Každý rok na konci listopadu si Ukrajina připomíná památku obětí hladomoru z roku 1932, který představoval jednu z nejhorších genocid 20. století. Katastrofu podle historiků uměle vyvolal Stalinův režim a zahynuly při ní miliony lidí. Tíživou minulost se Sověti snažili utajit. Letos ukrajinské ministerstvo zahraničí vyzvalo mezinárodní společenství, aby hladomor uznalo za genocidu.
Soud v Kambodži v pátek shledal dva bývalé vysoce postavené představitele Rudých Khmerů vinnými z genocidy, ze zločinů proti lidskosti a z válečných zločinů. Podle agentury AFP je to poprvé v historii, co mezinárodní soud označil v souvislosti s Rudými Khmery za genocidu jejich brutální postup vůči menšinám - etnickým Vietnamcům, Čamům, kteří vyznávají islám, ale i dalším. Hlavní ideolog Rudých Khmerů Nuon Chea a někdejší premiér Khieu Samphan byli odsouzeni na doživotí.
Pro řadu Rohingů bude tento čtvrtek stěžejním dnem. Muslimská menšina, která utekla z Barmy kvůli násilí, se má začít vracet domů. Teď je celkem 720 tisíc Rohingů v uprchlických táborech v Bangladéši. Řada z nich se ale návratu do Barmy bojí. Raději tak z táborů utíkají a schovávají se v okolní džungli nebo se pokoušejí o sebevraždy.
Tolikrát jsem přebral kokain nebo alkohol, beru prášky na posttraumatickou stresovou poruchu, líčí oceňovaný válečný fotograf Jan Grarup, Dán, který byl svědkem genocidy ve Rwandě, katastrofy na Haiti či bojů o irácký Mosul. Je to obrovský psychický tlak, který na vás působí, na druhou stranu vím, že jsem tam z nějakého důvodu - abych ten příběh předal dál, popisuje. Jsem extrémně hrdý na to, že mě lidé nechali vstoupit do svých životů, i když často stáli na velmi křehkém ledě, dodává.
Barmské úřady podle vyšetřovatelů OSN neudělaly nic pro to, aby se postavily násilí páchanému na Rohinzích.
Před více než 80 lety přijelo z koncentračního tábora Dachau do Horních Rakous asi 300 vězňů, kterým nacisté přikázali, aby začali stavět další lágr. Asi 20 kilometrů od Lince tak vznikl nacistický tábor Mauthausen-Gusen.
Nebyl jsem zklamaný, že náš film nevyhrál. Chtěli jsme k jeho tématu přilákat pozornost a to se díky ruské propagandě stalo i bez Oscarů, říká Feras Fajád. Je vůbec prvním režisérem ze Sýrie, jehož film získal nominaci na prestižní cenu. Dokument Poslední v Aleppu sleduje osudy dobrovolných záchranářů, kteří v jeho rodném městě vytahují živé i mrtvé z trosek vybombardovaných domů. Podle Fajáda je film svědectvím o genocidě a válečných zločinech, které v Sýrii páchá Rusko a režim Bašára Asada.
Podle právníků by Roznerův výrok mohl být hodnocen jako popírání zločinů proti lidskosti, nebo dokonce jako propagace extremistických hnutí.
Generála Ratka Mladiče ve středu uznal Mezinárodní soud pro bývalou Jugoslávii vinným z genocidy ve Srebrenici a zločinů proti lidskosti. Za své činy dostal doživotí. Jako velitel bosenskosrbských jednotek vydal rozkaz k masakru ve Srebrenici.
Ve Rwandě se v pátek konají prezidentské volby. Současný prezident malé východoafrické země Paul Kagame pravděpodobně znovu obhájí svůj post. Předvolební průzkumy ukazují, že až 90 procent obyvatel ho hodlá podpořit. Kagame vyvedl zemi z masové genocidy v roce 1994 a stal se symbolem rwandského vzestupu. Zahraniční kritici ale upozorňují, že jeho vládu provází zastrašování a útisk opozice.
Obvodní soud pro Prahu 1 dnes projednával případ Adama Bartoše, který podle obžaloby rozněcoval nenávist, hanobil národ a ospravedlňoval nacistické zločiny. Bartoš se bránil tím, že každý má právo svobody slova a nemůže být obviněn jen proto, že napsal knihu. Podpořit ho přišel také prezidentský kandidát Petr Hannig. Soud případ odročil na 12. říjen 2017. Dle Bartoše se soudní spor potáhne hodně dlouho.
