Komiksy už v Česku vydávají i ti, od nichž by to nikdo nečekal. Těsně před prázdninami nakladatelství filozofické literatury OIKOYMENH v překladu filozofky Terezy Matějčkové zveřejnilo americký titul Tři útěky Hanny Arendtové. Zjevně už ani intelektuálové nepodceňují schopnost devátého umění, jak se komiksu přezdívá, přiblížit komplikovaná témata širší veřejnosti.
Je léto a někdo si možná zajede na prodloužený víkend do Vídně nebo Říma. Může tam objevit překvapivý příběh, který nemá nic společného se Sacher dortem ani památkami. V obou městech důležité chvíle prožil jeden z předních nacistických zločinců Otto von Wächter, guvernér Krakova a později Lvova.
Smyšlená kamarádka Kitty, na kterou se obracela Anne Franková, je hrdinkou nového animovaného filmu z festivalu v Cannes. Snaží se zprostředkovat další generaci diváků jeden z nejznámějších příběhů druhé světové války o židovské dívce, která se dva roky ukrývala před nacisty.
Vystoupení zpěvačky a houslistky Ivy Bittové toto pondělí ve Velké dvoraně pražského Veletržního paláce připomene konečnou likvidaci takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi - Březince. Pietní koncert začíná v 18 hodin, vstup je zdarma.
Přestože na světě existuje mnoho muzeí a dokumentačních center holokaustu, stále má smysl budovat nová, zejména ve vazbě na konkrétní země a regiony. V pondělí to řekl uznávaný americký historik Timothy Snyder při přednášce v Brně.
Středa 10. června 1942. Den, který otřásl válkou pustošeným světem. Nacisté srovnali se zemí Lidice, středočeskou obec s 503 obyvateli. Přes sto domů včetně kostela zmizelo. Zmizeli i lidé. Muže zastřelili, ženy a děti odvlekli do koncentračních táborů nebo poslali na poněmčení. Lidickou tragédii nepřežilo 192 mužů, 60 žen, 88 dětí. Po druhé světové válce se vrátilo pouze 143 žen a 17 dětí.
Stručné dějiny vyhlazování se jmenuje dokumentární seriál HBO, který nabízí obrazově podmanivou výpravu časem do nejtemnějších období lidstva. Scenárista, režisér a průvodce v jedné osobě Raoul Peck se snaží o sugestivní pohled na utváření a skrývání historie a zkoumá vykořisťovatelské i genocidní stránky kolonialismu.
S Rudolfem Vrbou o lidech, kteří se v nablýskaných holínkách procházeli krví, o tajemství, které muselo být odhaleno, o pohledu do tyranových očí i o vůni svobody.
Filmů o holokaustu není nikdy dost vzhledem k tomu, co se ve společnosti děje. Film Zpráva je příběh dvou slovenských Židů, které stát prodal na smrt do Osvětimi. Z pekla utekli a napsali o tom svědectví, říká režisér Peter Bebjak. Aby se stalo něco podobného, stačí, aby se událostem nechal volný průběh a do hlavy lidí se dostaly antisystémové a extrémní názory, dodává.
Filmů o holocaustu není nikdy dost vzhledem k tomu, co se ve společnosti děje. Film Zpráva je příběh dvou slovenských Židů, které stát prodal na smrt do Osvětimi, z pekla utekli a napsali o tom svědectví, říká režisér Peter Bebjak o svém filmu Zpráva. Aby se stalo něco podobného, stačí, aby se událostem nechal volný průběh a do hlavy lidí se dostaly antisystémové a extrémní názory, dodává.
Prvním počinem Nadačního fondu Arnošta Lustiga, který vznikl loni v létě, je vydání knihy Vlny štěstí Arnošta Lustiga aneb My jsme chtěli jiný svět. Publikace shromažďuje spisovatelovy dosud nepublikované rozhovory a rozhlasové relace z let 1953 až 2010.
U příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holokaustu tuto středu vychází anglicky v New Yorku a Londýně nová kniha oceňovaného česko-amerického výtvarníka a spisovatele Petra Síse. Jmenuje se Nicky & Vera a vypráví o zachránci stovek českých dětí Nicholasi Wintonovi.
Přirovnávání karanténních omezení k holokaustu je zlehčováním nacismu. V německém Spolkovém sněmu to prohlásila bývalá předsedkyně Ústřední rady Židů v Německu Charlotte Knoblochová. V emotivním projevu u příležitosti uctění památky obětí nacismu ocenila přeměnu Německa v demokratickou zemi, na kterou je pyšná. Zároveň zdůraznila, že o demokratické výdobytky je nutné pečovat a bojovat za ně.
Historici i představitelé církví považují srovnávání diskriminace lidí, kteří odmítají očkování proti koronaviru covid-19 a Židů v protektorátu za urážku utrpení obětí holokaustu. Tragické příběhy, zachycené organizací Post Bellum, připomínají, že hvězda byla za druhé světové války předzvěstí úplné likvidace občanů židovské národnosti nejen v Československu.
Žila jedna dívka v předválečném Polsku a ta si začala psát deník. Jako tisíce dívek před ní i po ní. Deník pojala jako komunikaci se svým důvěrným já. Pustila se tak do rozhovoru s vnímavou a tajemství střežící kamarádkou, která má na ni vždy čas, nenaléhá, nedusí. Jako tolik dívek před ní i po ní.
Kritické reakce a výzvy k odvolání vyvolal kulturní komisař maďarské vlády Szilárd Demeter, když přirovnal amerického finančníka a filantropa maďarského původu George Sorose k Hitlerovi. Dopustil se toho v článku zveřejněném v sobotu.
K nejtěžším novinářským úlohám patří role veřejnoprávního zpravodaje v Izraeli, kde reportér zprostředkovává jeden z nejdelších a nejsložitějších konfliktů moderní doby.
Dcera ženy, která přežila holokaust, u německého soudu podala stížnost na českou historičku, která ve své práci uvedla, že její matka měla lesbický vztah s dozorkyní v koncentračním táboře. Soud už letos na jaře rozhodl, že historička Anna Hájková, která vyučuje na univerzitě v britském Warwicku, poškodila osobnostní práva zesnulé bývalé vězenkyně.
Poslední léta spisovatele Karla Poláčka v sobě nesou vše, co má mít silný příběh. Humor, lásku, vzrůstající společenskou nejistotu i tragickou smrt na základě rasové selekce. Koneckonců i literární věhlas, který trvá navzdory neblahým okolnostem.
