Výročí 200 let od vynálezu jízdního kola Karlem Draisem si v pondělí 12. června připomněli členové Spolku přátel jízdních kol. Na historické drezíně přejeli přes Karlův most - drezína byla předchůdkyní dnešního bicyklu. Jezdec byl oblečen v dobovém kostýmu, v něm byla i rozhaněčka se zvonem, která mu po mostě dělala cestu mezi turisty. První jízdu Karl Drais uskutečnil 12. června 1817 v Mannheimu.
Přinášíme obrazový přehled aut, která sloužila policii od chvíle, kdy na počátku 90. let vznikl útvar Policie ČR. Dělí se na žlutobílé, bílozelené a stříbrné období. Podívejte se i na prototyp policejního favoritu z archivu Čeňka Sudka, který v současnosti finišuje knihu o policejních vozech.
Podle šéfa Památek a muzeí Syrské arabské republiky Mamúna Abdala Karíma je poničena skoro třetina z asi deseti tisíc historických památek Sýrie. Na jejich obnově by se od letoška měla podílet také Česká republika prostřednictvím Národního muzea. Karím odhaduje, že antickou Palmýru lze obnovit zhruba z poloviny, v Aleppu může být zachráněno asi 70 procent míst.
Jeho jméno musí znát každý, kdo někdy zavítal na nějakou velkou cyklistickou událost v Česku. Jindřich Pulman (70) je hlasatelskou legendou české cyklistiky. K mikrofonu se dostal už ve dvaceti, zvládl na špičkové úrovni moderovat mistrovství světa na silnici i na dráze, Závody míru, cyklokrosy… "České cyklistice bych přál návrat Závodu míru," říká v rozhovoru s několikanásobným mistrem republiky Luborem Tesařem.
Archeologové objevili v oblasti Mínja ve středním Egyptě 17 mumií a několik sarkofágů. Považují to za bezprecedentní nález. S odkazem na zprávu egyptských úřadů o tom v sobotu informovala agentura AFP. "Našli jsme katakomby, ve kterých byly mumie," řekl vedoucí egyptského archeologického týmu Saláh Chúlí. "Je to největší nekropole v centrálním Egyptě," dodal. Ředitel káhirské fakulty archeologických vykopávek Muhammad Hamza objev označil za "velmi významný" a "bezprecedentní". Mumie podle něj pochází z řecko-římské éry, tedy z období mezi 3. stoletím před naším letopočtem a 3. stoletím našeho letopočtu. Egypt doufá, že nové archeologické nálezy posílí cestovní ruch.
Až do 19. května jsou na pražské Letné, na náplavce u Vltavy či na náměstí Republiky k vídění výstavní panely s ilustracemi Vojtěcha Šedy, které mají za úkol připomenout deset největších fenoménů tuzemských moderních dějin - ať už jde o holocaust, odboj, disent nebo naopak spolupráce s StB - a seznámit občany s osudy lidí, kteří je zažili na vlastní kůži. Výstava vznikla loni u příležitosti 10. výročí pořadu Příběhy 20. století. Organizátoři, společnost Post Bellum, ji ale umístili do ulic i letos. "Příběhy na aktuálnosti neztratily vůbec nic," říká Michal Šmíd, šéfredaktor webu Paměť národa, z něhož Příběhy čerpají.
V českých moderních dějinách jsou skutečně hvězdné okamžiky. A těch hvězdných hodin je možná dokonce víc než v zemích okolních, říká spisovatel Jiří Padevět. Máme dostatek úcty k lidem, jako byli Václav Havel, Jan Patočka nebo bratři Mašínové? Více v dalším díle pořadu DVTV Apel.
Jak vypadal největší gangster, jakého kdy Amerika poznala? Muž, který na obchodu s heroinem vydělával milion dolarů denně? Víme to jen díky fotografiím Antonína Kratochvíla. Příběh muže podsvětí, kterého Kratochvíl zachytil na svých fotografiích, nadchl režiséra Ridleyho Scotta natolik, že o něm později natočil oscarový film.
Strhující zážitek o zlomových okamžicích této země nabízí série komiksů spisovatele Pavla Kosatíka s předními českými ilustrátory a grafiky. "Já jsem celou dobu, co tenhle komiksový projekt vznikal, byl tak nějak legračně rozpolcený mezi komiksáře a historiky. Přál jsem si symbiózu, kde ani jedno křídlo nebude vyloženě trpět. A říkal jsem si tedy, jestli tím přepodstatněním Února nedojdou historici k tomu, že už jsme to fakt přehnali, že jsme posunuli těžiště toho, oč v tom původním příběhu šlo, někam jinam," říká spoluautor série historik Pavel Kosatík.
Devět televizních scénářů Pavla Kosatíka z projektu České století posloužilo jako předloha k ojedinělému komiksovému cyklu. Každý svazek se zaměřuje na klíčový okamžik moderních dějin Československa - vznik republiky, heydrichiádu, okupaci v srpnu 1968 i další události. "Nejde o rekonstrukci nebo výklad dějin. Nahlížíme do zákoutí určujících rozhovorů, do myslí jednotlivých aktérů, momentů jejich pochybností, konfliktů, odvahy i rozhodných kroků," vysvětluje v rozhovoru s Aktuálně.cz historik Pavel Kosatík.
