Úmrtí herce Karla Heřmánka, který proti sobě na střelnici obrátil zbraň, vyvolalo nejasnosti kolem jeho utrpení kvůli vážné nemoci. O tom, zda by mělo být těžce nemocným lidem dopřáno klidného odchodu, když trpí, se vede roky veřejná debata. Eutanazie je v Česku nelegální. Filozof a etik z Ústavu státu a práva David Černý rozebírá pro i proti a popisuje, co se pojí s nemožností k ní přistoupit.
Se špatnou náladou a depresemi je obvykle spojované zimní období s krátkými, zamračenými dny a dlouhými, tmavými a chladnými nocemi. Jak se ale ukazuje, i letní dny plné slunce mohou některým lidem způsobit skleslost, především pak těm, kteří trpí letní verzí sezonní afektivní poruchy, která se označuje zkratkou SAD.
Magdalena Urbánková brala od 15 let antikoncepci. Po šesti letech ji chtěla vysadit, ale bála se, co se bude dít s jejím tělem. Zjistila, že stejný strach mají i ostatní dívky, a tak založila instagramový účet Bez hormonu, kde poskytuje ženám relevantní informace. "Neodrazuji od jejího užívání, jen upozorňuji na to, že by se mělo jednat o vědomé a informované rozhodnutí," říká v rozhovoru.
Anežka Gruberová vystupovala donedávna na Instagramu jako Autistka na cestách. Účet si založila, aby ukázala, jak se žije s duševním onemocněním a dala ostatním pocit, že v tom nejsou sami. Právě má za sebou tříměsíční pobyt v psychiatrickém ústavu. V rozhovoru popisuje, proč není léčebna poslední východisko, co by si přála na jejím systému změnit a jaká je práce zahradnice v klášteře.
Starost o své duševní zdraví je v poslední době mainstreamovým tématem. Naše mentální rozpoložení můžeme ovlivnit i tím, že si zajdeme zaběhat nebo navštívíme posilovnu. Proč je sportování důležité pro naši psychickou pohodu a jak může sloužit jako prevence psychických problémů?
“Ve společnosti stále panuje představa, že pokud někdo prožívá duševní obtíže, je slabý, neumí si poradit a nezvládá věci, které zvládáme všichni,” říká terapeutka a ředitelka neziskové organizace Nevypusť duši Barbora Pšenicová. Podle ní může zlehčování úzkostí a dalších psychických problémů vyústit až k tomu, že člověk nevyhledá pomoc, když ji bude opravdu potřebovat.
Mladí lidé musí v současném světě čelit mnoha výzvám. Vědci z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se proto rozhodli na tuto skupinu a její duševní zdraví zaměřit v ojedinělém výzkumu, který trval přes deset let. Výsledky nejsou zrovna povzbudivé. Duševní zdraví mladých lidí se podle nového českého výzkumu zhoršuje.
Je štěstí spokojit se s tím, co máme, nebo musíme neustále hledat, abychom si radost ze života zasloužili? Dokumentarista Marko Doringer a zároveň hlavní postava filmu Váš boj je náš boj s několika vrstevníky zkoumá kořeny své deprese. Stejně jako ve snímku uvedeném v rámci festivalu Jeden svět, i v rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví o mezigeneračním traumatu a neschopnosti mluvit o svých pocitech.
Droga známá z války ve Vietnamu nebo z koňských dostihů se prosazuje i v psychoterapii. Společnost Podané ruce otevřela v Brně ambulanci, kde pacienti mohou podstoupit ketaminem asistovanou psychoterapii. Jde o druhé zařízení v Česku, které tuto formu léčby umožňuje. Je určena pro lidi s depresemi, úzkostmi a nejrůznějšími závislostmi. Nejen na látkách, ale také na sociálních sítích či nakupování.
Vyskytuje se v některých druzích hub, které pravděpodobně pojídali jihoameričtí Mayové a jiné starověké kultury. Lidé pod jeho vlivem zažívají změněné vnímání smyslů či času. Psilocybin by ale také mohl pomáhat pacientům trpícím depresí. V Národním ústavu duševního zdraví vědci zkoumají jeho léčivé vlastnosti. Nyní hledají dobrovolníky do nové studie, kde jeho účinky srovnávají s další látkou.
