Autorství smajlíka, kterého v e-mailové korespondenci používá většina lidí, bylo připsáno proslulému americkému designérovi Harveymu Ballovi v roce 1963. Stejná značka se ale vyskytovala v hospodářské korespondenci opata kláštera cisterciáků ve Žďáře nad Sázavou Bernarda Henneta už v polovině 18. století. ČTK to dnes řekl David Merta z brněnské Archaie.
Letos uplyne 200 let od okamžiku, kdy Karl Drais vynalezl své dvoukolové odrážedlo zvané draisina. Společně s ní se zrodilo i jízdní kolo, které se z draisiny brzy vyvinulo. K dnešním bicyklům však zbývalo ujít ještě dlouhou vývojovou cestu, lemovanou spoustou pověstných "slepých uliček". Pojďte se podívat, jak některé z nich vypadaly.
Měšťanský dům U Červené lišky, který se nachází naproti Staroměstské radnici, získal nový majitel. Developerská společnost Coast Capital Partners (CCP) za něj zaplatila více než půl miliardy korun. Metr čtvereční vyšel v přepočtu na zhruba 250 tisíc korun, což je nejvyšší cena, jakou byl investor v Česku ochotný za dům v centru zaplatit. Památku čeká rekonstrukce. Momentálně je dům nepřístupný. Snímky v galerii pořídil jeden z členů sdružení Prázdné domy ještě za minulého majitele.
Ve věku 82 let zemřel bývalý cyklistický reprezentant a později trenér Jan Kubr. Byl členem týmu, který vyhrál v letech 1954 a 1955 Závod míru. Zvítězil také dvakrát v závodě Praha - Karlovy Vary - Praha (1953 a 1958). Informaci o Kubrově pátečním úmrtí přinesly webové stránky cyklistického svazu.
Před 25 lety, ve čtvrtek 13. února 1992, se naše země, tehdy ještě jako součást Československa, poprvé oficiálně připojila k internetu. Stalo se tak na akci, kterou v posluchárně číslo 256 ČVUT v Praze-Dejvicích uspořádal nepočetný tým odborníků z Fakulty elektrotechnické. Na den přesně po čtvrtstoletí a na stejném místě se nyní u příležitosti výročí uskutečnilo slavnostní setkání k 25 letům internetu v České republice.
Bezpečnostní radlice na auto pro srážení chodců, rentgen na golfové míčky, psychograf, který z rozměrů lebky určí vaše psychické vlastnosti. To jsou jedny z mnoha vynálezů, které se vědcům podařilo identifikovat na starých nepopsaných snímcích z kolekce Harrise a Ewingové, uložené v knihovně amerického Kongresu.
Není moc lidí, kteří by měli možnost zkoumat poklady nalezené v podlaze Vladislavského sálu nebo pohlédnout tváří v tvář jezdecké soše svatého Václava na Václavském náměstí. Fotograf Martin Frouz to štěstí má. A díky jeho snímkům mohou do zákulisí pražských památek nahlédnout i návštěvníci výstavy v pražském Czech Photo Centre.
Bohéma je televizní román, ne dokument, těch nesrovnalostí tam bude ještě fůra. Tohle není nic proti tomu, co diváky ještě čeká, říká scenáristka Tereza Brdečková a dodává, že jim nešlo o to, ukazovat přesně historická fakta, ale chtěli ukázat osobnosti té doby a emoce. Reakce členů rodiny Zdeňka Štěpánka ji mrzí strašně, ale podle ní jen upozornili na historickou nesrovnalost. V románu prý občas musíte tlačit na pilu, aby vznikly emoce.
Kůň, který přežil masakr sedmé kavalerie u Little Big Hornu. Baterie děl, která rozstřílela dvě stovky indiánů. Ne, nehledejte tady romantiku. Snímky téměř zapomenutého fotografa Johna C. H. Grabilla možná na první pohled připomínají barvotiskové mayovky, ale ve skutečnosti odrážejí drsnou a krvavou tvář Divokého západu.
Komiksová série Češi se věnuje českým dějinám a vznikla podle scénáře spisovatele Pavla Kosatíka. Devět knih kopíruje cyklus Roberta Sedláčka České století, který vysílala před třemi lety Česká televize. Několik z devíti titulů dostalo tuzemskou cenu za nejlepší komiks Muriel. "Nemá smysl předstírat, že politika je akce, kde lítá někdo s plamenometem," říká k politicko-historickému komiksu Pavel Kosatík. "Já taky umím z Gottwalda a jeho tlusté Marty udělat voly a vím, že hodně lidí pobaví, když se to udělá. Ale neuleví se mně a nevyřeší se nic," prohlásil v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Podívejte se na ukázky z devítidílné komiksové série Češi, která vznikla na základě Sedláčkova a Kosatíkova televizního seriálu České století. Série je společným projektem České televize a nakladatelství Mladá fronta.
