Slovensko chce omezit používání drobných mincí v hodnotě jedno a dvou eurocentů. Vláda schválila návrh novely příslušného zákona, na jejímž základě bude konečná cena nákupů placených v hotovosti po schválení parlamentem od příštího roku zaokrouhlována.
Česká vláda vždy jednou za dva roky hodnotí, zda můžeme přijmout euro a stanovit termín vstupu do eurozóny. Nedávno oznámila, že přijetí nové měny není pro Česko aktuální. Kvůli pandemii koronaviru nesplňuje ekonomika požadovaná kritéria. Ekonomové oslovení Aktuálně.cz jsou ale vesměs přesvědčení, že jde hlavně o politické téma a kritéria sama o sobě problém nejsou. Vláda jednoduše euro nechce.
S viceguvernérem České národní banky o zadlužování i o tom, kdy přijde ten správný čas na přijetí eura.
Jako psychologické potvrzení konce komunismu v další oblasti popisuje ekonom Petr Bartoň devizový zákon, jenž přesně před 25 lety udělal z české koruny volně směnitelnou měnu. Podle odborníků šlo o důležitý moment, který přispěl k začlenění Česka mezi vyspělé státy s tržní ekonomikou.
Česká republika je připravena na vstup do eurozóny, nicméně raději počká, až Evropská unie přijme některé nezbytné reformy. Například takové, co umožní členským státům donutit země na jihu Evropy, aby "rozumněji" nakládaly se svými rozpočty. Český premiér Andrej Babiš to uvádí v rozhovoru, který zveřejnil časopis Harvard International Review.
Míra nezaměstnanosti v zemích Evropské unie v prosinci klesla na 6,2 procenta, což je nejméně od roku 2000, kdy se začaly statistiky v nynější podobě sledovat. Oznámil to statistický úřad Eurostat, podle kterého ubylo lidí bez práce ale i v rámci eurozóny. V eurozóně se proti listopadu snížila nezaměstnanost o desetinu procentního bodu na 7,4 procenta.
Překážkou pro brzké přijetí eura je nadále nedokončený proces dlouhodobého přibližování úrovně České republiky k vyspělým zemím eurozóny. Dalším rizikovým faktorem ohledně přijetí eura je nesladěnost finančních cyklů ČR a eurozóny a otázka dlouhodobé udržitelnosti českých veřejných financí. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila Česká národní banka.
Euro byla strategická chyba, napsal guvernér maďarské centrální banky do nedělního vydání listu Financial Times. Jednotliví členové by měli mít možnost v příštích desetiletích eurozónu opustit a ti, kteří v ní zůstanou, by se měli pokusit vytvořit udržitelnou globální měnu, uvádí György Matolcsy.
Ekonomiky ve střední Evropě již roky zažívají silný růst, který podporují nízké úrokové sazby, stoupající útraty lidí a oživení v eurozóně. Německo, které je pro většinu střední Evropy hlavním obchodním partnerem, však začalo pomalu sklouzávat k recesi. S obavami z konce zlatých časů ve střední Evropě se tématu věnuje list Financial Times i britský týdeník The Economist.
Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na tři procenta, což bude nejslabší tempo od globální finanční krize. Ve svém podzimním výhledu to v úterý uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Ještě v červenci počítal na letošní rok s růstem o 3,2 procenta. Loni světová ekonomika vzrostla o 3,6 procenta.
Italská vláda se rozpadá. Spory Hnutí pěti hvězd a strany Liga vrcholí hádkou o stavbu rychlovlaku TAV, spojujícího Turín s francouzským Lyonem.
Po květnových volbách do europarlamentu se promění i složení Evropské komise. Její dosavadní šéf Jean-Claude Juncker ve funkci končí a největší šance vystřídat ho má šestačtyřicetiletý německý křesťanský demokrat Manfred Weber, který je zároveň předseda Evropské lidové strany, nejsilnější frakce v europarlamentu. "Nejdůležitější je tedy vrátit Evropu zpět lidem, protože je to jejich Evropa, nikoli bruselská Evropa. Toho bych chtěl dosáhnout," říká Weber v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.
Ministerstvo financí a Česká národní banka opět doporučily vládě prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny, tedy přijetí eura. Dokument schválila vláda, informovala na Twitteru ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) s tím, že nechce riskovat znehodnocení úspor občanů.
Hospodářské sbližování východní a západní Evropy se prakticky zastavilo, což může být potenciální hrozbou pro Evropskou unii. Na pondělní konferenci o evropské hospodářské integraci (CEEI) to uvedl člen Výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Benoit Coeuré.
Ekonomická úroveň Česka příští rok stoupne na 85 procent průměru 19 zemí eurozóny. Loni byl český hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele v poměru k eurozóně na 83 procentech a letos by měl stoupnout na 84 procent. Česko by tak na tom bylo lépe než Polsko, Maďarsko, Slovensko nebo Portugalsko. Vyplývá to z údajů v makroekonomické prognóze ministerstva financí.
Německo a Francie se po dlouhých jednáních shodly na návrhu společného rozpočtu eurozóny, který by byl součástí rozpočtu celé Evropské unie. Navrhovaný rozpočet by měl snížit ekonomické rozdíly mezi zeměmi používajícími euro a pomoci odvrátit budoucí krize. Vyplývá to podle agentury DPA z usnesení německého ministra financí Olafa Scholze a jeho francouzského kolegy Bruna Le Mairea.
Měnovou unii podle průzkumu Evropského parlamentu podporuje sedmdesát sedm procent obyvatel eurozóny, což je nejvíc od začátku měření. Tuzemská bilance je opačná - tři čtvrtiny občanů Česka jsou proti euru. Příčiny českého odporu popisuje v rozhovoru sociolog Daniel Prokop.
České ekonomice škodí silný růst mezd i zpomalení hospodářského růstu celé eurozóny.
Bulharská měna leva je na vývoj kurzu eura napojena už delší dobu. Země se však stane první, která není členem eurozóny, ale chce být v bankovní unii.
