Unavení vojáci spící v rozbahněném zákopu, rozbořená města, zajatí němečtí vojáci, kteří vypadají jako dobrosrdeční strejdové ze sousedství. Fotky jednoho z prvních válečných fotografů Ernesta Brookse měly sloužit britské válečné propagandě, on však mnohdy zaznamenal i naprosto lidské momenty. Válka skončila 11. listopadu 1918. A díky Brooksovým snímkům ji dnes můžeme vidět očima člověka, který to vše zažil.
Lidé v Javorníku pod Bílými Karpatami si prý před osmdesáti lety vykládali, že dítě nesmí žábě ukázat zuby, jinak by mu vypadaly. Fotograf Ferdinand Bučina se snažil místní zvyky a folklór zaznamenat. Za svého života vystavoval prý jenom jednou. Zato se jeho fotografiemi potiskly kilometry papíru v novinách a časopisech. Teď jsou jeho snímky ze třicátých a čtyřicátých let k vidění v Ateliéru Josefa Sudka.
Je možné, že jméno Philippe Halsman některým lidem nic neřekne. Zato jeho fotky zná každý. Slavné snímky Einsteina nebo Salvadora Dalího se staly všeobecně známými ikonami. A pak je to také muž, který naučil celebrity skákat (alespoň tedy před objektivem). Nyní jsou Halsmanovy fotky k vidění na velké výstavě v Barceloně. S Aktuálně.cz tam můžete nahlédnout.
Řítili se z hory Mount Tamalpais na kolech po dědečkovi, v zadním náboji s protišlapací brzdou se pálila vazelína. Z deseti startujících dojel do cíle jen jeden. Stalo se to před čtyřiceti lety, 21. října 1976. Závod se jmenoval Repack a odstartoval fenomén, který pak jako lavina zachvátil celý svět – říkáme mu horské kolo.
Je to jedna z nejznámějších fotografií, které kdy vznikly. Marilyn Monroe stojí nad výdechy ventilace a vzduch jí zvedá sukně. Teď je tento legendární snímek Sama Shawa k vidění v Praze. A zajímavé je, že fotka ani nápad nejsou tak originální, jak by se mohlo zdát. Shaw totiž použil osvědčený trik, který už měl vyzkoušený z dřívější doby.
Vedení hlavního města chce do budoucna zakázat vjezd do centra všem automobilům kromě těch poháněných elektřinou. Primátorka Adriana Krnáčová už nyní ale ví, že něco podobného nebude vůbec jednoduché a bude potřebovat značné vyjednávací schopnosti. "Jsou problémy například s nabíjecími stanicemi, takže musíme vést diskusi s památkáři," dodává primátorka. Zatím neví, v jak úzkém centru by měl zákaz platit. Už za tři roky chce spustit pilotní projekt elektrické hromadné dopravy v centru. "Obecně myslím, že budoucnost je v elektromobilitě. Máme metro, tramvaje a chtěli bychom mít v nejužším centru jen elektrobusy," vysvětluje dál svůj záměr.
Pražský Dům fotografie vystavuje unikátní kolekci hollywoodského fotografa slavných Sama Shawa. Prohlédněte si snímky Marilyn Monroe, Sophie Lorenové nebo třeba Marlona Branda!
Historická budova Národního muzea prodělává náročnou a již nezbytnou kompletní rekonstrukci. Krom obnovy původní podoby dojde i k úpravám zvyšujícím komfort. Bude vybudován tunel mezi starou a novou budovou a dojde k zastřešení vnitřní dvorany. Aktuálně.cz navštívilo stavbu v doprovodu hlavního stavbyvedoucího Jaroslava Kaliny, který nás provedl muzeem od jeho podzemních technických místností až po střechu.
Přesně před 40 lety, tedy 21. října 1976, se jel první závod zvaný Repack, který dal impuls ke vzniku horských kol. Jeho pořadatel Charles Kelly poskytl Aktuálně.cz několik snímků ze svého webu. Podívejte se, jak se zrodil cyklistický fenomén, který zasáhl celý svět.
K příležitosti Mezinárodního dne archivů se mimořádně otevřely i ty české. Podívejte na originál prohlášení Charty 77 nebo předměty zabavené StB.
Před 600 lety, 30. května 1416, byl upálen za hradbami Kostnice na břehu Rýna český univerzitní mistr a reformně naladěný filosof Jeroným Pražský. V průběhu tamního koncilu jej – podobně jako Jana Husa necelý rok předtím – odsoudil církevní soud jako kacíře. V obecném povědomí je Jeroným spíše ve stínu mnohem slavnějšího kazatele z Betlémské kaple. „Svou úlohu v tom může hrát i určitá poskvrna Jeronýma, který se v Kostnici nejdříve ze strachu z plamenů Husa zřekl,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Ota Pavlíček z Akademie věd ČR, historik a znalec Jeronýmova života a díla.
