Musel to být ohromný náraz, který otřásl okolím dnes už neexistující železniční zastávky v pražském Hloubětíně. Do rozjíždějícího se osobního vlaku najel nákladní vlak. "Strojvedoucí zřejmě předpokládal, že rychlý elektrický osobní vlak před ním trať brzy uvolní," uvedl tehdejší šéf kriminálky Kalivoda. Od jedné z nejtragičtějších železničních nehod v metropoli uplynulo 21. září 55 let.
Osm let, přes půl milionu mrtvých a zničená infrastruktura ropného průmyslu. Konflikt mezi Irákem a Íránem, který v urputnostech bojů připomínal první i druhou světovou válku, začal přesně před čtyřiceti lety, 22. září 1980. Připomeňte si jej ve fotogalerii.
S Maluchem skončila éra malých lidových vozů, které postupně motorizovaly jednotlivé evropské státy. Připomínáme si výročí malého Fiátku s polským pasem, který se přestal vyrábět přesně před 20 lety, 22. září 2000.
Wartburg 311 patřil na přelomu 50. a 60. let mezi nejpohlednější auta východního bloku. I přesto ale postupně zastarával a ve východním Německu proto naplno běžely práce na tvorbě nástupce. Ten nakonec dostal jméno 353, revoluci však nepřinesl. I tak ale vydržel ve výrobě přes dvě dekády a patří mezi nejznámější socialistické automobily.
Fotograf Miloslav Kubeš v šedesátých letech pořádně předběhl svou dobu. Zatímco v Československu vládli komunisté, on už na svých snímcích řešil téma konzumní společnosti. Dlouho se o něm téměř nevědělo, do dějin české fotografie se zapsal teprve nedávno. Jeho snímky, zachycující často s filosofickým přesahem běžný život, jsou nyní k vidění v kavárně Národní technické knihovny v Praze.
Před čtyřiceti lety vznikly v polském Gdaňsku Nezávislé samosprávné odbory, takzvaná Solidarita. Šlo o první masové opoziční hnutí v tehdejším socialistickém Polsku i v zemích Varšavské smlouvy. O rok později už měla Solidarita milion členů. Hnutí se stalo hlavní silou, která přispěla k pádu komunistického režimu.
Ferdinand Korbel se narodil rok před koncem druhé světové války v obci Tušť na česko-rakouské hranici. Německého otce během divokého odsunu zastřelili, česká matka přišla o majetek a se třemi dětmi na krku několik měsíců čekala, než se mohla do Československa vrátit. Z příběhu pamětníka krutých poválečných událostí vychází i film režiséra Bohdana Slámy Krajina ve stínu, který teď hrají kina.
"Lidé, ve kterých je ještě jiskra lidskosti, lidského cítění, vzpamatujte se! Slyšte můj křik, křik šedého, obyčejného člověka, syna národa, který vlastní a cizí svobodu miloval nade všechno, víc než vlastní život, probuďte se! Ještě není pozdě!" Těmito slovy končilo poselství, které Polák Ryszard Siwiec před 55 lety nahrál na magnetofonovou pásku. Protestoval proti komunismu, proti okupaci ČSSR.
Bohdan Sláma se po filmech zachycujících syrovou poetiku porevolučního venkova poprvé vydal do minulosti. Jeho nový snímek Krajina ve stínu mapuje meziválečné události v národnostně smíšeném pohraničí a divoký odsun německy mluvících obyvatel, který následoval po nich. V rozhovoru pro Aktuálně.cz režisér vysvětluje, proč by Češi neměli historické konflikty nechávat hnít v kolektivním nevědomí.
Levné rumunské SUV Dacia Duster se záhy po svém představení v roce 2009 stalo populární nejen ve východní, ale také západní Evropě. Kombinace nízké ceny, robustnosti a prostornosti na zákazníky platí dodnes. Málokdo přitom ví, že první Duster ve skutečnosti není první Dacia toho jména. Už v 80. letech totiž jiná rumunská značka ARO vyrobila malý off-road 10, který se prodával i jako Dacia Duster.
