Pandemie covidu-19 znamenala psychickou zátěž pro celou populaci, u učitelů se ale potíže projevují ve větší míře, upozorňuje jeden z autorů výzkumu PAQ Research a Kalibro Daniel Prokop. "V průběhu pandemie se středně těžké příznaky úzkostí a depresí projevily až u 19 procent Čechů, u učitelů je to až 38 procent," uvádí sociolog. Už před pandemií přitom více než polovina trpěla syndromem vyhoření.
Myslela jsem si, že pro mě není na světě místo. Začalo to depresemi, nedokázala jsem vyjít z pokoje a stranila se lidí. Byla jsem zamotaná do svých stavů a nevnímala realitu, popisuje studentka M’Badjala Diaby. Na jaře skončila na psychiatrii, kde jí diagnostikovali hraniční poruchu osobnosti. Bylo hodně úlevné pojmenovat to, od 13 let jsem žila s tím, že si možná všechno vymýšlím, dodává.
Koncem loňského září americký písničkář Sufjan Stevens zveřejnil své osmé studiové album The Ascension, na němž pozoroval Ameriku před prezidentskými volbami rozetnutou vedví nerovností, populismem i krizí identity.
Úzkosti, poruchy nálad a sebepoškozování. To jsou podle psychologů a psychiatrů u dětí v pubertě nejčastější problémy, kterých v důsledku koronavirové epidemie za poslední rok výrazně přibylo. Negativní dopad na psychiku má podle odborníků distanční výuka, nulová socializace nebo i časté problémy v rodině. Jak tedy poznat, že má dítě problém a jak s ním o tom mluvit?
Pandemie koronaviru stále není u konce, mnohým docházejí síly a přibývá těch, kteří se potýkají s depresemi či úzkostmi. Nárůst duševních onemocnění může přitom podle psychoterapeuta Honzy Vojtka pokračovat i po rozvolnění vládních opatření. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč lidem budou hrozit podobné symptomy jako vojákům po návratu z války a jak krize dolehne na nastupující generaci.
Generace dnešních teenagerů bere filmy pro dospělé jako hlavní zdroj informací o sexu. Pokud však dospívající začnou k pornu utíkat před stresem, osamělostí nebo nefunkčním rodinným zázemím, mohou si na něm snadno vybudovat závislost. Své o tom ví Pete Lupton, zakladatel neziskové organizace NePornu, který si nezdravý vztah k pornografii začal vytvářet v 11 letech a zbavil se ho až v dospělosti.
Distanční výuka trvá dlouhé měsíce a vzhledem k nelepšící se situaci pro většinu žáků asi jen tak neskončí. Jenže děti ztrácí motivaci a mnohé propadají skepsi. Citelně jim schází kamarádi a komunita třídy. Extrémně náročná je tato situace i pro učitele. Redakce Aktuálně.cz zjišťovala, co dělají, aby ubíjející on-line vyučování co nejvíce zpestřili. Některé nápady jsou velmi inspirativní.
V loňském roce výrazně přibylo lidí, kteří cítí nepohodu, mají úzkosti nebo deprese. Řada z nich nevyhledává odbornou pomoc a problémy se tak odráží nejenom doma, ale i v práci. Zaměstnavatelé stále častěji nabízejí benefit v podobě psychologa na telefonu. To však podle psychiatrů nemusí stačit. Vyzkoušejte si jednoduchý test, zda i vaši psychickou pohodu pandemie nevykolejila.
Depresivní poruchou v Česku i jinde trpí až deset procent lidí. Na některé z nich přitom nezabírá běžná léčba antidepresivy a každodenní život se tak stává utrpením. Novým přístupem je ketaminem asistovaná psychoterapie, která je alternativou k obvyklým metodám léčby. Zabírá rychleji, ale hodí se jen pro některé pacienty, říká v rozhovoru profesor Jiří Horáček z Národního ústavu duševního zdraví.
