historie

Vzpomínky jsou ráj, ze kterého vás nikdo nevyžene, říká autorka knížek pro prarodiče a jejich děti

Původním povoláním je Monika Kopřivová lékárnice. Láska k příběhům a prarodičům ji však po mateřské dovolené přiměla vytvořit knihu, aby se i ostatní rodiny dozvěděly co nejvíce o svých předcích. Na nápad ji přivedl vlastní děda, který po smrti své ženy začal sepisovat historky, jež zažil. Vsadit na rodinný podnik se vyplatilo – dnes má vlastní e-shop s originálními dárky, které nejen dělají radost, ale i stmelují rodiny. Vzpomínkové knížky a hry jsou příjemnou kratochvílí, ale i pomůckou pro pečovatele v zařízeních pro seniory. „Když pečovatelé mají povědomí o životě seniorů, o které se starají, je to obrovsky přínosné, dokážou se jim víc přiblížit a pochopit je,“ říká v rozhovoru.

Foto: Tak jsme slavili Vánoce za socialismu. Projděte si vánoční fotosoutěž čtenářů

Redakce Aktuálně.cz vyhlásila vánoční čtenářskou fotosoutěž, která probíhala až do 12. 12. do 12 hodin. Účastníci soutěže o roční předplatné časopisu Respekt posílali své fotky z Vánoc v době socialismu a tipovali, kolik lidí se do této akce zapojí. Nejblíže byl svým tipem pan Boleslav Prokeš, jemuž gratulujeme.

Jak vypadala Praha ve 14. století? Unikátní interaktivní výstava

Video: Jak vypadala Praha za Karla IV.? Návštěvníci nové expozice to uvidí, ucítí i uslyší

Muzeum hlavního města Prahy připravilo pokračování výstavy představující Prahu 14. století. 2. prosince ji otevírá v domě U Zlatého prstenu. Expozice se točí kolem zakladatelské činnosti císaře Karla IV., návštěvníci se ve středověkém městě ocitnou nejen díky dobovým předmětům, ale i díky hmatovým a virtuálním rekonstrukcím důležitých staveb i celých částí města. K hlavním exponátům patří model Prahy - Starého a Nového Města, Malé Strany a Hradčan, ale i Pražského hradu a Vyšehradu. Pomocí videomappingu na něm autoři výstavy ukazují stavební a urbanistický rozvoj Prahy v průběhu 14. století. Druhý videomapping pak představuje tehdejší podobu Karlova náměstí a okolí.

Páter František Lízna letos převzal Cenu Paměti národa.

Společnost má být multikulturní. Pestrosti si musíme vážit, říká oceněný disident František Lízna

Když komunisté poslali otce jeho spolužačky do vězení, sundal ze školní budovy rudou sovětskou vlajku a demonstrativně ji roztrhal. Kvůli tomu se v lágru ocitl i on a po propuštění se tam ještě několikrát vrátil. O odvahu bojovat proti bezpráví však nepřišel. V době pražského jara se František Lízna přidal k jezuitům a o deset let později už jako kněz podepsal Chartu 77. Celý život zasvětil pomoci lidem, kteří se od většiny společnosti nedočkali zastání. Zpovídal vězně a na své faře ve Vyšehorkách přijal i psychicky nemocné. „Moje dveře zůstávají pro všechny nonstop otevřené,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz disident, který k letošnímu výročí sametové revoluce obdržel Cenu Paměti národa.

Eliška Junková si v bugatce podmanila mužský svět, ale zůstala ženou, říká Pavel Kosatík

Scenárista, publicista a spisovatel Pavel Kosatík napsal pro produkční společnost Filmové ateliéry Zlín čtyřdílné filmové drama o fenomenální české automobilové závodnici Elišce Junkové. Natočeno by mělo být v roce 2020, tedy 120 let od narození této pozoruhodné ženy. "Nechtěla závodit jako všichni ti muži okolo, chtěla přijít na to, jestli se jim vyrovná právě jako žena. A přišla na to," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Pavel Kosatík.

Pražský Hrad - prohlídka reprezentačních prostor, listopad 2017

Foto: Stometrové fronty na Hradě. Sídlo prezidenta má na dva dny otevřené reprezentační prostory

Výjimečnou příležitost mají lidé do sobotní páté odpolední. Pražský hrad zpřístupnil jinak uzavřené oficiální prostory, z nichž některé byly v létě zrekonstruovány. Každý tak může nahlédnout do Španělského sálu, Rudolfovy galerie a mnoha dalších sálů a chodeb jižního křídla Nového paláce. U Hradu se proto tvoří dlouhé fronty, které ještě umocňují kromě obvyklých návštěvníků i školní zájezdy z celé republiky. Každý, malé děti nevyjímaje, pak u vstupu musí projít bezpečnostními kontrolami a ukázat batoh, zda-li vedle řízku nenese i bombu nebo pistoli. Platit ale nic nemusíte, vstup je zdarma.

