První nacistický koncentrační tábor na území Polska vznikl přesně před 80 lety. Byl určen k vyhlazení polské inteligence - účastníků Velkopolského povstání z let 1918 a 1919. Nacisté v tamní pevnosti č. 7 poprvé přistoupili k hromadnému vraždění plynem.
Hrávali jsme občas takovou hru na rozmysl: v bytě hoří a vy můžete zachránit jen tři věci – které to budou? Autor tohoto textu by dnes s jistotou vzal záložní disk s fotografiemi a doklady. Taky že se vejdou do kapsy. A to třetí – milovaný obraz? Vázu po tetě? Takových věcí doma je.
Komunisté potlačili velké množství hodnot, jako je lidství, solidarita nebo pravdomluvnost. Bylo by skvělé, kdyby každý mohl říct, kdy se bál, kdy mlčel nebo kdy selhal. Ale v rodinách se o tom nemluví a projevuje se to ve výchově dalších generací, míní Věra Roubalová-Kostlánová, někdejší disidentka a jedna z posledních mluvčích Charty 77. Podepsat dokument, který se snaží o dodržování lidských práv, mi přišlo jako samozřejmost, represe pak ale byly velmi silné, režim si nepřál žádný vzdor, líčí žena, která se od 90. let věnuje psychoterapii.
Po skandálu kolem skupiny návštěvníků složené z členů krajně pravicové strany Alternativa pro Německo v bývalém koncentračním táboře Sachsenhausen stane jeden z jejích účastníků před soudem. Podle agentury DPA jej v pondělí policie obvinila z podněcování nenávisti a zneuctění památky zemřelých.
Památku stovek tisíc obětí romského holokaustu si v těchto dnech připomínají lidé v mnoha zemích. Tragická pouť části osvětimských Romů se završila před 77 lety - v noci z 2. na 3. srpna 1944, kdy tam bylo zavražděno 2897 Romů ze 14 zemí. Šlo o staré a nemocné, ženy a děti.
Zachování důstojnosti Romů a Sintů a respektování jejich lidských práv zůstává naší prioritou, napsalo ministerstvo zahraničí k památce obětí romského holokaustu. Podle úřadu je "naší povinností poučit se z této tragické události". Pražský primátor Zdeněk Hřib (piráti) a další zástupci vedení města v pátek také vyvěsili na budovu Nové radnice k uctění obětí romskou vlajku, totéž učinily i některé městské části. V noci z 2. na 3. srpna před 75 lety bylo v Osvětimi zavražděno téměř 3000 Romů.
Anglická režisérka a scenáristka Pamela Howardová, nositelka Řádu britského impéria za služby divadlu, ráda používá tři barvy - červenou, žlutou a modrou. Stejnými barvami nejčastěji malovala také německá malířka Charlotte Salomonová, která v 26 letech zemřela v Osvětimi.
Společnost Youtube ve středu oznámila několik změn ve fungování své platformy na sdílení videí, která mají omezit šíření konspiračních teorií a vymýtit sdělení hájící diskriminaci na základě rasy či pohlaví.
V Osvětimi jsem pochopila, co ten kouř z komínů znamená, deset let potom jsem nebyla schopná mluvit, našeho nevinného tatínka zplynovali, bylo to neodpustitelné, ale pak jsem přišla k rozumu. Nevrátila jsem se do tábora 60 let, nenávist byla strašná, bylo to tak megalomanské, vzpomíná na svou zkušenost z koncentračního tábora Hana Lustigová-Hnátová, sestra spisovatele Arnošta Lustiga. Mimo jiné jezdí přednášet dětem. Chci, aby něco dokázaly a aby nezapomněly, že se něco takového může stát, a aby věděly, na jaké straně mají být, bohužel teď slyšíme spoustu lidí v kultivovaných státech, co volají různá hesla, ve Francii je velký antisemitismus, dodává.
"Dnes mám třinácté narozeniny," říká nadšeně dívka do kamery svého mobilu, zatímco s dalšími rozjařenými teenagery v parku přibíhá ke stánku se zmrzlinou. U videa je přidaný hashtag #thisis13. Takto v angličtině a současně i hebrejštině začíná virtuální příběh Evy, která ráda tančí, touží se stát fotografkou a pracovat pro noviny. Její narozeninové instastory - krátké video na Instagramu - se ale něčím od milionů dalších liší. Píše se 13. únor 1944 a v parku visí vlajka se svastikou. Myšlenku projektu shrnuje úvodní otázka: Co kdyby měla dívka v době holokaustu Instagram?
Německá metalová kapela Rammstein si připsala další kontroverzi. V novém devítiminutovém videoklipu nazvaném Deutschland se její členové převlékli mimo jiné za vězně nacistického koncentračního tábora. Někteří politici počin odsuzují jako nevkusný a nemorální. Skupina řekla, že ve videu poukazuje na různé historické etapy Německa.
Vymírají poslední pamětníci a tím i svědci jak holokaustu, tak komunistického bezpráví. Stojí za to zabývat se zpochybňováním minulosti důsledně.
Ve svých knihách ráda vytahuje na povrch palčivá historická témata zasutá hluboko ve společenském podvědomí. Se stejným zápalem se ale zajímá o problémy, s nimiž se společnost potýká v současnosti, jako jsou například nerovné podmínky žen na trhu práce.
Izrael se snaží získat větší podporu v Evropské unii a sází na visegrádskou čtyřku. Summitem se středoevropskými zeměmi V4 chtěl izraelský premiér Benjamin Netanjahu demonstrovat, že židovský stát má své sympatizanty v unii, která je mnoha Izraelci vnímána spíše jako proarabská a propalestinská.
Summit Visegrádské čtyřky s Izraelem v Jeruzalémě měl demonstrovat mimořádné vztahy střední Evropy s židovským státem. A podporu Izraelcům. Nepovedlo se. Vše zastínil skandál, říká v Komentáři za minutu reportér Aktuálně.cz Martin Novák.
Summit visegrádské čtyřky (V4) se v Izraeli kvůli neúčasti Polska neuskuteční, řekl v pondělí novinářům český premiér Andrej Babiš (ANO). V Izraeli se nyní uskuteční bilaterální jednání. Slovenský premiér Peter Pellegrini a maďarský předseda vlády Viktor Orbán už jsou podle Babiše na místě.
Desítky stoupenců polské krajní pravice se v neděli shromáždily u bývalého nacistického koncentračního tábora v Osvětimi v době, kdy se tam konala připomínka 74. výročí osvobození tábora sovětskou armádou.
Každý dvacátý dospělý Brit nevěří, že se stal holokaust, a téměř polovina Britů neví, kolik Židů při něm nacisté během druhé světové války zavraždili. Pětina Britů si myslí, že při něm zemřelo méně než dva miliony Židů. Vyplynulo to z průzkumu, o němž dnes informoval deník The Guardian. Při holokaustu, jehož oběti si dnes svět připomíná, bylo zavražděno na šest milionů Židů.
Nadace, která se stará o bývalý nacistický koncentrační tábor v Buchenwaldu, vzkázala politikům z krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD), že nejsou vítáni na pietních akcích. Informuje o tom agentura DPA.
Máme za sebou třicet let od listopadu '89. Byl to oblouk od Václava Havla k Miloši Zemanovi, od společného státu ke dvěma samostatným republikám, od revolucionářů k nacionalistům a xenofobům. Je dobré je vidět a slyšet. Ukazují, kudy cesta nevede. Věřím, že po pádu následuje vzestup, zažil jsem to v životě mnohokrát, říká sociolog a publicista Fedor Gál.