Historie Botanické zahrady Liberec sahá do roku 1893, kdy členové místního Spolku přátel přírody zakoupili, po předešlé neúspěšné snaze založit ji na jiném místě, nynější pozemek a začali zahradu budovat. Otevřeli ji o dva roky později; hlavní úkol zahrady tehdy spočíval v zásobování města zelení. Libereckou zahradu ročně navštíví zhruba 60 tisíc lidí.
Rozhodnutí k emigraci uzrálo v hlavě Josefa Hlavatého na jaře 1988. Nejsnazší cesta na Západ vedla přes Jugoslávii, podezřívavý režim však na dovolenou pustil jen manželku a ročního syna. Josef s tříletým synem Davidem proto museli překonat hranici na vysněný Západ jinak - rogalem.
Půl šesté ráno 4. září 1890. Naplavené trosky svírají pilíře Karlova mostu v Praze tak mohutně, že gotický skvost tlak nevydrží. Zbortí se dva oblouky. Čtyři hodiny poté se zřítí další. V dravých vodách rozvodněné Vltavy v ten moment skončí několik lidí. Zahynou. Nejsou to však první oběti jedné z největších povodní, které Praha před 133 lety zažila.
Budoucí učitelé zeměpisu na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity se vzdělávali podle skript, které nezmiňují komunistický puč 1948, místo toho píšou o socialistické revoluci, jež započala socialistický rozvoj ekonomiky a společnosti. O pražském jaru píše jako o "protisocialistických a oportunistických silách" a zcela vynechává sovětskou okupaci. Univerzita se za tento počin omluvila.
Fotograf Edward Sheriff Curtis miloval výlety do nespoutané severoamerické přírody. Když se během svých expedic setkal s jejími původními obyvateli, dobře si uvědomoval, že kultura indiánů může brzy zmizet. Proto se rozhodl každodenní život hned několika indiánských kmenů zvěčnit. Na sérii jedinečných snímků jsou domorodí Američané k vidění při lovu, plavbě na lodích i tradičních rituálech.
Ruský automobilový průmysl, to jsou především auta jako Volha, žigulík nebo Lada Niva. Obnovu poválečného automobilismu v někdejším Sovětském svazu však nastartoval GAZ M20 Poběda. První skutečně ruské auto vyráběné ve velkých sériích. A v jedné z verzí také přímý předchůdce toho, čemu dnes automobilky ve velkém říkají SUV či crossover.
Domácí konzervace ovoce a zeleniny má v českých domácnostech dlouholetou tradici a je neodmyslitelně spojena se zavařovacími sklenicemi. Do nich se zavařeniny ukládaly již v 17. století, zásadní byl nicméně vynález gumového těsnění před 140 lety. Podívejte se, jak Češi zavařovali v minulosti a jak nyní.
S novinářem Danielem Anýžem o lekci morálky z 50. let, dospívání v pozdním socialismu a kampani "Zavražděna komunisty".
Jako studentka FAMU prožila v Československu dobu pražského jara, k níž se pak vrátila v sérii Hořící keř. Na pouť středoevropskými dějinami se polská režisérka Agnieszka Hollandová vydala také ve snímku Šarlatán, který má momentálně šanci získat nominaci na Oscara v kategorii nejlepší cizojazyčný film. Aktuálně.cz s Hollandovou mluvilo o tom, jak má kinematografie zpracovávat moderní dějiny.
Postavu Jana Mikoláška, kterou ztvárnil ve filmu Šarlatán, popisuje jako svou nejtěžší roli. Příběh tajemného léčitele ho konfrontoval s morálními dilematy, která před jedince stavěly totalitní režimy, a Ivan Trojan má ve zvyku motivacím svých postav do detailu porozumět. O tom, proč podle něj mladí lidé historii pochopí lépe z filmů než z hodin dějepisu, vyprávěl v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
