Člověk s duševním onemocněním může žít naplněný a plnohodnotný život. Může studovat, pracovat, mít děti i rodinu. V žádném případě nemusí být každý člověk s duševním onemocněním brán jako někdo, kdo by měl být omezen na svéprávnosti, říká neurovědkyně Marie Salomonová z organizace Nevypusť duši v DVTV Apel.
Málo energie, ospalost, trudnomyslnost a snížení výkonnosti jsou jen některé příznaky změny ročního období a posunu času. Abychom znovu získali vitalitu a pohodu, stačí dostat do těla vitaminy a látky, které pomáhají zachovat si dobrou náladu, píše italský deník La Repubblica. Podívejte se, jak dobře namíchat jídelníček.
Denní světlo nastavuje naše vnitřní hodiny, s letním časem bychom celou zimu vstávali do tmy, upozorňuje fyzioložka a biochemička Helena Illnerová. Podobně jako další vědci tvrdí, že pro člověka je standardní čas lepší než ten letní, protože hlavně v zimě je dříve vidět. Ranní světlo je pro lidi kruciální, většina z nás jsou večerní typy a máme tendenci se zpožďovat, a je to právě ranní světlo, které způsobuje, že se předběhneme a žijeme přesně ve formátu 24 hodin, vysvětluje Illnerová.
Nová studie Cambridgské univerzity ukazuje, že za depresi a úzkost u dospívajících nemůže jenom prostředí, ve kterém děti vyrůstají, ale také vztah s rodiči. Ti, kteří mají problém s komunikací a důvěrou ke svým rodičům, jsou častěji depresivnější a trpí úzkostí.
Dostáváte nás do izolace. Ani za posledních sto let neuvěřitelně rychlého rozvoje vědy jste na nás nezměnili názor. O rozdělení a projevech psychických onemocnění víte jen to, co vidíte v hororech nebo v bulváru. Tvrdíte, že bereme léky, které negativně ovlivňují nebo mění naši osobnost. Přitom se sami nebojíte konzumovat neuvěřitelné množství léků na hubnutí, na usnutí, proti bolesti, říká v DVTV Apel Jeroným Janíček, autor dokumentárního cyklu Život za zdí, který slouží jako průvodce psychiatrickou péčí v Česku.
Téměř čtyři procenta lidí zažijí závažnou depresi, více než sedm procent prožívá úzkosti, přibližně každý patnáctý je závislý na alkoholu, ostatní projdou psychotickými nebo jinými poruchami. Podle odborníků se neléčí u úzkostných poruch 61 procent, u poruch nálady 69 procent a u závislosti na alkoholu dokonce 93 procent lidí.
Deset let pracovala v redakcích a kancelářích. Vždycky byla problémový člověk, který chodí do práce pozdě a odchází z ní brzo. "A nedodržuje termíny," směje se Markéta Lukášková, kterou jednoho dne už přestalo bavit přizpůsobovat se a rozhodla se, že se stane trenérkou v gymu a spisovatelkou. Obojí se povedlo. Podle jejího debutu vznikne příští rok film a za měsíc jí vyjde druhá knížka, ve které se vypisuje z úzkostí. A právě o nich, o smrti i životě po ní a touze jít si za svým snem vyprávěla Aktuálně.cz.
Deprese, záchvaty paniky či strach opustit vlastní pokoj. Kanadský brankář otevřeně promluvil o psychických problémech během své hokejové kariéry.
Na vzestupu jsou u dětí poruchy příjmu potravy a autistického spektra. Depresím často předchází negativní zážitek jako pohlavní zneužívání. Stigmatizace nabírá jiné podoby, psychické poruchy byly dřív víc v soukromí, dnes školy hodně hlídají, aby děti prospívaly, říká Rudolf Uher profesor psychiatrie na Dalhousie University v Kanadě. Dodává, že cca dvě třetiny psychických poruch u dětí se nerozpozná.
O tom, že lidé s psychickým onemocněním nemusí vždy vypadat jako kuriózní pacienti, na něž ve Formanově filmu Přelet nad kukaččím hnízdem dohlíží Velká sestra, a že to mohou být i dospívající, které zdánlivě nic netrápí, jezdí od roku 2016 přednášet do českých škol. "Podle statistik se totiž nejvíce dlouhodobých psychických onemocnění poprvé objeví mezi desátým a čtyřiadvacátým rokem života. V tomto období života se mozek stále ještě vyvíjí a bývá nejzranitelnější. Když se má něco podělat, tak se to stane právě v tomhle věku," přibližuje šestadvacetiletá spoluzakladatelka neziskovky Nevypusť duši Marie Salomonová, kterou k jejím současným aktivitám inspirovala vlastní zkušenost.
