Příští rok oslaví novodobá Octavia 25. narozeniny. Je to auto, které v porevoluční éře definuje mladoboleslavskou automobilku. Kniha mapuje zajímavosti z její historie, a to i té nejvzdálenější. První Octavia se představila už na konci 50. let a jméno autu vymyslela bez nároku na honorář jedna ze zaměstnankyň Motokovu.
Prestižní nakladatelství Oxford University Press v lednu vydá knihu české historičky Anny Hájkové o fungování vězeňské společnosti v terezínském ghettu za druhé světové války.
Hranatá dvoumístná kabina s velkým čelním sklem, za ní prostor pro náklad a kapesní rozměry. V zemích východního bloku tato charakteristika značila většinou jediný nákladní automobil - Multicar 25. Zdaleka ale nešlo o jediné auto s tímto anglicky znějícím jménem, vyráběné ale v bývalém východním Německu.
Nejen v Mladé Boleslavi dnes Škoda Auto vyrábí automobily osmi různých modelových řad. Celá historie vozů s okřídleným šípem ve znaku ale odstartovala jediným modelem. Laurin & Klement Voiturette A se poprvé představil před 115 lety a započal éru, v níž auta postupně ve výrobním programu značky vytlačila motocykly.
Bývala symbolem svobody, stala se turistickou atrakcí. Lennonova zeď v Praze, plocha pro nespočet vzkazů odkazujících ke slavnému muzikantovi, vznikla před 40 lety. Byl za tím jeden jediný nápis obyčejnou křídou. "Jako ukázka prostoru, kde lidé vyjadřovali odpor proti komunistickému systému v Československu, našla odezvu i na druhé straně zeměkoule," říká v rozhovoru historik Petr Blažek.
Slovenská Liptovská Teplička vypadala v 70. letech minulého století jako skanzen. Tamní obyvatelé odmítali snahy o založení Jednotného zemědělského družstva a hospodařili soukromě, což bylo v té době v komunistickém Československu krajně výjimečné. Atmosféru Liptova tehdy zachytil na svých snímcích fotograf Miroslav Myška.
Je to fascinující a neuvěřitelný příběh. V roce 1985 přijalo Československo 56 dětských válečných uprchlíků z Namibie. Šest let jim poskytovalo vzdělání a péči. V roce 1991 byly děti odsunuty "zpět" do jihoafrické země, která však pro ně byla cizí. Ani po 30 letech se s ní většinou nesžily a považují se za Čechy.
Béžová saka, lvíček na hrudi. Strnulé výrazy plné trémy a očekávání. Českoslovenští tenisté před 40 lety ukončili čekání na premiérové vítězství v Davisově poháru. Napěchovaná Sportovní hala viděla dramatické finále proti Itálii, Praha byla na nohou. Podívejte se ve fotogalerii, jak Lendl a spol. dosáhli na legendární triumf.
Pinoš, Jantar či Nošovjan - i tak se mohl původně nazývat pivovar ležící v podhůří Beskyd ve Frýdecku-Místecku. V soutěži ale nakonec zvítězilo jiné jméno - Radegast odkazující k bájnému bohu pohostinství a obchodu. Nošovický pivovar si tento týden připomíná 105 let od narození Jaromíra Franzla, prvního sládka Radegastu. Podívejte se na historii podniku, který dnes patří pod Plzeňský Prazdroj.
Operace Krkonoše, při níž Československá lidová armáda vyčkávala 6. prosince 1980 na hranicích s Polskem, aby ho i s východoněmeckou a Sovětskou armádou obsadila, se nakonec na pokyn Moskvy neuskutečnila. Z československé strany se akce zúčastnilo například 17 309 vojáků a 541 tanků. Zůstávají jen vzpomínky dnes již šedesátiletých mužů na nesmyslnou akci k potlačení polského hnutí Solidarita.
