České korunovační klenoty, které patří k symbolům české státnosti a odkazují k k českému patronovi svatému Václavovi, se vyzvedávají jen při výjimečných příležitostech. Jak dobře znáte jednotlivé klenoty, jejich historii a současnost?
Rok 1948 nebyl přelomový jen pro politické směřování Československa, ale také pro britský automobilový průmysl. Na autosalonu v Amsterdamu se poprvé představil terénní automobil se jménem Land Rover a nezaměnitelným tvarem karoserie. Jeden ze tří originálních kusů z nizozemského autosalonu se zástupcům Land Roveru povedlo nedávno, po více než 60 letech, najít. A divize britského výrobce zabývající se klasickými auty se při příležitosti 70. narozenin rozhodla jej zrenovovat.
Český historik Jaroslav Čechura se ve svých studiích a knihách specializuje na středověké a novověké sociální dějiny českých zemí. Působí také jako odborný poradce některých historických filmů. Učí na Katolické teologické fakultě UK. V rozhovoru o filmu Marie Terezie chválí výpravu a exteriéry. Vadí mu však, že snímek nevystihl ducha doby. "Některé promluvy tam jsou až nestravitelné. Neříkám, že by figury musely mluvit jazykem 18. století, ale tvůrci by měli mít na paměti, že se jednalo o jeden z předních vladařských rodů v Evropě, takže těžko mohli mluvit jako ženské od plotny," říká pro Aktuálně.cz.
Když se řekne Leica Gallery Prague, naskočí Vám spojení opravdová kvalita. Těšíte se na každý newsletter, který má ohlásit nově chystanou výstavu, a doufáte, že budete z galerie odcházet vizuálně obohaceni. Věříte, že se nedočkáte uměleckého patosu ani nánosu kýče. Když pak přijdete do Leica Gallery a vidíte tam sedět známého českého fotografa Jaroslava Kučeru, jak rozhazuje rukama a s nadšením hovoří o nedávné vernisáži Ary Gülera, tušíte, že jste se opět dočkali.
Už třiatřicet let fotí v ulicích Prahy. Nepřetržitě dokumentuje život, který ho obklopuje. Jeho fotky jsou někdy zábavné, jindy smutné, podobně jako život. Fotograf a kameraman Daniel Šperl je známý tím, že na svých tématech pracuje dlouho - klidně i po mnoho let. Teď se rozhodl své pražské téma shrnout do knihy, která se jmenuje Homo Pragensis.
Vědec, jenž je považován za jednoho z největších světových znalců lucemburské dynastie, husitství a české reformace, vystřídal 11 zaměstnání, napsal 32 knih a obdržel 49 poct. Na vysokou školu byl připuštěn až po roční práci v ostravských dolech. Dodnes pracuje v Centru medievistických studií Filozofického ústavu Akademie věd, které založil.
Vyšly vzpomínky Heleny Frischerové, která přežila deset let v lágrech a pracovních táborech na Sibiři. Co víc můžeme pro nevinně týrané a dávno mrtvé vězně udělat než znát jejich příběh? Nechat se obstoupit tou hrůzou, v níž oni museli žít - a jednat podle toho.
Mohl to být pátý exemplář mapy Ameriky, jejíž dřevorytovou předlohu navrhl německý kartograf Martin Waldseemüller. Unikát z počátku 16. století na základě zápisů cestovatele Ameriga Vespucciho popisoval nově objevený kontinent. Český restaurátor Michal Peichl ale odhalil, že mapa s odhadovanou cenou milion dolarů je ve skutečnosti podvrh.
Původním povoláním je Monika Kopřivová lékárnice. Láska k příběhům a prarodičům ji však po mateřské dovolené přiměla vytvořit knihu, aby se i ostatní rodiny dozvěděly co nejvíce o svých předcích. Na nápad ji přivedl vlastní děda, který po smrti své ženy začal sepisovat historky, jež zažil. Vsadit na rodinný podnik se vyplatilo – dnes má vlastní e-shop s originálními dárky, které nejen dělají radost, ale i stmelují rodiny. Vzpomínkové knížky a hry jsou příjemnou kratochvílí, ale i pomůckou pro pečovatele v zařízeních pro seniory. „Když pečovatelé mají povědomí o životě seniorů, o které se starají, je to obrovsky přínosné, dokážou se jim víc přiblížit a pochopit je,“ říká v rozhovoru.
Redakce Aktuálně.cz vyhlásila vánoční čtenářskou fotosoutěž, která probíhala až do 12. 12. do 12 hodin. Účastníci soutěže o roční předplatné časopisu Respekt posílali své fotky z Vánoc v době socialismu a tipovali, kolik lidí se do této akce zapojí. Nejblíže byl svým tipem pan Boleslav Prokeš, jemuž gratulujeme.
Muzeum hlavního města Prahy připravilo pokračování výstavy představující Prahu 14. století. 2. prosince ji otevírá v domě U Zlatého prstenu. Expozice se točí kolem zakladatelské činnosti císaře Karla IV., návštěvníci se ve středověkém městě ocitnou nejen díky dobovým předmětům, ale i díky hmatovým a virtuálním rekonstrukcím důležitých staveb i celých částí města. K hlavním exponátům patří model Prahy - Starého a Nového Města, Malé Strany a Hradčan, ale i Pražského hradu a Vyšehradu. Pomocí videomappingu na něm autoři výstavy ukazují stavební a urbanistický rozvoj Prahy v průběhu 14. století. Druhý videomapping pak představuje tehdejší podobu Karlova náměstí a okolí.
