Kdo vyrůstal za socialismu, jistě si pořád živě vybavuje, jak snídani zapíjel Grankem, k svačině baštil "jedině pramen zdraví z Posázaví" a po škole před kamarády frajeřil bublinami ze žvýkaček Pedro. O tom, že potraviny z předrevolučních časů Čechy dodnes naplňují nostalgií, ostatně svědčí popularita retro týdnů v tuzemských supermarketech. Zavzpomínejte na pamlsky ze svého dětství.
Nejdříve bohatě zdobené kočáry, pak specificky karosované automobily a nakonec poměrně obyčejné "razdvatrojky". Na poslední cestu se lidé v průběhu desetiletí vydávali různými dopravními prostředky. Jak se pohřební auta vyvíjela v čase od první republiky až po současnost, si můžete projít v následující galerii.
Fotograf Martin Wágner v rámci svého projektu Negativy z popelnice už léta sbírá historické snímky od neznámých autorů a z domácích archivů. Ty digitalizuje a vytváří archiv každodenního života v průběhu 20. století. Teď ho díky přispění veřejnosti rozšířil o další zajímavé fotografie a výsledek vystavuje v Galerii 400 ASA pod názvem Paměť světla. Výstava byla prodloužena až do 17. listopadu.
Symbolickým svátkem českého popu 60. let minulého století jsou pondělní osmdesátiny Václava Neckáře, který byl nejen jeho předním představitelem, také rozvinul několik popových či poprockových směrů, jež přetrvávají dodnes. Bez Neckáře a jeho nejužších spolupracovníků včetně bratra Jana nebo textařů Zdeňka Rytíře, Jana Schneidera a Ladislava Kantora by hudební scéna vypadala úplně jinak.
Slovenka Jana Karšaiová napsala svůj krátký román Sametový rozvod v italštině, jíž se věnuje přes dvě desítky let. V Itálii se s textem dostala mezi finalisty prestižního literárního ocenění Strega, což zájem o debutantku zvýšilo. Vazba velkých a malých lidských dějin však není tak propracovaná, aby kniha, kterou letos v českém překladu Moniky Štefkové vydal Odeon, nevzbuzovala rozpaky.
Českoslovenští legionáři se před více než sto lety rozhodli přidat na stranu Dohody a bojovat proti císaři. S uzavřením takzvaného brestlitevského míru se však vojáci, kteří předtím bojovali také za cara, na ruském území doslova ze dne na den stali nevítanými hosty. Po letech bojů je čekala dlouhá cesta domů, která trvala i roky. Příběh legionářů ožívá v nově vydané videohře Last Train Home.
Vladimir Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku uvedl, že poslat do Československa v roce 1968 tanky byla chyba. Jeho prohlášení neznamená žádnou revizi ruského přístupu vůči Česku, tvrdí analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček. "Určitě bych to neprezentoval jako něco, čímž se Putin snaží nějak zjemnit přístup k Česku, nebo zlehčit některé vyhrocené otázky," říká.
Ve věku 76 let toto pondělí zemřela Yvonne Přenosilová, jedna z nejznámějších československých zpěvaček 60. let minulého století. Nazpívala hity Boty proti lásce, Roň slzy či Tak prázdná. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 odešla do exilu, čímž její kariéra skončila. Když se po revoluci přestěhovala zpět, oplakala, že syn nešel s ní.
Není mnoho zločinů, které se zapsaly do dějin tuzemské kriminalistiky a do povědomí tolika generací tak výrazně a trvale jako vražda Otýlie Vranské. Byť se zločin odehrál již v roce 1933, stále není zapomenut. Pro veřejnost tehdy nebylo až tak šokující samotné provedení vraždy jako likvidace těla oběti.
Málokde je hudební kritik Jiří Černý, který minulý týden zemřel ve věku 87 let, tak šťastný jako na dvou záběrech. Ten první viděla většina národa: pochází z 24. listopadu 1989, kdy v pražské Laterně magice oznamuje rezignaci komunistického vedení, jinými slovy že sametová revoluce se vydařila. Václav Havel objímá Alexandra Dubčeka, Jiří Černý se přidává a vítězoslavně jásá.
