Prezident Donald Trump přemýšlí, jak co nejrychleji vrátit do hry dekret, kterým zakázal občanů sedmi muslimských zemí vstoupit do Spojených států. Zvažuje, že brzy vydá nové nařízení ohledně imigrace. Nemusel by tak čekat na výsledek odvolání proti soudnímu verdiktu, který jeho první dekret zablokoval.
"Antiimigrační" výnos amerického prezidenta Donalda Trumpa opět narazil. Odvolací soud v San Francisku zamítl odvolání ministerstva spravedlnosti, a Trump tak nadále nemůže uplatňovat svůj dekret. Trump ale ujistil, že ho bude mermomocí prosazovat dál a soudní bitva zdaleka nekončí. Jaký další vývoj teď kauza může mít?
Americký federální soud v Seattlu v pátek dočasně zrušil exekutivní nařízení prezidenta Donalda Trumpa, které plošně zakazovalo vstup do USA občanům Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu. Zákaz měl platit 90 dní, pro Syřany dokonce na dobu neurčitou. Díky soudnímu omezení ale o víkendu do Spojených států dál přilétali lidé, kterých se měl zákaz původně týkat - studenti, děti i vědci.
Chápu, že Američané chtějí bezpečnější stát, ale diskriminovat lidi podle víry nebo země původu není dobrá cesta, říká novinářka Rádia Svobodná Evropa Golnaz Esfandiari, která má íránské i americké občanství. Dodává, že přestože prezident Trump tvrdí, že to není zákaz podle náboženství, většina lidí to tak vnímá.
Úřadující ministryně Sally Yatesová uvedla, že si není jistá legálností Trumpova exekutivního příkazu. Bílý dům reagoval oznámením, že ji v prozatímním vedení ministerstva nahradí prokurátor ze státu Virginie Dana Boente. Dočasná správa rezortu potrvá jen krátce, protože nový ministr spravedlnosti Jeff Sessions bude nejspíš brzy v Senátu schválen. Předběžné hlasování v Senátu amerického Kongresu mezitím úspěšně absolvoval kandidát na post šéfa americké diplomacie Rex Tillerson.
Stát Washington bude žalovat prezidenta Donalda Trumpa za dekret o zákazu vstupu občanů sedmi muslimských zemí do USA. Oznámil to ministr spravedlnosti státu Bob Ferguson. Žalobu podle něj podpoří společnosti Amazon.com Inc. a Expedia Inc. Žaloba na Trumpa a některé vysoce postavené úředníky jeho vlády bude podle Fergusona podána ještě dnes u federálního soudu v Seattlu. Bude požadovat, aby klíčové paragrafy exekutivního příkazu byly označeny za neústavní a aby platnost dekretu byla pozastavena. Stát Washington, který leží na severozápadě USA, se tak stane prvním státem americké unie, který se kvůli novému prezidentovi obrátí na soud.
Opatření amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavírající hranice pro občany několika muslimských zemí či pro lidi, kteří se v nich jen narodili, vyvolala velký odpor u firem, které mnohdy zahraniční pracovníky zaměstnávají. Největší odpor se zvedl v pověstném Silicon Valley, kde sídlí počítačoví, elektroničtí a internetoví giganti jako Apple, Microsoft, Google, Facebook, Airbnb nebo Netflix, kteří zaměstnávají tisíce zahraničních inženýrů. Podle těchto firem je Trumpův krok v rozporu s americkými hodnotami. Kritika se ozvala také z finančního centra Wall Street, kde obavy z možných dopadů na svoje zaměstnance projevili šéfové velkých bank Goldman Sachs a JPMorgan Chase.
Mnozí voliči Donalda Trumpa nejenže nejsou pobouření, ale naopak rozhodnutí omezit vstup do země muslimům vítají. "Někdo se musel postavit a říci, že můžeme lépe kontrolovat, kdo k nám přichází. Vyzývám všechny, aby tomu dali šanci," cituje agentura Reuters dvaasedmdesátiletou Jo Ann Tiekenovou z amerického St. Louis. Za nařízením dočasně zastavit imigraci a omezit vstup do USA lidem ze sedmi muslimských zemí je vidět vliv Trumpova poradce Stephena Bannona.
Výstavba zdi na hranici USA s Mexikem, která by měla zabránit přílivu nelegálních imigrantů do USA, byla jedním z hlavních bodů kampaně nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nyní vydal exekutivní příkaz k její výstavbě.
