Spotřebitelské ceny v eurozóně se v dubnu meziročně snížily o 0,2 procenta. V prvním rychlém odhadu to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Poté, co byla v březnu inflace přesně na nule, se tak v dubnu země platící eurem vrátily do deflace. Podobnou situaci zaznamenali letos statistici už v únoru.
V Německu sílí hlasy o krizi v eurozóně. A volání, aby se tvrdě zakročilo proti těžce zadluženému Řecku. Doba se ale změnila. Spolková republika a její partneři mají sice Řeky stále v hrsti, pozice kancléřky Angely Merkelové už nicméně není tak silná jako dřív. Zvlášť v rámci Evropy dost utrpěla kvůli uprchlické krizi.
Na řeckou krizi kromě domácností a podnikatelů doplácí i hlavní církev v zemi. Kvůli klesajícím cenám nemovitostí a nezájmu investorů přichází o peníze z pronájmů svých pozemků a budov. Kvůli pádu největší řecké banky navíc přišla o obrovskou sumu peněz - akcie totiž nyní stojí dvěstěkrát méně než například před deseti lety, kdy Řecká církev část z nich pořídila.
Evropští bankéři dnes nečekaně snížili základní úrokovou sazbu na nulu a depozitní sazbu srazili hlouběji do záporného pásma. Při záporné depozitní sazbě musí banky za peníze uložené u ECB platit, což by je mělo nutit k většímu poskytování půjček. Program nákupů dluhopisů bankéři zároveň zvýšili na 80 miliard eur měsíčně (2,2 bilionu korun) z dosavadních 60 miliard eur.
Eurozóna a Mezinárodní měnový fond (MMF) mají rozdílný názor na to, jak moc Řecko potřebuje reformovat svou ekonomiku. Spor by dokonce mohl zpozdit výplatu další části pomoci a zahájení rozhovorů o oddlužení, informovala agentura Reuters. Řecko od roku 2010 drží nad vodou finanční pomoc od MMF a EU. Zástupci MMF a eurozóny doufají, že se jim podaří dosáhnout kompromisu v jednání o Řecku tento týden, před pondělním zasedáním ministrů financí eurozóny. Dokud se obě strany nedohodnou, nemůže padnout rozhodnutí, zda Řecko splnilo požadavky nutné k uvolnění peněz z nového úvěru. Stejně tak nemůže eurozóna začít jednat s Aténami o odpuštění části dluhu.
Reformy musí v Řecku pokračovat bez ohledu na zesilující příliv běženců do této jedenáctimilionové země. "Pokud se řecká ekonomika nestabilizuje, pak tato malá země nebude schopná držet na svém území větší množství uprchlíků. Dříve nebo později by nastal ekonomický kolaps," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz profesor Nikos Hlepas, který přednáší na Národní a Kapodistriasově univerzitě v Aténách. Součástí reforem by měl být i "maximální možný důchod" ve výši 1000 eur nebo návrat "předčasných důchodců" do práce. Aby byla tamní ekonomika udržitelná, tak by bylo také třeba seškrtat nejméně polovinu řeckého dluhu. Samotný odpis dluhu ale podle Hlepase zemi zvládnout migrační krizi nepomůže.
Řecku hrozí, že do konce března nebude mít na splátky dluhů, varuje Mezinárodní měnový fond. Aby země získala další část půjčky ze záchranného balíčku, na kterém se dohodla v srpnu s věřiteli, musí tamní vláda mimo jiné schválit i nezbytnou penzijní reformu. Mezinárodní měnový fond zároveň upozorňuje na "naději" pro zadluženou řeckou ekonomiku. "Díky" současné migrační krizi mají Řekové šanci, že se jim povede s evropskými věřiteli vyjednat výhodnější podmínky, pokud jde o dluhy.
Eurozóna se v únoru nečekaně vrátila do deflace. Spotřebitelské ceny se meziročně snížily o 0,2 procenta po růstu o 0,3 procenta v lednu, a zaznamenaly tak první pokles od loňského září. Vyplývá to z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil statistický úřad Eurostat. Analytici podle průzkumu agentury Reuters předpokládali, že meziroční inflace v zemích eura v únoru zpomalí na nulu. K propadu přispěly ceny energií, které se meziročně snížily o osm procent. Ve všech ostatních kategoriích ceny mírně stouply. Největší nárůst nastal ve službách, kde se ceny meziročně zvýšily o jedno procento. Data by mohla zvýšit tlak na Evropskou centrální banku, aby příští týden opět uvolnila měnovou politiku.
