Proces s Rudolfem Slánským se stal kruciálním bodem pro velké zvraty uvnitř komunistické strany. Je otázkou, kdo všechno o záznamech procesů veděl, říká historik Petr Blažek.
Příběhy opomíjených a chátrajících objektů a míst nemusí vždy končit tragickým koncem. Díky iniciativě desítek dobrovolníků, sdružení, ale i zástupců místní samosprávy se jim daří vracet původní podobu. Na tyto snahy upozorňuje už několik let putovní výstava Má vlast cestami proměn. Ta je každoročně zahájena na Vyšehradě v Praze, odtud pak míří do všech krajů v Česku. Nejhezčí proměny jsou rovněž každý rok oceňovány, a to prostřednictvím veřejného hlasování na webu nebo pomocí hlasů odborné poroty architektů pod vedením Josefa Pleskota.
Přesně před 79 lety - 15. března 1939 - nacisté definitivně obsadili zbytky okleštěného Československa. V Čechách a na Moravě už tehdy tajně vznikala odbojová organizace Obrana národa - armáda v podzemí. "Byli první, kdo se na okupovaných zemích postavil nacistům. A boj s nimi vedli i nejdéle," připomíná historik Karel Straka.
Českou televizi kritizovali historici již za uvedení osmidílného ruského pořadu Zapomenutí vůdci o sovětských politických představitelích, který zlehčoval jejich podíl na tehdejších zločinech.
Mnoho významných osobností v historii Československa jezdilo auty značky Škoda. Některé jsme díky archivu Škody Auto vypátrali. Škodovky vlastnili například brankář Plánička, herec Svatopluk Beneš nebo mnoho ministrů ve vládě První i Druhé republiky.
Josef Colloredo-Mannsfeld svými fotografiemi obdivoval krásu žen. Karel Chotek zaostřoval na život prostých lidí a soudobé společenské problémy. A když stál za objektivem Otto Sigismund Schönburg-Waldenburg, ožívala už dávno skolená lesní zvěř. Tato i jiná odhalení ze života české modré krve přináší nová kniha, Fotografové šlechtici v zemích Koruny české, kterou připravil Jan Vaca a kolektiv.
Polský fotograf Michal Iwanowski se vydal na více než dva tisíce kilometrů dlouhou cestu po stopách svého dědečka a jeho bratra, kteří v roce 1945 uprchli ze sovětského vězení. Snímky, které na desetiměsíční cestě pořídil, vydal v knize s názvem Clear of People (Bez lidí). Projektem chtěl vzdát hold svým předkům, ale i upozornit na současné světové dění. "Snažil jsem se upozornit na paralely mezi děním za druhé světové války a aktuální situací, kdy Evropa čelí nebezpečnému nacionalismu a snaze o rozdrobení Evropské unie. Chtěl jsem nejenom svým čtenářům, ale i sobě připomenout, že válka není jen věcí minulosti," popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Česká republika skončila podle výzkumu společnost Gallup jako druhá nejpesimističtější a nejnegativnější země na světě. Druhá. Zase jsme to nevyhráli, a to jsme se tak snažili. Před námi skončilo jenom Řecko – ti k tomu mají o trošku větší důvod než my, říká Petr Ludwig, autor knihy Konec prokrastinace v dalším dílu DVTV Apel.
Přestože značná část veřejnosti v poválečné euforii ještě věřila v lepší zítřky slibované Klementem Gottwaldem, ti prozíravější si už ve zlomovém roce 1948 uvědomili, že Československo čekají desítky let temné totality. Arcibiskup Josef Beran například volal „vzpamatujte se“ a varoval před bratrovražednými boji. Co o tehdejších událostech psaly noviny? Jak se lze přesvědčit v následujících citátech, mísily se v nich vizionářské předpovědi i slepá víra ve šťastný konec.
Před 150 lety, 18. února 1868, byl v Praze ustaven Lední klub jako první česká bruslařská organizace, zpočátku šlo o tzv. klouzačský spolek. Reagoval na vznik vídeňského klubu o rok dříve. Jako sport se rychlobruslení začalo rozvíjet o pár let později díky Josefu Rösslerovi-Ořovskému, zejména při veslařských klubech. Tento český sportovní guru se nepřímo postaral i o úpadek rychlobruslení, to když do Čech přivezl první hokejky a lyže. Ponořme se nyní do kouzelného svědectví Rösslera-Ořovského, které sepsal roku 1929 pod názvem "Příspěvek k dějinám bruslařství a Bruslařského závodního klubu v Praze". Kopii tohoto cenného dokumentu nám poskytl Český krasobruslařský svaz.