Seznamte se s kavalírem, který postavil letohrádek Hvězda. Velká výstava představuje Ferdinanda II.

Více než 300 exponátů na výstavě "Arcivévoda Ferdinand II. Habsburský. Renesanční vladař a mecenáš mezi Prahou a Innsbruckem" představí ve Valdštejnské jízdárně v Praze život renesančního kavalíra, sběratele umění a kuriozit i postavy, díky níž stojí v Praze slavný letohrádek Hvězda. "Protože je Ferdinand současně i jednou z mála historických osobností, jež po sobě zanechaly pozoruhodné prameny dokumentující práci, záliby i soukromý život, je výstava unikátním svědectvím o životě renesančního kavalíra," říká kurátorka Blanka Kubíková.

Fotograf mapoval svérázné stavby u dálnic v USA. Myčka ve tvaru velryby, benzinka jako konvice

Rodiče někdy ani netuší, jak jejich rozhodnutí může ovlivnit život dítěte. Malému Johnovi Margoliesovi párkrát odmítli zastavit u "ošklivých staveb" u amerických dálnic. A z něj se v dospělosti stal fotograf, který se proslavil tím, že tyto bizarní objekty objížděl a fotografoval.

Hodně Čechů neví, kdo je Milada Horáková, nejsme připraveni mluvit o příbězích komunismu, říká Mrnka

Pro mě je Milada Horáková symbol toho, jak by měl člověk žít, byla ochotná bojovat a zemřít za to, čemu věřila, můžeme na ni být hrdí a inspirovat se jí. Neumíme ještě mluvit o tom, co se tu za komunismu těch 40 let dělo, možná proto ještě podobný film nevznikl, říká David Mrnka, režisér a scenárista filmu Milada. Spolupracoval na něm i s jedinou dcerou manželů Horákových Janou Kánskou, která přiletěla z USA na natáčení. Dodává, že se ve filmu snaží neodchylovat od pravdy, pracoval na něm deset let a zahrála si v něm i Miladina pravnoučata.

Nepublikovat bez souhlasu Jana Tučka - zapomenuté automobilové značky První republiky

Za první republiky jsme byli automobilovou velmocí. Prohlédněte si zapomenutá auta z Československa

Ve dvacátých a třicátých letech minulého století se v Československu stavěla auta mnoha značek různé konstrukce. Do současnosti ale přežilo jen pár a malí výrobci skončili, na jejich jména se dávno zapomnělo. Vychází jedinečná kniha, která podrobně mapuje československou automobilovou produkci během první republiky. V knize jsou otištěny fotografie ze soukromých archivů, které se publikují vůbec poprvé.

Foto: Podívejte se na nejšílenější koncepty automobilových značek v historii. Většinu nepoznáte

Tříkolka od Mercedes-Benzu, městská autíčka připomínající bubliny i supersporty od značek, u kterých byste je nikdy nečekali. Dali jsme dohromady fotky nejzajímavějších prototypů velkých automobilových značek.

Zemřel historik a bývalý disident Milan Otáhal. Bylo mu 89 let

Ve věku 89 let zemřel historik a bývalý disident Milan Otáhal. Ve svém díle se zabýval především tématem normalizace. V 60. letech se jako člen KSČ podílel na reformním procesu, později byl ze strany vyloučen. Jako jeden z prvních podepsal Chartu 77. Spolu s historikem Vilémem Prečanem sestavil publikaci Sedm pražských dnů, takzvanou Černou knihu, což je dokumentace o nenásilném odporu proti sovětské vojenské intervenci ze srpna 1968. Kvůli tomu byli oba autoři trestně stíháni komunistickou prokuraturou.

Akt, který vyfotografoval Félix-Jacques-Antoine Moulin

Za tento snímek šel fotograf v roce 1851 do vězení, teď ho přirovnávají k Botticelliho Venuši

Francouzský fotograf Félix-Jacques-Antoine Moulin šel za fotku dvou nahých dívek (a další podobné záběry) na měsíc do vězení. Tehdy se psal rok 1851. Nedávno na jeho daguerrotypii upozornilo slavné Metropolitní muzeum umění v New Yorku, které má obrázek ve svých sbírkách. A zatímco před sto šedesáti lety považovali snímek za krajně obscénní, dnes nepobuřuje a je přirovnáván k těm nejslavnějším obrazům.

