"Cesta mezi tvrdé jádro EU je pro nás už zatarasena, čeká nás opětovný příklon na Východ se všemi důsledky, budeme vystaveni daleko silnějšímu vlivu Ruska."
Nevládní organizace podle nich spolupracují s pašeráky uprchlíků. Protiimigrační hnutí Defend Europe proto samo vypluje na Středozemní moře. Vybralo totiž od lidí dost peněz na vlastní loď. S ní prý nabídne pomoc libyjským pobřežním hlídkám. Chce taky podle svých slov zachránit imigranty v ohrožení života. Převážet je ale bude zpět do severní Afriky, a nikoliv do Evropy.
V noci ze čtvrtka na pátek vstoupil v platnost americký protiimigrační dekret. Ten do USA dočasně zakazuje vstup lidem z šesti převážně muslimských zemí. Zastavuje taky přijímání všech uprchlíků. Americký nejvyšší soud, který v pondělí dekret odblokoval, ale uvedl, že zákaz se nesmí vztahovat na lidi, kteří mají důvěryhodný vztah s osobou nebo institucí v USA. Rozdílný výklad, na koho se tato výjimka vztahuje, povede podle amerických právníků k novým soudním sporům. V zemích, na které se zákaz vztahuje, žadatelé o víza často netuší, jak si nová pravidla vykládat.
Průzkum ukázal, že většina obyvatel vybraných států Evropské unie se k unii staví pozitivně. V průměru se Evropané k unii vyslovují z 63 procent příznivě a ze 34 nepříznivě. Loni byl poměr 51 ku 47. Výjimkou je Řecko, kde EU podpořila jen třetina dotázaných. V Británii, která se loni v referendu rozhodla unii opustit, má o ní příznivý názor 54 procent dotázaných a 40 procent ji odmítá. Česká republika do průzkumu zařazena nebyla.
Americký prezident Donald Trump se o víkendu vrátil do Washingtonu ze své první oficiální zahraniční cesty. Všechny problémy, které před odjezdem v USA zanechal, jsou teď ještě složitější a naléhavější. Pokračuje vyšetřování kontaktů lidí z jeho předvolebního týmu s Rusy. Do hledáčku FBI se kvůli tomu dostal dokonce i Trumpův zeť a poradce Jared Kushner. "Ruská aféra" navíc bere Bílému domu čas a energii, které by prezident i jeho tým potřebovali na prosazení rozpočtu, reformy zdravotnictví nebo daňových zákonů. Podle amerických médií už vzniká v Bílém domě "krizový tým", který má klíčové problémy řešit soustředěněji a rychleji.
Maďarská prokuratura ve čtvrtek obžalovala 11 osob v souvislosti s předloňským případem úmrtí 71 migrantů v chladírenském voze. Čtyři členy bulharsko-afghánského gangu viní z vraždy a požaduje pro ně doživotní odnětí svobody, zbytek chce vyhostit či poslat do vězení, uvedla agentura Reuters. Obžalovaní byli členy pašerácké sítě, která na ilegálním transportu lidí vydělala miliony korun. Více než sedm desítek udušených lidí (včetně čtyř dětí) objevila předloni v srpnu rakouská policie v opuštěném vozidle nedaleko hranic s Maďarskem.
Doporučení se týká Německa, Rakouska, Švédska, Dánska a přidruženého Norska. Opatření, zavedené v souvislosti s migrační krizí, mají skončit do šesti měsíců. Komise zároveň vyzvala k zavedení "alternativních opatření".
Donald Trump se nezadržitelně blíží milníku 100 dní v úřadu prezidenta USA. Ze svého "akčního plánu" pro toto období splní do soboty jen zhruba třetinu. A z velkých legislativních cílů nedosáhl ani jednoho. V americkém Kongresu neuspěl ani s nahrazením reformy zdravotnictví svého předchůdce Baracka Obamy. V průzkumech veřejného mínění v USA je na tom Trump nejhůř ze všech poválečných prezidentů. Drtivá většina jeho vlastních voličů - 96 % - mu ale pořád věří.
Spojené státy považují stávající podobu bezvízového styku, který má s USA i Česko, za bezpečnostní riziko. Občané EU, včetně České republiky, by se měli připravit, že při vstupu do USA budou na požádání odevzdávat ke kontrole mobilní telefony nebo zpřístupňovat hesla na sociální sítě. Americká administrativa tak chce eliminovat možnost, že do USA proniknou lidé, kteří mají občanství některé členské země EU, a zároveň například patřili k džihádistům z tzv. Islámského státu. Podle Američanů v jeho řadách válčilo až 10 000 Evropanů, kteří se nyní budou vracet "domů", do Evropy.
Stranu povede místopředseda Alexander Gauland spolu s čelní kandidátkou zemské organizace Alternativy pro Německo v Bádensko-Württembersku Alici Weidelovou. Rovněž byl na kongresu schválen nový předvolební program strany. V něm vyzývá k zastavení imigrace a odmítá vkládání prostředků do přistěhovalecké politiky. Dalším požadavkem je odchod Německa z eurozóny a přijetí opatření pro znovuzavedení německé marky.
