Do ruského genocidního programu pro Ukrajinu, jak ho již na začátku války zveřejnila agentura RIA Novosti, patří zavlečení ukrajinských kluků a holek do Ruska, jejich adopce a převýchova.
Měli bychom vědět, že věty mohou fungovat jako zbraň. Debatovat s někým, kdo vyzývá k násilí, kdo podporuje ruskou genocidu na Ukrajině, nemá smysl. Jen to pomáhá v šíření odporného.
Je třeba stát za Kyjevem stále silněji a se stále větším odhodláním. Dál ze všech sil pomáhat ukrajinským uprchlíkům, kteří už nám to dnes ostatně začínají vracet.
Odvolací Městský soud v Praze potvrdil bývalému poslanci SPD Miloslavu Roznerovi půlroční podmíněný trest s odkladem na rok za jeho výrok o někdejším romském táboře v Letech. Rozsudek je pravomocný. Rozner se podle verdiktu dopustil zpochybňování genocidy, když tábor v roce 2017 označil jako "neexistující pseudokoncentrák". Rozner už dříve odmítl, že by chtěl popírat holokaust Romů.
Základní demokratická vymoženost úzce souvisí s těmi, kdo ji užívají. Jakmile jim nezáleží na tom, jestli je slovo pravdivé, pak pro ně nemá žádný smysl ani svoboda.
Část lidí u nás tvrdí, že v žádné rozhodně nejsme, nikdo nám ji nevyhlásil, armády na našem území nebojují. Fakticky ji proti nám však Rusko vede už celé roky. A od 24. února 2022 velmi intenzivně.
Rusové na okupovaných územích zřizují tábory pro Ukrajince, kteří mají vazby na vládní a vojenské představitele či novináře. Podle řady svědectví v nich panují otřesné podmínky. Kdo je "politicky nežádoucí", určují při selekci, kterou musí projít každý, kdo chce regiony ovládané Moskvou opustit. Ukrajince vyslýchají, snímají jim otisky prstů nebo prohledávají telefon.
Soud potrestal bývalého poslance SPD Miloslava Roznera půlroční podmínkou s odkladem na jeden rok za výrok o někdejším romském koncentračním táboře v Letech u Písku. Rozner se podle verdiktu dopustil zpochybňování genocidy, když v roce 2017 označil tábor za "neexistující pseudokoncentrák". Rozsudek není pravomocný. Rozner vinu odmítá a tvrdí, že pouze kritizoval rozhodnutí tehdejší vlády.
Lidé obvykle spojují genocidu s myšlenkou masového vraždění, vždy tomu tak ale není, podotýká americká advokátka Gissou Niaová. Za genocidu lze podle ní považovat i činy, které pachatelé provádějí s úmyslem zničit, ať už zcela nebo částečně, národnostní nebo etnickou skupinu. "Může se jednat i o způsobení vážné tělesné nebo duševní újmy," uvádí Niaová v rozhovoru pro agenturu Associated Press.
Ruská zpravodajská agentura vydala text, který ukazuje, kdo je Putin a kdo jsou lidé s ním spojení. Od tohoto genocidně uvažujícího režimu bereme plyn, ropu a uhlí. Platíme jeho válku.
„Svoboda slova měla vždy nějakou limitu. Jsme skoro přímými účastníky války a za těchto podmínek se hranice tolerance svobody slova posouvají," říká o případech schvalování ruské agrese na Ukrajinu právník Tomáš Sokol. „Putin byl prohlášen za válečného zločince, takže tady nejde o schvalování války, ale konfliktu, který je definován jako agrese, genocidium," dodává.
Když nezávislá britská komise loni v prosinci shledala, že čínská vláda se dopouští genocidy vůči Ujgurům, mluvila o mučení, znásilňování, nucených sterilizacích i zabíjení. Takzvaný Ujgurský tribunál, který zkoumal život muslimské menšiny na západě Číny, vedl Geoffrey Nice. Muž, který byl i hlavním žalobcem v procesu se Slobodanem Miloševičem. Pro Aktuálně.cz popisuje, jak vše probíhalo.
V Srbsku měl premiéru film Quo vadis, Aida? o masakru ve Srebrenici, při němž roku 1995 bosenskosrbská vojska povraždila na 8000 Muslimů, dnes Bosňáků. Uveden byl toto úterý ve městě Novi Pazar, které je centrem bosňácké menšiny v Srbsku.
Od podpisu Daytonské dohody, která stvrdila konec válčení v Bosně a Hercegovině, uplynulo v úterý přesně šestadvacet let. Za tu dobu už musel stát Bosňáků, Srbů a Chorvatů řešit celou řadu politických, ekonomických i společenských problémů. Nynější pokusy srbských nacionalistů o odtržení ale moderní Bosnu uvrhávají do vůbec největší nejistoty za celou dobu její existence.
Po roce bojů v Etiopii se tigrajským rebelům podařilo dobýt dvě důležitá města severně od Addis Abeby a hrozí jejich útok na metropoli. Vláda vyhlásila nouzový stav a obyvatele hlavního města vyzvala, aby byli připraveni se bránit. V zemi dochází k vraždění civilistů i etnickým čistkám. Přímo v Etiopii je i afrikanista Jan Záhořík, který region dlouhodobě sleduje a poskytl rozhovor Aktuálně.cz.
Policisté pokračují v trestním řízení s bývalými poslanci Lubomírem Volným (Volný blok) a Miloslavem Roznerem (SPD), kteří ve volbách místa v dolní komoře neobhájili a přišli o imunitu. Informovala o tom Česká televize s odvoláním na mluvčího policejního prezidia Ondřeje Moravčíka.
Herečky oděné do bílé, které měly představovat kněžky, zapálily v pondělí v 2600 let starém řeckém chrámu olympijský oheň. Při slavnostní ceremonii ho pak předaly pořadatelům příštích zimních her: čínskému Pekingu. Na událost se ale náhle dostali i tři lidé, kteří mávali vlajkou s nápisem "Ne genocidním hrám!".
V dubnu 1944 dva slovenští Židé uprchli z koncentračního tábora v Osvětimi, aby svědčili o holokaustu a existenci plynových komor. Filmové drama Zpráva připomíná, že po útěku museli vynaložit téměř stejně vyčerpávající úsilí, aby o pravdivosti svých slov přesvědčili svět.
