Arménie
Arménská republika se osamostatnila po rozpadu Sovětského svazu. Hlavním městem Arménie je Jerevan.
Genocida
Od "lajkování" ke genocidě: Falešné zprávy a nenávist na Facebooku rozdmýchávají súdánský konflikt
Zveličování incidentů, překrucování informací a výzvy k pomstě na internetu mohou rozšířit vlnu nenávisti a násilí, jak podle OSN ukazuje příklad Jižního Súdánu. Jeden z nejkrvavějších konfliktů na světě prohlubují nejen přímé výzvy k vraždění, ale také propagandistická kampaň znepřátelených skupin. Proti falešným zprávám, které se šíří na internetu, se ale bojuje i v Evropě, kde mohou mít dopad především na průběh voleb.
Násilí vůči barmským Rohingům může stvořit islamisty. Úřady nařčení z genocidy odmítají
Násilí vůči muslimské menšině Rohingů v Barmě vyvolává obavy v zemích jihovýchodní Asie, sousedním Bangladéši i nedaleké Indii. Nejde přitom jen o příliv uprchlíků. Útoky barmské armády proti muslimské menšině, které mnozí přirovnávají ke genocidě, mohou její příslušníky přimět k tomu, aby se přidali k radikálním islamistům. A pak útočili nejen v Barmě, která se dnes oficiálně nazývá Myanmar, ale i v dalších zemích.
Zabíjejí děti, vypalují vesnice. Řádění barmské armády proti muslimské menšině je podle OSN zločin
Barmská armáda pokračuje v útocích na muslimské etnikum Rohingyů, kteří žijí na severozápadě země. Podle OSN se tím dopouští zločinů proti lidskosti. Kritici barmského režimu mluví dokonce o hrozící genocidě. Události následují jen rok po prvních demokratických volbách v Barmě na jihovýchodě Asie. Po volbách rezignovala vojenská vláda v zemi. Vyhrála naopak dlouholetá bojovnice za demokracii a nositelka Nobelovy ceny míru Su Ťij. Osud muslimských Rohingyů jí ale příliš nezajímá.
V Jižním Súdánu hrozí masakry srovnatelné s rwandskou genocidou, varuje OSN
Po desetidenní návštěvě Jižního Súdánu expertka Rady OSN pro lidská práva Yasmina Sookaová upozorňuje, že v zemi hrozí genocida podobná masakrům ve Rwandě v roce 1994. Podle jejího zjištění zde probíhají etnické čistky za použití hladovění, hromadného znásilňování a pálení vesnic. V důsledku násilností přišly o život už desítky tisíc lidí a více než dva miliony byly nuceny opustit své domovy. Prezident Jižní Súdánu Salva Kiir však odmítá, že by v jeho zemi probíhaly etnické čistky.
Rwanda vyšetřuje podíl Francie na genocidě z roku 1994
Rwandská prokuratura vyšetřuje až dvacet francouzských činitelů včetně bývalého náčelníka generálního štábu Jacquesa Lanxadea. Jako spoluodpovědné za masakry komise dále označila například velitele francouzských vojsk ve Rwandě Jean-Clauda Lafourcadea a podplukovníka Jacquesa Hogarda, který řídil francouzskou vojenskou a humanitární operaci Tyrkys. Francouzský parlament v minulosti přímý podíl země na genocidě odmítl, připustil ale chyby.
Cenu Václava Havla získala Iráčanka z jezídské komunity. Přežila masakr a mluvila o genocidě
Rada Evropy udělila letošní Cenu Václava Havla za obranu lidských práv Nadje Muradové z Iráku. Přežila masakr své rodiny a sexuální zotročení džihádisty takzvaného Islámského státu a s požadavkem na ochranu jezídů a zastavení jejich genocidy předstoupila loni v Radě bezpečnosti OSN. Cenu udílí každoročně parlamentní shromáždění Rady Evropy (RE) ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77 a je spojená s odměnou 60 000 eur (1,6 milionu Kč).
