu unijních legislativ, na jejichž přijetí nemá de facto žádný vliv. Když se v Bruselu přijímají klíčová rozhodnutí, Norové musejí opustit jednací sál. "Ano, máme přístup k jednotnému trhu, ale zároveň jsme podřízeni legislativě, na kterou nemáme žádný vliv," vysvětluje generální ředitelka Konfederace norských podniků Kristin Skogenová Lundová.

Pět dětí odebraných rumunsko-norskému páru v Norsku vrátí Barnevernet rodičům

Děti, které byly odebrány rumunsko-norskému páru úřadem na ochranu dětí Barnevernet v Norsku, se vrátí ke svým rodičům, informovala o tom přímo rodina Bornariuových. K převzetí dětí, které jsou ve věku od jednoho roku do deseti let, by mělo dojít v nejbližších dnech. Rodiče byli podezřelí z neúměrného trestání dětí a náboženského fundamentalismu, norské úřady již zahájily řízení o jejich adopci, nyní však děti vrátí rodině.

Norský soud řešil odvolání Michalákové proti zbavení rodičovských práv, rozhodne do měsíce

U norského soudu v pátek proběhlo poslední stání k odvolání Češky Evy Michalákové proti loňskému rozhodnutí úřadů o zbavení rodičovských práv k oběma synům a adopci mladšího chlapce. Rozhodnutí padne do čtyř týdnů, Michaláková ho dostane písemně.

Miliardy z Norských fondů v Česku šíří ideologii, míní poslankyně TOP 09. Kalousek jí domluvil

Seznam všech příjemců peněz z takzvaných Norských fondů zveřejnila na webových stránkách TOP 09 místopředsedkyně strany Jitka Chalánková. Je z něj "patrný jasný tlak na prosazování jiných ideových záměrů", míní známá kritička norské sociální politiky a obhájkyně českých rodin, kterým sociální služba Barnevernet odebrala děti. Co tím přesně myslí, ale neprozradila. Šéf TOP 09 Miroslav Kalousek považuje spojování fondů s ideologií za absurdní.

U norského Bergenu havaroval vrtulník, nepřežil zřejmě nikdo ze 13 lidí na palubě

Nedaleko Bergenu na jihozápadě Norska v pátek havaroval vrtulník. Na jeho palubě bylo 13 lidí, nikdo z nich zřejmě nepřežil. Záchranná akce byla ukončena v 17:00 SELČ, podařilo se najít jedenáct těl. Stroj dopadl podle očitých svědků na malý ostrov u pobřeží. Ve vzdušném prostoru v okolí Bergenu, druhého největšího města této skandinávské země, se pohybuje řada helikoptér, které slouží jako doprava pro lidi pracující na ropných plošinách u norského pobřeží, upozornila agentura Reuters.

Barnevernet se změní, začne děti odebrané cizincům posílat příbuzným

Norsko změní svou politiku při odebírání dětí, které mají vazbu na zahraniční země. Informovala o tom ministryně pro děti, rovnost a sociální začleňování Solveig Horneová. Podle serveru The Local by děti odebrané cizincům v Norsku mohly být umístěny do rodin svých příbuzných v zahraničí. Doposud děti končily v pěstounské péči v Norsku. Zahraniční vlády budou mít také možnost požádat o přístup k případům, které řeší norská sociální služba.