V nenápadné vesničce Boskovštejn se ukrývá zřejmě největší muzeum jízdních kol na světě. Kurátora v něm dělá Jan Šírer, někdejší závodník, výrobce a prodejce kol. Ten se muzeum nejprve pokoušel postavit nedaleko Berouna, ale neuspěl - zkrachoval a zadlužil se. Nakonec se ale muzeum podařilo vybudovat nedaleko rakouských hranic. Návštěvníci mohou obdivovat víc než tři stovky exemplářů.
V letošním roce si Česko připomíná výročí 700 let od narození Karla IV. a při této příležitosti vznikla i kniha s názvem Karel IV. - Pán světa. Otec vlasti je v ní představen jako komiksový superhrdina. Autor knihy Zdeněk Ležák chtěl pomocí komiksu přiblížit historii 14. století širší společnosti, především dětem. "Chtěl jsem ho především ukázat jako živou postavu, snažil jsem se vyhnout suchému výčtu dat. A placatému popisování někoho, kdo měl neuvěřitelně zajímavý život," vysvětluje. Římského císaře a českého krále rovněž přirovnává k Batmanovi.
Při osvobozování Československa před 71 lety jich zahynuly desetitisíce. Přesto se o nich - na rozdíl od sovětských či amerických vojáků - téměř neví. "Neznámým rumunským, polským anebo rusínským hrdinům jsme tak stále nesmírně dlužni," připomíná Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu. Poláci s Rumuny například umírali v bojích s nacisty ještě několik dnů po německé kapitulaci. "Nemenší dluh máme i vůči stále opomíjeným podkarpatským Rusínům, tehdy ještě Čechoslovákům, kterých při osvobozování Československa zahynuly tisíce. I v posledních dnech druhé světové války se totiž na našem území nelítostně bojovalo," dodává Eduard Stehlík, ředitel odboru pro veterány ministerstva obrany.
Projekt Atlas Funeral vznikl na základě zájmu o fenomén vizuální kultury v prostředí hřbitovů. Publikace, věnovaná pražské nekropoli Malvazinky, se snaží zviditelnit často opomíjené funerální umění.
Na protest proti názvu Czechia jako jednotnému pojmenování republiky v zahraničí v sobotu odpoledne protestovali Moravané na brněnském náměstí Svobody. Tvrdí, že Czechia je historický název pouze pro Čechy, nikoliv pro historické země Čechy, Moravu a Slezsko. Na protest přišlo s moravskými vlajkami a dalšími symboly zhruba 100 lidí. Vyslechli si jak projev předsedy, tak i dalších zástupců strany či lidí, kteří se vymezují vůči centrální pražské politice a připomínají historické postavení Moravy zrušené komunisty k 1. lednu 1949.
Příběh sira Nicholase Wintona a jeho záchrany stovek židovských dětí je světově proslulý. Jenže stovky dětí zachránily také dánské matky, které uposlechly výzvy Ženské ligy pro mír a svobodu a staly se dočasnými pěstounkami židovských dětí ze střední Evropy, včetně osmdesáti školáků z Československa. Jejich příběhy vypátrala česká novinářka a badatelka Judita Matyášová, a jak říká, stalo se tak za vteřinu dvanáct. Hrstce pamětníků, kteří ještě žijí, je totiž dnes kolem devadesáti let. Podařilo se jí také uskutečnit setkání "dětí" po sedmdesáti letech a natočit působivý dokument Na Sever, jenž právě vstoupil do kin. V rozhovoru pro Aktuálně.cz i vyvrací některé mýty o siru Wintonovi.
Vltavská nábřeží ožívají díky farmářským trhům, koncertům a dalším akcím. Za účelem lepší orientace v narůstajícím počtu událostí v pondělí správce spustil oficiální web pěti pražských náplavek. Funguje také jako komunikační platforma mezi správcem nábřeží a organizátory akcí, kteří tak můžou požádat o rezervaci místa.
Czech Republic nebo Czechia? Ředitel Ústavu pro jazyk český Karel Oliva není iniciativě ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka prosadit v cizině jednoslovný anglický název země, tedy Czechia, příliš nakloněn. Ministr, který má mocné podporovatele v prezidentu Zemanovi a premiéru Sobotkovi, chce požádat o to, aby v databázích OSN byly Česko a Czechia zaneseny jako jediné jednoslovné oficiální názvy. A aby ho využívali politici, byznysmeni, mělo by zdobit i dresy českých sportovců. "Úplně bych to neodmítal, ale přijde mi trochu násilné vnucovat někomu v cizině, jak nám má ve svém jazyce říkat," uvedl Oliva.
Kdyby si váš známý vybavil byt starožitným nábytkem, a pak si každou skříň, stůl i křeslo polepil reklamními samolepkami, řekli byste si, že je to buran nebo blázen. K architektuře našich měst se přitom chováme úplně stejně a zdá se, že je nám to jedno. Málokde v Praze je vizuální smog tak koncentrovaný a odpudivý jako v okolí stanice metra Anděl. Přitom se nejedná o žádnou periferii.