Před 45 lety se mladoboleslavská automobilka po dlouhých diskusích "definitivně" vrátila ke klasickému řešení, tedy s motorem vpředu a poháněnou zadní nápravou. V šuplíku skončily výkresy vozů Škoda 760 s pohonem předních kol, na kterých podnik ve spolupráci s partnery z Německé demokratické republiky pracoval od roku 1971.
Jawa oslavila v loňském roce 90 let své existence a při té příležitosti se dočkala vlastní výstavy v Národním technickém muzeu. Ta měla skončit letos v srpnu, kvůli pandemii onemocnění covid-19, která na část roku uzavřela muzea, ji však bude možné navštívit až do konce července 2021. A ještě dnes také máte šanci se na nejzajímavější exponáty podívat přímo z pohodlí domova.
Při vyslovení spojení české karosářství se nejspíše většině lidí vybaví jméno Josefa Sodomky. Právě ten stál za zrodem stejnojmenné karosárny, která před druhou světovou válkou udivovala svět zástupem nádherných osobních automobilů. Po ní už sice následovaly většinou autobusy Karosa, i ty ale rozhodně nelze označit za tuctové. Připomeňte si to nejlepší z historie karosárny, která slaví 125 let.
Přesně před 130 lety, v listopadu 1890, postihla Karlovy Vary nejničivější povodeň v jejich historii. Voda způsobila značné škody v tehdy prudce se rozvíjejícím lázeňském městě a poškodila řadu reprezentativních staveb. Jedinou obětí byl muž, který k rozkvětu města zásadně pomohl - oblíbený starosta Eduard Knoll, který se sám účastnil záchranných prací.
Tvary Moskviče 407 i následného přechodného typu 403 v 60. letech postupně zastaraly, a moskevská automobilka MZMA proto potřebovala svůj výrobní program oživit. Ke slovu tak přišly designérské i technické práce, které vyústily v Moskvič 408.
Vypadalo to skoro jako kino. Jen sedačky byly nezvykle postaveny do kruhu a plátno se lesklo v obří kupoli na stropě. Zhaslo se a v prapodivném přístroji připomínajícím pavouka se rozsvítila žárovka, která skrze otvory v měděných plíšcích vytvořila na kupoli věrný obraz noční oblohy. Takto před 60 lety začaly dějiny pražského planetária. Prohlédněte si, jak se v průběhu času měnilo.
Působivé tvary těžních věží, továrních komplexů, ale také krásu továrnických vil, dělnických kolonií a kostelů zachytili na svých snímcích fotografové ČTK Martin Štěrba a Josef Horázný. Společně s památkářem Martinem Strakošem pak vytvořili fotografického průvodce Ostravou, kterého pod názvem Ostrava industriální a moderní právě vydalo nakladatelství Paseka.
Lidé by se neměli nechat zblbnout, musí si pomoci sami, stále je to obrovská šance, říká Lída Rakušanová, která promlouvala k Čechům z Rádia Svobodná Evropa. Všichni se po revoluci těšili na to, že když režim padl, je už všechno v pořádku a můžou se těšit na světlé zítřky. Ale neuvědomovali si, že je potřeba nějaké zítřky vybudovat, líčí novinářka, které vyšla kniha vzpomínek Svobodná v Evropě.
Letošní připomínky brutální akce Sboru národní bezpečnosti proti studentům 17. listopadu 1989 proběhnou kvůli pandemii v porovnání s minulými lety nesrovnatelně skromněji. Připomeňme si proto impuls, který vedl k pádu komunistické totality několika dobovými snímky, ale i těmi z oslav svobody a demokracie.
Eliška Junková byla bezesporu jednou z nejrychlejších žen 20. století. Česká závodnice se s vozem Bugatti prohnala Evropou a její sportovní kariéru předčasně ukončila tragická nehoda manžela Čeňka Junka, od té doby už Eliška nikdy nezávodila. Vloni dostala vyznamenání od prezidenta im memoriam. Dnes by jí bylo 120 let.