Karel Bucháček byl špičkový matematik a fotograf, Miroslav Hlaváček jeho kolega z Akademie věd. Oba se v srpnu 1968 vydali do ulic s fotoaparáty, aby zachytili invazi okupačních vojsk Varšavské smlouvy. Vznikly tak vynikající snímky, které byly dlouho téměř neznámé. Knižně poprvé vyšly teprve v roce 2022, a to ve fotografické knize Přidušené město, kterou vydalo nakladatelství PositiF.
Před 135 lety se poprvé objevilo na světě něco, čemu se o něco později začalo říkat řidičský průkaz. Z papírové "knížky" v pevných deskách se časem stala malá plastová kartička, dostat se k oprávnění ale nebylo vždycky snadné. Připomeňte si, jak se vyvíjela podoba řidičáků v Československu od začátku 20. století až dodnes.
"Rumy téměř nepiju," překvapuje hned na úvod Petr Hloušek. Při pohledu na skříně za ním se to může zdát paradoxní, každou polici zaplňují sběratelské lahve rumu, div se neprohýbají. Žádná z lahví ale není otevřená. Dnes 77letý usměvavý pán s brýlemi a plnovousem jich vlastní 746. Číslo je to vysoké, vedle rumových etiket, kterých má ve sbírce momentálně 9951, však zanedbatelné.
Ústí nad Labem 7. února slaví 775 let od první písemné zmínky o něm, ta se datuje do roku 1249. Svébytnou krásu a poezii tohoto města zachytily snímky Adolfa Čejchana, které vznikly převážně v šedesátých letech uplynulého století. Fotogalerie je připomínkou historického výročí i práce tohoto skvělého fotografa, který Ústí nad Labem miloval a zemřel loni ve věku 93 let.
Vytvořil jedno z prvních moderních písem, posunul se od secese k abstraktní malbě a vlasteneckými plakáty povzbuzoval Čechoslováky za obou světových válek, než byl ve věku 70 let zavražděn nacisty. Muzeum československých legií, které v pražské Sokolské ulici provozuje Československá obec legionářská, otevřelo výstavu o Vojtěchu Preissigovi. Typograf, výtvarník a odbojář žil v letech 1873 až 1944.
Milan Kundera napsal poslední větu před deseti lety a rodnou zemi nenavštívil takřka čtvrt století. Přesto byl ještě uplynulou dekádu v českém veřejném prostoru nepřehlédnutelný.
Jan Glozar pracoval jako rekvizitář, hasič i jako fotograf pro českou verzi magazínu Playboy. V osmdesátých letech fotografoval v Praze lidi, které potkal a kteří vybočovali z tehdejší společnosti. Zapisoval si ke snímkům mikropříběhy vyprávějící o tom, kdo na fotce je nebo jak záběr vznikl. Nyní jsou tyto unikátní fotografie k vidění na výstavě v pražské Galerii Josefa Sudka.
Lékař Karel Holý chodil v letech 1964 až 1966 po svých milovaných Českých Budějovicích a fotografoval vše, co mu připadalo zajímavé. "Pracoval na Poliklinice Sever na okraji centra města a cestou z práce se kochal. Někdy odešel s fotoaparátem na výpravu po městě sám, jindy nás vzal s maminkou s sebou. To jsme ho ale často hledaly. V jakém zákoutí nám zmizel?" popsala jeho dcera Eva Klímová.
Vzdušnou čarou to k sobě mají přes jedenáct tisíc kilometrů. Přesto spolu už sto let udržují pevné přátelství. Obyvatelé Velkých Bílovic a československá komunita v severoargentinském Presidencia Roque Sáenz Peňa mají nejen společnou řeč a kulturu, ale také historii. Ve 20. letech se v provincii Chaco usídlily více než tři desítky rodin z moravského městečka.
V pondělí 12. června uplynulo přesně 40 let od utkání se Žilinou, po kterém si fotbalisté Bohemians zajistili jediný mistrovský titul ve své historii. Prostřednictvím dobových fotografií si připomeňte zlatý ročník vršovického klubu.
