Inflace v eurozóně v prosinci vzrostla na 1,1 procenta, jde o nejvyšší úroveň od září roku 2013. Evropská centrální banka usiluje o to, aby se inflace pohybovala těsně pod dvěma procenty, drží pro to sazby rekordně nízko a pumpuje do ekonomiky nové peníze. Na tom se zatím nejspíš nic měnit nebude.
Řecko zahnalo pochyby o svém odhodlání pokračovat v reformách, aby snížilo dluhy, řekl dnes šéf eurozóny Jeroen Dijsselbloem. Podle něho se tak otevírá cesta k realizaci dohody o zmírnění dluhové zátěže této jihobalkánské země. Před deseti dny eurozóna dohodu zablokovala v reakci na rozhodnutí řecké vlády vyplatit v prosinci jednorázově peníze důchodcům. Levicová vládní formace SYRIZA si po oznámení záměru polepšila ve volebních preferencích, stále ale nemá zřejmě šanci odvrátit volební vítězství nejsilnější pravicové opoziční strany Nová demokracie. Dijsselbloem informoval dnes na twitteru, že ho řecký ministr financí Tsakalotos ujistil o přetrvávajícím odhodlání Atén své závazky plnit.
Rada guvernérů ECB dnes podle očekávání přistoupila k prodloužení programu nákupu vládních a firemních dluhopisů. Trhy však překvapila tím, že program bude pokračovat nejméně do konce příštího roku. Analytici čekali ukončení už v září 2017. Od dubna se objem nakupovaných dluhopisů sníží z 80 na 60 miliard eur měsíčně.
"Premiérovi nevěřím, hlasovala jsem pro 'ne'," říká volička v dvacetitisícovém městečku u Milána. Účast během italského referenda o změně ústavy dosáhla téměř 70 procent. Mnoho lidí ho ale chápalo jako hlasování o důvěře premiérovi Matteu Renzimu a jím navrhovaný pozměňovací návrh ve skutečnosti ani nečetlo. Někteří Italové premiérovi vyčítají například údajné napojení na lobbisty. Renzi po oznámení výsledků referenda oznámil, že končí.
Italové v referendu jasným výsledkem odmítli navrhované změny ústavy. Premiér Matteo Renzi proto ještě v pondělí podá demisi. Výsledek je triumfem populistických a euroskeptických stran, i když v kampani hrál hlavní roli odpor k osobě premiéra, a ne evropská témata. Politická nejistota může podle analytiků ohrozit stabilitu italských bank. Některé z nich potřebují kvůli zátěži špatných úvěrů z minulosti doplnit kapitál.
Rakušané v neděli opět volí nového prezidenta a hlavním tématem je imigrace. Velkou šanci na zvolení má kandidát krajně pravicové Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbert Hofer. Kritici ho označují za nebezpečného extremistu. Historik Lothar Höbelt z Vídeňské univerzity, znalec rakouských nacionalisticky orientovaných kruhů, s tím ale nesouhlasí. FPÖ se podle něj liší třeba od francouzské Národní fronty Marine Le Penové. "Strana, která má podporu 33 procent lidí, dnes nemůže být extremistická," tvrdí Höbelt.
Eurozóna na nadcházejícím zasedání ministrů financí v Bratislavě neuvolní Řecku další díl záchranného úvěru. Atény uskutečnily jen malou část z požadovaných reforem, jejichž realizace je podmínkou pro poskytnutí peněz.
Celkový vládní dluh České republiky loni klesl na 40,3 procenta hrubého domácího produktu. S přehledem tak splňuje požadavky na přijetí eura, takzvaná maastrichtská kritéria. Loni je přitom nesplnilo 14 z 19 zemí, v nichž se platí eurem, uvedl Český statistický úřad.
"Jestliže vládnoucí vrstvy nebudou i nadále schopny poskytnout přesvědčivé léky, budou brzo zcela zlikvidovány."
Odchod Británie z EU by pro země střední Evropy znamenal ztrátu důležitého partnera a spojence. Londýn byl vždy vnímán jako protiváha francouzsko-německého tandemu, jenž prosazuje hlubší integraci. Pokud by Británie z Unie skutečně odešla, bude v zájmu středoevropských zemí, aby zůstala i nadále na kontinentu velmi aktivní, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz analytička prestižního britského think-tanku Centre for European Reform Agata Gostynska-Jakubowska. Do Prahy přijela na Prague European Summit.