Všimli jste si, že v mnoha starých westernech se alespoň na chvíli mihne postava fotografa? Je to logické, protože v dobách Divokého západu už byla fotografie populární. Jedním z mužů, kteří neúnavně fotografovali tehdejší proměnu Severní Ameriky, byl i Edward S. Curtis. Podařilo se mu vytvořit mnoho autentických portrétů původních obyvatel a zapsal se tím do dějin.
Unavení vojáci spící v rozbahněném zákopu, rozbořená města, zajatí němečtí vojáci, kteří vypadají jako dobrosrdeční strejdové ze sousedství. Fotky jednoho z prvních válečných fotografů Ernesta Brookse měly sloužit britské válečné propagandě, on však mnohdy zaznamenal i naprosto lidské momenty. Válka skončila 11. listopadu 1918. A díky Brooksovým snímkům ji dnes můžeme vidět očima člověka, který to vše zažil.
Lidé v Javorníku pod Bílými Karpatami si prý před osmdesáti lety vykládali, že dítě nesmí žábě ukázat zuby, jinak by mu vypadaly. Fotograf Ferdinand Bučina se snažil místní zvyky a folklór zaznamenat. Za svého života vystavoval prý jenom jednou. Zato se jeho fotografiemi potiskly kilometry papíru v novinách a časopisech. Teď jsou jeho snímky ze třicátých a čtyřicátých let k vidění v Ateliéru Josefa Sudka.
Je možné, že jméno Philippe Halsman některým lidem nic neřekne. Zato jeho fotky zná každý. Slavné snímky Einsteina nebo Salvadora Dalího se staly všeobecně známými ikonami. A pak je to také muž, který naučil celebrity skákat (alespoň tedy před objektivem). Nyní jsou Halsmanovy fotky k vidění na velké výstavě v Barceloně. S Aktuálně.cz tam můžete nahlédnout.
Řítili se z hory Mount Tamalpais na kolech po dědečkovi, v zadním náboji s protišlapací brzdou se pálila vazelína. Z deseti startujících dojel do cíle jen jeden. Stalo se to před čtyřiceti lety, 21. října 1976. Závod se jmenoval Repack a odstartoval fenomén, který pak jako lavina zachvátil celý svět – říkáme mu horské kolo.
Je to jedna z nejznámějších fotografií, které kdy vznikly. Marilyn Monroe stojí nad výdechy ventilace a vzduch jí zvedá sukně. Teď je tento legendární snímek Sama Shawa k vidění v Praze. A zajímavé je, že fotka ani nápad nejsou tak originální, jak by se mohlo zdát. Shaw totiž použil osvědčený trik, který už měl vyzkoušený z dřívější doby.
Vedení hlavního města chce do budoucna zakázat vjezd do centra všem automobilům kromě těch poháněných elektřinou. Primátorka Adriana Krnáčová už nyní ale ví, že něco podobného nebude vůbec jednoduché a bude potřebovat značné vyjednávací schopnosti. "Jsou problémy například s nabíjecími stanicemi, takže musíme vést diskusi s památkáři," dodává primátorka. Zatím neví, v jak úzkém centru by měl zákaz platit. Už za tři roky chce spustit pilotní projekt elektrické hromadné dopravy v centru. "Obecně myslím, že budoucnost je v elektromobilitě. Máme metro, tramvaje a chtěli bychom mít v nejužším centru jen elektrobusy," vysvětluje dál svůj záměr.
Pražský Dům fotografie vystavuje unikátní kolekci hollywoodského fotografa slavných Sama Shawa. Prohlédněte si snímky Marilyn Monroe, Sophie Lorenové nebo třeba Marlona Branda!
Historická budova Národního muzea prodělává náročnou a již nezbytnou kompletní rekonstrukci. Krom obnovy původní podoby dojde i k úpravám zvyšujícím komfort. Bude vybudován tunel mezi starou a novou budovou a dojde k zastřešení vnitřní dvorany. Aktuálně.cz navštívilo stavbu v doprovodu hlavního stavbyvedoucího Jaroslava Kaliny, který nás provedl muzeem od jeho podzemních technických místností až po střechu.
