Meziročně se spotřebitelské ceny v eurozóně zvýšily o 0,1 procenta, v celé osmadvacítce stagnovaly. K mírné inflaci v měnové unii přispělo hlavně zdražování zeleniny a služeb v restauracích či kavárnách, dále naopak klesají ceny pohonných hmot, topného oleje a plynu.
Inflace v eurozóně zůstává i přes masivní tištění peněz velmi slabá a její výhled se dokonce zhoršil, argumentuje šéf ECB Mario Draghi. ECB od března nakupuje státní dluhopisy v objemu zhruba 60 miliard eur měsíčně. Spotřebitelské ceny v eurozóně přesto přestaly růst. Program má ECB ukončit příští rok v září, což se ale může změnit. Draghi dnes uvedl, že jeho instituce by mohla aktivovat i "další nástroje".
Premiér David Cameron představil plán vyjednávání o podmínkách členství Velké Británie v Evropské unii. Zřejmě nejproblematičtějším bodem, na kterém by se chtěl s ostatními zeměmi osmadvacítky dohodnout, je odstřihnutí migrantů z EU od zaměstnaneckých výhod, jakými jsou například slevy na dani. Podle části britské veřejnosti totiž imigranti zneužívají svobody pohybu a vysávají britský systém dávek. Vyjednávat se Downing street chystá i o posílení konkurenceschopnosti či zárukách pro země stojící mimo eurozónu. Posledním z bodů je osvobození Londýna od "stále těsnějšího svazku" v rámci EU, s čímž souvisí i posílení národních parlamentů. Referendum by se mělo konat na konci roku 2017.
Ekonomika celé Evropské unie letos vykáže růst o 1,9 procenta, v eurozóně o 1,6 procenta. Vyplývá to z nové prognózy Evropské komise. V příštích letech má hospodářský růst mírně zrychlovat. Dál přetrvává velmi nízká míra inflace. Příchod velkého množství uprchlíků prý krátkodobě přinese hlavně vyšší veřejné výdaje, dlouhodobě je pozitivní dopad očekáván především ve vyšší nabídce pracovních sil.
V EU se v září nezaměstnanost snížila na 9,3 procenta ze srpnových 9,4 procenta a loňských zářijových 10,1 procenta. Podobně v zemích platících eurem se nezaměstnanost ve srovnání s předchozím měsícem snížila o 0,1 procentního bodu na 10,8 procenta. Loni v září činila 11,5 procenta. Vůbec nejnižší míru nezaměstnanosti má Německo, následuje Česká republika. Naopak nejvyšší je tradičně v Řecku a Španělsku.
Spotřebitelské ceny klesly v září meziročně o 0,1 procenta. Podle Evropské centrální banky by přitom měly ceny růst zhruba o dvě procenta. Hlavní příčinou deflace jsou klesající ceny energií. Deflaci stále hlásí 17 zemí EU, nejvíce ceny klesají na Kypru. Nejvyšší inflaci naopak hlásí Malta.
Meziroční inflace v září dosáhla 0,4 procenta. Ve srovnání se srpnem rostly ceny o 0,2 procenta. Na růstu cen se nejvíce podílel tabák, který oproti loňskému roku zdražil o 8,5 procenta. Dražší byly i zelenina či obuv, které ovšem nemají v měření takovou váhu. Díky zlevňujícím pohonným hmotám je nadále levnější naopak doprava.
Znovuzvolený levicový premiér Alexis Tsipras řekl poslancům své strany Syriza poté, co nově zvolený parlament složil přísahu, že má v úmyslu co nejdříve dokončit první kontrolu plnění záchranného programu ve výši 86 miliard eur, dohodnutého se zahraničními věřiteli v srpnu. To by Aténám mohlo otevřít cestu k jednáním s partnery v eurozóně o snížení dluhu.
Eurokomisař pro finanční služby Jonathan Hill dnes představil plán na takzvanou unii kapitálových trhů. Základy by měly být položeny do roku 2019. Strategie vychází ze zjištění, že evropské firmy jsou z hlediska financování závislé na bankách podstatně více než firmy americké. Chystaná unie má firmy povzbudit k tomu, aby hledaly alternativní zdroje financí, jako jsou prostředky od investorů nebo takzvaný crowdfunding.
Spotřebitelské klesly po půl roce opět klesly, oznámil Eurostat. Analytici přitom očekávali, že zůstanou v září beze změny. Dolů je tlačí levnější energie. Cílem Evropské centrální banky přitom je, aby se meziroční růst spotřebitelských cen pohyboval těsně pod dvěma procenty.
Nový řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos zastává stejné levicové názory jako jeho předchůdce Varufakis. Kromě toho, že sepsal Soluňský program, s nímž Syriza vyhrála předchozí lednové volby, například označuje Řecko za oběť krize a sní o nové éře socialismu. Zároveň jde však podle analytiků o diplomata, který se dokázal dohodnout s věřiteli.
Jeroen Dijsselbloem nechce ztrácet další čas. Podle něj mohou partneři ze zemí platících společnou evropskou měnou jen respektovat demokratické procesy v Řecku a počkat na výsledky voleb, které proběhnou 20. září. Připouští jen diskuzi o detailech některých dohodnutých kroků.
Předsedkyně nejvyššího soudu Vasiliki Thanosová do křesla usedne poté, co selhaly dva pokusy o sestavení vládní koalice.
Většina znalců se kloní k tomu, že se opozici nepodaří získat dostatek spojenců a že se budou konat volby. Pětadvacet poslanců Syrizy mezitím oznámilo svůj odchod ze strany, založí vlastní partaj.
Obyvatelé zadluženého Řecka, jemuž eurozóna tento týden schválila nový záchranný program, půjdou letos již podruhé předčasně k volebním urnám. Datum stanoví prezident, média píší o 20. září.
Na program se řecká krize může vrátit hlavně v případě, že se Řekové vzbouří proti dopadu současných tvrdých reforem.
Většina z peněz bude použita na splácení dluhů, včetně dřívějšího překlenovacího úvěru z celounijního Evropského finančního stabilizačního mechanismu.
Cílem pomoci v celkové výši 86 miliard eur je podpora růstu řeckého hospodářství tak, aby se zadlužená země mohla opět postavit na vlastní nohy.
Řecká vládní strana Syriza se názorově rozchází. Levicové křídlo by podle řeckých médií v hlasování o důvěře hlasovalo proti kabinetu Alexise Tsiprase.
Ministři financí eurozóny se v pátek na mimořádné schůzce v Bruselu shodli na podmínkách nové mnohamiliardové pomoci zadluženému Řecku.
