Martin Kudera od mládí podnikal a miloval dobré jídlo. Když začal během pandemie vyrábět ve sklepě svého tchána kimchi, zrodila se myšlenka, jak své dvě vášně propojit. Založil rodinnou firmu Živina, která má ve svém portfoliu kromě kimchi dalších 135 zdravých produktů a z "koníčku ze sklepa" se během tří let stala firma o 35 zaměstnancích.
Milan Tarabík už v dětství zahořel láskou k zemi vycházejícího slunce. Od karate a zenové filozofie se postupně propracoval až k vydatné polévce ramen, a protože ji chtěl vařit opravdu poctivě, nastoupil i se svým šéfkuchařem do učení k japonskému mistrovi. Trvalo několik měsíců, než jim dal zelenou. Na sklonku ledna ale nedaleko pražského Staroměstského náměstí konečně otevřeli bistro Ramencraft.
Není kobliha jako kobliha. V Koblize Brno umí se smaženým bochánkem kynutého těsta vykouzlit dezerty, na které jen tak nezapomenete. Od prosince navíc stojí na hlavním nádraží unikátní koblihomat. Cestující si tak mohou odvézt třeba koblihu, co chutná jako meruňkový knedlík.
V Izraeli jsou smažené cizrnové kuličky snad nejpopulárnějším rychlým občerstvením. Na mapě brněnských podniků ovšem falafel donedávna chyběl. Dostal ho tam až Slavo Valaštek, který si recept přivezl z Londýna, kde šest let pracoval v proslulé restauraci místního Izraelce. V bistru Falafelo nedaleko Špilberku a Petrova nyní servíruje také další blízkovýchodní speciality jako sabich nebo šakšuka.
Starší generace Vietnamců ráda sází na jistotu, a když si otevře restauraci, zákazníci tam s největší pravděpodobností dostanou třeba populární polévku pho. Nugy a Meggie už ovšem vyrůstali v Česku, a proto si uvědomovali, že někdy je lepší se odlišit. V bistru Mămăm v pražských Vršovicích proto vsadili na kreativní variace receptů, které znali z dětství, nebo na ně narazili při cestách po Asii.
Sotva dotančil ve StarDance, vrátil se na obrazovky České televize ve třetí řadě pořadu Peče celá země, kde opět účinkuje jako porotce. O soutěžících mluví cukrář Josef Maršálek s upřímnou radostí a vyzdvihuje, že se úroveň jeho řemesla v tuzemsku zlepšuje. V rozhovoru popisuje, jak po letech v zahraničí zjistil, že mu stejně nejvíc chutná kulajda a nejlépe se nežije ve městě, ale na vesnici.
Josef Kalenda se kdysi živil jako šéfmontér telefonních ústředen. Před patnácti lety ale koupil zaneřáděný rybník v pražské městské části Dolní Chabry a namísto komunikačních sítí začal pracovat na jeho obnově. Dnes s manželkou a dětmi chovají kapry, pstruhy, sumce i siveny, prodávají je běžným zákazníkům i šéfkuchařům vyhlášených restaurací a zároveň sami provozují bistro s rybími specialitami.
Česká města i domovy rozzářila vánoční výzdoba. V posledních dnech se nerozsvěcují svíčky jen na adventních věncích, ale také na devítiramenných svícnech. Jsou symbolem židovského "svátku světel" Chanuka. "Ta židům připomíná, že musí držet pospolu. Jako rodina, kmen i stát. To je zvláště v dnešní smutné době důležité," vysvětluje pražský restauratér židovského původu Avi Ben Perez.
Advent, tedy měsíc do začátku Vánoc, býval dříve časem, kdy se lidé postili a rozjímali. V současnosti se však toto období zdá být spíš reklamou na konzum než postním obdobím. Lidé si však čím dál častěji odpouštějí alkohol, kávu nebo maso alespoň na pár dní během roku. Roste také obliba takzvaného přerušovaného půstu.
Bistro Karel v pražské Troji klame tělem. Název evokuje, že ho vede ostrý chlap. Ve skutečnosti ale odkazuje ke křestním jménům Karolíny Pomahač a Eleny Chvojkové. Dvě mladé mámy s dvouletými syny okouzlil dům pro zahradníka u místního zámku, a tak v něm vytvořily gastronomickou oázu, kde si lidé užijí pomalé stolování jako ve Středomoří. Místo cholerického šéfkuchaře podniku vládne domácí pohoda.