Vyplývá to ze zprávy hlavní geriatrické lékařky ruského ministerstva zdravotnictví Olgy Tkačevové.
Měl jsem strach ze smrti, bál jsem se, že ztratím kontrolu, svět se mi začal rozpadat, u panické ataky vnitřně umíráte, ale často to není vidět. Hospitalizaci jsem bral jako obrovskou prohru, říká Jeroným Janíček, moderátor Rádia 1 a autor dokumentárního cyklu Život za zdí, který slouží jako průvodce psychiatrickou péčí v Česku. Dodává, že při akutním strachu psychice neporučíte. Lidé s psychickou poruchou prý často nevyhledají lékařskou pomoc, bojí se o tom říct i své rodině.
Obvinění v Česku přišli s novou metodou, jak se vyhnout stíhání. Tvrdí, že dostali z postupu policie deprese, a v některých případech s tím i uspěli. "Něco takového by v konečném důsledku znamenalo, že nebude možné trestně stíhat nikoho," říká šéf Unie státních zástupců.
Nejúspěšnější písně přitom bývají ty šťastnější, muzikanti ale nahrávají rok co rok víc a víc pochmurných skladeb.
"Mluvit o úzkosti v naší společnosti neznamená ji zvětšovat, ale naopak ji činit snesitelnou a směřovat k odstranění její příčiny," říká čtveřice mladých žen. Ty na začátku března založily Institut úzkosti s cílem vytvořit prostor pro výzkum obav, které se šíří napříč společností. Jedním z témat, kterým se institut bude v blízké době věnovat, je psychiatrie.
"Snažila jsem se nahraný materiál sestříhat tak, aby nebyl návodný, aby v něm zaznělo co nejméně podrobností o tom, co se chystá respondent udělat," říká Martina Pouchlá, autorka vítězného rozhlasového dokumentu na mezinárodním festivalu Prix Bohemia Radio v Olomouci. V díle Berka se rozhodl zemřít sleduje pět měsíců úspěšného podnikatele v IT, jenž na svém blogu a Facebooku oznámí, že hodlá odejít ze světa kvůli podezření na vážnou nemoc. Své rozhodnutí nezmění ani poté, co lékařské výsledky chorobu neprokáží. "Představa, že to skončím, na ten podzim, tak je pro mě lákavá, dobrá, zvykl jsem si na ni," říká v dokumentu.
Příběh Dominiky Kouřilové (21) by vydal na román. Místo bezstarostného dětství se doma musela starat o další a další mladší bratry, ve škole ji šikanovali a v malé obci se jí vysmívali kvůli tmavší pleti i příjmení. Stále jen slyšela, že je hloupá a nic nedokáže. Před časem úspěšně odmaturovala na prestižním Gymnáziu Open Gate, nyní studuje na University of New York in Prague a pracuje v jedné z nejžádanějších reklamních agentur v Praze. Se svými pronásledovateli se v obci stále potkává, teď už jí ale mohou leda závidět. "Je těžké vytrvat, když vás stále někdo dostává na kolena. Ale běžte štěstí naproti, nejste na to sami," uzavřela Dominika své vystoupení na prestižní konferenci TEDxPrague.
Filip Tylš je psychiatr a neurovědec. Posledních 15 let ho fascinují psychedelické látky, v Národním ústavu duševního zdraví (NÚDZ) se věnuje jejich výzkumu. Zajímá se o jejich běžné užívání i o změněné stavy vědomí. Absolvoval 1. lékařskou fakultu UK a navázal doktorským studiem neurověd. Účastní se pilotní studie podávání psilocybinu, tedy látky obsažené v halucinogenních houbách, pacientům s rezistentní depresí. Filip Tylš v roce 2015 spolu s přáteli založil Českou psychedelickou společnost. Jeho velkým snem je využít potenciál psychedelik v terapii a pro seberozvoj. O své vizi přednášel začátkem listopadu na konferenci TEDxPrague 2017.
Zažil jsem dvacetiminutový paralyzovaný stav, měl jsem intenzivní pocit, že umírám, v nemocnici mi řekli, že jsem úplně zdravý, říká frontman kapely Poletíme a výtvarník Rudolf Brančovský. Měl štěstí, že se u něj podařilo skutečnou příčinu - úzkostnou poruchu - diagnostikovat včas.
Během průměrného týdne je nálada uživatelů Twitteru nejhorší v pondělí, načež postupně roste s blížícím se víkendem, nejlepší je v sobotu a posléze začne klesat. Celkově jsou nejsmutnější dny tragických událostí, naopak dobrá nálada na Twitteru panuje o svátcích, jakými jsou Den díkůvzdání či Vánoce. Výzkum rovněž ukazuje, že mzdy a ekonomický růst se spokojeností lidí příliš nesouvisí.
