„Bitva na Bílé hoře v dějinách příliš neznamenala. Až následné dění a následná doba se k ní vracela a začala ji pokládat za onen děsný mezník. Nabalilo se na ni mnoho mýtů. Rozhodně například nešlo o úpadek českého národa, ani o násilnou germanizaci” říká historička Ivana Čornejová a dodává: „Mnoho Čechů již o starších dějinách nemá žádné povědomí. Bitva na Bílé hoře je už trochu zapomenuta.”
Je to takové město ve městě, ostatně německý výraz pro "město" má i ve svém názvu. Řeč o Autostadtu ve Wolfsburgu, kde se nedaleko továrny Volkswagenu nachází pavilony vystavující nová auta značek koncernu VW. Nejzajímavějším pavilonem je ale muzeum věnované nejen autům německého koncernu, ale i dalším milníkům z bohaté automobilové historie. A nechybí tam ani velká česká stopa.
Češi mají tendenci spojovat licence jen se státy východního bloku, především s ruskou Ladou a rumunskou Dacií. Ve skutečnosti se ale dlouho uplatňovaly i na Západě. Umožňovaly méně vyvinutým a menším zemím, aby si vybudovaly vlastní automobilový průmysl, a také usnadňovaly vstup na trh nováčkům.
„Ještě v roce 1974 byly z leteckých snímků armády vidět na povrchu relikty tábora a dosvědčili to i pamětníci, bývalí pracovníci JZD. V roce 1979 už je vidět staveniště a pozůstatky tábora mizí,” popisuje archeolog Pavel Vařeka, jak na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy v Letech u Písku vznikl vepřín pro 13 tisíc prasat. Bagry v pondělí začaly s jeho demolicí.
„Kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji opakovat,“ prohlašoval americký filozof a spisovatel George Santayana. Dodnes si mnoho milníků českých dějin připomínáme jako státní svátky nebo jako významné dny. Víte, proč se slaví, nebo jsou to pro vás jen dny volna? Otestujte se, zda dokážete k významným událostem přiřadit datum, kdy k nim došlo. Kvíz je součástí projektu Chytré Česko.
Nákladní Tatry si především po druhé světové válce vydobyly pověst nezničitelných dříčů pro každou příležitost. Objevovaly se v armádě, podílely se na poválečné obnově Československa a sem tam mají nějakou tatrovku třeba dobrovolní hasiči ještě dnes. První z řady skutečných kopřivnických ikon, Tatra 111, vznikla před 80 lety a ve výrobě se udržela další dvě dekády.
Na okraji obce Lety u Písku začala v pátek demolice bývalého areálu vepřína, na jehož místě stál během druhé světové války romský koncentrační tábor, ve kterém zemřely stovky vězňů. Na jeho místě vláda plánuje během příštího roku vybudovat památník obětem holokaustu, který bude stát přes 100 milionů korun.
Historické události, o kterých se všichni učíme ve škole, jsou oblíbeným tématem filmařů. Hollywood si je ale často upravuje tak, aby působily velkolepěji, romantičtěji či překvapivěji. Snadno si pak divák může myslet, že to ve skutečnosti bylo stejně jako ve filmu. Otestujte se, zda víte, jak se události zobrazované v historických filmech staly doopravdy. Kvíz je součástí projektu Chytré Česko.
Balíte zavazadlo na dovolenou a přemýšlíte, jakou knihu s sebou vzít? Který podcast, film nebo seriál vybrat k letnímu odpočinku? Tři tipy od Aktuálně+ mohou pomoci nejen s tím, ale také inspirovat, jaká místa v době volna navštívit. Tentokrát přináší knihy, které zaujaly členy redakce.
Jan Paroulek, poněkud pozapomenutý hrdina druhé světové války, se narodil přesně před 100 lety. Český rodák z Osečku u Poděbrad se při bojích v západní Evropě vypracoval z pěšáka až na velitele tankové čety. Jeho úspěšnou kariéru však utnul nástup komunismu a pobyt v Jáchymovských uranových dolech.
