Před 76 lety, 1. října 1946, tribunál v Norimberku vynesl dvanáct rozsudků smrti a dalších trestů pro představitele německého nacistického režimu. Podívejte se v unikátních fotografiích na příběhy lidí, kteří byli za zločiny během války odsouzeni a mnozí přitom tvrdili, že o nich buď nevěděli, nebo jenom museli poslouchat rozkazy.
Boxer Michele Broili má pozastavenou činnost kvůli nacistickému tetování na hrudi. Italský rohovník vzbudil nevoli v minulém týdnu, kdy bojoval v Terstu o domácí titul v super muší váze.
Jindřicha Waldese, českého podnikatele a výrobce slavných stiskacích knoflíků Koh-i-noor, představuje nová výstava v pražském Národním technickém muzeu. Desítky panelů ukazují historii firmy od počátku 20. století přes obě světové války.
Statisíce mladých Čechů a Češek musely během druhé světové války pracovat v zahraničí pro potřeby Hitlerovy říše. Takřka zapomenuté jsou osudy půldruhé tisícovky nuceně nasazených, kteří skončili v Norsku, kde v krutých mrazech budovali železnice, silnice, ale i betonová opevnění a ponorkové doky. Připomíná je pozoruhodný projekt "Noráci" a putovní výstava, která nyní zamířila na Čáslavsko.
Petrohrad byl v minulosti se svými paláci, chrámy, galeriemi a sídlem carského dvora výkladní skříní Ruska. Jeho oknem do Evropy. V roce 1924 na počest bolševického vůdce změnil jméno na Leningrad. Přesně před 80 lety, za druhé světové války, začala blokáda města obleženého vojskem nacistického Německa. Zemřelo při ní přes milion lidí a silně zasáhla i do života rodiny Vladimira Putina.
Nacistickému diktátorovi Adolfu Hitlerovi se nikdy nepodařilo přimět sovětský Leningrad ke kapitulaci. Město s 3,5 miliony obyvatel, jehož blokáda trvající 872 dní skončila před 80 lety, ale zaplatilo za válku strašnou cenu. V důsledku hladu, zimy a bojů v něm zemřelo přes milion lidí.
Fedor Gál a Pavel Rychetský nás burcují, nejen abychom nezapomínali, ale abychom chápali, že nacionalismus neskončil, nenávist neskončila, lhostejnost trvá a máme se jí bránit.
Na pobřeží Bretaně mohou turisté nově zažít opravdu nevšední nocleh. Bunkr, který na severu Francie během druhé světové války vybudovali nacisté, totiž prošel rekonstrukcí a stal se z něj penzion. Za jednodenní ubytování pro šest lidí zájemci zaplatí 375 dolarů (přes osm tisíc korun).
Gallimard chce vydat texty Louise-Ferdinanda Célinea, o jejichž existenci se svět dozvěděl začátkem měsíce. Šéf prestižního francouzského nakladatelství Antoine Gallimard řekl agentuře AFP, že je připraven rukopisy zveřejnit.
Komiksy už v Česku vydávají i ti, od nichž by to nikdo nečekal. Těsně před prázdninami nakladatelství filozofické literatury OIKOYMENH v překladu filozofky Terezy Matějčkové zveřejnilo americký titul Tři útěky Hanny Arendtové. Zjevně už ani intelektuálové nepodceňují schopnost devátého umění, jak se komiksu přezdívá, přiblížit komplikovaná témata širší veřejnosti.
Je léto a někdo si možná zajede na prodloužený víkend do Vídně nebo Říma. Může tam objevit překvapivý příběh, který nemá nic společného se Sacher dortem ani památkami. V obou městech důležité chvíle prožil jeden z předních nacistických zločinců Otto von Wächter, guvernér Krakova a později Lvova.
Osada Ležáky na Chrudimsku byla 24. června 1942, čtrnáct dní po vyhlazení Lidic, nacisty vypálena a její obyvatelé zavražděni. Němci se mstili za to, že se místní lidé účastnili odboje, ukrývali vysílačku Libuše a pomáhali výsadkářům skupiny Silver A, která spolupracovala na atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Nacisté zastřelili 33 dospělých, 11 dětí zplynovali.
"Jít se očkovat jen kvůli privilegiím, která stát nabízí, je stejně morální jako vstoupit v osmdesátých letech do KSČ," šířilo se nedávno masivně po Facebooku. Emoce byla uspokojena, rozum zůstal stát a historie dostala na frak. Tak si ji zkusme připomenout.
Lidé jsou z digitálních Lidic nadšení, mám pozitivní ohlasy z celé republiky, říká ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík. Model vzniká zejména na základě leteckých snímků z roku 1938 a dobových fotografií. Lidice bude možné virtuálně projít, zejména pro mladé je to podle Stehlíka jeden ze způsobů, jak je vtáhnout do historie.
Když nacisté 15. března 1939 vstoupili na území rozbitého Československa, vůbec nepředpokládali, že by ho kdy mohli opustit. Budovali přece tisíciletou říši. Ideologii, založené na představě o nadřazenosti německého národa a na potřebě vybojovat pro něj na východě životní prostor, neboli Lebensraum, podřídili i své plány. Podle svých představ chtěli přebudovat i Prahu.
Dokumentární podcast Na cestě rekonstruuje okolnosti útoku na parašutisty po atentátu na Reinharda Heydricha ukryté v pravoslavném chrámu v pražské Resslově ulici.
Středa 10. června 1942. Den, který otřásl válkou pustošeným světem. Nacisté srovnali se zemí Lidice, středočeskou obec s 503 obyvateli. Přes sto domů včetně kostela zmizelo. Zmizeli i lidé. Muže zastřelili, ženy a děti odvlekli do koncentračních táborů nebo poslali na poněmčení. Lidickou tragédii nepřežilo 192 mužů, 60 žen, 88 dětí. Po druhé světové válce se vrátilo pouze 143 žen a 17 dětí.
Spolu se svými komunistickými soudruhy nastolil v Československu tuhý totalitní režim, který vedl k připojení státu k sovětskému mocenskému bloku. Stál za útlakem značné části společnosti i za mocí, jež byla postupně příčinou ekonomického úpadku země a obrovské emigrační vlny obyvatelstva. Připomeňte si Klementa Gottwalda a "Rudé století" ve fotogalerii.
Pátý květnový den roku 1945, vypuklo v Praze povstání, největší bitva Čechů na vlastním území v moderních dějinách. Pět krvavých dní vstoupilo do historie. Jeho hlavní aktéry ale po válce semlela komunistická moc. Že si Praha vyjednala kapitulaci okupačních armád dřív, než dorazila Rudá armáda, se Moskvě politicky nehodilo. Vzpomínky na povstání sepsal jeho velitel Karel Kutlvašr za mřížemi.
Po páté hodině ranní 7. září 1948 zastavil černý služební vůz Tatra 57 B před oblastní úřadovnou Státní bezpečnosti (StB) v Bartolomějské ulici v Praze. K řidiči Zdeňku Řípovi přisedli pracovníci Krajského velitelství StB Bořivoj Vávra s Josefem Volfem a společně odjeli na Pankrác, kde převzali jednoho z hrdinů protinacistického odboje na Táborsku Františka Novotného. Netušil, že je to jeho konec.
