Na okraji obce Lety u Písku začala v pátek demolice bývalého areálu vepřína, na jehož místě stál během druhé světové války romský koncentrační tábor, ve kterém zemřely stovky vězňů. Na jeho místě vláda plánuje během příštího roku vybudovat památník obětem holokaustu, který bude stát přes 100 milionů korun.
Historické události, o kterých se všichni učíme ve škole, jsou oblíbeným tématem filmařů. Hollywood si je ale často upravuje tak, aby působily velkolepěji, romantičtěji či překvapivěji. Snadno si pak divák může myslet, že to ve skutečnosti bylo stejně jako ve filmu. Otestujte se, zda víte, jak se události zobrazované v historických filmech staly doopravdy. Kvíz je součástí projektu Chytré Česko.
Balíte zavazadlo na dovolenou a přemýšlíte, jakou knihu s sebou vzít? Který podcast, film nebo seriál vybrat k letnímu odpočinku? Tři tipy od Aktuálně+ mohou pomoci nejen s tím, ale také inspirovat, jaká místa v době volna navštívit. Tentokrát přináší knihy, které zaujaly členy redakce.
Jan Paroulek, poněkud pozapomenutý hrdina druhé světové války, se narodil přesně před 100 lety. Český rodák z Osečku u Poděbrad se při bojích v západní Evropě vypracoval z pěšáka až na velitele tankové čety. Jeho úspěšnou kariéru však utnul nástup komunismu a pobyt v Jáchymovských uranových dolech.
Jméno Theodora Pištěka si automobiloví nadšenci nejspíše jako první spojí s černým krvelačným kupé ze snímku Upír z Feratu. Kostýmní výtvarník, který je držitelem Oscara za kostýmy k filmu Amadeus, je ale zároveň také bývalým automobilovým závodníkem a především malířem. A i do jeho maleb se promítají automobily, což připomíná nová výstava v Alšově jihočeské galerii.
Vládli tu Chetité, Řekové i Římané, na město útočili křižáci i Mongolové. V jednom z nejstarších měst světa, Aleppu, lidé žijí už přes pět tisíc let. V těchto dnech si ale připomínají méně dávnou historii, před deseti lety se město stalo centrem syrské občanské války. Boje zde trvaly až do roku 2016. Zničené ulice se nyní pomalu obnovují, lidé se vracejí, často svůj domov ale nemohou poznat.
Na pražském Smíchově začala modernizace nádraží, třetího nejvytíženějšího v metropoli. Zahrnuje přestavbu kolejí, nástupišť, prodloužení podchodů či vybudování výtahů. Na práce za více než pět miliard korun naváže přestavba budov a především stavba nového terminálu za osm miliard. Hotovo má být do roku 2030. Aktuálně.cz přináší historické i novodobé snímky významného nádraží, které
Šedesátá léta byla v Československu ve znamení uvolňování politického i tvůrčího. Právě na tomto pozadí vznikly dva asi nejzajímavější prototypy Škody ze socialistické éry: rodinná 720 a sportovní 724, známá také jako 110 Super Sport. Bílé sportovní kupé nemělo v nabídce mladoboleslavské automobilky obdoby, místo sériové výroby ho ale proslavila přestavba na filmový Ferat.
Palírna Jelínek je paradoxně starší než její "zakladatel". Před více než 130 lety ji ustavil Zikmund Jelínek, který ji poté předal synům. Jedním z nich byl Rudolf Jelínek, po kterém se společnost dodnes jmenuje. A právě on se zasloužil o zásadní rozvoj firmy ve 20. a 30. letech. Jelínkova palírna začala ve Vizovicích a právě tam jsou sady, ze kterých dodnes společnost sklízí švestky na slivovici.