Jméno Theodora Pištěka si automobiloví nadšenci nejspíše jako první spojí s černým krvelačným kupé ze snímku Upír z Feratu. Kostýmní výtvarník, který je držitelem Oscara za kostýmy k filmu Amadeus, je ale zároveň také bývalým automobilovým závodníkem a především malířem. A i do jeho maleb se promítají automobily, což připomíná nová výstava v Alšově jihočeské galerii.
Vládli tu Chetité, Řekové i Římané, na město útočili křižáci i Mongolové. V jednom z nejstarších měst světa, Aleppu, lidé žijí už přes pět tisíc let. V těchto dnech si ale připomínají méně dávnou historii, před deseti lety se město stalo centrem syrské občanské války. Boje zde trvaly až do roku 2016. Zničené ulice se nyní pomalu obnovují, lidé se vracejí, často svůj domov ale nemohou poznat.
Na pražském Smíchově začala modernizace nádraží, třetího nejvytíženějšího v metropoli. Zahrnuje přestavbu kolejí, nástupišť, prodloužení podchodů či vybudování výtahů. Na práce za více než pět miliard korun naváže přestavba budov a především stavba nového terminálu za osm miliard. Hotovo má být do roku 2030. Aktuálně.cz přináší historické i novodobé snímky významného nádraží, které
Šedesátá léta byla v Československu ve znamení uvolňování politického i tvůrčího. Právě na tomto pozadí vznikly dva asi nejzajímavější prototypy Škody ze socialistické éry: rodinná 720 a sportovní 724, známá také jako 110 Super Sport. Bílé sportovní kupé nemělo v nabídce mladoboleslavské automobilky obdoby, místo sériové výroby ho ale proslavila přestavba na filmový Ferat.
Palírna Jelínek je paradoxně starší než její "zakladatel". Před více než 130 lety ji ustavil Zikmund Jelínek, který ji poté předal synům. Jedním z nich byl Rudolf Jelínek, po kterém se společnost dodnes jmenuje. A právě on se zasloužil o zásadní rozvoj firmy ve 20. a 30. letech. Jelínkova palírna začala ve Vizovicích a právě tam jsou sady, ze kterých dodnes společnost sklízí švestky na slivovici.
Na jaře Aktuálně.cz publikovalo unikátní historické fotogalerie z pražských čtvrtí, které byly dříve samostatnými městy a součástí Velké Prahy se staly až v roce 1922. Snímky dokládají překotný rozvoj někdejších předměstí Smíchova, Vršovic, Karlína, Podolí a dalších. Ukazují místa dávno zaniklá i ta, která se dochovala dodnes. Tato grafika nabízí všech 10 dílů seriálu "Tenkrát v...".
V letech 1999 až 2004 vedl Richard Dearlove britskou rozvědku MI6. Čtyřicet let předtím jako agent "zaměstnaný" na ambasádě řídil v Československu dvojitého agenta Miloslava Kroču, na což se přišlo jenom náhodou až po Kročově smrti, když jeho žena přinesla k němu do práce dokumenty, které po něm zbyly. Dearlove si nyní přijel do Česka pro složku, kterou na něj komunistická tajná policie vedla.
Ačkoliv Škoda až do uvedení Yetiho žádný terénní automobil oficiálně nenabízela, neznamená to, že by na podobném konceptu nepracovala. Naopak projektů tohoto ražení vzniklo po roce 1945 hned několik. Mezi nimi byla i Škoda 998 zvaná Agromobil, vyvíjená jako auto primárně pro použití v zemědělství.
Někdejší obec Podolí, ohraničená na jedné straně skálou a na druhé řekou Vltavou, se kdysi proslavila těžbou vápence a výrobou vápna. Později se zde začala vyrábět pitná voda, která zásobovala Prahu. Podolí však proslavila i místní porodnice či areál České televize na Kavčích horách. Letos je to 101 rok, co se čtvrť stala součástí nově vzniklé Velké Prahy.
