Dvě pětiny prodejců potravin přes internet porušily právní předpisy, kontroly proto budou intenzivnější. V tomto týdnu například inspekce oznámila, že zjistila dva případy klamání spotřebitele u pokrmů nabízených pražskou restaurací Kebab Atlas Montes.
Nikdy nevíte, co je v lahvi s vínem, které je modré. Rozpoznat falšované potraviny je stále složitější, kriminálníci umějí třeba napodobit včely při výrobě medu, říká odbornice na bezpečnost potravin Jana Hajšlová, která jako první Češka získala prestižní cenu Harvey W. Wiley Award. Kvalita a bezpečnost potravin v Česku se podle ní zlepšují. Třeba jahody se ale prý bez pesticidů prakticky nevyskytují. Dobrá dieta přitom může zdravotní rizika minimalizovat. Hajšlová tvrdí, že takzvaná éčka jsou nejprověřenější chemikálie, které se do potravin dostávají a zbytečně se démonizují. Problém naopak vidí v potravinových doplňcích.
Už po roce a půl končí povinnost, podle níž musely obchodní řetězce zveřejňovat podíl největších dodavatelů podle států. Podle kritiků byla od začátku matoucí a spotřebitelům v praxi nepomáhala. Evropská komise navíc upozornila, že povinné označování potravin tuzemského původu může znevýhodnit firmy z jiných členských států.
V půlkilogramovém balení vepřového mletého masa prodávaného v Lidlu zjistila Státní zemědělská a potravinářská inspekce přítomnost bakterií rodu Salmonella. Jde o šarži od polského výrobce Zaklady Miesne Henryk Kania z Mokrska, která měla datum použitelnosti do 4. srpna. Výrobce dodal do Lidlu 2376 balení, tedy více než tunu vepřového v dané šarži. Nyní se již v tržní síti vzhledem k datu trvanlivosti nenachází, lidé ale mohou mít výrobek doma v zamrazeném stavu. Inspekce zahájí s obchodním řetězcem správní řízení o uložení sankce a bude pokračovat v intenzivních kontrolách tohoto druhu výrobků.
Zahraniční obchodní řetězce českým výrobcům potravin příliš nevěří. "Pořád jsme vnímaní jako dodavatelé z východní Evropy," říká zástupce kanceláře CzechTrade v Německu Adam Jareš. Samostatně se podařilo prorazit třeba firmám Emco či Hamé. Nyní mají šanci také sušené maso nebo zeleninové smažené lupínky.
Podle ministra zemědělství by obchodníci měli lidem více vysvětlovat, že u českých potravin jde o lokální výrobu, a že tedy drží pracovní místa v regionu. Měli by také lépe školit své zaměstnance, aby informovali o tom, ze kterého regionu výrobky pocházejí. Pomoci v orientaci zákazníků by podle něj měly také značky, jako jsou Regionální potravina, Klasa a Česká potravina.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce nařídila společnosti Norma, aby ze všech poboček stejnojmenného řetězce stáhla nevyhovující potravinu nazvanou Sauerkirsche konfitüre extra s datem minimální trvanlivosti do 11. 6. 2017, kterou pro Normu vyrobili v Německu. „Extra džem“ musí podle vyhlášky obsahovat alespoň 45 procent ovocné složky. Výrobce sice na obalu uvádí "vyrobeno ze 45 g ovoce na 100 g“, ale laboratorní analýza zjistila jen 30,6 procenta. Řetězec musí výrobek stáhnout a hrozí mu pokuta.
Třináct farem z celého Česka se zapojilo do projektu ministerstva zemědělství Poznej svého farmáře. Malé rodinné farmy chtějí lidem nabídnout své výrobky. "Právě malá hospodářství často produkují ty nejkvalitnější potraviny, navíc za příznivé ceny," říká ministr zemědělství Marian Jurečka.
Spotřeba biopotravin v Česku se předloni zvýšila o 3,9 procenta, každý občan za ně v průměru zaplatil 191 korun. Jejich podíl na celkové spotřebě se ale nezměnil - tvoří jen 0,72 procenta. Nejvíce lidé kupovali mléko a mléčné výrobky, hotové pokrmy a ovoce a zeleninu.
Projektu nazvaného Diamantová liga kvality se mohou zúčastnit jen prodejny, které se samy přihlásí. Největší váhu při hodnocení pak bude mít "tajný nákup" z pohledu běžného spotřebitele. Slavnostní vyhlášení a předání prvních certifikátů proběhne v listopadu.
Pro chovatele je výhodnější maso vyvážet, než se snažit prodat ho v Česku. Tuzemský farmář dostane v Česku okolo 50 korun za kilogram živého býka, v cizině to však může být až dvojnásobek. Drobnější chovatelé navíc nezvládnou svou nabídkou plnit požadavky obchodních řetězců - nemají dostatečné množství a odmítají jít s cenou dolů.
První výrobci v Česku se budou moci pochlubit, že jejich potraviny splňují cechovní normy, tedy stanovený technologický postup. Potravinářská komora je zavádí podle vzoru Rakouska. Certifikát už získaly například společnosti Madeta nebo Boneco.
Nejvyšší jednotlivé pokuty od Státní zemědělské a potravinářské inspekce v loňském roce dostaly Tesco, Kaufland, Lidl a velkoobchod nápojů Elko. Celková výše sankcí stále roste, v součtu dostaly ty nejvyšší řetězce s největším počtem prodejen a nabízených položek.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce nařídila společnosti Mondelez Czech Republic, která vyrábí mimo jiné sušenky či piškoty pod značkou Opavia v Polsku, aby na obalech potravin uváděla zemi původu. S výrobcem zahájí inspekce správní řízení o uložení pokuty. Z obalu totiž není zřejmé, že se tradiční piškoty vyrábějí v Polsku. Je na něm pouze název a česká adresa prodávajícího.
Při nákupu dává přednost označeným potravinám necelá desetina lidí, spíše se je snaží kupovat 28 procent respondentů. Častěji jde o lidi, kteří mají maturitu nebo vysokoškolské vzdělání. Průzkum dále ukázal, že další značky kvality si většina lidí nevybaví.
Evropská komise sepisuje nová pravidla, jak výrazně omezit ztužené rostlinné tuky s obsahem transmastných kyselin. Podle lékařů kvůli jejich spotřebě zemřou ročně až čtyři miliony lidí.
Absolutním vítězem dTestu se staly grilovací klobásky Grill&Fun z Lidlu.
Jídlo v prášku s názvem Mana si získává příznivce po celé Evropě. Nyní firma představila další novinku. Co si o tom myslí experti na výživu?
Nový test potravin ukázal, že potraviny v Česku a Německu se stále liší. Podle Petra Havla je ale Česko na špici, co se bývalého Východního bloku týče.
Třetina testovaných potravin se liší. Česko dopadlo lépe než v podobném testu z roku 2012.