Když komunisté poslali otce jeho spolužačky do vězení, sundal ze školní budovy rudou sovětskou vlajku a demonstrativně ji roztrhal. Kvůli tomu se v lágru ocitl i on a po propuštění se tam ještě několikrát vrátil. O odvahu bojovat proti bezpráví však nepřišel. V době pražského jara se František Lízna přidal k jezuitům a o deset let později už jako kněz podepsal Chartu 77. Celý život zasvětil pomoci lidem, kteří se od většiny společnosti nedočkali zastání. Zpovídal vězně a na své faře ve Vyšehorkách přijal i psychicky nemocné. „Moje dveře zůstávají pro všechny nonstop otevřené,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz disident, který k letošnímu výročí sametové revoluce obdržel Cenu Paměti národa.
Scenárista, publicista a spisovatel Pavel Kosatík napsal pro produkční společnost Filmové ateliéry Zlín čtyřdílné filmové drama o fenomenální české automobilové závodnici Elišce Junkové. Natočeno by mělo být v roce 2020, tedy 120 let od narození této pozoruhodné ženy. "Nechtěla závodit jako všichni ti muži okolo, chtěla přijít na to, jestli se jim vyrovná právě jako žena. A přišla na to," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Pavel Kosatík.
Výjimečnou příležitost mají lidé do sobotní páté odpolední. Pražský hrad zpřístupnil jinak uzavřené oficiální prostory, z nichž některé byly v létě zrekonstruovány. Každý tak může nahlédnout do Španělského sálu, Rudolfovy galerie a mnoha dalších sálů a chodeb jižního křídla Nového paláce. U Hradu se proto tvoří dlouhé fronty, které ještě umocňují kromě obvyklých návštěvníků i školní zájezdy z celé republiky. Každý, malé děti nevyjímaje, pak u vstupu musí projít bezpečnostními kontrolami a ukázat batoh, zda-li vedle řízku nenese i bombu nebo pistoli. Platit ale nic nemusíte, vstup je zdarma.
Více než 300 exponátů na výstavě "Arcivévoda Ferdinand II. Habsburský. Renesanční vladař a mecenáš mezi Prahou a Innsbruckem" představí ve Valdštejnské jízdárně v Praze život renesančního kavalíra, sběratele umění a kuriozit i postavy, díky níž stojí v Praze slavný letohrádek Hvězda. "Protože je Ferdinand současně i jednou z mála historických osobností, jež po sobě zanechaly pozoruhodné prameny dokumentující práci, záliby i soukromý život, je výstava unikátním svědectvím o životě renesančního kavalíra," říká kurátorka Blanka Kubíková.
Rodiče někdy ani netuší, jak jejich rozhodnutí může ovlivnit život dítěte. Malému Johnovi Margoliesovi párkrát odmítli zastavit u "ošklivých staveb" u amerických dálnic. A z něj se v dospělosti stal fotograf, který se proslavil tím, že tyto bizarní objekty objížděl a fotografoval.
Pro mě je Milada Horáková symbol toho, jak by měl člověk žít, byla ochotná bojovat a zemřít za to, čemu věřila, můžeme na ni být hrdí a inspirovat se jí. Neumíme ještě mluvit o tom, co se tu za komunismu těch 40 let dělo, možná proto ještě podobný film nevznikl, říká David Mrnka, režisér a scenárista filmu Milada. Spolupracoval na něm i s jedinou dcerou manželů Horákových Janou Kánskou, která přiletěla z USA na natáčení. Dodává, že se ve filmu snaží neodchylovat od pravdy, pracoval na něm deset let a zahrála si v něm i Miladina pravnoučata.
Ve dvacátých a třicátých letech minulého století se v Československu stavěla auta mnoha značek různé konstrukce. Do současnosti ale přežilo jen pár a malí výrobci skončili, na jejich jména se dávno zapomnělo. Vychází jedinečná kniha, která podrobně mapuje československou automobilovou produkci během první republiky. V knize jsou otištěny fotografie ze soukromých archivů, které se publikují vůbec poprvé.
Tříkolka od Mercedes-Benzu, městská autíčka připomínající bubliny i supersporty od značek, u kterých byste je nikdy nečekali. Dali jsme dohromady fotky nejzajímavějších prototypů velkých automobilových značek.
Ve věku 89 let zemřel historik a bývalý disident Milan Otáhal. Ve svém díle se zabýval především tématem normalizace. V 60. letech se jako člen KSČ podílel na reformním procesu, později byl ze strany vyloučen. Jako jeden z prvních podepsal Chartu 77. Spolu s historikem Vilémem Prečanem sestavil publikaci Sedm pražských dnů, takzvanou Černou knihu, což je dokumentace o nenásilném odporu proti sovětské vojenské intervenci ze srpna 1968. Kvůli tomu byli oba autoři trestně stíháni komunistickou prokuraturou.
