Nejslavnější loutkou planety je nejspíš Pinocchio, kluk s dlouhým nosem, který se zbavil svého dřevěného těla a stal se opravdovým chlapcem. V Česku jsou nejproslulejšími loutkovými "stars" Spejbl a Hurvínek. Platí to nejméně pro několik generací Čechů. Život i vlastnosti ušatým postavám s vypoulenýma očima vdechl divadelní nadšenec Josef Skupa. Narodil se před 130 lety.
První generace automobilů Moskvič vycházela ještě z předválečného Opelu Kadett a na počátku 50. let tak už nešlo o kdovíjak moderní konstrukci. Moskevská automobilka MZMA tak začala pracovat na nástupci, automobilu vlastní konstrukce. V dubnu 1956 pak vyjel první Moskvič druhé generace, který dostal označení 402 a v lecčem znamenal pro sovětský automobilový průmysl důležitý zlom.
Po páté hodině ranní 7. září 1948 zastavil černý služební vůz Tatra 57 B před oblastní úřadovnou Státní bezpečnosti (StB) v Bartolomějské ulici v Praze. K řidiči Zdeňku Řípovi přisedli pracovníci Krajského velitelství StB Bořivoj Vávra s Josefem Volfem a společně odjeli na Pankrác, kde převzali jednoho z hrdinů protinacistického odboje na Táborsku Františka Novotného. Netušil, že je to jeho konec.
Klokotavé brblání dvoudobého motoru, namodralý kouř spáleného oleje, karoserie s povrchovými panely z umělé hmoty. Většina z nás už si pamatuje Trabanta jako vděčný terč posměchu. Není divu, v 80. letech šlo o veterána. Že zůstal ve výrobě až do roku 1991, bylo jen neschopností socialistického hospodářství. Ve své době to bylo chytře vymyšlené auto s mnoha přednostmi.
Úterý 26. dubna je dnem, kdy Rudá a Rumunská královská armáda na konci druhé světové války v rámci bratislavsko-brněnské operace osvobodila Brno. Letos je to 77 let. Ačkoliv v dubnu 1945 nebylo pochyb o tom, že se blíží konec války a kdo bude vítězem, v Brně a jeho okolí v té době umíraly tisíce lidí. Přečtěte si klíčové údaje o těchto bojích.
Od 50. let byla Zastava neodmyslitelně spojená s Fiatem. První poválečné modely jugoslávské automobilky nebyly ničím jiným než licenčními italskými vozy. Problémem byla jejich velikost – miniaturní 750 se hodila také akorát do města, dvojice 1300 a 1500 zase spadala do střední třídy. Zastavě chybělo rodinné auto, ideálně navíc co možná nejvíce svébytné. Tak se zrodil stojadin neboli Zastava 101.
Prezident Miloš Zeman oznámil, že o svátku republiky dekoruje Petra Kellnera Řádem bílého lva in memoriam. Postava tragicky zesnulého nejbohatšího Čecha se mění v mýtus. Co jeho příběh odkáže příštím generacím? A jaký byl v různých historických etapách náš vztah k extrémně úspěšným lidem?
Před rokem ‘89 jsme zažívali bezmoc, člověk nebyl pánem svého osudu. A hodně lidí na to zapomíná nebo se snaží tehdejší dobu idealizovat, míní oceňovaná spisovatelka Alena Mornštajnová, které ve své nové knize Listopád líčí, co by se stalo, kdyby nepřišel 17. listopad. Je čím dál těžší nemyslet na očekávání čtenářů. Ale snažím se, aby každá moje kniha byla jiná. Umím se vcítit do lidí, dodává.
Nejznámějším ruským terénním autem je patrně Lada Niva, pokud se ale zeptáte nadšenců do vojenské techniky, málokterý odpoví jinak než "gazík". GAZ 69 byl na počátku druhé poloviny minulého století nejrozšířenějším socialistickým armádním terénním vozidlem, jenže postupně také zoufale zastaralým. A tak přišel ke slovu UAZ 469, který se například v české armádě drží dodnes.
