Norsko

Foto: Závěr procesu s Breivikem. Soud nad ním vynesl rozsudek.

Věznice zatím nehodlá měnit podmínky pro Breivika. Ředitel počká na odvolání

Anders Behring Breivik si odpykává jednadvacetiletý trest vězení za zabití 77 lidí při útocích z roku 2011. Norský soud ve středu rozhodl, že země porušila při věznění některá Breivikova lidská práva. Kritizoval především téměř neustálé držení odsouzeného teroristy v samovazbě a nedostatek pozornosti věnované jeho psychickému zdraví. Breivik může v káznici využívat tři místnosti - jednu ke spaní, druhou ke studiu a třetí ke cvičení.

Je Breivik ještě člověk? Pokud je jedním z nás, má právo, aby nebyl psychicky týrán

Mají v Norsku dvě humanity? Jednu pro Breivika a jednu pro slušné lidi? Urazil norský soud veřejnost? Drží se pravidel. Pro všechny.

Norsko porušilo lidská práva vraha Breivika. Musíme s ním zacházet humánně, tvrdí přeživší

Terorista Anders Behring Breivik u norského soudu částečně uspěl se svojí žalobou na stát. Pravicový extremista, který v roce 2011 zavraždil v Oslu a na ostrově Utoya 77 lidí, Norsko žaloval kvůli podmínkám svého věznění. Podle něj stát porušuje jeho lidská práva mimo jiné tím, že ho skoro pět let drží v izolaci od ostatních trestanců. Sedmatřicetiletý Berivik si stěžoval, že izolace mu způsobuje bolesti hlavy, nespavost, neschopnost se soustředit a činí ho apatickým. Z těchto důvodů prý také v prosinci zanechal dálkového studia politologie na univerzitě v Oslu.

Breivik hajluje Mass killer Anders Behring Breivik raises his arm in a Nazi salute as he enters the court room in Skien prison

Masový vrah Breivik hajluje na celé kolo. Slepá ulička humanity?

Jsou tu jeho práva na spravedlivé projednání žaloby. A jsou tu práva pozůstalých, přátel a známých obětí. Ptal se jich někdo?

Jídlo z mikrovlnky je horší než mučení waterboardingem. Breivik si stěžuje na příkoří ve vězení

Usvědčený masový vrah Anders Breivik předstoupil před soud v Norsku. Tvrdí, že ho stát ve vězení ponižuje, a porušuje tak jeho lidská práva. Breivikovi vadí tělesné prohlídky, jídlo z mikrovlnné trouby i samota. Usvědčený vrah, který v roce 2011 připravil o život 77 lidí, tráví většinu času ve své cele o třech místnostech. K dispozici má knihy, PlayStation, počítač i běžecký pás. Stát jakékoli porušování práv odmítá a tvrdí, že Breivik je stále velice nebezpečný.

Střední škola Nydalen v norském Oslu, kam chodí společně děti neslyšící, těžce postižené i ty, které se vzdělávají všeobecně podobně jako v Česku na gymnáziu.

Děti s handicapem ve škole pro všechny? Reportáž z míst, kde inkluze probíhá jinak, než byste čekali

Jak bude či nebude fungovat společné vzdělávání dětí s různými handicapy v běžných třídách, v posledních měsících řeší učitelé, média i politici. Státy jako Velká Británie, Finsko či Norsko už se o inkluzi snaží i několik desítek let. Aktuálně.cz mělo možnost podívat se na inkluzivní vzdělávání přímo v norském Oslu. Zažitá představa, že se při inkluzi všechny děti bez ohledu na své handicapy učí v jedné třídě, v Norsku tak úplně neplatí. V Česku se má změnit vzdělávání handicapovaných od letošního září.

Rusko vozí uprchlíky do Evropy, mám to doložené, tvrdí ministr zahraničí Lubomír Zaorálek

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek nečekaně otevřeně promluvil o údajném ruském podílu na současné migrační krizi v Evropě. Tvrdí, že Rusové vozí do Evropské unie uprchlíky například letecky. Zaorálkova slova přichází v době, kdy se EU snaží migrantům zavřít jižní, balkánskou trasu a dohodnout se s Tureckem na vracení nelegálních migrantů.

