


Bergen
Deštivé a krásné, tak se dá označit druhé největší norské město Bergen. Malebné čtvrtmilionové město leží mezi sedmi horami a již odpradávna nese přívlastek „zelená louka mezi horami“ nebo také „brána k fjordům“.



Deštivé a krásné, tak se dá označit druhé největší norské město Bergen. Malebné čtvrtmilionové město leží mezi sedmi horami a již odpradávna nese přívlastek „zelená louka mezi horami“ nebo také „brána k fjordům“.



Česká matka, které norská sociální služba Barnevernet odebrala devítiměsíční holčičku, odmítla nabídku pomoci ze strany českého státu. Informovala ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Matka zároveň požádala, aby se ministerstvo k případu nevyjadřovalo. Sama matka ale dál dává rozhovory médiím. Marksová také odmítla návrh prezidenta Zemana na odvolání velvyslance v Norsku. "My se naopak snažíme s norskou stranou jednat," poznamenala ministryně.



Česká vláda by kvůli odebírání dětí měla přistoupit k odvolání velvyslance v Norsku na konzultace, uvedl prezident Miloš Zeman. On sám nepozve norskou velvyslankyni v Česku na tradiční setkání ambasadorů 28. října. Premiér Bohuslav Sobotka ale říká, že vláda v problému v posledních dvou letech pokročila a odvolávání velvyslanců podle něj věc neřeší. Uvedl, že je třeba případy sledovat a postupovat pragmaticky a s rozmyslem.



Lidé žijící v Norsku, kterým bylo odebráno dítě, mají strach kauzy medializovat, protože jinak by svoje dítě už nemuseli vidět, říká europoslanec Tomáš Zdechovský. Přiznává, že informace k aktuálnímu případu odebrané devítiměsíční dívky jsou jednostranné, Barnevern ale podle něj nekomunikuje zcela záměrně.



Premiér Bohuslav Sobotka ve čtvrtek slíbil, že Česká republika je připravena poskytnout pomoc matce odebraného dítěte podle mezinárodního práva. Devítiměsíční dítě české matky a norského otce trpí genetickou poruchou, je na umělé ledvině a čeká na transplantaci. Norská sociální služba Barnevernet dítě rodině odebrala před několika týdny. Nyní ho rodiče smí vidět dvakrát týdně na hodinu. Sociální služba zdůvodnila odebrání tím, že rodiče nemají s dcerou dostatečně rozvinutý kontakt a mají s ní špatný vztah.



Poslankyně Jitka Chalánková a Petiční výbor na podporu rodiny Michalákových tvrdí, že norská sociální služba Barnevern odebrala před pár týdny české matce a norskému otci devítiměsíční dceru. Barnevern, který se měl odvolávat na nedostatečně vyvinutý kontakt rodičů s dítětem, svěřil údajně dítě do pěstounské péče. Ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí (ÚMPOD) pro Aktuálně.cz uvedl, že se vloni rodina sama obrátila na ÚMPOD, pak ale přerušila kontakt. Chalánková podle něj prezentuje pohled jen jedné strany. Holčička trpí podle Chalánkové vzácným onemocněním ledvin.



Norský pravicový extremista Anders Behring Breivik, který si odpykává 21letý trest za teroristické útoky z roku 2011, při nichž zemřelo 77 lidí, zažaloval stát kvůli podmínkám svého věznění. Tvrdí, že pravidelné prohlídky cely či izolace od ostatních trestanců porušují jeho lidská práva, napsala agentura DPA. Nejde o jeho první stížnost. Loni v září například pohrozil hladovkou, tu ale nakonec odložil. Soud začne stížnost prověřovat 15. března, slyšení se z bezpečnostních důvodů odehraje ve vězeňské tělocvičně ve městě Skien, kde si odpykává trest.



Norsko chce do členských států EU vrátit až 5000 běženců, kteří loni do této skandinávské země přišli. Prohlásila to norská premiérka Erna Solbergová s tím, že Oslo bude jednat na základě takzvaného dublinského systému. Ten stanovuje, že odpovědným státem za azylové řízení je ten, do kterého běženec jako první vstoupí. Norsko na konci loňského roku oznámilo, že zpřísní své azylové zákony, které mají z tohoto skandinávského království učinit jednu ze zemí s nejpřísnějšími azylovými podmínkami v Evropě. Mimo jiné uvedlo, že nebude vpouštět do země uprchlíky bez schengenských víz, pokud z evropské zóny volného pohybu (Schengenu) přicházejí.



Nejvíce "skloňovanými" uprchlíky, kteří přicházejí do Evropy, jsou Syřané. Mnohem méně se mluví o Afgháncích, kteří jsou - co do počtu - hned za nimi. Novou uprchlickou vlnu zvedla letošní ofenziva Tálibánu. V zahraničí žije okolo 2,6 milionu Afghánců. Prchat začali už na konci 70. let minulého století a od té doby v podstatě nepřestali, přestože miliony se jich domů zase vrátily. Pákistán a Írán už Afghánce přijímat nechtějí. Odmítají je ale i některé evropské státy, které si Afghánci stále častěji volí za svou cílovou destinaci. Německo nechalo v Kábulu rozvěsit odrazující billboardy, Norsko zareagovalo inzeráty v novinách.