Evropské řešení migrační krize podle německé kancléřky Angely Merkelové trvá a stále sází na jednání s Tureckem. Potvrdila to v nedělní televizní talkshow. K uzavírání makedonsko-řecké hranice poznamenala, že německou odpovědností je neponechat situaci na bedrech jedné země, ale řešit ji společně s partnery v EU, a přislíbila další podporu Řecku.
Česká ekonomika loni vzrostla o 4,3 procenta, vyplývá z předběžného odhadu Českého statistického úřadu. Jde tak o nejvýraznější roční růst od roku 2007. Ve čtvrtém čtvrtletí se HDP meziročně zvýšil o 3,9 procenta, mezičtvrtletně ale mírně zpomalil. K loňskému růstu HDP přispěla zejména spotřeba domácností a zvýšená investiční aktivita. Ve čtvrtém čtvrtletí byl růst podpořen hlavně zpracovatelským průmyslem.
Česku by stačilo jen chtít. Podmínky pro vstup do eurozóny totiž už nyní splňuje. Politici ale vyčkávají a platí to i pro premiéra Sobotku, který jinak říká, že Česko bez eura nemůže v budoucnosti prosperovat. Potřebujeme ale ještě určitý čas na to, abychom „dohnali“ Evropu.
„Izolace by znamenala hospodářský úpadek a sociální stagnaci,“ říká k přijetí eura předseda vlády Bohuslav Sobotka. Jeho současná vláda ale termín zavedení společné měny už neurčí. Mezi nevýhody společné měny patří i nutnost podílet se na záchranném fondu ESM.
"Žijeme uprostřed eurozóny, ale může se z nás stát ostrov, který nebude mít vliv na to nejdůležitější," varoval státní tajemník Tomáš Prouza na dnešní konferenci o přínosech a rizicích přijetí eura v Česku. Ekonomicky jsme na společnou měnu připraveni, horší je to s přesvědčením obyčejných lidí.
Výměnou za desítky miliard, které eurozóna slíbila Řecku, by měly Atény provést další škrty důchodů. Tamní premiér chce tato opatření obejít. Ekonomové však varují, že bez reformy se řecký penzijní systém neobejde. Problémem je stárnutí populace, rostoucí počet důchodců i výdajů, které vláda do této oblasti posílá.
Řecko odvolalo z Prahy velvyslance Panayotise Sarrise kvůli výrokům prezidenta Miloše Zemana, že Česko může vstoupit do eurozóny, až se vyřeší účast Řecka. Byl povolán ke konzultacím, což je určitá forma protestu. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček nechtěl krok Řecka komentovat.
Ještě na jaře dávaly průzkumy Podemos šance na jasnou výhru ve Španělsku. Nelze vyloučit, že drsná jednání o řeckém dluhu v létě a balancování Řecka na hraně pádu z eurozóny hrají svoji roli v opadnutí popularity stran typu Syrizy v jiných zemích. Ostatně Madrid a Lisabon v létě tlačily na to, aby eurozóna řeckým požadavkům na odpuštění dluhu či zmírnění podmínek neustupovala.
Kvůli neochotě spolupracovat s evropskými věřiteli se Řecko v létě 2015 těsně přiblížilo odchodu z eurozóny. Nakonec k němu nedošlo, obyčejní Řekové ale ve strachu vybrali ze svých účtů rekordní množství úspor. Banky se kvůli tomu ocitly bez peněz a na tři týdny zavřely, vláda zároveň musela požádat eurozónu o další miliardové půjčky. Podobný scénář by se v roce 2016 už opakovat neměl, lépe ale nebude. Na Řeky dopadají škrty, ke kterým se vláda výměnou za evropské peníze zavázala.
Osobností roku 2015 amerického časopisu Time se stala Angela Merkelová. Nepodlehla strachu a lidé ji nechtějí následovat.
Evropská centrální banka na prosincovém zasedání podle očekávání poslala klíčovou depozitní sazbu hlouběji do záporu na -0,3 procenta z -0,2 procenta, ostatní sazby ponechala beze změny. Zároveň se rozhodla prodloužit program nákupů dluhopisů minimálně do března 2017 místo původně plánovaného září 2016, měsíční objem nákupů se ovšem nemění. Cílem centrální banky je podpořit hospodářský růst a velmi slabou inflaci v eurozóně, podle trhů je ale reakce ECB příliš mírná.
Nejvyšší míru nezaměstnanosti má stále Řecko - 24,6 procenta. Nejlépe je na tom Německo - 4,5 procenta, Česko si drží druhé místo. Ukazují to nová čísla zveřejněná statistickým úřadem Eurostat. Meziročně si nejvíce polepšilo Španělsko.