Nové tažení proti USA. V Bolívii otevřeli školu antiimperialismu
Bolivijský prezident Evo Morales odstartoval nové tažení proti Spojeným státům, a to velmi neobvyklým způsobem. Nechal ve městě Santa Cruz zřídit novou vojenskou školu antiimperialismu, která má bojovat právě proti zahraniční politice USA a potlačovat její vliv v Jižní Americe.
Karadžič se odvolal proti 40 rokům za genocidu. Chcete mě démonizovat, vzkázal soudu
Bývalý předák bosenských Srbů Radovan Karadžič se odvolal proti 40 rokům vězení, který mu v březnu vyměřil Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Soud ho uznal vinným v deseti z jedenácti bodů obžaloby, včetně genocidy v souvislosti se srebrenickým masakrem. Karadžić uvedl 50 důvodů pro odvolání proti rozsudku. Podle agentury AFP mimo jiné uvedl, že se stal obětí "politického procesu zinscenovaného s cílem démonizovat srbský národ v Bosně a jeho samého". Verdikt ICTY označil Karadžiče trestně zodpovědným především kvůli povraždění zhruba 8000 muslimských mužů dnes bosenské národnosti koncem války v létě 1995.
Prezident Zeman doporučil Sněmovně, aby projednala usnesení o arménské genocidě
Prezident Miloš Zeman doporučil při dnešní schůzce s předsedou Poslanecké sněmovny Janem Hamáčkem (ČSSD), aby Sněmovna projednala usnesení o odsouzení arménské genocidy. Na Twitteru to uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Zeman více než sto let starý masakr Arménů Osmanskou říší označil za genocidu při nedávné návštěvě Arménie. Řekl tehdy také, že by česká Sněmovna měla k událostem přijmout usnesení. O záležitosti dnes podle slibu jednal právě s Hamáčkem. Předseda Sněmovny sdělil, že se Zemanem o tématu vedli velmi věcnou diskusi. "Já jsem nadále přesvědčen, že k historickým událostem se mají vyjadřovat historici, nikoliv politici," uvedl Hamáček.
Český parlament by měl uznat genocidu Arménů, řekl Zeman. Očekává odchod tureckého velvyslance
Při návštěvě Arménie prezident Miloš Zeman řekl, že by český parlament měl uznat arménskou genocidu. Zároveň také počítá s tím, že kvůli jeho schválení genocidy Arménů stáhne Turecko z Česka svého velvyslance. Prezident Arménie Serž Sargsjan Zemanovi za jeho vyjádření poděkoval. Turecko coby nástupce Osmanské říše odmítá interpretovat více než sto let staré události jako genocidu. Tvrdí, že údaj o 1,5 milionu ztracených arménských životů je nadsazený a že mrtví byli oběti občanské války, nikoli genocidy.
Erdoganova kritika německých poslanců je podle Merkelové nepochopitelná
Poté, co Německo dle očekávání přijalo rezoluci, na jejímž základě označilo vyvražďování Arménů Osmanskou říší za genocidu, snesla se z úst tureckého prezidenta vlna kritiky na německé poslance. Erdogan řekl, že poslanci s tureckými kořeny, kteří pro rezoluci hlasovali, by si měli udělat krevní testy, zda jsou vůbec Turci. Německá kancléřka Angela Merkelová jeho kritiku odmítla a označila ji za nepochopitelnou. "Poslanci německého parlamentu jsou bez výjimky svobodně volenými zákonodárci," dodala kancléřka. na sama by upřednostnila, kdyby mezi Armény a Turky začaly probíhat přímé rozhovory.
Němci označili turecké vraždění Arménů za genocidu. Ankara odvolala velvyslance
Spolkový sněm přijal rezoluci, která označuje masakry Arménů - spáchané Turky v roce 1915 v průběhu první světové války - za genocidu. Proti byl jediný z přítomných zákonodárců. Turecký prezident i premiér s předstihem varovali, že takový krok může poškodit vztahy obou zemí. A Ankara vzápětí z Německa odvolala velvyslance. Přitom Německo je jednou ze zemí, které výrazně těží z dohody mezi Tureckem a EU o omezení přílivu uprchlíků do Evropy.
