Přesně před 40 lety, tedy 21. října 1976, se jel první závod zvaný Repack, který dal impuls ke vzniku horských kol. Jeho pořadatel Charles Kelly poskytl Aktuálně.cz několik snímků ze svého webu. Podívejte se, jak se zrodil cyklistický fenomén, který zasáhl celý svět.
K příležitosti Mezinárodního dne archivů se mimořádně otevřely i ty české. Podívejte na originál prohlášení Charty 77 nebo předměty zabavené StB.
Před 600 lety, 30. května 1416, byl upálen za hradbami Kostnice na břehu Rýna český univerzitní mistr a reformně naladěný filosof Jeroným Pražský. V průběhu tamního koncilu jej – podobně jako Jana Husa necelý rok předtím – odsoudil církevní soud jako kacíře. V obecném povědomí je Jeroným spíše ve stínu mnohem slavnějšího kazatele z Betlémské kaple. „Svou úlohu v tom může hrát i určitá poskvrna Jeronýma, který se v Kostnici nejdříve ze strachu z plamenů Husa zřekl,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Ota Pavlíček z Akademie věd ČR, historik a znalec Jeronýmova života a díla.
V nenápadné vesničce Boskovštejn se ukrývá zřejmě největší muzeum jízdních kol na světě. Kurátora v něm dělá Jan Šírer, někdejší závodník, výrobce a prodejce kol. Ten se muzeum nejprve pokoušel postavit nedaleko Berouna, ale neuspěl - zkrachoval a zadlužil se. Nakonec se ale muzeum podařilo vybudovat nedaleko rakouských hranic. Návštěvníci mohou obdivovat víc než tři stovky exemplářů.
V letošním roce si Česko připomíná výročí 700 let od narození Karla IV. a při této příležitosti vznikla i kniha s názvem Karel IV. - Pán světa. Otec vlasti je v ní představen jako komiksový superhrdina. Autor knihy Zdeněk Ležák chtěl pomocí komiksu přiblížit historii 14. století širší společnosti, především dětem. "Chtěl jsem ho především ukázat jako živou postavu, snažil jsem se vyhnout suchému výčtu dat. A placatému popisování někoho, kdo měl neuvěřitelně zajímavý život," vysvětluje. Římského císaře a českého krále rovněž přirovnává k Batmanovi.
Při osvobozování Československa před 71 lety jich zahynuly desetitisíce. Přesto se o nich - na rozdíl od sovětských či amerických vojáků - téměř neví. "Neznámým rumunským, polským anebo rusínským hrdinům jsme tak stále nesmírně dlužni," připomíná Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu. Poláci s Rumuny například umírali v bojích s nacisty ještě několik dnů po německé kapitulaci. "Nemenší dluh máme i vůči stále opomíjeným podkarpatským Rusínům, tehdy ještě Čechoslovákům, kterých při osvobozování Československa zahynuly tisíce. I v posledních dnech druhé světové války se totiž na našem území nelítostně bojovalo," dodává Eduard Stehlík, ředitel odboru pro veterány ministerstva obrany.
Projekt Atlas Funeral vznikl na základě zájmu o fenomén vizuální kultury v prostředí hřbitovů. Publikace, věnovaná pražské nekropoli Malvazinky, se snaží zviditelnit často opomíjené funerální umění.
Na protest proti názvu Czechia jako jednotnému pojmenování republiky v zahraničí v sobotu odpoledne protestovali Moravané na brněnském náměstí Svobody. Tvrdí, že Czechia je historický název pouze pro Čechy, nikoliv pro historické země Čechy, Moravu a Slezsko. Na protest přišlo s moravskými vlajkami a dalšími symboly zhruba 100 lidí. Vyslechli si jak projev předsedy, tak i dalších zástupců strany či lidí, kteří se vymezují vůči centrální pražské politice a připomínají historické postavení Moravy zrušené komunisty k 1. lednu 1949.
Příběh sira Nicholase Wintona a jeho záchrany stovek židovských dětí je světově proslulý. Jenže stovky dětí zachránily také dánské matky, které uposlechly výzvy Ženské ligy pro mír a svobodu a staly se dočasnými pěstounkami židovských dětí ze střední Evropy, včetně osmdesáti školáků z Československa. Jejich příběhy vypátrala česká novinářka a badatelka Judita Matyášová, a jak říká, stalo se tak za vteřinu dvanáct. Hrstce pamětníků, kteří ještě žijí, je totiž dnes kolem devadesáti let. Podařilo se jí také uskutečnit setkání "dětí" po sedmdesáti letech a natočit působivý dokument Na Sever, jenž právě vstoupil do kin. V rozhovoru pro Aktuálně.cz i vyvrací některé mýty o siru Wintonovi.
Vltavská nábřeží ožívají díky farmářským trhům, koncertům a dalším akcím. Za účelem lepší orientace v narůstajícím počtu událostí v pondělí správce spustil oficiální web pěti pražských náplavek. Funguje také jako komunikační platforma mezi správcem nábřeží a organizátory akcí, kteří tak můžou požádat o rezervaci místa.