V rozmezí pouhých dvou týdnů rozhodli Švédové v roce 1994 většinou pouhých 52,3 procenta, že vstoupí do Unie, zatímco 52,2 procenta Norů naopak hlasovalo pro to, že zůstanou mimo evropský blok. Obě referenda patřila v historii Evropy k těm, jež měla vůbec nejtěsnější výsledek. Dělicí linie tehdy na základě mnohdy chvilkových rozhodnutí rozdělila rodiny, generace i politické strany. Z referend si mohou podle agentury Reuters vzít ponaučení i Britové, kteří se těsně před hlasováním snaží získat nerozhodnuté občany a přetáhnout k sobě hlasy i z protější strany. Základem je podle ní správně zvolená strategie, která neusiluje o zastrašení řadových občanů a vyhýbá se politickému establishmentu.
Případný odchod Velké Británie z Evropské unie, o němž budou Britové hlasovat 23. června, může výrazně zpomalit českou ekonomiku. Dopady Brexitu mohou český průmysl zatížit i na dalších deset let, upozorňuje ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. "Česko by utrpělo jak kvůli úbytku poptávky z Velké Británie samotné, tak i kvůli zpomalení v celé eurozóně," uvádí v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Naopak mezi ekonomická pozitiva patří hlavně slabší libra, díky níž by mohla Čechům zlevnit dovolená ve Velké Británii. Zároveň je ale nutné připravit se na dražší dolar.
Studie porovnala hodnotu osobního majetku v jednotlivých zemích na základě cenového koše, kde byly i nemovitosti, akcie nebo umělecká díla. Zatímco severní Evropa v čele s Německem dál bohatne, jihoevropské státy zaostávají nebo chudnou.
Reportér agentury Reuters sestavil zajímavou cestovní mapu. Na základě rozhovorů s mnoha unijními úředníky a diplomaty v Bruselu se pokouší předpovědět, co se bude dít v případě, že se Britové rozhodnou z EU vystoupit.
Pokud jste si nevšimli: v zemi má podle vládní strategie už rok zuřit diskuse o tom, kdy si hodláme euro osvojit. Tak určitě.
Nový guvernér České národní banky Jiří Rusnok se nechal slyšet, že ČNB bude pod jeho vedením méně euroskeptická než doposud. Podle něj Česká republika patří do eurozóny, pro přijetí eura ale ještě nedozrála politicky ani mentálně. Uvedl to v diskuzním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Jedenáctihodinové jednání ministrů financí eurozóny o řeckém dluhu přineslo výsledek. Řecko dostane nové úvěry v celkové výši více než deseti miliard eur. Eurozóna se s Řeckem dohodla i zmírnění dluhu. Zástupce MMF po jednání uvedl, že fond se po noční dohodě zřejmě do programu pro Řecko zapojí. V otázce zmírnění řeckého dluhu ministři vyloučili snížení jeho nominální velikosti. Věřitelé nicméně prozkoumají možnost snížení úrokových sazeb a možná i prodloužení splatnosti dluhu.
Řecko naposledy vydalo státní dluhopisy s delší dobou splatnosti v roce 2014. Loni se dohodlo na třetím záchranném programu, v jehož rámci by mělo od mezinárodních věřitelů během tří let získat půjčky v objemu až 86 miliard eur (2,3 bilionu Kč). Atény rovněž doufají v dosažení pokroku při jednáních o zmírnění dluhové zátěže země.
Řecký parlament před nedělní půlnocí schválil balík penzijních a daňových reforem. Vláda premiéra Alexise Tsiprase doufá, že reformy pomohou přesvědčit mezinárodní věřitele k uvolnění dalších peněz ze záchranného programu pro silně zadluženou zemi.
Německý politik Sigmar Gabriel vyzval ministry financí eurozóny, aby na svém pondělním zasedání začali jednat o zmírnění řecké dluhové zátěže. "Pondělní zasedání euroskupiny musí najít způsob, jak prolomit tento bludný kruh. Každý ví, že zmírnění dluhu bude muset v určité chvíli přijít. Nemá smysl se tomu neustále vyhýbat," uvedl. Podobnou výzvu uvedl i Mezinárodní měnový fond. Gabriel se tak postavil proti ministru financí Wolfganfu Schäublemu, který je ochoten jednat až po úspěšném uskutečnění reforem.