Potraviny od ledna zdraží, přestože klesne sazba daně z přidané hodnoty. Ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) o tom informovali zástupci obchodních řetězců. Ministr to řekl novinářům po jednání se zástupci největších obchodníků a Svazu obchodu a cestovního ruchu.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce pozastavila prodej extrémně pálivých chipsů Hot Chip Challenge české společnosti Hot Chip. Firma svůj produkt propaguje na sociálních sítích, kde se zejména mladí vyzývají k tomu, zda dokážou chips sníst. Podle lékaře však může vést pozření extrémně pálivých potravin k zánětu žaludku i krvácení, ohrožené jsou hlavně děti. Potíže mohou trvat i dny.
Kdo vyrůstal za socialismu, jistě si pořád živě vybavuje, jak snídani zapíjel Grankem, k svačině baštil "jedině pramen zdraví z Posázaví" a po škole před kamarády frajeřil bublinami ze žvýkaček Pedro. O tom, že potraviny z předrevolučních časů Čechy dodnes naplňují nostalgií, ostatně svědčí popularita retro týdnů v tuzemských supermarketech. Zavzpomínejte na pamlsky ze svého dětství.
Dlouho očekáváné otevření amerického fastfoodu Popeyes nakonec provázelo nevlídné počasí. Ani déšť a chlad však nezabránil desítkám nadšenců, aby ve frontě na slavnostní otevření první pobočky v Česku čekali ve frontě mnoho hodin. Řetězec, který se podobně jako jeho konkurent KFC zaměřuje na smažené a kořeněné kuře, je lákal na prvních sto sendvičů zdarma.
Kdyby chtěl, mohl se po svém vítězství v televizní soutěži MasterChef stát kuchařskou celebritou. Oceňovaný grafik Martin Pecina se ale před mediálními reflektory raději schoval do ústraní. Vařit ovšem nepřestal a v uplynulých měsících "ukuchtil" knihu Jazyk, srdce, mozek, krev, ve které představuje svéráznou variaci moravské kuchyně. V rozhovoru mluví o dezertech z morku i šodó ze slámového vína.
"Česká kuchyně je všechno možné, nejen guláš a svíčková. Je velmi bohatá a atraktivní," míní publicistka a blogerka Petra Tajovský Pospěchová. Nedávno vydala encyklopedii chutí celého Česka. Kromě průvodce po tradičních jídlech v sobě snoubí také nevšední turistický bedekr.
Koncem léta by Češi měli jíst chléb, ovoce a zeleninu. V zimě pak například zelí či maso, říká antropoložka Eva Ferrarová, která se zabývá tím, jak se stravování vyvíjí a jak souvisí s kulturou. Dříve se jedla třeba polévka z chroustů či pocukrované ryby. "Ptáky jako křepelky a bažanty jedli bohatí lidé. Mrkev či cibuli, které rostly v podzemí a byly daleko od Boha, jedli chudí," líčí.
Když Vadim Naumovich popisuje ingredience a přípravu valašského a ukrajinského hot dogu, zní to jako poezie. "Ano, to mi jde, to mě baví," směje se muž, který se zároveň omlouvá, že jeho čeština není dokonalá. Do Česka přijel s ženou a dcerou minulý rok v březnu a před měsícem otevřeli ve Vsetíně vlastní bistro s hot dogy.
Oběd v českých restauracích v červenci průměrně vyšel na 184,1 koruny, meziročně to bylo o 19,7 koruny více. Proti lednu tohoto roku pak ceny stouply o 3,1 koruny, tedy zhruba o dvě procenta. Vyplývá to z tiskové zprávy společnosti Sodexo Benefity. Průměrné ceny obědů podle ní letos rostou pomalejším tempem, když za celý minulý rok to bylo o 19 procent, v přepočtu 24 korun.
Česká gastronomická scéna zatím zažívala rozkvět spíš v centrech měst. Bratři Karel a Tomáš Selingerovi se však před rokem rozhodli pozdvihnout úroveň pohostinství i na sídlišti, kam se v době bytové krize stěhuje čím dál víc mladých lidí. Mezi paneláky v brněnské Bystrci si otevřeli bistro Bratrs, ve kterém servírují udržitelný fast food s důrazem na sezonní suroviny a dobroty ryze domácí výroby.
