Soud potrestal bývalého poslance SPD Miloslava Roznera půlroční podmínkou s odkladem na jeden rok za výrok o někdejším romském koncentračním táboře v Letech u Písku. Rozner se podle verdiktu dopustil zpochybňování genocidy, když v roce 2017 označil tábor za "neexistující pseudokoncentrák". Rozsudek není pravomocný. Rozner vinu odmítá a tvrdí, že pouze kritizoval rozhodnutí tehdejší vlády.
Už znovu prchají před válkou. Jako děti utíkali se svými rodiči před postupujícími nacistickými vojsky, nyní ukrajinští přeživší holokaustu hledají bezpečí v Německu, které se zavázalo jim pomoci. "Nemohu uvěřit, že se děje to samé, co jsem zažila jako malá," říká 82letá Lilija Vaksmanová, kterou evakuovali z města Dnipro na východě Ukrajiny.
Hvězda amerického fotbalu Jonathan Allen pobouřil veřejnost, když prohlásil, že by rád poobědval Adolfem Hitlerem. Defenzivní tackle Washingtonu označil nacistického vůdce za génia.
Unikátní aplikace MemoGIS ukazuje, kde v Praze během druhé světové války bydleli pražští Židé, než byli deportováni a zavražděni nacisty. Ukazuje místa, kde byli lidé židovského původu šikanováni za malichernosti a trestáni za porušení protižidovských nařízení. Koupání v řece, jízda v tramvaji, nakupování ve špatné provozní době, vycházka v parku, návštěva restaurace... Vše bylo zakázané.
Whoopi Goldbergová v talk show prohlásila, že nacistická genocida Židů za druhé světové války se týkala dvou skupin bělochů, a nešlo prý o rasu. Později se za svá slova omluvila.
Americká herečka Whoopi Goldbergová, kterou proslavila mimo jiné role v komedii Sestra v akci, vzbudila kontroverzi svým výrokem o tom, že v holokaustu nešlo o nenávist vůči rase. V talk show The View prohlásila, že masové vraždění Židů nacisty bylo konfliktem mezi dvěma skupinami bělochů. Za svůj komentář se nakonec omluvila.
Škola v americkém Tennessee se rozhodla z povinné četby pro žáky osmé třídy vyškrtnout knihu Maus od Arta Spiegelmana. Držitel Pullitzerovy ceny ve svém černobílém komiksu popsal zkušenosti přeživších holokaustu. Školní rada ho však označila za nevhodný kvůli vulgární mluvě a zobrazování nahoty.
O některých věcech se žertovat nemá. Na vlastní kůži se o tom přesvědčila turistka z Nizozemska, která při návštěvě bývalého koncentračního tábora v Osvětimi zapózovala se vztyčenou pravicí. Fotografie s proslulým nacistickým pozdravem ji ovšem přišla draho, protože kvůli ní skončila v policejní vazbě.
Bílá vila na berlínském předměstí Wannsee je nádherná, má ale temnou minulost. Právě tady se přesně před 80 lety konala schůzka vrcholných představitelů nacistického režimu, která vešla do dějin jako zlomový okamžik pro rozhodnutí o vyvraždění evropských Židů. Klíčovou roli tu sehrál Reinhard Heydrich, zastupující říšský protektor v Čechách a na Moravě.
Franka Frištenského odmala formovali slavní zápasníci z otcova rodu, a tak se po emigraci z Československa profesionálně věnoval sportu. O předcích z matčiny strany nic nevěděl. Hana Kleinová synovi nikdy neřekla, že přežila koncentrační tábor a domů se vrátila jako sirotek. Při psaní knihy Moje máma z Terezína, která vyjde 1. prosince, proto pátral v archivech a zpovídal její spoluvězeňkyně.
Mezinárodně uznávaný spisovatel a ilustrátor Petr Sís tento pátek ve vyprodaném sále pražského Centra současného umění Dox pokřtil české vydání své knihy Nicky & Věra.
Mladá dáma pózuje fotografovi na jednom z betonových sloupů, které v Berlíně tvoří Židovský památník. Sledovanost videa na sociálních sítích narůstá po milionech. Řadu lidí jednání influencerky pobouřilo, její pózování chápou jako zneuctění památky na nacisty zavražděné židovské obyvatelstvo během holokaustu.
V dubnu 1944 dva slovenští Židé uprchli z koncentračního tábora v Osvětimi, aby svědčili o holokaustu a existenci plynových komor. Filmové drama Zpráva připomíná, že po útěku museli vynaložit téměř stejně vyčerpávající úsilí, aby o pravdivosti svých slov přesvědčili svět.
Výstava fotografií nedávno zesnulého Pavla Diase v pražském Domě U Černé Matky Boží připomíná 80. výročí zahájení židovských transportů z českých zemí. Jmenuje se Torzo - Vzpomínky pro budoucnost a potrvá do 28. listopadu.
Přesně před 80 lety, 16. října 1941, odjel z nádraží Praha-Bubny první vlakový transport s českými Židy do ghetta v polské Lodži. Odstartoval nacistickou likvidaci přibližně 80 tisíc českých Židů, kteří zahynuli na území okupovaného Polska, Pobaltí a Běloruska. Transporty nevyvolaly větší zájem české veřejnosti. "Akce proběhla bez závady," konstatovala u jednoho z prvních pražská policie.
Před 76 lety, 1. října 1946, tribunál v Norimberku vynesl dvanáct rozsudků smrti a dalších trestů pro představitele německého nacistického režimu. Podívejte se v unikátních fotografiích na příběhy lidí, kteří byli za zločiny během války odsouzeni a mnozí přitom tvrdili, že o nich buď nevěděli, nebo jenom museli poslouchat rozkazy.