Erdogan vyzval Německo v rezoluci o Arménech ke zdravému rozumu, genocidu dál odmítá
Prezident Turecka Recep Tayyip Erdogan v souvislosti s rezolucí o genocidě Arménů vyzval německou kancléřku Angelu Merkelovou k zachování zdravého rozumu. Ankara totiž nadále odmítá masakr Arménů Osmanskou říší v roce 1915 označovat jako genocidu. Při hromadném vyvražďování přišlo o život asi 1,5 milionu lidí a oficiálně jej za genocidu uznává i Evropský parlament, desítky velkých zemí či papež František. Erdogan vyjádřil nad přijetím rezoluce, která by oficiálně incident jako genocidu uznala, v tureckém tisku znepokojení, zvláště když je v současné době Turecko spojencem Německa v řešení migrační krize.
Vinen. Karadžič dostal za genocidu a zločiny proti lidskosti 40 let vězení
Bývalý vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžič je zodpovědný za genocidu bosenských Muslimů ve Srebrenici a další válečné zločiny. Po šesti a půl letech o tom rozhodl mezinárodní tribunál v Haagu, který mu vyměřil 40 let za mřížemi. Ve Srebrenici bylo zavražděno na 8000 bosenských Muslimů. Spravedlnosti bylo učiněno za dost, prohlásil žalobce OSN. Sám Karadžič se ale dodnes necítí ničím vinen.
Násilí, které Islámský stát páchá na menšinách, je genocida, řekl Kerry
Radikální organizace Islámský stát (IS) se dopouští genocidy tím, že páchá násilí na příslušnících náboženských menšin. Prohlásil to americký ministr zahraničí John Kerry. Spojené státy podle něj učiní vše pro to, aby se extremisté z těchto činů zodpovídali. "DAIŠ je odpovědný za genocidu proti skupinám na územích pod jeho kontrolou, včetně jezídů, křesťanů a šíitských muslimů," řekl podle agentury Reuters. V prohlášení Kerry použil arabskou zkratku pro Islámský stát. Extremistická organizace ovládá část území Sýrie a Iráku, kde si krutým způsobem podrobila příslušníky jiných náboženství, než je sunnitský islám. Předloni hrozila na severu Iráku smrt desítkám tisíc jezídů.
OSN: Islámský stát zotročil tisíce Iráčanů, miliony dalších před džihádisty uprchly
Zpráva OSN odhaluje zločiny proti lidskosti a mezinárodnímu právu, které páchá organizace Islámský stát na dobytém území v Iráku a Sýrii. Svědci a přeživší hovoří o vysidlování milionu lidí, zabíjení desetitisíců a zotročování žen a dětí.
Africká unie chce do Burundi poslat vojáky. Podle OSN hrozí občanská válka
Africká unie navrhla, že do středoafrické země Burundi vyšle až 5000 vojáků, aby chránili civilisty. Státem od dubna, kdy se prezident Nkurunziza rozhodl, že budu potřetí obhajovat svůj mandát, zmítají nepokoje. OSN varuje, že v zemi hrozí občanská válka a Africká unie poprvé aktivovala čtvrtý článek svých stanov, který umožňuje zásah v členském státě v případě "vážných okolností jako jsou válečné zločiny, genocida nebo zločiny proti lidskosti". Burundská vláda s nasazením jednotek nesouhlasí. Návrh Africké unie musí podle mezinárodního práva ještě schválit Rada bezpečnosti OSN.
U Sindžáru objevili další masový hrob stovky jezídů, islamisté kolem něj nastražili výbušniny
Iráčané u města Sindžár objevili dosud největší masový hrob náboženské skupiny Jezídů, které soustavně likvidují extremisté z Islámského státu. V hrobě jsou podle BBC ukryty ostatky minimálně 110 lidí. Nachází se asi deset kilometrů západně od Sindžáru v provincii Ninive. Je obklopen bombami a těla obětí ještě nebyla vyzdvižena.
Grafika: Běsi na Balkáně. Co se dělo před a po Srebrenici
Slovinsko a Chorvatsko vyhlásily 25. června 1991 nezávislost. První ozbrojené střety následně přerostly ve válku s více než 140 tisíci mrtvých. Svět nejvíc šokovala Srebrenica. Přesně před 20 lety.