Volební preference a způsob sledování médií mají během pandemie covid-19 podle vědců vliv na duševní zdraví. Výzkum Národního ústavu duševního zdraví mimo jiné ukázal, že dramatičtější podání zpráv médii při epidemii zvyšuje úzkost lidí, kteří je sledují. Lišily se také reakce voličů různých politických stran.
Francouzský manažer Frédéric Desnard se může stát hrdinou všech nespokojených zaměstnanců. Od bývalých šéfů se mu totiž podařilo vysoudit v přepočtu milion korun za to, že se v práci extrémně nudil. Parfumerie, pro kterou pracoval, mu totiž v důsledku ztráty důležitého klienta přidělovala jen nekvalifikované úkoly.
Příznaky deprese u těhotných žen jsou spojeny s atypickým stárnutím mozku potomků. Odchylky od normálního vývoje mozku pak nejspíš souvisí s úzkostmi a náladovostí v jejich dospívání. Obojí zjistila neurovědkyně Klára Marečková institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně.
Antidepresiva musíte brát dlouhodobě, u ketaminové terapie ale může účinek trvat měsíce i roky. To, co lidé při terapii prožívají, je jedna z nejhlubších zkušeností. Klíčová je integrace, musíte interpretovat, co se událo. Nikomu bych nedoporučoval užívat tyhle látky bez terapeuta, vysvětluje Václav Štrupl, partner ve společnosti Miton, která investovala do projektu první psychedelické kliniky.
Ze třetího lednového pondělí známého jako Blue Monday se stal každoroční strašák. Mnoho lidí totiž věří, že jde o nejdepresivnější den v roce i navzdory tomu, že vědci jejich přesvědčení vyvrátili coby nepodloženou fámu.
Krize středního věku je všeobecně známá věc. Málokdo už ovšem ví, že ta největší životní mizérie nastává ve vyspělých zemích přesně ve věku 47,2 roku. Alespoň podle Davida Blanchflowera, profesora ekonomie na britské Dartmouth College a bývalého ekonoma v Bank of England. Ten pro svůj závěr nasbíral data ve 132 státech světa, kde přitom odhalil překvapivou shodu.
Snažit se být za každou cenu šťastný může člověka paradoxně uvrhnout do depresivních nálad. Zjistili to autoři výzkumu, který sledoval mladé britské studenty. Ti, kteří kladli přehnaně vysoký důraz na štěstí, totiž současně častěji projevovali známky deprese.
Vánoce jsou pro mnoho lidí zatěžkávací zkouškou. Hluk, veselí a přetvářka v rodině vedou často k tomu, že určité osobnosti volí na Štědrý den soukromí. Strastiplné období nastává také pro seniory, psychicky nemocné, závislé a lidi s poruchou příjmu potravy. Samota a pocit beznaděje je v tomto období mnohem vědomější než kdy jindy.
Marian Jelínek je člověk se zdravým sebevědomím, ale i znalostí vlastní nedokonalosti. "Rozhodně to není tak, že bych stál za něčí slávou," říká sportovní kouč a psycholog, který sehrál i důležitou roli v kariéře Jaromíra Jágra, Karolíny Plíškové a úspěšných manažerů velkých firem. V rozhovoru mluví například o tom, proč znát svůj vnitřní svět a v čem tkví problém dnešní svobodné společnosti.
V Expedici Neuron doktora Tomáše Páleníčka za psychedelikem ayahuaskou nedávno došlo k zásadnímu průlomu. Po třech letech mravenčí práce souhlasili domorodí obyvatelé Amazonie s tím, že budou poprvé v historii spolupracovat se západními vědci. Expedice tak může pokračovat v unikátním výzkumu ayahuasky, tajemného psychedelického nápoje jihoamerických indiánů. Pomocí mobilních EEG zařízení chce tým nasnímat mozkovou aktivitu indiánských dobrovolníků při užití látky během tradičních rituálů. Cílem je pochopit, jak funguje a jak by mohla být využita v léčbě deprese či schizofrenie. Psychiatři by rádi našli alternativu k nadužívaným antidepresivům.
Nová studie amerických vědců napovídá, že heslo "jste to, co jíte" může platit. Výzkumníci mluvili se vzorkem dospívajících, aby zjistili, jestli netrpí depresí, a následně analyzovali jejich moč. Výsledky ukázaly, že depresivní teenageři mají v moči hodně sodíku, který se vyskytuje ve fast foodu, a málo draslíku, na nějž je bohatých mnoho druhů ovoce a zeleniny.