Czech Republic nebo Czechia? Ředitel Ústavu pro jazyk český Karel Oliva není iniciativě ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka prosadit v cizině jednoslovný anglický název země, tedy Czechia, příliš nakloněn. Ministr, který má mocné podporovatele v prezidentu Zemanovi a premiéru Sobotkovi, chce požádat o to, aby v databázích OSN byly Česko a Czechia zaneseny jako jediné jednoslovné oficiální názvy. A aby ho využívali politici, byznysmeni, mělo by zdobit i dresy českých sportovců. "Úplně bych to neodmítal, ale přijde mi trochu násilné vnucovat někomu v cizině, jak nám má ve svém jazyce říkat," uvedl Oliva.
Kdyby si váš známý vybavil byt starožitným nábytkem, a pak si každou skříň, stůl i křeslo polepil reklamními samolepkami, řekli byste si, že je to buran nebo blázen. K architektuře našich měst se přitom chováme úplně stejně a zdá se, že je nám to jedno. Málokde v Praze je vizuální smog tak koncentrovaný a odpudivý jako v okolí stanice metra Anděl. Přitom se nejedná o žádnou periferii.
Vizionář André Gustave Citroën nechal ve 30. letech zkonstruovat první sériový automobil s pohonem předních kol a celokovovou aerodynamickou karoserií. Sázka na jednu kartu však nevyšla, náklady na vývoj revolučního vozu přivedly jeho automobilku k bankrotu. Nepomohla ani francouzská vláda, přestože podnikatel za první světové války pomohl Francii zachránit. Citroën o firmu přišel, avšak jeho model Traction Avant zvítězil: podobnými auty jezdíme dodnes.
Hilsneriáda měla obrovský dosah, lidé jsou i dnes přesvědčeni, že Žid Hilsner Anežku Hrůzovou skutečně zabil, stal se ale obětí justičního omylu, říká scenárista filmu Zločin v Polné Václav Šašek. Na jedné z premiér se prý báli, že přijedou pravicoví radikálové. Mezi protižidovskou a protiuprchlickou nenávistí je ale podle Šaška rozdíl, ta protiuprchlická má údajně racionální základ.
Film Filipa Renče neobsahuje žádný nový pohled na život Lídy Baarové a v podstatě jen vyjímá část jejích vlastních pamětí a přenáší je na filmové plátno. Režisér sice dopředu avizoval, že nenatáčí dokument, ale milostné drama, v tom případě by asi bylo slušností změnit jména osob, pokud je jejich příběh tvořen s velkým podílem filmařské licence. Na historické nepřesnosti ve filmu poukazuje badatel a publicista Radek Žitný.
Japonsko plánuje ze svých map odstranit svastiky, které můžou být pro návštěvníky ze zahraničí neznalé buddhismu a historie matoucí. Místo tradičního označení buddhistického chrámu bude v nových mapách použit obrázek pagody. Plánované změny rozdělují Japonce na dva tábory. Jedni s nimi souhlasí, jiní označují cizince za ignoranty.
Profesionální muzikant a publicista Radek Žitný před čtyřmi roky díky předchozí zevrubné analýze zhruba tři stovek historických dokumentů přinesl zcela nový pohled na Lídu Baarovou. Kniha Aféry a kauzy Lídy Baarové mapuje její život od útlého dětství až po salcburský exil. Pozornost věnuje především poválečnému vyšetřování Baarové. "Goebbels nehrál v jejím případu opravdu tak důležitou roli. Ve vyšetřovacích spisech je o něm dokonce pouze pár odstavců," tvrdí Žitný, který byl rovněž osloven jako eventuální historický poradce filmu Filipa Renče. Velkofilm je ale podle něho historickým krokem do prázdna a nabízí zase jen zkreslený "goebbelsovský" pohled.
Letošní listopad byl v pražském Klementinu nejteplejší od začátku měření na této stanici. To se datuje od roku 1775. Na nejstarší české stanici naměřili průměrnou měsíční teplotu 8,7 stupně Celsia, což je o 4,3 stupně více než průměr za posledních 241 let. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svém webu Meteorologové odhaduje, že také prosinec 2015 se zapíše do historických tabulek jako jeden z nejteplejších v historii měření.
Stát vydá církvi v rámci majetkového vyrovnání zámek v Kroměříži i tamní Podzámeckou zahradu. Zástupci obou institucí podepsali dohodu o vydání Knížecího domu a Mincovny, které církev převezme v pátek. Květná zahrada zůstane státu, některé její části jsou novostavbami, jež podle zákona vydat nelze. Dohodu o vydání podepíše Národní památkový ústav (NPÚ) s olomouckým arcibiskupstvím příští rok, řekla mluvčí NPÚ Simona Juračková. Obě strany se podle ní shodly na vůli pokračovat ve spolupráci.
Vánoční strom se na Staroměstském náměstí v Praze slavnostně rozsvítí podle původního plánu v sobotu 28. listopadu. Kvůli bezpečnosti ale organizátoři neřeknou přesný čas. Vánoční smrk, letos z České lípy, přijede do Prahy v úterý nad ránem.