Norský Barnevernet: Zveřejnění fotek v médiích rodičům škodí, soukromí dítěte je pro nás zásadní

Právní zástupkyně norské sociální služby Barnevernet Agnete Krogvigová v prvním rozhovoru pro česká média vyvrací některé mýty, které o fungování úřadu kolují. Vyprávěla o své návštěvě v Česku, kde se byla podívat, jak postupují české sociální úřady. Při setkání, které zprostředkovala norská ambasáda, vysvětlovala, že Norové si hodně zakládají na tom, aby dítě vyrůstalo v harmonickém prostředí, a berou v potaz stížnosti bývalých odebraných dětí, že jim Barnevernet pomohl pozdě. Přiznala například to, že v Norsku jsou tělesné tresty absolutně zakázané a zveřejňování fotek dětí v médiích může být přitěžující okolnost, když se úřady rozhodují, zda se děti mohou vrátit do původní rodiny.

Kauza Michaláková se opakovat nebude. Norsko odebrané děti začne pouštět do Česka

Norsko brzy zásadně změní postupy sociální služby Barnevernet, která je v Česku známá kvůli kauze Evy Michalákové, jíž v Norsku odebrali dva syny a ona se je už pět let snaží získat zpět. "V Norsku vznikne nový úřad. Ten se spojí s Českem hned, jakmile začne vůbec nějakou českou rodinu vyšetřovat," uvedla pro Aktuálně.cz právní poradkyně ředitelství Barnevernetu Agnete Krogvigová. Ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Česku Zdeněk Kapitán tuto informaci potvrdil. V případě odebrání půjdou děti do Česka, ne do Norska, jako je tomu dnes. Na již odebrané děti se nicméně novinka nevztahuje.

Marksová: Zeman se moc zaměřuje na Norsko, v Británii je státem odebraných dětí mnohem víc

Lubomír Zaorálek a Michaela Marksová chtějí s prezidentem jednat o návrhu mezinárodní smlouvy na ochranu dětí, který chce Zeman předložit Norsku. Na jeho znění se zatím nedohodli. Dokument stanovuje, jak by měly české i norské úřady při odebírání dětí postupovat. Ministryně práce a sociálních věcí upozorňuje, že Zeman příliš zaměřil pozornost na Norsko, i když v jiných státech - především Velké Británii - jsou počty odebraných českých dětí mnohem vyšší.

Zaorálek: Se Zemanem jsem se na smlouvě s Norskem o vydávání dětí zatím nedohodl

Prezident Miloš Zeman v pátek odpoledne řekl, že se s ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem dohodl na smlouvě, která by měla řešit vydávání dětí v Norsku. Zaorálek ale večer informaci popřel. Podle něj právníci ministerstva zahraničí dokument předložený Hradem teprve analyzují. Návrh prý navíc spíše než vydávání dětí řeší spolupráci orgánů sociálně-právní ochrany dětí a podle Zaorálka "je tedy otázkou, jaký by taková smlouva měla smysl". Zeman řekl, že by smlouva mohla plnit i preventivní funkci.

Škola smyku s tankem. Američané se učili řídit pásové vozidlo na ledu

Škola smyku s tankem. Američané se učili řídit pásové vozidlo na ledu

Američtí vojáci se u městečka Rena v Norsku učili, jak uřídit tank v těžkých přírodních podmínkách. Na led a sníh se vydali s tanky Abrams a Leopard. Námořní pěchota se připravuje s norskými vojáky na společné cvičení NATO nazvané Cold Response 16, kterého se zúčastní dvanáct zemí a přibližně 16 000 vojáků.

Soud kvůli dětem Evy Michalákové se odkládá. Norové nesehnali tlumočníky

Právnička Evy Michalákové, která od roku 2011 bojuje o navrácení rodičovských práv, se telefonicky dozvěděla o odložení soudního líčení plánovaného na příští týden. Norský soud měl projednávat odvolání dvojnásobné matky. Nový termín ale nebyl stanoven. Podle zástupce petičního výboru na podporu rodiny Mchalákových prý soud nesehnal tlumočníky.