Chceme být dokonalé matky, ale mateřská láska často nenaskočí automaticky. Já se bála všeho a čtyřicetkrát denně volala manželovi, moje stavy se zhoršovaly a pomohl mi až psychiatr, říká Veronika Kubrichtová, zakladatelka organizace Úsměv mámy, která poskytuje podporu matkám s poporodními úzkostmi. Dodává, že poporodní depresí trpí každá pátá žena a systémová péče u nás moc nefunguje, matky se mohou setkávat s nepochopením okolí. Poporodní deprese prý dopadá i na muže, kteří musí rodinu zajistit.
Instagram zahájil v řadě zemí test, ve kterém chce zjistit, jestli se skrytým počtem "lajků" zmizí i tlak na samotné uživatele. Podle odborníků může nízký počet srdíček snižovat sebevědomí lidí, je také častou příčinou deprese a úzkostí.
Být normální znamená umět zvládat těžší situace, čtvrtina lidí se v průběhu života setká s duševní nemocí, byť přechodnou. Polovina lidí s depresí nevyhledá pomoc, u poruch spojených s užíváním alkoholu je to až 90 procent, říká Martin Hollý, ředitel Psychiatrické nemocnice Bohnice. Podle něj je důležité zkusit si digitální detox, dlouhý by měl být dny. Alkoholik taky nezjistí, že nemá problém s alkoholem, když jeden den nepije. Je dobré si uvědomit, kolik času najednou mám a kolik uspokojení musím odložit, jako něco vyfotit a hned sdílet na sociálních sítích, dodává. Rozhovor byl natočen v rámci festivalu Mezi ploty.
Vyhoření z práce, deprese nebo dlouhodobý spánkový deficit označuje za novodobou patologii a na svých seminářích učí unavené manažery lépe zvládat práci pomocí meditace. Říká, že k ní má ve svém oboru neobvyklý přístup využitelný v praktickém životě. Francouzský filozof Fabrice Midal, který byl jedním ze dvou hlavních hostů úterní konference HR Meeting v pražském DOXu, věří, že snažit se zůstat v klidu a zvládat vše s úsměvem není cesta, jak se cítit v náročném pracovním dni lépe.
Duševní onemocnění postihne v České republice během života zhruba každého čtvrtého člověka. Mezi nejčastější psychiatrické diagnózy patří úzkosti či deprese. S panickými atakami nebo myšlenkami na sebevraždu by nově mohla lidem pomoci mobilní aplikace Nepanikař. Tu vymysleli studenti Vysokého učení technického v Brně a za jejím vznikem stojí mimo jiné i osobní boj s psychickými potížemi spoluautorky aplikace.
Každý může přemýšlet o tom, že si sáhne na život, muži ale nejsou schopni dostatečně mluvit o svých problémech, zatímco žena vyhledá odbornou pomoc, muž to neudělá, říká novinář Nikita Poljakov, spoluautor projektu serveru Aktuálně.cz o sebevraždách mužů Nejsi sám. V Česku si sáhnou na život čtyřikrát častěji než ženy. Systém, který by se zabýval prevencí sebevražd, u nás neexistuje, potřebujeme ho jako sůl, v rodinách i ve společnosti je to téma tabu, nahlíží se na něj negativně, to vůbec neprospívá diskuzi, míní Poljakov.
Sebevrazi pomoc často nevyhledávají, buď se bojí, nebo ne vždy vědí, co mohou dělat, řekl na debatě projektu Nejsi sám serveru Aktuálně.cz zabývající se sebevražedností mužů lektor projektu Nevypusť duši! Martin Mikula. Sebevraždy jsou ale jen špičkou ledovce, muži často neumí zpracovávat emoce a o tématu jejich duševního zdraví je třeba mluvit, vysvětluje ředitel Ligy otevřených mužů Josef Petr. Tlak na muže je podle něj dán i jejich rolí ve společnosti.
Každý má občas v práci špatný den, ale dlouhodobý stres v zaměstnání se může vážně odrazit na zdravotním stavu člověka. Profesor Jeffrey Pfeffer ze Stanfordovy univerzity, který se dlouhodobě zabývá metodami managementu v pracovních organizacích, ve svém výzkumu zjistil, že špatné vedení a šéfové ve firmách bývají příčinou až osmi procent zdravotních potíží obyvatel Spojených států ročně. Americký server Huffington Post nyní ve spolupráci s týmem profesora Pfeffera zveřejnil seznam nejčastějších příznaků nadměrného pracovního stresu včetně několika tipů, jak s ním bojovat. Podívejte se.
Pravým důvodem fenoménu Blue Monday, jenž přisuzuje třetímu lednovému pondělku titul nejdepresivnější den v roce, nejsou ani uplynulé Vánoce, ani nekonečné čekání na další volno či porušená novoroční předsevzetí. Za všechno může pravidelný pokles prodeje zájezdů k moři.
