V Německu zatím získalo práci 34 000 utečenců, dalších 400 000 stále hledá. Spíše než uprchlíkům se díky jejich příchodu daří nalézt práci domácím – v činnostech spojených s integrací příchozích našlo nové zaměstnání na 50 000 Němců, napsal server Spiegel Online.
Rakušané v neděli opět volí nového prezidenta a hlavním tématem je imigrace. Velkou šanci na zvolení má kandidát krajně pravicové Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbert Hofer. Kritici ho označují za nebezpečného extremistu. Historik Lothar Höbelt z Vídeňské univerzity, znalec rakouských nacionalisticky orientovaných kruhů, s tím ale nesouhlasí. FPÖ se podle něj liší třeba od francouzské Národní fronty Marine Le Penové. "Strana, která má podporu 33 procent lidí, dnes nemůže být extremistická," tvrdí Höbelt.
Tato neděle bude pro evropské populisty důležitá. Mohou vyhrát v Itálii i Rakousku. Italové hlasují o změnách ústavy a rozhodují o budoucnosti premiéra Mattea Renziho. Rakušané si zase vybírají nového prezidenta a zvítězit by mohl Norbert Hofer, kandidát strany svobodných, která se podle některých kritiků řadí ke krajní pravici. Jeho strana je ale umírněnější než podobné partaje v Evropě.
Frustrovaný žadatel o azyl zapálil v pátek banku v australském Melbourne. Kromě sebe zranil ještě 26 lidí. Ke žhářství se podle australských sdělovacích prostředků uchýlil poté, co nedostal sociální podporu. "Všichni z toho systému šílí. Ocitají se v legálním vzduchoprázdnu," vysvětlil zdroj z komunity barmských Rohingů. Podle právní zástupkyně měl muž také mentální problémy.
Nově zvolený amercký prezident Donald Trump prohlásil, že chce z USA vyhostit dva až tři miliony přistěhovalců. Řekl to v rozhovoru pro americkou televizní stanici CBS. "To, co uděláme, je, že sebereme lidi, kteří jsou zločinci, kteří mají záznam v trestním rejstříku, kteří patří ke gangům, kteří pašují drogy, bezpochyby dva miliony a možná taky tři miliony (lidí) a vyhostíme je, anebo je vsadíme do vězení. Ale deportujeme je z naší země, jsou tu nelegálně," řekl. Dodal také, že stále trvá na postavení zdi na hranicích s Mexikem.
Letecký pohled ukazuje rozsah skončené demolice známého uprchlického tábora zvaného Džungle u francouzského přístavního města Calais.
V Nizozemsku v pondělí začal soudní proces s poslancem a předsedou krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV) Geertem Wildersem. Čelí obvinění z diskriminace a podněcování k rasové nenávisti kvůli svým výrokům na adresu marockých přistěhovalců. Obžalovaný proces bojkotuje a na jednání se ani nedostavil. "Je to politický proces a já jsem se rozhodl, že na něm nebudu přítomen," uvedl Wilders. Podle agentury AFP případ otestuje, jak daleko sahají v Nizozemsku hranice svobody slova. Předsedovi PVV hrozí pokuta až 7400 eur (asi 200 000 Kč) a podle AFP až dva roky vězení. Tak přísný trest se ale neočekává. Wilders jakoukoli vinu popírá.
Německá vláda schválila návrh zákona, podle něhož by lidé jiných členských států Unie měli nárok na sociální dávky až po pěti letech pobytu, pokud by v zemi nepracovali – dosud stačí půl roku. Zákon musí ještě schválit parlament, spolková vláda v něm má ale většinu. Nadále není jasné, zda zákon nebude protiprávní, jak z hlediska německého, tak evropského práva.
Šestou nejúspěšnější stranou se v letošních krajských volbách překvapivě stala Strana přímé demokracie Tomia Okamury. Nechala za sebou například TOP 09 a takřka ve všech krajích získala křesla v zastupitelstvu. Její předseda Tomio Okamura říká, že v protiimigrantské rétorice přestat nehodlá.
Neznámí pachatelé podpálili v noci na dnešek v Lipsku auto předsedkyně protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) Frauke Petryové. Na svých internetových stránkách o tom informoval deník Franfurter Allgemeine Zeitung. Podle AfD se útoky proti jejím členům množí. Dalším podobný případ pochází z minulého roku, kdy neznámí pachatelé vypálili v Berlíně auto europoslankyně Beatrix von Storchové. Ta proslula svými výroky o tom, že by policisté na hranicích měli střílet na uprchlíky, a to i na ženy a děti.
