Švédce Amandě Maritzové, která se zúčastnila speciálního rybářského zájezdu, se podařil neuvěřitelný úlovek. Na udici chytila halibuta obrovských rozměrů. Měřil 233 centimetrů. Maritzová rybu ulovila u pobřeží norských ostrovů Lofoty. Po focení rybáři halibuta pustili zpátky do moře.
Index společenského rozvoje vznikl jako alternativní ukazatel kvality života vedle hrubého domácího produktu a podobných čistě ekonomických hodnocení. Žebříček vede Dánsko, nejhůře ze 128 hodnocených zemí dopadla Středoafrická republika. Česko stejně jako před rokem skončilo na 22. místě.
Na zabezpečení globální zásoby semen rostlin vydá norská vláda 4,4 milionu dolarů (přes 102 milionů korun). Úložiště postavené na Špicberkách musí po teprve devíti letech projít modernizací. Může za to globální oteplování. Vysoké teploty způsobují tání okolního ledu a voda se dostává nebezpečně blízko k chráněnému obsahu trezoru. Zásoby vzorků rostlin, které mají zachránit lidstvo v případě globální pohromy, jsou v ohrožení.
Sledujte online reportáž z utkání fotbalové kvalifikace na mistrovství světa 2018 mezi Norskem a Českou republikou.
Norský nejvyšší soud se nebude zabývat odvoláním teroristy Anderse Behringa Breivika, který si stěžuje na podmínky ve vězení a tvrdí, že Norsko porušuje jeho práva tím, že jej drží v samovazbě. Věznice argumentuje, že Breivikův pobyt v izolaci kompenzuje lepšími podmínkami - DVD přehrávačem, televizí nebo běhacím pásem. Breivikův obhájce Öystein Storrvik vzápětí oznámil, že se jeho klient odvolá k Evropskému soudu pro lidská práva. Breivik v červenci roku 2011 zabil v Oslu 77 lidí. V roce 2012 byl za terorismus odsouzen k 21 letům vězení. To je nejvyšší jednorázový trest, který je v Norsku možné uložit. Lze ho ale opakovaně prodlužovat až na doživotí.
Komediální video stačilo na kanálu YouTube zhlédnout za dva dny na 16 tisíc lidí. Naproti tomu guvernérův proslov na téma monetární politiky má od března jen několik desítek kliků. Video zároveň Nory vtipnou formou seznamuje s vylepšenými bezpečnostními prvky nových bankovek.
Norský miliardář Kjell Inge Rökke chce vrátit většinu majetku společnosti. Začal tím, že financoval studentům stipendia. Nyní dává peníze na stavbu a provozování lodi, která má zkoumat a čistit oceány. "Moře a oceány mi toho daly hrozně moc a já jim to dlužím," vysvětluje dolarový multimiliardář deníku Afteposten, proč zvolil právě tento projekt. Rökke se totiž coby dyslektik se základním vzděláním stal jako mladík rybářem. Vypracoval se na vlastníka obrovského holdingu.
Norsko je často považováno za zemi s největší rovností mezi muži a ženami. Ve svých snahách o rovnoprávnost zašla skandinávská země tak daleko, že uzákonila povinnou vojnu pro ženy. Podle kapitána norského námořnictva, který nyní pracuje v centru pro genderovou rovnost, je to zcela přirozená věc. Na fyzické síle podle něj nezáleží, protože ani všichni muži nejsou stejně silní. "Odvádíme ty nejvíce talentované. Pro ženy není problém se do armády kvalifikovat," tvrdí.
Norský soud v pondělí prodloužil vazbu sedmnáctiletému islamistovi z Ruska, který je podezřelý, že o víkendu nastražil málo účinné výbušné zařízení v centru Osla. Informovala o tom agentura Reuters. Podle norských médií pochází rodina podezřelého z Kavkazu. Soudce Mads Wilhelm Ruland v pondělí rozhodl, že policie může mladého ruského občana podezřelého z terorismu zadržovat další dva týdny, což je ve skandinávské zemi u nezletilých nejdelší přípustná doba. Policie připustila, že nezná motiv počínání mladíka, jehož jméno nebylo zveřejněno, a rovněž není jasné, zda jednal sám.
Nedávné teroristické útoky ve švédském Stockholmu, ruském Petrohradu nebo i předtím silvestrovský v tureckém Istanbulu spojuje kromě radikálních islamistů ještě jedna pravděpodobná linka - Střední Asie. Podle většiny dosavadních informací pocházeli pravděpodobní atentátníci právě odsud - z Uzbekistánu nebo jiných chudých muslimských zemí regionu. Ten proto začíná být označován za novou líheň teroristů. Znalec Střední Asie a šéfredaktor zpravodajského portálu Fergana.ru Daniil Kislov ale varuje před unáhlenými soudy. "Spousta informací je zatím neověřená," tvrdí Kislov.