Opakované plošné uzavření škol, omezení zájmových kroužků a sociálních kontaktů ovlivňují všechny děti, zhruba u deseti procent těch nejvíce ohrožených jsou však fatální dopady. Negativně ovlivňují nejen jejich vzdělávání, ale podepisuje se také na jejich duševním zdraví. Jde zejména o děti ohrožené domácím násilím, z extrémně chudých rodin a ty, které již před pandemií měly psychické problémy.
Víc Čechů pije během pandemie pravidelně nadměrné dávky alkoholu, uvádí studie týmu Petra Winklera z Národního ústavu duševního zdraví. Podle ní se o 60 procent zvýšil počet lidí, kteří pili pravidelně každý týden a častěji nadměrné dávky alkoholu. Návyky pomáhá změnit každoroční kampaň Suchej únor, jejímž partnerem ústav je.
Čím bych se chtěl stát, až se znovu narodím? „V mém příštím životě/ tím jsem si jistý/ chtěl bych být radním pro cyklisty...“
Předvánoční čas a konec roku patří k nejnáročnějším obdobím. Lidé více propadají stresu a zvyšuje se také riziko páchání sebevražd. Podle psychoterapeuta Martina Peška je letošek i kvůli izolaci a osamění lidí ještě náročnější. „Právě samota je jedním z rizikových faktorů sebevražedného jednání,“ říká v rozhovoru.
Nemocnice v čínské Šanghaji hledá dobrovolníky, kteří by se zúčastnili testování nového typu léčby deprese. Místo nasazení speciálních léků a terapií však lékaři lidem implantují do mozku čip, který má pomocí elektrických signálů příznaky onemocnění potlačit.
Adiktoložce Kristýně Fišerové z Národní linky pro odvykání se s příchodem pandemie začalo ozývat více rodičů s tím, že jejich děti tráví mnoho času u počítačových her a sociálních sítí. Dlouhé hodiny v on-line světě ale nemusí být závislostí. Ta je podle ní spíš zrcadlem hlubšího problému, ať už jde o depresi či nízké sebevědomí. O tom, proč videohry a sítě nabízí rychlou úlevu, mluví v rozhovoru.
Když na jaře přišla první vlna pandemie koronaviru a vlády začaly zavádět restriktivní opatření s cílem omezit setkávání obyvatel, objevovaly se v médiích názory, že karanténa bude ideálním časem pro introverty. Závěry psychologických studií ale ukazují, že se introverti v izolaci od okolního světa potýkají s osamělostí, depresí a úzkostí. Se svými obavami se méně svěřují a internet jim nepomáhá.
Sledování porna nemusí mít nevyhnutelně negativní dopad na fungování partnerských vztahů. Záleží na tom, jestli partneři pociťují při jeho sledování, že je na jejich chování něco špatně. Pokud jim porno připadá morálně v pořádku, nijak jim ve vztazích neškodí. Vyplývá to z výzkumu amerických psychologů.
Měla jsem pocit, že jsem vyspělá osobnost a antidepresiva užívají jen slaboši, léky jsem vysadila, pak ale nastal strmý sešup, líčí Edna Nová, autorka knihy Ženy z Bohnic. V těžké depresi jsem nebyla schopná komunikace a byla uvězněná v komatickém stavu. Na klasickou léčbu jsem nereagovala a tak mi doporučili elektrokonvulzivní terapii. Ženy se do Bohnic často vracejí, klidně i dvacetkrát, dodává.
V Belgii se před časem objevil podivný případ ženy, kterou odvezla záchranná služba, protože tvrdila, že se cítí jako slepice, a ilustrovala to kdákáním a kokrháním. Vědci z univerzity v Lovani nyní zjistili, že případy zoantropie, kdy člověk trpí utkvělou představou, že je zvířetem, mohou být projevem hlubších psychických problémů včetně deprese.
Japonští vědci objevili bílkovinu, která se tvoří v lidském mozku ve chvíli, kdy člověk cítí únavu a stres. Ty v dlouhodobém horizontu vedou k depresi a zmíněná bílkovina v důsledku zvyšuje pravděpodobnost jejího výskytu. Nové zjištění nyní může přispět ke zlepšení diagnostiky i léčby duševních onemocnění.
