Nejvyšší soud rozhodne, jestli Trumpův protiimigrační dekret není namířen jen proti muslimům. Ve své první podobě se totiž týkal pouze lidí z převážně muslimských zemí.
Trumpova vláda se chce ptát lidí žijících v USA, zda mají americké občanství. Podle demokratů tím chce zastrašit imigranty a zkreslit skutečný stav populace USA v neprospěch menšin.
Strana premiéra Viktora Orbána je jasným favoritem nedělních parlamentních voleb v Maďarsku. Jeho Fidesz budou lidé volit hlavně kvůli obavám z uprchlíků.
Nejvyšší soud Spojených států omezil právo na kauci v případě přistěhovalců, kteří jsou během deportačního řízení zadržováni. Zvrátil tak rozhodnutí soudů nižší instance, podle kterých měl migrant po šesti měsících v detenci nárok na slyšení o možném stanovení kauce. Soud nyní svým verdiktem podpořil tvrdý přístup administrativy Donalda Trumpa ke kontrole přistěhovalectví. Rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, ve kterém mají převahu konzervativně smýšlející soudci, podle agentury Reuters znamená, že někteří přistěhovalci by mohli být zadržováni neomezeně dlouhou dobu. Nárok na projednání kauce během deportačního řízení totiž nebude automatický.
Vláda v Budapešti připravuje zákon, který omezí činnost nevládních organizací pomáhajících uprchlíkům. Viktora Orbána přijel podpořit Václav Klaus.
Mladí Češi Evropskou unii odmítají častěji než stejně staří Slováci, Poláci či Maďaři. Není to velkým selháním českých elit?
Ve své první Zprávě o stavu unie Donald Trump vyzval opoziční demokraty ke spolupráci na imigrační reformě a obnově americké infrastruktury. Najít shodu ale bude nesmírně těžké, Trumpův plán má zásadní odpůrce na obou stranách politického spektra.
Donald Trump přednese svoji první Zprávu o stavu unie. Podle Bílého domu chce sjednotit Američany. Lidé, kteří prezidenta odmítají, ale možná už o podanou ruku nestojí.
Strach pomohl Miloši Zemanovi vyhrát dvoje prezidentské volby: poprvé strach ze sudetských Němců, podruhé strach z migrantů.
Do USA přišli ilegálně jako malé děti, když je s sebou přivedli jejich rodiče například z Mexika. Američané jim říkají "snílci". Teď jim ale tikají hodiny. Americký Kongres musí urychleně najít řešení jejich právního statusu, jinak začnou deportace.
Alternativa pro Německo, která tvrdě kritizuje Angelu Merkelovou za imigrační politiku, odmítla posun ke středu a možnou spolupráci s dalšími stranami. Na sjezdu si delegáti do čela zvolili radikály.
Více než polovina Čechů se domnívá, že se v příštích desetiletích západní civilizace i Evropská unie radikálně promění. Naopak pouze desetina lidí věří, že má Evropa dostatečné obranné mechanismy. Vyplývá to z průzkumu agentury NMS. Dvě třetiny populace se domnívají, že krize bude způsobena především imigrací z afrických a muslimských zemí. Nejpesimističtější jsou lidé od 45 do 55 let.
CDU a CSU se údajně dohodly na kompromisu ohledně přijímání uprchlíků. Německo tak ročně přijme nejvýše 200 tisíc uprchlíků a žadatelů o azyl.
Jedni ho mají za hrdinu. Druzí - zejména francouzské úřady a vláda - ho vnímají jako neposlušného občana, který podporuje nelegální migraci. Osmatřicetiletý farmář Cédric Herrou ubytovává na své farmě na jihu Francie migranty poté, co jim pomůže překročit hranici s Itálií. Herrou se kvůli svým aktivitám opakovaně dostává do problémů s policií. Přesně před dvěma měsíci odešel od soudu s čtyřměsíční podmínkou za převaděčství. Pomáhat běžencům ale neplánuje přestat.
Odvolací soud USA odblokoval část zákona státu Texas, který umožňuje trestat takzvaná azylová města za vstřícnost vůči přistěhovalcům bez dokladů. Platnost velké části tohoto právního předpisu nadále zůstává pozastavena, proto kritici zákona neočekávají žádné radikální změny stávajícího stavu. Právní předpis, který republikánský guvernér Texasu Greg Abbott podepsal v květnu, měl vstoupit v platnost od září, federální soud ho ale na konci srpna zablokoval. Součástí právního předpisu je ustanovení, které hrozilo úředníkům, policii a šerifům propuštěním či až ročním vězením a městům pokutou ve výši až 25 500 dolarů (560 000 korun), pokud nezvýší úsilí v boji proti nelegálnímu přistěhovalectví.
Americký prezident Donald Trump zrušil tento týden program, který chránil statisíce mladých imigrantů v USA před ztrátou zaměstnání a možnou deportací ze země. Osud takzvaných "snílků" neboli "dreamers", kteří do USA přišli ilegálně s rodiči jako malé děti, má teď v rukou Kongres. Pokud Trumpovo rozhodnutí během pár měsíců nezmírní, čeká mladé imigranty drsný konec jejich amerického snu.
Americký prezident Donald Trump zvažuje podle serveru Politico, že ukončí program tzv. "snílků" ("dreamers"). Tedy mladých přistěhovalců, kteří přišli do USA "ilegálně" s rodiči jako malé děti. V rámci tohoto programu (DACA), který v roce 2012 vyhlásil Trumpův předchůdce Barack Obama, pracuje nebo studuje v USA legálně víc než 800 tisíc lidí. Kdyby program skončil, hrozila by jim deportace. Už v loňské prezidentské kampani přitom Donald Trump slíbil, že tento program okamžitě zruší. Po příchodu do Bílého domu ale zatím s rozhodnutím váhá.
Steve Bannon, který byl od loňského srpna hlavním politickým stratégem Donalda Trumpa, v Bílém domě skončil. Bannon byl jedním z klíčových strůjců Trumpova vítězství ve volbách. Byl pojítkem mezi Trumpem a krajní pravicí, byl hlavním propagátorem nacionalistické, populistické politiky. V Bílém domě však už začaly být jeho názory nepohodlné. Proti Bannovi se navíc tvrdě postavil i nový šéf kanceláře, generál John Kelly. Otázkou je, zda se Bannon nyní neobrátí i proti samotnému prezidentovi.
Prezidentství Donalda Trumpa na první pohled zatím vypadá jako propadák. V celospolečenských průzkumech veřejného mínění jej Američané hodnotí hůře než jeho předchůdce v úřadě. Jenže z hlediska Trumpových voličů dělá jako prezident přesně to, proč jej v loňských volbách poslali do Bílého domu. Prosazuje podstatné politické, kulturní a společenské změny, které si přáli. Prezident Trump navíc může poukázat, že také americká ekonomika prosperuje. Tedy přesně tak, jak sliboval.
Ve Velké Británii nyní žijí zhruba tři miliony občanů jiných zemí Evropské unie, mezi nimi i 40 tisíc Čechů. Co s nimi bude za dva roky, až uplyne lhůta pro vyjednání odchodu Británie z EU? Britský ministr financí Philip Hammond tlačí na uzavření dohody o přechodném období, která by zaručila volný pohyb zboží, služeb a kapitálu i po roce 2019. Přechodné období je však podle států EU možné jen pod podmínkou, že Británie bude dál respektovat všechna evropská pravidla. A mezi ně patří i umožnění volného pohybu pracovních sil.