Od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu uplynou dva roky. Zatímco ukrajinští vojáci na frontě brání svá města, v pozadí války se rozvíjí další krize. Více než 90 procent Ukrajinců trpí alespoň jedním z příznaků úzkostné poruchy. Deník Aktuálně.cz nashromáždil deset svědectví lidí, kteří otevřeně popisují svoje problémy s duševním zdravím.
Tereza bývala pilná premiantka. V pubertě ale začala ve škole dostávat trojky a čtyřky. Že by za zhoršení známek mohly psychické problémy, rodiče odmítali připustit. Nepřesvědčily je jizvy od sebepoškozování ani vyšetření u psychiatra, který jejich dceři na prahu dospělosti diagnostikoval depresivní a úzkostnou poruchu. V podcastu Co z tebe bude?! Tereza popisuje, jak přestala hledat chybu v sobě.
Více než tři čtvrtiny mladých ve věku 12 až 19 let se stydí požádat o pomoc, když mají duševní potíže. Často se obávají odmítnutí nebo stigmatu duševního onemocnění. Vyplývá to z průzkumu, který prezentovala organizace Nevypusť duši. Více než polovina respondentů se domnívá, že by více využívali takovou pomoc, pokud by byla dostupná přímo ve škole.
Až 40 procent žáků devátých tříd základních škol vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 procent z nich známky úzkosti. Vyplývá to ze studie vědců Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), kterou letos zpracovali v základních školách. Ve všech oblastech duševního zdraví jsou více zasaženy dívky. Oproti chlapcům jich depresivními i úzkostnými příznaky trpí více než dvojnásobek.
Klimatická vědkyně Friederike Ottová: "Pořád ještě máme čas a prostor zajistit, že naše planeta bude bezpečným a zdravým místem k životu – pokud rychle přestaneme spalovat fosilní paliva a investujeme do adaptace na změnu klimatu."
Depresivních a úzkostných lidí stále přibývá a nejde zdaleka jen o dospívající, kteří bývají pro svou přecitlivělost přezdíváni sněhové vločky. Jan Géryk v knize Společnost úzkosti popisuje, jak zhoršující se duševní zdraví souvisí s informačním přehlcením, přepracovaností i svobodou bez jasných mantinelů. Dnešní dobu přirovnává k jízdě na houpacím koni, který se sice hýbe, ale zůstává na místě.
Čeští vědci se už v polovině minulého století zabývali terapeutickými účinky LSD. Nyní se psychedelika do hledáčku odborníků dostávají znovu a mnozí je považují za naději pro léčbu některých duševních onemocnění. Zkoumá je také psychiatr Filip Tylš, který na Psychedelické klinice Psyon poskytuje ketaminem asistovanou terapii. V rozhovoru přibližuje, co při ní lidé zažívají a proč není pro každého.
Jeden vědec říká, že Green Deal je k smíchu, druhý by konzumní společnosti zase naordinoval zelenou totalitu. S klimatickými změnami zatím neumíme pracovat. Změnu přinese buď ničivý klimatický skok, nebo energetický pokrok.
Když si Marvin Horváth bral svého manžela Ivana, žil navzdory mužské identitě ještě v ženském těle. Aby se stal i navenek tím, kým se cítí být uvnitř, podstoupil po letech manželství a porodech dvou dětí operaci a hormonální terapii. Co proces tranzice obnáší, ukazuje v dokumentu Šťastný člověk režisérka a antropoložka Soňa G. Lutherová. O filmu, který uvedl festival Jeden svět, mluví v rozhovoru.
"Z něžných holek s kytarou se stal takový stereotyp. I křehký, něžný lidi ale můžou být naštvaný a vztek je důležité projevovat," říká písničkářka Amelie Siba. Za svou hudbu už získala cenu Anděl a jejím prostřednictvím se teď snaží mluvit také o duševním zdraví. "Moje generace má vlastně větší volnost projevovat emoce. Normalizujeme témata, o kterých se čím dál méně lidí bojí mluvit," vysvětluje.