Bavoráci v kožených kraťasech, Slovenky v krojích. Češi, Rusové, Italové. Lidé nejrůznějších národností spustili na začátku minulého století ohromnou migrační vlnu. Vypravili se za lepším životem do USA a mnoho jich prošlo imigračním střediskem na Ellis Islandu. Zásluhou tamních úředníků a fotografů můžeme dones pohlédnout do tváří tehdejších uprchlíků.
Ani s druhým, upraveným protiimigračním dekretem nový americký prezident Donald Trump neuspěl. A to i přesto, že zákaz vstupu do USA pro lidi z převážně muslimských zemí jeho tým značně zmírnil a vyhnul se nejkontroverznějším opatřením. Podle havajského soudu, který zákaz v noci na čtvrtek zablokoval, může i přesto být Trumpův výnos protiústavní. Obsahuje podle něj náboženskou diskriminaci, protože míří explicitně proti muslimům. K podpoře svého zdůvodnění přitom soud na Havaji využil výroky Donalda Trumpa.
Počet imigrantů, kteří do Spojených států nelegálně přicházejí z Mexika, klesl od ledna do února o 40 procent. Ve čtvrtek to uvedl ministr pro vnitřní bezpečnost John Kelly. Ten také řekl, že podle úřadu, který data zpracoval, počet zadržených v tomto období obvykle stoupá. K poklesu došlo po nástupu Donalda Trumpa do funkce 20. ledna. Ten z imigrační politiky učinil jeden z hlavních bodů svého programu již v průběhu prezidentské kampaně. Čerstvě zvolený prezident nařídil vybudovat podél hranice s Mexikem zeď dlouhou zhruba 3200 kilometrů. Trump též přislíbil deportovat mnohé z odhadovaných 11 milionů imigrantů, kteří v USA přebývají nelegálně, což může být další důvod poklesu.
Nový americký prezident Donald Trump přednese v noci na středu v Kongresu první "zprávu o stavu unie". Ta ještě nebude rekapitulovat jeho kroky ve funkci, ale spíš naznačí budoucí plány. Trump chce zvýšit rozpočet na obranu, a naopak osekat finance na zahraniční pomoc a ochranu životního prostředí. Republikáni doufají, že jeho projev by mohl být "resetem" po úvodních divokých prezidentských týdnech. U televizorů ale bude Trumpa sledovat velmi skeptické obecenstvo. Jen 44 procent Američanů prezidenta vnímá pozitivně, zato 48 procent ho vidí negativně.
V Jihoafrické republice už několik měsíců přibývá incidentů zaměřených proti cizincům. Naposledy v noci na pondělí zaútočila stovka lidí na obchody v Johannesburgu. Lidé rabovali především ty podniky, které podle svědků patří imigrantům. Už minulý týden musela jihoafrická policie v hlavním městě rozhánět stovky demonstrantů proti přistěhovalcům, z čehož někteří rabovali obchody patřící cizincům. Při zákroku použila slzný plyn a gumové projektily. Více než 150 lidí zatkla.
Mladému filmaři Chálidu Chatíbovi, který se podílel na Oscara nominovaném filmu The White Helmets, v sobotu americké úřady zakázaly vstup do země. Své jednání zdůvodňují korespondencí z Turecka, která údajně obsahuje o dotyčném "znepokojivé informace". Chatíb se tak předávání nezúčastní.
Nový americký prezident už v předvolební kampani slíbil radikálně omezit ilegální imigraci do USA. Přistěhovalcům teď hrozí masivními deportacemi a taky stavbou zdi na hranici s Mexikem. Americkou ekonomiku to ale může poškodit. Některá odvětví tamního hospodářství se bez tzv. „ilegálů“ neobejdou. V zemědělství tvoří 17 % všech zaměstnanců, ve stavebnictví 13 %.
Nová opatření administrativy prezidenta Donalda Trumpa ohledně deportací můžou postihnout kohokoliv, kdo není v USA legálně. Podle Bílého domu nebude "žádná skupina nebo kategorie" výjimkou. Omezení zatím platí jen pro mladé lidi, kteří přišli do USA jako malé děti a mezitím vystudovali minimálně střední školu. Nová Trumpova opatření začala platit ve chvíli, kdy v Mexiku jednají americký ministr zahraničí Rex Tillerson a jeho kolega pro vnitřní bezpečnost John F. Kelly. Začátek jejich návštěvy byl velmi chladný. "Nepřistoupíme na to, protože nemusíme," odmítl mexický ministr zahraničí Luis Videgaray plán Bílého domu na hromadné deportace imigrantů do Mexika.
Nizozemské parlamentní volby se blíží a podle průzkumů by je měl vyhrát Geert Wilders, lídr populistické Strany pro svobodu (PVV). Ten v sobotu oficiálně zahájil svou předvolební kampaň. A hned vzbudil pozdvižení, když marocké imigranty označil za "lůzu". Jeho partaj dlouhodobě v průzkumech veřejného mínění vede, nicméně za poslední dva měsíce část svých voličů ztratila.
Donald Trump si možná omezení imigrace prosadí, ale musí zkusit jinou, kompromisní cestu. Komentář Daniela Anýže.