Celý svět je uprostřed až neuvěřitelného rozmachu automobilismu, což se nakonec projevuje na neustále ucpaných silnicích. Nejvíce se na vývoji automobilů podepsali Američané. Připomeňte si deset aut ze zámoří, která se stala ikonami automobilismu.
Historie není jen soupis dat a událostí, ale i konkrétní lidé, kteří tu dobu prožívali, upozorňuje hlavní designér hry Vít Šisler. Attentat 1942 je nominován na prestižní IGF Award. Hra vznikla ze školní výukové simulace věnované době protektorátu. Chceme, aby si studenti dokázali tu dobu lépe představit. Jen část hodiny zabírá hraní, zbytek je debata s učitelem, děti mohou kriticky hodnotit výpovědi osob, vysvětluje Šisler.
Analýza DNA takzvaného cheddarského muže ukazuje, že ještě před deseti tisíci lety byli Britové tmaví až černí, měli tmavé vlasy a možná trochu překvapivě modré oči. Světlejší barva kůže se objevila až s nástupem zemědělství a radikální změnou jídelníčku, který už neobsahoval tolik vitaminu D.
Češi si v souvislosti s rokem 1968 nejčastěji připomínají srpnovou invazi vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR, od níž letos uplyne 50 let. S historikem Františkem Emmertem jsme rozmlouvali o jeho novém doplněném vydání knihy Rok 1968 v Československu.
Jeden z prvních transportů židovských dětí z Československa do Spojeného království se odehrál v lednu 1939. Šlo o letecký most, a přestože u něj asistoval i sir Nicolas Winton, nebylo o něm až doposud nic známo. Pátrání Jiřího Františka Potužníka shrnuje dokument Barbican: Zapomenutá mise, který v úterý večer uvede ČT2. "Na konci děkujeme všem matkám, které myslí na děti více než na sebe. Měla by to být připomínka, že etické principy by měly stát nad náboženstvími, rasami a národnostmi," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Potužník.
V roce 2020 se začne v Mladé Boleslavi sériově vyrábět novodobý český elektromobil. Shodou okolností se tak stane jedno a čtvrt století poté, co se svými elektromobily začal český vynálezce František Křižík jezdit v ulicích našeho hlavního města.
Prezidentstvím nynější hlavy státu - ať už se uzavře nyní, nebo potrvá ještě jedno období - skončí éra tří politických mohykánů, kteří se zrodili krátce po listopadu 1989 - tedy Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana. Pojďte se na ně podívat v době zhruba před dvaceti lety, kdy byl Václav Havel na vrcholu a dva další muži k němu stoupali. V době, kdy všichni tři vyjížděli na spanilé jízdy po republice.
Říkalo se, že vojna dělá z chlapců chlapy. Mnozí z těch, kdo ji absolvovali, tomu dodnes věří. Povinnost odsloužit si v armádě dva roky (nebo rok v případě vysokoškoláků) skončila před dvaceti lety. Zrušil ji zákon, který podepsal prezident Václav Klaus 18. listopadu 2004. Dobu, kdy byla vojna povinná, ve fotogalerii připomínají snímky Josefa Mouchy a Vladimíra Birguse.
Programátoři a herní designéři z Karlovy univerzity se spojili s historiky z Akademie věd a loni vydali nevšední počítačovou hru Attentat 1942. Vypráví o osudech běžných civilistů, kteří bojují o krk i o čest ve vyhroceném období heydrichiády. Způsob, jakým hra svědčí o mnohdy protichůdných pohledech na historické události, ocenila i porota Independent Games Festivalu.
Tak šel čas s ikonickou "Vette". Podívejte se na to, jak vzniklo jedno z nejikoničtějších aut Ameriky a jak se měnilo v průběhu generací. Chevrolet Corvette slaví 65 let od svého představení veřejnosti a i současná sedmá generace je autem, které nelze jen tak přehlédnout.