Na jaře Aktuálně.cz publikovalo unikátní historické fotogalerie z pražských čtvrtí, které byly dříve samostatnými městy a součástí Velké Prahy se staly až v roce 1922. Snímky dokládají překotný rozvoj někdejších předměstí Smíchova, Vršovic, Karlína, Podolí a dalších. Ukazují místa dávno zaniklá i ta, která se dochovala dodnes. Tato grafika nabízí všech 10 dílů seriálu "Tenkrát v...".
V letech 1999 až 2004 vedl Richard Dearlove britskou rozvědku MI6. Čtyřicet let předtím jako agent "zaměstnaný" na ambasádě řídil v Československu dvojitého agenta Miloslava Kroču, na což se přišlo jenom náhodou až po Kročově smrti, když jeho žena přinesla k němu do práce dokumenty, které po něm zbyly. Dearlove si nyní přijel do Česka pro složku, kterou na něj komunistická tajná policie vedla.
Ačkoliv Škoda až do uvedení Yetiho žádný terénní automobil oficiálně nenabízela, neznamená to, že by na podobném konceptu nepracovala. Naopak projektů tohoto ražení vzniklo po roce 1945 hned několik. Mezi nimi byla i Škoda 998 zvaná Agromobil, vyvíjená jako auto primárně pro použití v zemědělství.
Někdejší obec Podolí, ohraničená na jedné straně skálou a na druhé řekou Vltavou, se kdysi proslavila těžbou vápence a výrobou vápna. Později se zde začala vyrábět pitná voda, která zásobovala Prahu. Podolí však proslavila i místní porodnice či areál České televize na Kavčích horách. Letos je to 101 rok, co se čtvrť stala součástí nově vzniklé Velké Prahy.
Ctirad Mašín, Milan Paumer, Václav Švéda a Zbyněk Janata bojovali proti komunistické totalitě a za svobodu a demokracii v Československu. Přelomový verdikt vydali historikové a právníci z odboru pro válečné veterány ministerstva obrany, kteří zkoumali protikomunistický odpor poválečné české skupiny.
Historie automobilů v dnešním slova smyslu se začala psát koncem 19. století a nejpozději na počátku 20. století pak řada dodnes významných značek přišla se svým prvním modelem. V Mladé Boleslavi to byl Laurin & Klement Voiturette A, v Kopřivnici pro změnu NW Präsident. Vybavíte si ale první auta světových automobilek z Japonska, USA nebo Francie? Zkuste si kvíz zaměřený na historii automobilismu.
Německý soud v úterý uložil pětiletý trest vězení 101letému bývalému dozorci nacistického koncentračního tábora Sachsenhausen. Josef S. podle rozsudku napomáhal k vraždám více než 3500 vězňů. Proces je označován jako jeden z posledních, které Německo s pomocníky nacistického režimu 77 let po druhé světové válce vede. Verdikt zatím není pravomocný.
Giulia je jedním z nejznámějších modelů v historii italské značky Alfa Romeo. A byl také přelomový, ohromoval svými vlastnostmi ve srovnání s tehdejší konkurencí natolik, že si ho oblíbili nejen policisté, ale také zločinci. Giulia se představila světu přesně před šedesáti lety.
„Mašínové bojovali proti komunistům se vším všudy, tedy i zabíjením. Ale taky věděli, že když je komunisté chytnou, skončí sami úplně stejně. To, že se jim nepodařilo vyvolat větší masu odporu proti režimu, na té věci nic nemění,” říká historik Jiří Pernes, spoluautor nového dílu Dějin zemí Koruny české věnovaného rokům 1948 až 1956.
Ve východoněmeckých lesích po nich pátraly tisíce policistů a vojáků, přesto se bratrům Mašínům povedlo z komunistického Československa utéct do Západního Berlína. Režisér Tomáš Mašín se teď proslulou odyseu svých vzdálených příbuzných chystá po dlouhých odkladech zfilmovat. V rozhovoru vysvětluje, proč snímek Bratři nevznikl dřív i proč odmítá debatu hrdinové versus vrazi.