Historici Martin Groman a Michal Stehlík zahajují spolupráci s on-line deníkem Aktuálně.cz. Jednou měsíčně na něm budou publikovat nový díl podcastu, který opouští "vyjeté koleje a stereotypy" ve vnímání českých dějin.
Před 30 lety byl formálně dokončen možná nejzdařilejší projekt české privatizace. 16. dubna 1991 se mladoboleslavská Škoda stala čtvrtou značkou koncernu Volkswagen. Němci nejprve získali 31 procent akcií, postupně ale automobilku s okřídleným šípem ve znaku ovládli celou. Nechybělo přitom moc a Škodu klidně mohl stihnout úplně jiný osud.
Obálce knihy vévodí zrezivělý klíč. Na zvonění klíči už přitom v listopadu 1989 nedošlo. Moci se chopila armáda a lidové vzedmutí po deseti dnech zadusila. Komunisti tak v této zemi vládnou dodneška. Alespoň v novém románu Aleny Mornštajnové nazvaném Listopád, který vychází tento čtvrtek.
Než se v 70. letech povedlo plně nastartovat výrobu osobních aut, vyráběl Sovětský svaz některé roky i třikrát více nákladních vozidel. Pak se sice poměr změnil, přesto výrobci jako Kamaz, GAZ, ZIL nebo Ural dokázali vyprodukovat pravidelně přes 700 a v 80. letech i 800 tisíc nákladních aut ročně. Vybrali jsme proto některé ikonické modely, které se do roku 1990 v Sovětském svazu vyráběly.
S Rudolfem Vrbou o lidech, kteří se v nablýskaných holínkách procházeli krví, o tajemství, které muselo být odhaleno, o pohledu do tyranových očí i o vůni svobody.
Produkci osobních aut v Kopřivnici začala na počátku 90. let zvonit hrana. Automobilka se jen těžko dokázala přizpůsobit politickým a ekonomickým změnám po listopadu 1989, její výrobní program navíc sestával jen z několikrát zmodernizované a zastarávající limuzíny T613. Přesto se nakonec Tatra ještě naposledy vzedmula a před 25 lety představila svůj poslední osobní automobil.
Jsou knihy, které budí rozruch, a nemusí to být vždy zásluha kvality textu. Někdy kontext a interpretace vytvoří napětí, vyvolají nesouhlas či údiv. To je případ Agnessy, vydané nakladatelstvím Maraton u příležitosti nedávného Velkého knižního čtvrtka.
Během vystoupení vojáků na oblastním kole Československé spartakiády 1985 začalo pršet a těla pomazaná blátem se postupně měnila v absurdní sochy. Série fotografií Zdeňka Lhotáka z této akce se už dávno stala legendární u nás i ve světě - a nejen proto, že za ni dostal cenu na World Press Photo. Slavné snímky teď poprvé vyšly v samostatné knižní podobě. Pojďte se podívat na ukázky.
Svatá válka byla krutá z obou stran, v historickém vědomí to zůstalo na dlouho a země tím utrpěla. I proto už nikdy k takovým událostem nedošlo, říká historik Petr Čornej, autor oceňované biografie Jana Žižky a také knižní novinky Husitská revoluce. Žižka je prý jeho osudem. První fotku v kočárku mám pod jeho sochou, nešlo to jinak. Neposuzuji ho podle kategorie dobra a zla, dodává.
Unikátní pojízdné muzeum legiovlaku je kvůli pandemii koronaviru zaparkované v železničním depu. Československá obec legionářská (ČSOL) seznamuje proto veřejnost i v lockdownové pauze alespoň virtuálně s dosud málo známými příběhy čs. legionářů. A přispívají k tomu i desítky jejich potomků, kteří databázi ČSOL obohatili v uplynulých dnech o 600 veřejnosti dosud anonymních snímků svých předků.
Do Československa, na jehož vzniku mají legionáři lví podíl, se jejich poslední konvoje vracely před 100 lety. Badatelé však ani dnes nevycházejí z údivu nad jejich schopnostmi. "Bojovali, živili a šatili 70 000 vojáků i v těch nejdrsnějších podmínkách Sibiře," říká historička Daniela Brádlerová. Založením spořitelny, banky či rozsáhlé logistiky předběhly čs. legie v Rusku dobu o celá desetiletí.