Do Prahy už ne. Alkoholové prázdniny Dány nelákají, přijedou ale Švédové

Praha přestává být zajímavou destinací pro severskou mládež, která sem v uplynulých letech vyrážela především za levným pitím a večírky. Během jarních prázdnin, které v Dánsku začínají v pondělí, dorazí do hlavního města podle policie pouze zhruba tři stovky mladých Dánů. Více má být Švédů. Nižší zájem registrují také pražské hotely, kde si pokoje rezervoval jen zlomek severských studentů ve srovnání s minulými lety. Od návštěvy metropole je zřejmě odrazují mnohá policejní opatření jako častější kontroly v barech, restauracích a klubech či barevné pásky pro nezletilé znemožňující nákup alkoholu.

Norsko vrátilo české matce odebranou nemocnou holčičku. Věci fungují tak, jak mají, říká úřad

Norské úřady vrátily české matce a norskému otci odebranou nemocnou devítiměsíční holčičku. Uvedla to Česká televize. Serveru Aktuálně.cz informaci potvrdil šéf Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeněk Kapitán. Dceru trpící vážnou nemocí ledvin norské úřady rodičům odebraly před pár týdny.

Londýn - dárcovská konference na pomoc Sýrii

Státníci se v Londýně skládají na pomoc Sýrii. Nejvíce slibuje Evropská unie

Na mezinárodní konferenci nazvané "Podpora Sýrie a regionu v roce 2016" se světoví političtí lídři snaží vybrat miliardy dolarů na pomoc pro Sýrii a okolní státy. Zatím největší příspěvek - v přepočtu 80 miliard korun - slíbil jménem Evropské unie předseda Evropské komise Donald Tusk. Vysoké dary avizovaly i Německo, Spojené státy, Velká Británie nebo třeba Norsko.

Česko vstoupí do řízení norského soudu v kauze Michaláková, rozhodla vláda

Vláda ve středu rozhodla, že Česká republika vstoupí do řízení před norským soudem v kauze dětí Evy Michalákové. Adopce jejích dvou synů odebraných tamními úřady je podle ČR nepřípustná. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek také zkritizoval smlouvu o vydávání dětí, kterou prezident Miloš Zeman navrhuje uzavřít s Norskem. Podle ministra je v rozporu s mezinárodními smlouvami a nevyhovuje některým zásadám mezinárodního práva.

Žadatelé o azyl v Norsku navštěvují kurzy o sexuálním harašení

Žadatelé o azyl v Norsku navštěvují kurzy o sexuálním harašení

Žadatelé o azyl v Norsku navštěvují speciální kurzy, ve kterých je jim kladena mimo jiné otázka: Co je to znásilnění? Kurz, jenž běží v zemi s přestávkami od roku 2009, patří k těm, které by evropští politici po novoročních útocích na ženy v Německu rádi viděli také v jiných zemích.

Zeman chystá smlouvu s Norskem o vydávání českých dětí. Inspiroval ho dopis europoslance Macha

Prezident Miloš Zeman chce řešit případy dětí odebíraných rodičům norskou sociální službou Barnevernet prostřednictvím mezinárodní smlouvy. Návrh už má připravený, řekl v nedělním pořadu Partie televize Prima. Volá po "drastičtějších opatřeních" vůči Norsku. Zemanova iniciativa prý vychází z "tvůrčího vnímání" ústavy, podle něhož prezident může sjednávat mezinárodní smlouvy.

Kurz o západních hodnotách a postojích k sexu a sexuálnímu násilí pro azylanty v Norsku.

Tady si manželku nekoupíte. Evropa školí imigranty, jak se správně chovat k ženám

Finsko je další zemí, která nabízí žadatelům o azyl bezplatné kurzy týkající se hodnot a pravidel západoevropských zemí. Převážně mladí muslimové se tak díky nim mají seznámit s odlišností kultur a snadněji se integrovat do společnosti. Evropská společnost může konzervativním arabům připadat až příliš uvolněná. Řada zemí se proto rozhodla, že je třeba učit je pravidlům, která jsou pro ně hůře čitelná.