Podle policie mohla podomácku vyrobená bomba způsobit jen omezené škody. Zpočátku si ale policisté nebyli jisti účinkem zařízení, proto vyklidili okolí bomby. Vyšetřovatelé zadrželi možného strůjce objeveného zařízení. Jde o sedmnáctiletého občana z Ruska, který v Norsku žádal o azyl. Policie také zvýšila stupeň teroristické hrozby v zemi.
Norsko schválilo stavbu prvního námořního tunelu na světě, potvrdil norský ministr dopravy. Tunel, kterým budou moci proplouvat výletní i nákladní lodě, povede vnitřkem skalnatého ostrova Stad a zprovozněn by měl být v roce 2023. Důvodem výstavby je, že moře v této oblasti bývá často rozbouřené a lodě tak musí čekat, než se uklidní.
Účastníky dálkového závodu v běhu na lyžích překvapil v Norsku nečekaný divák. Dva kilometry po startu je doprovázel tank místní armády. Vojáci si nejspíš nechtěli nechat závod běžkařů ujít. I když kolos mohl budit hrůzu, nebylo se ve skutečnosti čeho bát. Tank nebyl vyzbrojen, měl na sobě jen kameru.
Mají vysoké platy, přesto nejsou šťastní. Graf, který zobrazuje spokojenost Číňanů v jednotlivých letech, dokazuje, že štěstí si za peníze nekoupíte. Podle obyvatel miliardové Číny znamenají vysoké platy akorát větší strach z konkurence a z neúspěchu. Opravdové blaho jim pak dokáže zajistit dobré zdraví a spokojený rodinný život. Píší o tom světoví ekonomové v letošní Zprávě o světovém štěstí.
Norské úřady schválily výstavbu tunelu pro lodě. Ten by měl vést skrz skálu na poloostrově Stad na severozápadě země. Tunel, do kterého se vejdou nákladní lodě, bude dlouhý 1,7 kilometru. Tunel se staví hlavně kvůli bezpečnosti. V oblasti je během roku více než sto bouřkových dní. Udržet správný kurz lodi za bouře bývá velice obtížné i pro zkušenou posádku. Znalci tvrdí, že na mořském dně kolem poloostrova Stadu spočívá 56 lodních vraků. Stavba ale i zkrátí námořní cestu mezi městy Bergen a Ålesund. Tunel přijde na 2,3 miliardy norských korun, v přepočtu téměř 7 miliard českých korun.
Kdokoliv chce diskutovat pod články na norském serveru NRK, musí nejprve správně odpovědět na tři otázky, které se k textu vztahují. Norští novináři věří, že krátkým kvízem odradí internetové trolly a naštvané diskutéry. Doufají také, že čtenáři během 15 vteřin, které zodpovězení otázek zhruba zabere, vychladnou a lépe si svůj příspěvek promyslí. Diskuse tak má být věcná a bez urážek.
Norsko neporušuje lidská práva při věznění teroristy Anderse Breivika. Rozhodl tak odvolací soud. Tím zvrátil loňský verdikt, který uznal některé Breivikovy stížnosti. Ten si stěžuje na bolesti hlavy a izolaci. Podle něj ho chce Norsko dohnat k sebevraždě. Ve středu to však odvolací soud odmítl - podle něj Breivik není obětí mučení ani nelidského zacházení. Pravicový extremista Breivik 22. července 2011 ve vládní čtvrti v Oslu odpálil nálož, která připravila o život osm lidí. Krátce nato postřílel 69 členů letního tábora sociálnědemokratické mládeže na ostrově Utöya.
Před více než dvěma lety neznámí zloději ukradli v Dachau vstupní bránu s nápisem Arbeit macht frei (Práce osvobozuje). Nyní se brána vrátila, koncem loňského roku ji totiž našli v Norsku. Mřížové dveře z areálu nejstaršího nacistického koncentračního tábora jsou asi metr široké a dva metry vysoké. Brána bude nově vystavena ve stálé expozici, kde ji návštěvníci poprvé mohou spatřit 29. dubna na 72. výročí osvobození koncentračního tábora. U vstupu do bývalého tábora bude nadále její kopie, kterou nechali zhotovit po odcizení originálu.
Proto, aby mohli žít za polárním kruhem a pěstovat zeleninu, postavili si dům z mazaniny uvnitř skleněné kopule. Do atypického řešení se zamilovali a ani po třech letech by na svém bydlení nic neměnili.
V sedmnáctimilionovém Nizozemsku zejí věznice prázdnotou. Úřady se proto rozhodly některé z nich zavřít, jiné nechaly přebudovat. Zbavily je vysokých zdí a ostnatých drátů a přeměnily je v azylová centra pro uprchlíky nebo v byty pro rodiny. Za vylidněné věznice může pokles kriminální činnosti, který za poslední dvě desetiletí země zaznamenala. Ne všichni ale nizozemskou vládu za její kroky v potírání kriminality chválí. Podle některých kritiků je za tím spíše snaha ušetřit a řada trestných činů zůstává neevidovaných.