Slow TV je fenomén norské veřejnoprávní televize NRK, který baví diváky po celém světě. Ti vydrží bez problému sledovat sedmihodinovou jízdu vlakem, dvanáctihodinový maraton v pletení nebo večer zpracování dřeva. Televizní kanál má velmi slušnou sledovanost, pětidenní plavbu lodi Bergensbanen si naladila téměř čtvrtina Norů. Tajemství úspěchu pořadu vysvětluje v rozhovoru jeden z jeho tvůrců, producent a dokumentarista Thomas Hellum.



Čím se současná humanitární krize odlišuje od těch předešlých? Tím, že v ní ústřední roli hrají dobrovolníci. Velké organizace se - až na výjimky - naopak příliš neosvědčily. Alespoň ne na řeckém ostrově Lesbos, ukazuje v reportáži agentura Reuters.



Únorovou nehodu nákladní lodi s devítičlennou posádkou u pobřeží Skotska měl na svědomí opilý ruský důstojník. S plavidlem o výtlaku 7000 tun narazil v plné rychlosti do skalisek. Plavidlo bylo při srážce natolik poškozeno, že jej nešlo zachránit a skončilo ve šrotu. Při nehodě vyteklo do moře 25 tun lodního paliva. Vyšetřovatelé nalezli na palubě bohatý sklad s destiláty, pivem a vínem.



Norští policisté budou od příštího týdne opět hlídkovat v ulicích neozbrojeni. Příslušníci norské policie u sebe začali nosit zbraň loni v listopadu v reakci na zvýšenou teroristickou hrozbu v zemi. Úroveň hrozby se ale od té doby podle vedení norské policie snížila. Rozvědka počátkem loňského listopadu oznámila, že "Norsko bude pravděpodobně v průběhu nadcházejících 12 měsíců terčem pokusů o teroristické útoky". Tajné služby se tak vyjádřily po uskutečněných či zmařených atentátech z Kanady, Londýna a z Austrálie z tehdejší doby. Úřady se obávaly hlavně návratu islamistů, kteří odjeli bojovat do Sýrie. Na internetu se tehdy proti vyzbrojení policie zvedla vlna nesouhlasu.



Policisté v několika evropských zemích podnikli zátah proti islamistické buňce, jejímž vůdcem byl v Norsku uvězněný irácký Kurd mulla Krekar. Vydali zatykače na 17 lidí, šest podezřelých bylo zadrženo v Itálii, čtyři v Británii a tři v Norsku. Někteří další zřejmě odcestovali do Sýrie či Iráku. Skupina měla v Evropě plánovat teroristickou činnost a rovněž i osvobození svého vůdce, který byl v Norsku odsouzen za to, že chválil lednový masakr redakce francouzského satirického magazínu Charlie Hebdo.



Česká republika je 26. nejlepším státem světa, pokud jde o podmínky k životu. V žebříčku institutu Legatum - takzvaném indexu prosperity - si polepšila o tři místa a umístila se nejlépe od roku 2011. Na rozdíl od většiny podobných žebříčků nehodnotí tento index státy pouze podle jejich ekonomické vyspělosti. První příčky obsadily severské státy spolu se Švýcarskem a Novým Zélandem. Naopak nejhůře se žije ve Středoafrické republice.



Kupní síla jednoho obyvatele České republiky dosahuje v průměru 7313 eur ročně. Česko si letos udrželo loňské 26. místo mezi 42 státy, propad kupní síly z předchozích let - mimo jiné způsobený měnovou intervencí České národní banky - se zastavil. Nejlépe jsou na tom obyvatelé Lichtenštejnska, kteří mají 4,5násobně větší kupní sílu, než je evropský průměr.



Rusko se podobně jako Británie snaží z egyptského letoviska Šarm aš-Šajch evakuovat své turisty, kteří tam kvůli zastavení letů uvízli. Podle odhadů se v Egyptě nachází až 79 000 ruských turistů. Moskva plánuje během víkendu vyslat do země necelou stovku prázdných letadel, která mají evakuovat uvízlé turisty.



V arktické části Evropy zápasí uprchlíci a migranti nejen se zimou ale i s ruskými zákony. Ty je nutí dojet na hranice s Norskem na kole. Složitější to mají rodiny s malými dětmi.



Soud v Norsku v pátek poslal známého radikálního muslimského duchovního mullu Krekara na 18 měsíců do vězení za to, že chválil lednový masakr redakce francouzského satirického magazínu Charlie Hebdo. Kdokoli uráží naše náboženství a naši čest, musí pochopit, že je to střet na život a na smrt," řekl muž v únorovém rozhovoru. Dodal, že karikaturista je bojujícím bezvěrcem, kterého je povoleno zabít. Den po odvysílání rozhovoru byl zadržen.



Kanadský popový zpěvák Justin Bieber předčasně ukončil svůj čtvrteční koncert v norské metropoli Oslu. Fanoušci v první řadě se prý chovali neukázněně, když se snažil z pódia odstranit rozlitou tekutinu, napsala agentura AP. "Opravdu jsem nechtěl působit nevychovaně. Ale show jsem ukončil, protože lidé v první řadě mě nechtěli poslouchat," uvedl 21letý zpěvák. Podle norských médií Bieber zmizel z pódia po jedné písničce. "Byl to pro mě těžký týden. Dlouhé dny beze spánku," řekl na omluvu svého chování v Oslu. Televizní stanice TV2, která koncert zorganizovala, označila incident za "skandál" a "drama plné slz".