Sedmdesát jedna nově identifikovaných obětí masakru z roku 1995 v úterý pohřbili v bosenské Srebrenici. Mezi 71 muslimskými mrtvými bylo sedm dospívajících chlapců a jedna žena. U příležitosti 22. výročí masakru byli slavnostně pohřbeni na zvláštním hřbitově. Aktu se zúčastnily desítky tisíc lidí včetně pozůstalých. Tehdejší zločinné vraždění nepřežilo 8000 lidí, především mužů a chlapců muslimského vyznání.
Podmínky pro práci novinářů jsou v Barmě stále obtížnější. Koncem června barmská armáda zadržela trojici žurnalistů. Vadilo jí, že navštívili rebely na severu země. V úterý stanou před soudem, hrozí jim až tři roky vězení. Takových případů je ale v Barmě více. Cenzura v zemi se neuvolňuje ani poté, co se v roce 2015 dostala do čela vládní strany známá lidskoprávní aktivistka Aun Schan Su Ťij.
Polská režisérka Joanna Kos-Krauzeová v Karlových Varech představila film Ptáci zpívají v Kigali o polské ornitoložce Anně, která ve Rwandě zachrání dceru svého vědeckého kolegy před běsněním členů kmene Hutu. Je to jeden z nejsubtilnějších a nejlakoničtějších filmů o vyrovnáváním se s následky genocidy, které kdy vznikly.
Nizozemští vojáci konali protiprávně, když v roce 1995 v obklíčené muslimské enklávě Srebrenica vytlačili ze svého tábora obyvatele, kteří u nich hledali ochranu před bosenskosrbskými jednotkami. Podle agentury Reuters tak v úterý rozhodl odvolací soud. Podle něj Nizozemci nesou část viny za tragický osud Muslimů – jsou odpovědní za smrt asi tří set mužů. Bosenští Srbové při následném masakru zabili zhruba osm tisíc chlapců a mužů.
Markéta Všelichová a Miroslav Farkas stanou před soudem v Turecku znovu 12. června. Do té doby si dala turecká prokuratura čas na rozmyšlenou. Ankara dva Čechy, kteří byli zadrženi loni v listopadu na hranici s Irákem, viní z terorismu. Turecká média dvojici označují za členy kurdské skupiny YPG, která bojuje v Sýrii. Všelichová s Farkasem však tvrdí, že jsou pouze humanitárními aktivisty a v Iráku chtěli zřídit polní nemocnici.
Poslanec ČSSD Robin Böhnisch se postaral o jedno z největších překvapení ve sněmovně, když takřka nepozorovaně prosadil společně se stranickým kolegou Karlem Černým důležité a třaskavé usnesení. V něm poslanci na Böhnischův návrh odsoudili kromě nacistických zločinů i genocidu Arménů v osmanské říši. Vyzvali současně mezinárodní společenství, aby předcházelo porušování lidských práv a spory řešilo mírovými prostředky. Obratem se ozvalo Turecko, které je na zmínku o genocidě Arménů velmi citlivé. I proto sněmovna nikdy v minulosti podobné usnesení nepřijala, byť o tom v minulosti několikrát debatovala.
Poslanci v úterý v podvečer přijali usnesení, v němž odsuzují "genocidu Arménů a dalších národnostních a náboženských menšin na území Osmanské říše". Na návrh Robina Böhnische z ČSSD hlasovala sněmovna o této deklaraci spolu s novelou zákona o státních svátcích. Česko dosud masakr Arménů za genocidu oficiálně neuznalo, vyslovil se tak pouze před dvěma lety sněmovní zahraniční výbor. Za genocidu sto let staré události také opakovaně označil prezident Miloš Zeman.
Císařské vojsko a osadníci v tehdejší Německé jihozápadní Africe podle odhadů způsobili v letech 1904 až 1907 smrt kolem 75 000 domorodců, když brutálně potlačili jejich povstání. Dnes Berlín připouští, že šlo o genocidu, odškodnění ale odmítá.
Nejmladší stát světa Jižní Súdán, kterým v současné době zmítá hladomor, se kvůli etnickému násilí ocitá na prahu genocidy. S odkazem na zprávu Rady OSN pro lidská práva o tom v úterý informovala agentura AP. Studie, která se zabývá situací v Jižním Súdánu, je podle OSN zatím nejrozsáhlejší dokumentací etnického násilí v zemi. Úřady nařčení z etnického násilí opakovaně odmítly. Zpráva zaznamenala případ bombardování civilistů i to, že je úřady nechaly hladovět. Dokument upozorňuje, že řada jihosúdánských politiků, včetně prezidenta, používá nenávistný jazyk vůči určitým skupinám. "Činy páchali především vojáci a příslušníci bezpečnostních složek a provládní milice," píše se ve zprávě.