Neela Winkelmannová, ředitelka Platformy evropské paměti a svědomí

Žena, která posílá Jakeše před soud: Není možné se tvářit, že zabíjení za komunismu bylo v pořádku

Platforma evropské paměti a svědomí podala trestní oznámení na poslední žijící členy vedení Komunistické strany Československa za zabíjení na hranicích tehdejšího komunistického státu. To míří i na bývalého generálního tajemníka Ústředního výboru KSČ Miloše Jakeše nebo na československého premiéra Lubomíra Štrougala. "Přece není možné, abychom se 30 let po komunismu tvářili, že bylo v pořádku zabíjet lidi," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitelka platformy Neela Winkelmannová.

V budoucím Památníku ticha na místě, odkud odjížděly transporty, vznikla galerie

Připravovaný Památník ticha na nádraží v Praze-Bubnech, kde čekaly na transport smrti tisíce pražských Židů, ke svým aktivitám přidal galerii. Ode dneška jsou v ní k vidění díla několika umělců, která budou záměrně vystavena vlivům okolí a 3. října oficiálně zahájí provoz galerie Vrstvy paměti.

Podívejte se, jak probíhala stavba Karlova mostu ve 14. století

Takto probíhala stavba Karlova mostu ve 14. století. Unikátní videovizualizace

Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Praha,v.v.i. zveřejnil animaci, která ukazuje, jak mohla probíhat stavba Karlova mostu ve 14. století. Práce začínaly budováním pilířů a klenebních polí. Tento krok byl nejtěžším z celé stavby. Každý pilíř se stavil v samostatné jímce, vytvořené z několika řad kůlů a hlinité izolační výplně. Z jímky se poté odčerpala voda pomocí čerpadla, které pohánělo vodního kolo. Ve vzniklém prostoru byly vyzděny pilíře. Mezi nimi se následně postavily jednotlivé klenby. Videoprojekt s doprovodným textem je zpřístupněn prostřednictvím internetového portálu praha-archeologicka.cz, který je ARÚ AV ČR, Praha provozován.

Auto, které přesvědčilo Volkswagen, aby koupil Škodu. Před 30 lety měl premiéru Favorit

Dne 16. září 1987 se na brněnském strojírenském veletrhu ukázala veřejnosti Škoda Favorit. Při velké premiéře usedl do auta také tehdejší československý prezident Gustáv Husák. Prý jen pokyvoval hlavou. Favorit ale dokázal ohromnou věc. Auto, které vzniklo za rekordně krátkou dobu, po listopadu 1989 nakonec přesvědčilo vedení Volkswagenu, aby Škodu koupil. S Favoritem přišel zásadní zlom - odstartovala moderní éra mladoboleslavských aut.

TGM se cítil být spíše Slovákem, vyhýbal se vojně a levobočkem císaře opravdu není, říká historik

Uznávaný historik a spisovatel František Emmert vydává k 80. výročí úmrtí TGM výpravnou publikaci "Tomáš Garrigue Masaryk - Myslitel a prezident". V rozhovoru pro Aktuálně.cz autor objasňuje, proč se Masaryk cítil být spíše Slovákem, proč se vyhýbal vojenské službě a jak by se zachoval v těžké válečné době, kdyby vládl místo Beneše. Podle historika by se zřejmě rovněž podvolil mnichovské dohodě, rozhodně by se však nepodřizoval Sovětskému svazu a komunistům do té míry, jako to činil jeho nástupce.

Téměř polovina Rusů schvaluje pakt Molotov-Ribbentrop mezi Sovětským svazem a nacistickým Německem

Smlouvu Sovětského svazu s nacistickým Německem o neútočení z roku 1939 schvaluje 45 procent Rusů. Vyplývá to z průzkumu nezávislé ruské společnosti Levada, o němž informovala agentura Interfax. Ještě před sedmi lety to bylo jen 33 procent. Osmatřicet procent dotázaných o takzvaném paktu Molotov-Ribbentrop nic neví.

Před 30 lety se na auta vydělávalo roky a nabídka byla tristní. Lidový automobil by dnes stál milion

Podle oficiálních ceníků Mototechny sice nabídka automobilů nebyla před třiceti lety úplně beznadějná, skutečnost se ale od teorie dost lišila. Před prodejnou se často stály fronty a na auto celá rodina pilně šetřila celé dlouhé roky. Podívejte se na vybrané vozy z nabídky Mototechny a jejich tehdejší prodejní ceny i přepočet, kolik by stály dnes.