Mexický prezident zvažuje, že zruší svou plánovanou cestu do Spojených států. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa postavit na mexicko-americké hranici zeď. V proslovu k národu zopakoval, že Mexiko za zeď v žádném případě nezaplatí. Trump dříve uvedl, že stavba sice začne za americké peníze, ty ale budou později stoprocentně refundovány ze strany Mexika.
Donald Trump poprvé zasahuje proti imigrantům. Ve středu podepsal exekutivní příkaz ke stavbě zdi na mexické hranici. Dalším příkazem rozhodl, že vláda zastaví dotace městům, která odmítají věznit nebo deportovat nelegální imigranty. V blízké budoucnosti Trump plánuje dočasně pozastavit přijímání uprchlíků ze Sýrie a nevydávat víza občanům několika islámských zemí. V prvních zhruba sto hodinách svého prezidentství se Trump kromě omezení imigrace věnoval i mezinárodním obchodním dohodám, automobilkám nebo omezování těžby fosilních paliv. Podívejte se na shrnutí jeho dosavadního působení v Bílém domě.
Varování před přílivem imigrantů do Evropy se v Česku objevují pravidelně. A to i přesto, že cizinci u nás tvoří jen 3,8 procenta obyvatel. Nová exkluzivní data ukazují na zajímavý paradox. V zemích, kde cizinci žijí ve větších počtech, je často postoj veřejnosti k nim výrazně vstřícnější, než tam, kde téměř žádní nejsou.
Americký prezident Barack Obama minulý týden náhle ukončil dlouholetou migrační politiku, kdy Kubánci, kteří se dostali na půdu USA, automaticky získali povolení k trvalému pobytu. Stovky Kubánců ale tato zpráva zaskočila na cestě do Spojených států, a zůstali tak uvázlí například v Mexiku. Není navíc jasné, zda nový americký prezident Donald Trump zruší Obamovo rozhodnutí. Komentátoři to ale vidí jako velmi málo pravděpodobné.
"Volila bych teď CDU? Ne. Vstoupila bych dnes vůbec do CDU? Ne. Z toho mohu vyvodit pouze takové čestné východisko, jakým je odchod z CDU," řekla.
Od roku 2004 se počet cizinců v Česku téměř zdvojnásobil. Největší podíl mají Ukrajinci, Slováci a Vietnamci. Většina cizinců, kteří v Česku pobývají, je zaměstnaná nebo podniká.
Společnost Post Bellum zmapovala životní příběhy tří lidí, kteří přišli do Československa z jiných zemí a zpravidla měli za sebou velmi pohnutý osud. Každý z příběhů ukazuje, že lidé jiných národností a etnik tu s námi vždy žili a stále žijí.
V Německu zatím získalo práci 34 000 utečenců, dalších 400 000 stále hledá. Spíše než uprchlíkům se díky jejich příchodu daří nalézt práci domácím – v činnostech spojených s integrací příchozích našlo nové zaměstnání na 50 000 Němců, napsal server Spiegel Online.
Rakušané v neděli opět volí nového prezidenta a hlavním tématem je imigrace. Velkou šanci na zvolení má kandidát krajně pravicové Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbert Hofer. Kritici ho označují za nebezpečného extremistu. Historik Lothar Höbelt z Vídeňské univerzity, znalec rakouských nacionalisticky orientovaných kruhů, s tím ale nesouhlasí. FPÖ se podle něj liší třeba od francouzské Národní fronty Marine Le Penové. "Strana, která má podporu 33 procent lidí, dnes nemůže být extremistická," tvrdí Höbelt.
Tato neděle bude pro evropské populisty důležitá. Mohou vyhrát v Itálii i Rakousku. Italové hlasují o změnách ústavy a rozhodují o budoucnosti premiéra Mattea Renziho. Rakušané si zase vybírají nového prezidenta a zvítězit by mohl Norbert Hofer, kandidát strany svobodných, která se podle některých kritiků řadí ke krajní pravici. Jeho strana je ale umírněnější než podobné partaje v Evropě.
Frustrovaný žadatel o azyl zapálil v pátek banku v australském Melbourne. Kromě sebe zranil ještě 26 lidí. Ke žhářství se podle australských sdělovacích prostředků uchýlil poté, co nedostal sociální podporu. "Všichni z toho systému šílí. Ocitají se v legálním vzduchoprázdnu," vysvětlil zdroj z komunity barmských Rohingů. Podle právní zástupkyně měl muž také mentální problémy.