Před 60 lety se o Velikonočním pondělí poprvé losovala nejznámější číselná loterie v Česku – Sportka. Hrálo se tenkrát o 40 tisíc korun. Největší výhra – téměř 400 milionů korun – padla v roce 2013 na náhodný tip. Projděte se historií.
Život Ruth Hálové by vydal na román. Ve svých 91 letech je nakažlivá optimistka s osobitým humorem a ironií. Neuvěřitelně mladým hlasem s vámi konverzuje o 2. světové válce, o současné uprchlické krizi i o krásách mikrobiologie. Ačkoliv ve Wintonově vlaku patřila ve svých třinácti letech k nejstarším, je právě ona jedním z posledních českých Wintonových dětí. Snaží se pomáhat ohroženým dětem a jako častý host přednášek připomíná mladé generaci holocaust i osobnost sira Wintona. "Na jeho výzvu se hlásily spíše chudší rodiny, jenže ty za války nemohly utáhnout strávníka navíc, tak jsme pendlovali po několika domácnostech," vzpomínala na besedě v pražské Grebovce.
Bavoráci v kožených kraťasech, Slovenky v krojích. Češi, Rusové, Italové. Lidé nejrůznějších národností spustili na začátku minulého století ohromnou migrační vlnu. Vypravili se za lepším životem do USA a mnoho jich prošlo imigračním střediskem na Ellis Islandu. Zásluhou tamních úředníků a fotografů můžeme dones pohlédnout do tváří tehdejších uprchlíků.
V den osmdesátých narozenin pražského Letiště Václava Havla odstartoval speciální let Praha–Piešťany. Podle dobových záznamů to byla první pravidelná letecká linka z Prahy. Zaměstnanci se na počest výročí oblékli ve stylu 30. let, aby dokreslili atmosféru odbavování té doby. Oslavy ale dnešním speciálním letem nekončí. Letiště chystá mnoho doprovodných akcí, například výstavu historických letounů, interaktivní výstavu na Terminálu 2 nebo víkend otevřených dveří, kde veřejnosti představí letištní techniku.
Muzeum bude součástí pražského ArtDistrictu Pragovka. Objeví se v něm kompletní sbírka vozů z let 1908 až 1985, kterou vlastní zakladatel muzea ve Zbuzanech. Jde o třetí největší sbírku automobilů značky Praga na světě. Nové muzeum navrhlo architektonické studio Jakub Cigler Architekti.
Rusko si připomíná sto let od svržení cara Mikuláše II. Takzvaná únorová revoluce proběhla podle gregoriánského kalendáře, používaného v Evropě až v březnu. Demokratická revolta proti autoritářskému carovi netrvala dlouho a na konci roku 1917 otevřela cestu k moci ruským bolševikům. Podle historika a spisovatele Dalibora Váchy měl krátký ruský pokus o demokracii velký význam i pro mnohatisícové legie Čechoslováků v Rusku. "A pro nás Čechy má vlastně ten význam dodnes," dodává Vácha.
Hospodářský rozvrat, neúspěch ruských vojsk na frontě, neschopnost cara Mikuláše II. účinně vládnout. Tyto a další problémy se v roce 1916 v Rusku vyhrotily a vedly k vlně stávek, protestů nebo dezercí z armády. Vyvrcholení nastalo v březnu 1917, kdy v Petrohradě začala tzv. "únorová revoluce" (podle staršího juliánského kalendáře, který tehdy v Rusku platil, došlo k událostem v únoru). Revoluce přinesla pád carského režimu a předznamenala zvraty, které téhož roku na podzim vyvrcholily bolševickým pučem známým taky jako Velká říjnová socialistická revoluce.
Proti demolici komplexu budov Transgasu na Vinohradské třídě se postavila i historička architektury z Univerzity v Cambridgi. Dílo v dopise označuje za hodnotné a oceňuje nejenom jedinečné zpracování fasád, ale i futuristické interiéry. "Ve chvíli, kdy dědictví naší civilizace mizí pod bombami v Aleppu nebo Bagdádu, lze jistě najít způsob, jak zachovat a revitalizovat tuto architekturu a pomoci jí se znovu zapojit do života v centru města," píše.
Německý válečný letoun Messerschmitt s kosterními pozůstatky pilota našel u rodinného domu čtrnáctiletý dánský školák, který měl vypracovat úkol na téma druhé světové války. Uvedl to zpravodajský server BBC News.
Mumie barona Františka Trencka, dobrodruha zemřelého v káznici na Špilberku, je po více než sto letech znovu kompletní. Muzeum města Brna dnes předalo řádu kapucínů Trenckův palec, který se do sbírek muzea dostal za nejasných okolností. U kapucínů je uložené celé Trenckovo tělo od jeho smrti v roce 1749.