Evropská unie více než zdvojnásobila částku určenou pro okamžitou pomoc Řecku při zlepšování životních podmínek uprchlíků, kteří v zemi už několik měsíců přebývají. Oznámila to Evropská komise. Letos už EU poskytla Aténám 83 miliony eur (2,2 miliardy korun), nyní do Řecka pošle dalších 115 milionů. V Řecku je evidováno téměř 60 tisíc imigrantů, kteří nemají šanci dostat se dál do Evropy kvůli plotům na hranicích balkánských zemí. Řecko podle expertů potřebuje značné finanční částky, aby jim zajistilo podmínky pro přežití blížící se zimy. Peníze se na místo určení dostanou prostřednictvím humanitárních organizací. Určeny budou na budování provizorních přístřeší a zajištění školní docházky.
Meklenbursko – Přední Pomořansko neposkytuje obrázek o celém Německu, ale velký zisk AfD na úkor křesťanských demokratů je pro ni varováním. Podle očekávání vyhrála sociální demokracie (SPD) se 30,6 procenta hlasů, na druhém místě skončila protiimigrantská a antiislámská Alternativa pro Německo (AfD) s 20,8 procenta. Křesťanští demokraté (CDU) jsou až třetí s 19 procenty.
Trump rovněž slíbil zavést "ideologickou certifikaci" potenciálních imigrantů, která by zahrnovala otázky ohledně vraždy ze cti, postavení žen, gayů a o radikálním islámu.
Ze střední, východní a jihovýchodní Evropy odešlo za posledních 25 let za lepšími příležitostmi do zahraničí téměř dvacet milionů převážně mladých kvalifikovaných lidí. Ekonomika regionu by bez vlivu přesunu pracovní síly z let 1995 až 2012 rostla v průměru celkem o sedm procent rychleji, spočítal Mezinárodní měnový fond.
I když je počet imigrantů v České republice naprosto minimální, sociální demokraté spustili v červenci kampaň, ve které vystupuje jako ochránce před údajnou imigrační vlnou ministr vnitra Milan Chovanec a hejtman Středočeského kraje Miloš Petera. Oba se objevili na společné fotce, která je v předvolebních novinách ČSSD i na stranickém Facebooku společně s popiskem "Ochráníme kraj před imigrační vlnou".
U nás, stejně jako v Británii, jdou proti sobě mladí a staří, dělníci a inteligence, méně vzdělaní proti elitám. Politici na to musejí reagovat.
Nejvyšší soud USA ve čtvrtek fakticky zablokoval plán prezidenta Baracka Obamy na změnu v imigrační politice. Sám prezident v reakci označil tento krok za "frustrující" a "bolestný" pro miliony lidí, obávajících se vyhoštění ze Spojených států. Agentury Reuters a AFP píší o "kruté porážce" a "tvrdém políčku" Obamovi, který za sedm měsíců odejde z Bílého domu, a o úspěchu prezidentových odpůrců z řad republikánů.
Jo Coxové bylo jedenačtyřicet let, když ji ve čtvrtek na ulici v severoanglickém městě Birstall zavraždil 52letý muž. Byla matkou dvou malých dětí a od loňského roku také poslankyní v britském parlamentu za labouristickou stranu. Zastávala názor, že by Velká Británie měla zůstat součástí Evropské unie a před nadcházejícím referendem se angažovala v kampani Stronger IN. Podle jejího manžela celý život bojovala proti nenávisti. Pracovala pro několik charitativních a humanitárních organizací a zasazovala se o mírové řešení konfliktu v Sýrii.
Politici by neměli využívat obav obyvatel z migrační krize pro budování politické kariéry. Řekl to ve čtvrtek premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) při interpelacích ve Sněmovně, kde poslanec Tomio Okamura nařkl vládu z financování "extrémních lobbistických a propagandistických organizací, které lobbují za přijímání migrantů". Podle premiéra podporování strachu nijak nepřispěje k řešení imigrace do Evropy, která je realitou.
Chybí nám nejméně 120 tisíc lidí a Češi na úřadech práce tento problém nevyřeší, stěžují si zástupci českých firem. Vládu kritizují za to, že jim nechce usnadnit přijímání cizinců, hlavně Ukrajinců. Varují, že pokud se proces, který nyní trvá měsíce, nezrychlí, přesunou výrobu do Číny, Vietnamu nebo alespoň na Slovensko.
